|
|
Konzumerismus jako součást americké propagandy během studené války
Gajdácsová, Jana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato práce zkoumá roli konzumerismu v americké zahraniční propagandě. Jejím hlavním cílem je ukázat strategii, jakou americká vláda využívala konzumerismu a spotřebního zboží k legitimizaci svého režimu v zahraničí. Případová studie je zaměřená především na 50. léta a je rozdělená do tří částí. První se zabývá postojem světové veřejnosti k americkému konzumerismu na začátku studené války, počátkům amerických informačních programů bojujících proti rostoucímu antiamerikanismu a výstavám spojených s Marshallovým plánem. Druhá část je věnovaná činnosti nezávislé Informační agentury Spojených států amerických, účastí USA na mezinárodních veletrzích a vzniku konceptu lidového kapitalismu. Třetí část rozebírá Americkou národní výstavu v Moskvě, která představovala jeden z největších úspěchů americké zahraniční propagandy. Práce rozebírá způsob, jakým byl konzumerismus zapojen do americké ideologie a stal se klíčovým prvkem soupeření ve studené válce.
|
|
| |
|
|
Rational Irrationality in the USA
Kleňha, Jan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání příčin inkoherence mezi názory obyvatel USA a tvrzeními vědecké komunity ohledně existence klimatických změn a významu lidského vlivu na globálním oteplování. Teorie racionální iracionality je použita v rámci kauzální analýzy tohoto fenoménu. Cílem práce je zodpovědět tři hlavní otázky: "Je pro člověka instrumentálně racionální přehlížet globální oteplování?" "Jsou Američané více iracionální než jiné národy v tomto ohledu?" Pokud ano, "vychází tato vlastnost z určitých zakořeněných společenských hodnot utvářejících tzv. americkou identitu?" Argumentujíce za pozitivní odpovědi na tyto otázky, autor jmenuje pět základních "amerických hodnot" a hledá korelaci a kauzalitu mezi těmito hodnotami a statistickými výsledky řady empirických studií. Závěrem práce je zjištění, že překvapivě důležitou roli v utváření názorů na globální problémy hraje sociální prostředí jednotlivce v USA, a že jednou z hlavních příčin tohoto fenoménu jsou špatně nastavené "mechanismy sociálních odměn" ve společnosti. Tyto mechanismy odměňují jedince za instrumentálně racionální chování, které je ale často nezodpovědné k národním a globálním problémům. Autor v závěru navrhuje sadu obecných doporučení, které mají potenciál zvýšit epistemickou racionalitu ve společnosti právě pomocí...
|
|
|
U.S. media before the Iraq invasion. Quantitative analysis of newspaper articles with respect to balance of sources
Navrátilová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Role médií před a během války v Iráku v roce 2003 je ve Spojených státech amerických stále důležitým tématem. Novináři jsou často kritizováni za nesplnění svých rolí a nedodržování žurnalistických norem. Tato diplomová práce se zabývá vyvážeností článků ve dvou celostátních denících, The New York Times a The Washington Post, v období před invazí do Iráku, konkrétně od srpna 2002 do invaze, tedy do 19. března 2003. Diplomová práce je kvantitativní obsahovou analýzou článků z předních stran těchto novin. Hlavní tezí práce je, že podle kritiky, které se médiím dostalo, by mělo být více zdrojů podporujících administrativu George W. Bushe a téměř žádné opoziční. Práce zjišťuje, jestli novináři dodrželi vyváženost zdrojů, nebo je kritika oprávněná. Výsledkem je zjištění, že i přes nedostatečnou opozici na domácí politické scéně, žurnalisti našli opoziční zdroje v zahraničí. Zpravodajství těchto dvou deníků bylo z hlediska použitých zdrojů vyvážené.
|
|
|
TTIP: Proč jednání začala až 2013?
