|
|
Divisive Factors of Immigration Policy in the Republican Party: A Case Study of Representatives from California
Vaculová, Lucia ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá nejednotnosťou názorov na navrhované opatrenia imigračnej reformy medzi zástupcami Republikánskej strany v Snemovni reprezentantov. Cieľom práce je predstaviť príčiny rozkolu počas zasadania 113. Kongresu pomocou analýzy názorov poslancov reprezentujúcich štát Kalifornia a vplyvov na ich rozhodovanie. V prvej časti popisuje vývoj v strane od volieb v roku 2010. Načrtáva zmenu prístupu vedenia Republikánov k imigračnej otázke a postoj jednotlivých krídiel k presadzovaným opatreniam. Následne na predstavenom návrhu reformy prijatom v Senáte v lete 2013 vysvetľuje hlavné roviny imigračnej politiky. V druhej polovici sa pomocou prípadovej štúdie zameriava na vplyvy, ktoré formujú názory politikov na imigráciu. Tematicky zoraďuje aspekty imigračnej politiky do kategórií ochrany hranice, legálnej a ilegálnej imigrácie. Opierajúc sa o výsledky iných výskumov popisuje tri premenné, ktoré majú určujúci vplyv na názory zástupcov zo Snemovne reprezentantov: voličská základňa, záujmové skupiny a ideologické zaradenie politika. Na základe aplikácie predstavených teórií analyzuje kauzálne súvislosti medzi zmienenými údajmi a názormi politikov na jednotlivé aspekty imigračnej politiky. Dochádza k záveru, že deliacim bodom je otázka legalizácie statusu ilegálnych imigrantov, na ktorú...
|
|
|
Povstání Zapatistů a jeho vliv na politickou transformaci v Mexiku
Kotasová, Jana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce pojednává o povstání Zapatovy armády národního osvobození a jeho vlivu na demokratizaci a politickou transformaci v Mexiku. Práce nejprve uvádí do kontextu politické situace v Mexiku před rokem 1994, historie vzniku Zapatovy armády a volebního roku 1994. Důvodů k povstání bylo několik, od neoliberalismu mexické ekonomiky a ukončení pozemkové reformy až po vstup Mexika do Severoamerické zóny volného obchodu. V době povstání bylo Mexiko autoritativním režimem s vládou jedné strany - Revoluční institucionální strany. Zapatisté se snažili proklamovat změnu směru mexické politiky. Samotné povstání trvalo pouze 12 dní, než byla zahájena jednání mezi vládou a povstalci. Díky médiím a široké mezinárodní podpoře se povstání vyvinulo v levicové hnutí, bojující za práva indiánského obyvatelstva a chudší mexické populace. V průběhu let se Zapatistům podařilo dosáhnout dílčích úspěchů a mnohdy udávat směr politické transformaci. Zkoumání vlivu Zapatistů na demokratizaci v Mexiku je hlavním předmětem práce.
|
|
|
Rozdíly v právní úpravě manželství homosexuálů mezi vybranými státy USA: Kalifornie, Texas, Florida
Hodboď, Dominik ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce pojednává o otázce manželství homosexuálů v Kalifornii, Texasu a na Floridě. Tato problematika je v současnosti velmi diskutovanou v USA. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v červnu 2013, které zrušilo federální zákon definující manželství jako svazek výhradně mezi mužem a ženou, následovala vlna států, které manželství párů stejného pohlaví legalizovaly. Po dalším rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v říjnu 2014 již bylo ve většině státech celé federace možné pro homosexuální páry se sezdat. Texas a Florida se před tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu USA nepřidaly ke státům povolující manželství párů stejného pohlaví. V Kalifornii naopak legalizace manželství homosexuálů byla dosažena. Práce zjišťuje příčiny rozdílného právního uznání mezi těmito třemi státy před říjnem 2014. Zejména pohlíží na politické aspekty problematiky.V práci je popsána politická situace zkoumaných států a přístup k problematice homosexuálních manželství. Dále se práce věnuje důležitým soudním rozhodnutím, které jsou v této otázce významné a ze zjištěných závěrů nachází důvody, které stojí za rozdílnou právní úpravou manželství homosexuálů v Kalifornii, Texasu a na Floridě před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z října 2014.
