|
|
Příspěvek k problematice nástupnictví na anglickém trůnu po Jindřichovi VIII. Tudorovi
Chlubna, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Anglický král Jindřich VIII. se zapsal do historie, tedy hlavně do historického povědomí laické veřejnosti především svým rodinným životem, rekordními šesti sňatky, rozvodem prvního z nich, popravu dvou ze svých manželek a odlukou anglické církve od Říma. Cílem této práce bylo, obrazně řečeno, dostat se pod povrch zjednodušujících nánosů a interpretací vlády Jindřicha VIII, analyzovat, jakými prostředky jak v domácí, tak v zahraniční politice se Jindřich VIII. snažil řešit otázku nástupnictví po své vlastní osobě na anglickém trůnu a upevnění postavení svého rodu. Jindřich VIII. se po většinu doby své vlády nacházel z hlediska zabezpečení dynastie Tudorů na anglickém trůnu ve velmi obtížném, nejistém postavení. To bylo také jednou z příčin, proč se Jindřich v touze po synovi rozhodl rozvést se svou manželkou, což mělo ve složité době italských válek mimořádný diplomatický a mezinárodní rozměr. Celá situace vyústila v právní a nakonec i náboženské odtržení anglické církve od Říma. Sňatková diplomacie a likvidace případných domácích konkurentů byly obvyklé nástroje upevnění vlastní dynastie na trůnu jak v Anglii, tak v ostatních evropských zemích. Jindřich VIII. však přišel v období rozvodové krize se zcela novým prostředkem v určování své dynastické politiky. Jeho "první ministr" Thomas Cromwell aktivně...
|
|
|
Cesta ke Karibské krizi. Příspěvek k vývoji zahraniční politiky Spojených států amerických vůči Kubě a Sovětskému svazu v letech 1961-1962
Fiala, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Problematika Karibské krize se stala předmětem velkého počtu studií, jež se zabývají tímto tématem, či je kladou do širšího kontextu mezinárodních vztahů. Přestože se názory a hodnocení jejich autorů v mnoha ohledech liší, většina z nich považuje tuto událost za jeden z nejdůležitějších momentů druhé poloviny 20. století. Nebezpečí, které vyvolala, poukázalo na to, že hrozba jaderného střetu byla v bipolárním uspořádání nejen "společným nepřítelem", ale i možnou "vyjednávací strategií". Politické elity a odborná veřejnost tudíž dostaly šanci k diskusím, jak obdobnou situaci řešit a jak jí zabránit. Pro studium nejnovějších dějin se tak kubánská raketová krize stala tématem zásadního významu.
|
|
|
Liberal party 1886-1906. Contribution to British history on the edge of the 19th and 20th century
Skokan, Peter ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Roky 1886 - 1906 boli pre existenciu Liberálnej strany zásadným obdobím. Táto etapa vnútrostraníckej krízy bola poznačená nielen politickými, ale hlbokými osobnými spormi medzi kolegami. Práve ony boli koniec koncov jedným z dôvodov tak dlhého trvania vnútorného napätia a nedorozumení. Prvé náznaky pre liberálov katastrofických rokov prelomu 19. a 20. storočia sa ukazovali už v prvej polovici osemdesiatych rokov v konfliktoch medzi whigmi a radikálmi, ktoré ukazovali dokonca ideologickú nejednotnosť strany. Liberálom sa nakoniec osudnou stala írska otázka, ktorá ich rozdelila a Gladstoneove zaryté a bezhlavé trvanie na jej prioritnom riešení trvajúce až do jeho rezignácie z postu predsedu vlády na jar 1894. (...)
|
|
|
Geogre Jeffreys, a deo rex, a lege rex. George Jeffreys, král od Boha, zákon od krále.
Veselá, Hana ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zameruje na analýzu života George Jeffreyse, anglického soudce, který žil v letech 1645-1689 a na podzim v roce 1685 predsedal ,,krvavými porotám." Cílem diplomové práce je zhodnotit, nakolik si svou povest ,,krvavého" a ,,vešícího" soudce zasloužil a jak tato povest vznikla.
|
|
|
Československo - americké diplomatické vztahy v době Pražského jara v kontextu politiky détente
Kramešová, Kateřina ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma československo - amerických diplomatických vztahů v době tzv. Pražského jara, resp. v letech 1967 - 1969 v kontextu politiky détente. V chronologickém pořadí hodnotím vývoj vzájemné československo - americké spolupráce s tím, že se snažím zjistit, zda docházelo k výraznějším změnám v souvislosti s československým obrodným procesem. Závěry mého výzkumu prokazují, že ani na československé straně, ani na straně Spojených států nedošlo k výraznější revizi dosavadní zahraničně politické orientace. Komunistické Československo se i v průběhu Pražského jara nadále soustředí na výhradní spolupráci se Sovětským svazem a ostatními státy východního bloku. Stejně tak Spojené státy postupují i v době probíhající liberalizace v Československu v souladu se svými dosavadními zahraničně politickými prioritami a odmítají jakékoliv zapojení do československých událostí z obavy, aby tím nenarušily dosavadní oteplování ve vztazích USA - SSSR a mezinárodně politický vývoj směřující k politice détente.