Karl, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými nazvaná Transatlantic trade and investment partnership. Hlavním cílem práce je najít odpověď na otázku, proč začala jednání o vzniku TTIP v roce 2013. Práce se týká problematiky regionalismu, proto nabízí nejprve krátký úvod do tohoto tématu. Poté práce navazuje po konci druhé světové války a na základě chronologické analýzy obchodních vztahů mezi EU a USA popisuje faktory, které vedly k začátku vyjednávání o TTIP, nebo ho naopak oddalovaly. Mezi tyto hlavní faktory řadí především selhání multilaterálních jednání v rámci WTO, různé zájmové skupiny na obou stranách Atlantiku, převážně obchodní a spotřebitelské organizace. Dále pak světovou hospodářskou krizi, jež začala v roce 2007 a úpadek vlivu Spojených států a Evropské unie na světové geopolitické scéně. Na jednotlivých případech obchodních sporů mezi Spojenými státy a Evropskou unií pak práce analyzuje, který ze zmíněných činitelů zde zrovna hrál roli a zda posunul jednání směrem k jeho začátku. Celá práce vychází z pohledu americké strany na tuto problematiku. Jen v případech sporů zohledňuje také evropský pohled na věc. V závěru hodnotí, které z těchto faktorů měly na začátek jednání o TTIP největší vliv.
|
|
|
Mexico's dual approach at the southern border : clash of realism and humanitarianism
Vrchota, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na Mexiko, na zemi, která se pokouší dosáhnout cílů národní bezpečnosti, tj. jednoho z nejcharakterističtějších znaků současné politiky Mexika. Současně Mexiko usiluje o dosažení mezinárodních lidsko-právních závazků pro své občany a cizince pobývající na mexickém území. Od přelomu tisíciletí se Spojené státy americké stále více zaměřovaly na opevňování své hranice s Mexikem. Hlavním důvodem pro tato opatření bylo zabránění vstupu mexických a středoamerických ilegálních přistěhovalců do USA. Nicméně restriktivní pohraniční a imigrační opatření se nestala symbolem pouze pro Spojené státy. Také Mexiko začalo budovat opevnění v pohraničních pásmech, především podél jižní hranice s Belize a Guatemalou. Z čeho pramení motivace Mexika přijímat dvojaký přístup vůči středoamerickým přistěhovalcům v oblasti mexické jižní hranice? Proč Mexiko lavíruje mezi realistickými principy národní bezpečnosti a lidsko-právními závazky, k nimž se přihlásilo podepsáním a ratifikováním mezinárodních úmluv?
|
|
|
Zobrazení historie v počítačových hrách: případová studie na hře "Valiant Hearts: The Great War"
Šindelář, Jakub ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Práce je případovou studií vyobrazení historie v počítačových hrách. Zkoumanou hru Valiant Hearts: The Great War vydala francouzská firma Ubisoft v roce 2014. Hra se odehrává během první světové války a byla vytvořena ve spolupráci s Mission Centenaire. Základními cíli práce jsou: 1) odpovědět na otázku, zda a případně jak obraz historie v této hře reflektuje vývoj a soudobá paradigmata ve francouzské historiografii první světové války, 2) identifikovat a následně interpretovat zvláštnosti a deformace ve vyobrazení historie, které se ve hře vyskytují. První, teoretická kapitola představuje problematiku první světové války ve francouzském prostředí, studium počítačových her a metodologii analýzy. Pro analýzu jsem vytvořil vlastní metodologii, v níž kombinuji přístupy několika dalších prací. Kapitolu 2 tvoří vlastní analýza a je členěna na analýzu příběhu (2.1) z pohledu postav a míst, rozbor inventáře předmětů a herní miniencyklopedie (2.2) a analýzu formy a stylu (2.3) - grafické a zvukové stránky společně s problematikou herní svobody. Pro přesnější referenci na jednotlivé části hry slouží odkazy na podkapitoly. Výsledky analýzy potvrzují, že hra reflektuje současnou historiografii. Hlavní závěry práce charakterizující způsob vyobrazení historie ve hře Valiant Hearts lze shrnout do čtyř bodů:...
