|
|
Film jako médium kulturní paměti: Proměny reflexe poválečného odsunu Němců v české filmové tvorbě
Řehořová, Irena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V důsledku rozvoje vizuálních médií, a s tím související tendence společenských věd, popisované jako "obrat k obrazu", začlenila řada disciplín do okruhu svého bádání také studium fenoménů, které zůstávaly dlouhou dobu mimo hlavní pozornost. Reakcí na tento trend je také rozvoj nové sociologické subdisciplíny, která je označována jako sociologie obrazu či vizuální sociologie. K této oblasti se svým zaměřením obrací i tato práce: v centru jejího zájmu stojí filmy, které v současné době představují jedno z vlivných médií kulturní paměti. Cílem projektu je popsat specifika vzpomínání, která vyplývají z povahy tohoto média a dále prozkoumat možnosti využití filmu jako zdroje sociologického poznání. V první části práce je film nahlížen jako kulturní/sociální fenomén, za jehož vznikem nestojí pouze individuální tvůrci, ale také řada institucí a dalších subjektů (dohromady utvářejících kinematografické pole), které vymezují možnosti tvorby a v důsledku ovlivňují způsob filmového zpracování konkrétních témat. Ve druhé části jsou představeny koncepce, které různými způsoby mapují podobu vztahu mezi filmovou reprezentací a skutečností - popisují postupy, pomocí kterých je skutečnost přepisována do filmové reality, zobrazující (historické) události. Další části práce jsou zaměřeny na sociální faktory, které v...
|
|
|
Kalamita: neoformalistická a naratologická analýza
Podskalský, Matěj ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Ve své bakalářské práci analyzuji film KALAMITA (Věra Chytilová, 1981). Cílem rozboru je odhalit, jakými prostředky Chytilová narušuje normy klasického vyprávění a stylu a pomocí jakých technik kriticky reflektuje pokleslou morálku a nabourává společenské tendence spojené s obdobím normalizace. Metodologicky vycházím z neoformalistického přístupu Davida Bordwella a Kristin Thompsonové a naratologické metody Davida Bordwella. V textu se také zabývám ekonomickým a kulturně-historickým kontextem období normalizace a produkční historií a cenzurou KALAMITY. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.
|
|
| |
|
|
Filmový klub ČVUT
Henzler, Richard ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Richard Henzler - Filmový klub ČVUT Abstrakt: Práce popisuje historii Filmového klubu ČVUT zpracovanou na základě metody orální historie, Cílem práce je popsat praktické fungování klubu v letech 1984 až 1990. Primárním pramenem při zpracování ené se zakladateli filmové ezní řím Neumannem. Práce dále zpracovává kroniku filmového klubu a zjiš ěné ované z dobový . V teoretickém úvodu prá ředstavuje metoda orální historie, její metodologie, výhody a omezení a popis historie eskoslovenských filmových klub jako uvedení do dobové situace. Praktická ást chronologicky popisuje historii filmové á ě a kroniky filmové ří ří ř se zakladateli filmového klubu a tabuky dopl ující historii sledovaného období.
|
|
|
Vladimír Dvořák a Hlavní redakce zábavních pořadů Československé televize v letech 1968 - 1976
Hroncová, Alexandra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
(česky) Vladimír Dvořák (14. května 1925 - 28. prosince 1999) je veřejnosti znám spíše jen jako televizní konferenciér zábavného pořadu Televarieté, starší generace si ho jistě pamatuje jako průvodce hudebními pořady nebo jako autora textů populárních písní ze šedesátých let. Toto mnohdy omezené vnímání Dvořákovy osobnosti si zaslouží poopravit - talent Vladimíra Dvořáka můžeme označit za prakticky všestranný. Jak se tato práce snaží ukázat, Dvořák měl nejenom výrazné výtvarné a literární nadání, komponoval libreta, ale byl zároveň schopen svá představení dramaturgicky uchopit, odmoderovat si je či v nich dokonce účinkovat. Všechny tyto vlastnosti umělecké zastřešovala a dost možná i převyšovala veřejnosti zcela skrytá schopnost organizační, kombinovaná s Dvořákovou činorodostí a ctižádostí. Během svého působení v ČST vytvořil Vladimír Dvořák koncepci a strategii pro rozvoj televizní zábavy, které se věnoval až do konce svého života. Byl člověkem diplomatickým a tvůrčím zároveň, uvedl na televizní obrazovky řadu velmi úspěšných formátů s mnoha významnými osobnostmi, které byly nomenklaturou tolerovány. Vladimír Dvořák uměl takzvaně "chodit" v omezeném a ostře vymezeném televizním prostoru vytyčeném normalizací bez toho, aby se zaprodal představitelům totalitní moci. Navíc byl schopen ještě svým...