|
|
|
Příspěvek k problematice nástupnictví na anglickém trůnu po Jindřichovi VIII. Tudorovi
Chlubna, Jan ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Anglický král Jindřich VIII. se zapsal do historie, tedy hlavně do historického povědomí laické veřejnosti především svým rodinným životem, rekordními šesti sňatky, rozvodem prvního z nich, popravu dvou ze svých manželek a odlukou anglické církve od Říma. Cílem této práce bylo, obrazně řečeno, dostat se pod povrch zjednodušujících nánosů a interpretací vlády Jindřicha VIII, analyzovat, jakými prostředky jak v domácí, tak v zahraniční politice se Jindřich VIII. snažil řešit otázku nástupnictví po své vlastní osobě na anglickém trůnu a upevnění postavení svého rodu. Jindřich VIII. se po většinu doby své vlády nacházel z hlediska zabezpečení dynastie Tudorů na anglickém trůnu ve velmi obtížném, nejistém postavení. To bylo také jednou z příčin, proč se Jindřich v touze po synovi rozhodl rozvést se svou manželkou, což mělo ve složité době italských válek mimořádný diplomatický a mezinárodní rozměr. Celá situace vyústila v právní a nakonec i náboženské odtržení anglické církve od Říma. Sňatková diplomacie a likvidace případných domácích konkurentů byly obvyklé nástroje upevnění vlastní dynastie na trůnu jak v Anglii, tak v ostatních evropských zemích. Jindřich VIII. však přišel v období rozvodové krize se zcela novým prostředkem v určování své dynastické politiky. Jeho "první ministr" Thomas Cromwell aktivně...
|
|
| |
|
|
Znárodňování ve Velké Británii v letech 1945-1951
Erva, Martin ; Soukup, Jaromír (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Střet tří motivů - ekonomického, společenského a politického - vedl ke znárodňování. Byla to ekonomická víra v nevyhnutelnou unifikaci, která je nejdokonalejším výrazem organizace výroby. To se kombinovalo s odsouzením konkurence jako principu ekonomického plýtvání se zdroji. Bylo to završení trendů z třicátých let, kdy lékem na krizi byla kartelizace všech odvětví a vznik korporativismu. A to i třeba v Československu. Druhým vlivem je působení války na společnost a podniky. Všechny znárodněné podniky byly válkou vnitřně vyčerpané (s výjimkou výboby železa a oceli) a poté, co byly státem dočasně využity ve válečném usílí, tak je měl nyní sanovat, a tím jim pomoci. Higgsova krizová hypotéza a princip západky dostaly v v poválečné Británii téměř krystalicky čistou formu. V tento moment ale přichází na scénu socialistická ideologie: ta viděla ve znárodnění naplnění touhy po kontrole nezaměstnanosti a cen. Tedy dva první faktory zdánlivě připravily půdu pro logický krok, kterým bylo znárodnění podniků, etatizace veřejných služeb jako bylo zdravotnictví a školství a znárodnění výnosů z půdy. Filosoficky šlo posun od atomismu k holismu. Ve Velké Británii mají pro tento jev dokonce jméno: duch Dunquerke. Důležitým aspektem, který umožnil znárodňování ve státě, jehož občané si již v 17. století spojili svobodu s...
|
|
|
Kyperská otázka v zahraniční politice Spojených států amerických v letech 1960-1974
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Výsledek druhé světové války a poválečné uspořádání Evropy přisoudily východnímu Středomoří roli jednoho z nejstrategičtějších regionů v tehdejším bipolárním uspořádání. Spojené státy americké (USA) si dobře uvědomovaly geostrategický význam Řecka a Turecka, a proto v roce 1947 poskytly oběma státům v rámci tzv. Trumanovy doktríny finanční pomoc, aby Řecko a Turecko byly schopny zastavit další pronikání Sovětského svazu do oblasti. Klíčovými spojenci Západu se Řecko a Turecko staly po svém přistoupení k Severoatlantické alianci (NATO) v roce 1952; oba státy poté zaujaly důležitou roli v bezpečnostních strategiích nejen západní Evropy, ale i Spojených států, které v Řecku a Turecku rozmístily své jaderné zbraně a monitorovací zařízení. Spojené státy proto měly eminentní zájem na tom, aby v oblasti východního Středomoří panovala politická stabilita a aby se oba státy zřekly vzájemné nevraživosti, která již od 19. století ovlivňovala jejich vzájemné vztahy. Toto přání USA se ovšem nenaplnilo. Od padesátých let se situace ve východním Středomoří začala opět vyhrocovat a hlavním důvodem sváru mezi Řeckem a Tureckem byla tzv. kyperská otázka. Jisté uklidnění poměrů ve Středomoří měl přinést vznik samostatné Kyperské republiky v roce 1960, od něhož si Řekové i Turci slibovali vyřešení vzájemných problematických...
|
|
|
Perzekuce katolické církve v zemích sovětského bloku v letech 1945-1956: případ politický okres Frýdlant v Čechách
Heinzl, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená rigorózní práce se zabývá církevně politickou situací ve střední Evropě mezi léty 1945-1956. Popisuje postavení Vatikánu v období po II. světové válce i vývoj přístupu Svatého stolce k levicové ideologii. Dále přibližuje postavení katolické církve v Polsku, NDR, Maďarsku a Československu, perzekuci biskupů, duchovních, řeholníků a řeholnic i cílené omezování církevního vlivu na praktikující katolíky. Zvláštní část tvoří analýza historických pramenů, která přehledně informuje o době nejtěžší perzekuce katolické církve v Československu, přímo v pohraničním okrese Frýdlant v Čechách. Popsány jsou důležité prvky tehdejšího totalitního systému: Státní úřad pro věci církevní, význam činnosti církevního tajemníka, Katolická akce, perzekuce katolických duchovních a zejména činnost centralizačního a internačního kláštera v Hejnicích. Součástí práce je také studie k problematice svozů klášterních knihoven v ČSR. Pro doplnění tématu, jsou připojeny čtyři rozhovory s oběťmi perzekuce a jmenné seznamy řeholníků a řeholnic z postižených řádů a kongregací centralizovaných a internovaných v hejnickém klášteře mezi léty 1950-1956.
|
host ::
RSS.