|
|
|
Prison Privatization in the United States: The Limits and Consequences of the Transfer of Public Power into Private Hands
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Diplomová práce Privatizace vězení v USA: důsledky a limity převodu kompetencí státu do soukromých rukou představuje vybrané důsledky privatizace vězeňství ve Spojených státech amerických. Přestože v USA se novodobý fenomén privatizace vězeňství objevuje poprvé až na začátku osmdesátých let dvacátého století, fungování soukromých "věznic" zde má dlouhou historii. Z tohoto důvodu je nejprve představena privatizace vězeňství v obecné rovině - historie a filosofie. Následují příčinné faktory, které vedly k rozhodnutí privatizovat věznice - přeplněnost věznic, tlak na veřejné rozpočty a tzv. PIE Program, který umožnil mezistátní obchodování s výrobky vězňů. Práce dále na základě detailních statistik ilustruje strmý růst ve vězeňské populaci, na což je následně navázáno důsledky z toho vyplývajícími - narůstající daňová zátěž, demografické změny v populaci nejvíce zatížené uvězňováním a krize trestního systému. Není zde opomenuta ani často zmiňovaná otázka ekonomické výhodnosti privatizační politiky ve vězeňském sektoru a její kritika. Důležitou roli hraje také představení tzv. vězeňsko-průmyslového komplexu, který označuje propojení byrokratických, politických a ekonomických zájmů, které vedou ke zvýšenému tlaku na udržování nebo růst vězeňské populace, a s tím související zvýšené výdaje na vězeňství.
|
|
|
Protidrogová politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu Kolumbie?
Koutenská, Kristýna ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Spojené státy oficiálně vyhlásily válku proti drogám na počátku sedmdesátých let 20. století s cílem zabránit přílivu zakázaných narkotik do země. Washington zpřísnil jak domácí, tak především zahraniční protidrogovou politiku a zahájil rozsáhlou kampaň v zemích Latinské Ameriky, odkud do USA proudilo nejvíce drog. Chemické postřiky ilegálních plodin a narušení pašeráckých cest v Mexiku, Peru a Bolívii měly za následek přesunutí pěstování marihuany, máku a zejména koky do Kolumbie, poblíž laboratoří na výrobu drog. Bogota se tak dostala do centra pozornosti USA. Tato bakalářská práce se zabývá protidrogovými strategiemi využívanými Spojenými státy k omezení obchodu s drogami a poukazuje na jejich nedostatky, které pak mají vliv na úspěšnost konkrétních plánů, v tomto případě Plánu Kolumbie a Plánu pro konsolidaci La Macareny (PCIM). V roce 2000 Washington schválil ambiciózní Plán Kolumbie, který měl mimo jiné snížit v průběhu šesti let produkci kokainu v Kolumbii. Výrazně však upřednostňoval vojenské programy a represivní postupy. Masivní chemické postřiky polí s ilegálními plodinami tak vedly k vysídlení velké části populace a v konečné fázi dokonce k nárůstu pěstování koky a produkce kokainu. Tuto situaci se měl pokusit napravit Národní plán konsolidace kolumbijského teritoria se svým pilotním...
|
|
|
Disfranchising Prisoners in the U.S. - New Means of Segragation?: Case Study of Commonwealth of Virginia
Pánková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce Omezovaní volebního práva vězňů v USA - nový nástroj segregace?: Případová studie státu Virginie se zabývá rovností v uplatňování trestního práva ve Virginii. Cílem této práce je určit, zda je systém trestního práva ve Virginii používán k diskriminaci menšin a zda uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů. V první kapitole se zaměřím na data a historii omezování volebních práv vězňů ve Virginii. Ve druhé kapitole budu zkoumat dopady odsouzení, např. ztrátu volebního práva, zaměstnání, sociálních benefitů a rodičovské zodpovědnosti. Třetí kapitola se bude věnovat reformám v oblasti volebních práv vězňů, uskutečňovaným pomocí schválení dodatku k ústavě, soudním rozhodnutím a činností guvernéra. Ze studie vyplývá, že systém trestního práva ve Virginii je využíván k diskriminaci černochů a že uplatňované zákony a postupy vytvářejí z Afroameričanů skupinu druhořadých občanů.
|
host ::
RSS.