|
|
|
Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA
Ochmannová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA se zabývá snahou Spojených států amerických o lepší ochranu hranice před vstupem nezákonných přistěhovalců převážně z Mexika. Práce se nejdříve zaměří na historii obrany hranice a hraniční stráže na americko-mexické hranice. Další kapitola je věnována historickému a teritoriálnímu kontextu oblasti mezi americkým městem San Diegem a mexickým městem Tijuanou. Následně se pokusí vysvětlit důvody, které Spojené státy měly pro zvýšení kontroly hranici a vymyslely programy na lepší obranu, ale i jejich prosazování jak na půdě Kongresu, tak u široké veřejnosti. Její součástí byla i Operace Gatekeeper, která zahrnovala oblast na západním pobřeží, v San Diego sektoru. V práci je také uvedeno, co všechno operace zahrnovala, co bylo její součástí. Pozornost je věnována i dopady, které s tématem Gatekeeper souvisely. Mezi ně patří například snížení počtu nelegálních přechodů přímo v San Diego, ale nelegální imigranti se o pokus pokoušeli v jiném teritoriu, dále zvýšené nebezpečí pro nezákonné přistěhovalce v méně dostupných oblastech nebo také rozvoj nezákonného obchodu profesionálních převaděčů. V závěru práce je zmíněná spojitost Operace Gatekeeper s implementací NAFTA a možné falšování statistik pohraničních strážníků, aby operace...
|
|
|
"Nixonův šok" a konec brettonwoodského systému
Šálený, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důležitým přelomem v mezinárodním měnovém uspořádání, který se uskutečnil v roce 1971, kdy americký prezident Nixon, v rámci jeho Nové ekonomické politiky, zrušil směnitelnost dolaru za zlato a tím ukončil brettonwoodský systém. Tento systém fungoval od konce druhé světové války a byl charakterizován fixními měnovými kurzy a dominantní rolí amerického dolaru. Práce se zabývá strukturálními problémy brettonwoodského systému i ekonomickými problémy americké ekonomiky na začátku 70. let, které společně vedly prezidenta Nixona k ukončení systému. Práce obsahuje popis krátkodobých důsledků "Nixonova šoku" i celé jeho Nové ekonomické politiky zejména z hlediska makroekonomických ukazatelů, míry inflace a míry nezaměstnanosti. Nejdůležitějším dlouhodobým důsledkem Nixonova šoku bylo vytvoření nového měnového systému, který se nazývá jamajský a je postaven na volně plovoucích měnových kurzech. V třetí kapitole práce je charakterizován jamajský měnový systém a výhody a nevýhody volně plovoucích kurzů v porovnání s fixními měnovými kurzy z hlediska ekonomické teorie. Poslední část práce tvoří analýza dopadů volně plovoucích kurzů na americkou ekonomiku v 70. letech a na počátku 80. let, v období, kdy byla světová ekonomika poznamenána dvěma ropnými šoky.
|
|
|
Provincial Involvement in Canadian Immigration Policy Making: The Case of Ontario
Georgievová, Olga ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský federální systém se od ostatních liší svou asymetrií a převahou výkonné moci na úkor moci zákonodárné - v této souvislosti se mluví o tzv. asymetrickém a exekutivním federalismu. V důsledku toho jsou provincie nuceny vyjednávat s federální vládou o řadě otázek, o přistěhovalecké politice nevyjímaje. Abychom porozuměli současné veřejné debatě o přistěhovalectví a mohli zhodnotit přínos většího zapojení provincií, musíme pochopit, co motivuje provincie k vyšší aktivitě ve vytváření přistěhovalecké politiky. Ontario je zajímavým příkladem provincie, která na poli přistěhovalecké politiky ponechávala federální vládě dominantní postavení, zatímco v současné době se snaží asertivně prosazovat své cíle. Tato diplomová práce analyzuje motivy, které vedly Ontario ke změně postoje. Pomocí rešerše literatury věnující se danému tématu a rozhovorům s klíčovými aktéry autorka dochází k závěru, že Ontario reagovalo na ekonomické, demografické a politické změny, které doprovázely pokles postavení této provincie v rámci Kanady.
|
|
|
Válka proti drogám z pohledu amerických think tanků
Faltys, Jan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Schulzová, Helena (oponent)
Práce se zaměřuje na současnou situaci okolo legalizace marihuany ve Spojených státech amerických z pohledu amerických think tanků neboli institutů pro výzkum politiky. Cílem bylo porovnat přístupy těchto institucí, které se liší svým ideologickým zázemím a následně i navrhovanými řešeními. Ke komplexnímu zpracování bylo nutné objasnit instituci think tanků, jejich historii a vliv na legislativní proces. Bylo vybráno sedm think tanků od libertariánských, konzervativních, centristických až po liberální. Bylo zjištěno, že vliv think tanků je těžce měřitelný, ale není nulový. Jednotlivé think tanky navrhují rozdílné drogové politiky od legalizace přes dekriminalizaci až po zachování současného stavu. Zjistilo se, že ani think tanky spadající do jednoho myšlenkového proudu nesdílejí stejný názor.