|
|
|
Obraz české společnosti v normalizačních komediích Petra Schulhoffa
Šrajer, Martin ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Diplomová práce Obraz české společnosti v normalizačních komediích Petra Schulhoffa zkoumá československou filmovou produkci 70. a 80. let z hlediska prezentovaných společenských hodnot. Cílem analýzy společných znaků vybraného vzorku filmů je zodpovězení otázky, jaký obraz československé reality normalizační popkultura zprostředkovává, a za užití jakých opakujících se mechanismů. Práce vychází z hypotézy, že také eskapistická zábava v období totality vykreslovala dobu, prostředí, postavy a požadavky na ně kladené v souladu s vládnoucí ideologií, a sloužila tudíž k legitimizaci daného řádu a deklarovaných norem.
|
|
|
Jan Roháč z Dubé ve třetí republice
Doležal, Kryštof ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
! Jan Roháč z Dubé z roku 1947 je prvním československým celovečerním hraným barevným sním- kem, který vypraví o poslední fázi husitského hnutí. Film měl za třetí republiky potvrdit správnost zestátněné kinematografie a stát se jejím reprezentačním dílem. Film zapadal do nacionalistického folklóru české kultury a husitské tradice a využil Jiráskovo obecně známé drama, které již prokáza- lo pozoruhodnou schopnost aktualizace a silně rezonovalo při svých dramatizacích v letech 1918 a především v únoru 1939. Umožňoval argumentovat aktualizovaným tématem německé hrozby, pro- ti liberálním stranám a také vyzdvihovat další vybrané prvky českého nacionalismu. Kinematogra- fie a tisk byly v této době nejdůležitějšími masovými médii a byly regulovány či přímo řízeny vlá- dou Národní fronty. Film a tisk používaly jednotlivé vládní strany jako nástroj k dosažení svých politických cílů a k ideologickému působení. Cílem práce je objasnit nacionální tendence v Česko- slovenské kinematografii a odpovědět na otázku, jakým způsobem dobový tisk tento film reflekto- val, respektive jak ve vybraných textech rezonoval problém nacionalismu. Mediální analýza umož- ňuje pochopit, jak byly jednotlivé pojmy formulovány, nakolik byly využívány pouze instinktivně, jak skrze ně KSČ prosazovala svou kulturní politiku a jak na...
|
|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
|
|
Obraz venkova v českém filmu
Slinták, Petr ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou filmové reflexe sociální, hospodářské a kulturní proměny českého venkova mezi léty 1945 - 1969. Přirozeně je zde stěžejním tématem filmový obraz kolektivizace, která byla hlavním prvkem socialistické transformace konzervativního rurálního společenství. Kolektivizace venkova byla jedním z nejzávažnějších procesů moderní české historie, přirozeně přinášela řadu dramatických situací a tím vytvářela potenciál pro filmové zpracování. Jelikož reflexe kolektivizace a družstevního venkova byla programově vyžadována filmovou dramaturgií státní kinematografie, mezi léty 1945 - 1969 vznikla řada hraných snímků s danou tematikou. Tato rigorózní páce se snaží analyzovat většinu podstatných titulů z oblasti non-fikční produkce s okrajovou připomínkou některých dokumentárních děl. Hlavní metodou práce je motivická analýza opírající se především o sledování proměn pojetí stěžejních postav ve sledovaných filmech a jejich vzájemné interakci. Výsledná podoba filmů je přitom konfrontována s poznatky z odborné sociologické nebo historické literatury, s dobovým publicistickým ohlasem a archivními materiály, které se váží k procesu vzniku filmů. Autor nepřímo vychází taktéž z poznatků o dobovém společenském koloritu, které mu poskytly rozhovory s pamětníky kolektivizace. Text se...
|
host ::
RSS.