|
|
|
Čína jako největší zahraniční držitel amerických státních dluhopisů: analýza dopadů na zahraniční politiku USA
Holuša, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zdali mají nákupy amerických státních dluhopisů Čínou vliv na zahraniční politiku Spojených států. První část práce je věnována dluhopisům jako prostředku financování dluhu a zdůvodnění, proč je Čína motivována nakupovat americké státní dluhopisy. Druhá část práce se věnuje historickému vztahu věřitele a dlužníka, který na základě vztahu mezi Spojenými státy a Mexikem v 80. letech vychází z předpokladu, že vztah mezi financováním deficitu a následnou změnou v zahraniční politice vůči věřiteli je reálně možný. Třetí, poslední část na základě zvolených kritérií dovozuje, jestli ke změně zahraniční politiky Spojených států vůči Číně dochází. Bakalářská práce se tak zaměřuje na lidsko-právní problematiku, jež je mezi oběma stranami častým předmětem sporů. Součástí práce je rovněž analýza americko-čínského sporu týkajícího se prodeje zbraní Tchaj-wanu. Práce se také zabývá teorií prodeje veškerých amerických státních dluhopisů Čínou z důvodu rozsahu možných dopadů na ekonomiku Spojených států. Závěr shrnuje získané poznatky a odpovídá na stanovenou otázku.
|
|
|
Cultural diplomacy of Canada
Polachová, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V současné době globalizace, kdy kulturní diplomacie neodmyslitelně patří k nástrojům tzv. měkké síly zahraniční politiky, je relevantní zkoumat postavení kulturní diplomacie v agendě zahraničních politik národních států. Cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup kanadské vlády ke kulturní diplomacii od 90. let minulého století do současnosti. Kanadské hodnoty a kultura se v roce 1995 staly jedním z tří základních pilířů kanadské zahraniční politiky, autorka se proto snaží zmapovat, zda-li se kulturní diplomacie stala v této době i koherentním a strategickým nástrojem kanadské zahraniční politiky . Za pomoci analýzy nástrojů kanadské kulturní diplomacie liberálních vlád Jeana Chrétiena, Paula Martina a současné konzervativní vlády Stephena Harpera práce hledá odpověď na otázku, nakolik jsme svědky postupného opouštění konceptu kulturní diplomacie jako nástroje měkké síly za Harperovy administrativy. Pomocí rešerše vládních dokumentů, analýzy zdrojů a programů kulturní diplomacie a za pomoci rozhovorů s důležitými vládními úředníky autorka dochází k závěrům, že z finančních a organizačních důvodů kulturní diplomacie nebyla používána jako strategický nástroj vedení kanadské zahraniční politiky až do třetího volebního období premiéra Jeana Chrétiena v roce 2000 a teprve poté je možné hovořit o...
|
|
|
Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Musilová, Nikola ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu jedné z nejvýznamnějších pravomocí amerického Kongresu z čl. I, oddílu 8 Ústavy USA. Z hlediska legislativní činnosti Kongresu byla pravomoc Kongresu regulovat mezistátní obchod klíčová v mnoha právních oblastech. Toto ústavní ustanovení umožnilo Kongresu reagovat na měnící se podmínky společnosti a řadu nových problémů, jímž Spojené státy čelí, zejména pak v oblasti pracovních podmínek, občanských práv, trestního práva, životního prostředí apod. Růst pravomocí federální vlády se však vždy nesetkal s nadšením, zejména pak v prvních třech dekádách 19. století, než začal Nejvyšší soud obchodní klauzuli interpretovat mnohem šířeji, a to dokonce až do té míry, kdy přestala být faktickým omezením pravomocí federální vlády. Tento trend měl být zastaven érou tzv. Nového federalismu a pěti konzervativními soudci, kteří vydali rozhodnutí, která omezila rozsah mezistátní obchodní klauzule. Tato skupina soudců byla nicméně ve svém postoji k tomuto ústavnímu ustanovení velmi nekonzistetntní a rozpadla se, což mělo za následek, že Rehnquistova zamýšlená revoluce vztahů mezi federální vládou a státy skončila neúspěchem. Robertsův soud zatím vykazuje o tuto oblast federalismu jen malý zájem, a tak se zdá, že do budoucna zřejmě přijetí dalších rozhodnutí, která by dále...
|
host ::
RSS.