|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
Estetická výchova v pojetí Bohumila Markalouse
Čeledová, Irena ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Resumé v českém jazyce Estetická výchova v pojetí Bohumila Markalouse Práce je věnována dílu Bohumila Markalouse. Autor se celý život věnoval problematice estetické výchovy, která prostupuje celým jeho dílem. Tato problematika nebyla nikdy vydána souhrnně. Byla zveřejněna pouze jako jednotlivé články, statě a přednášky v novinách, časopisech. Práce je založena na textech o estetické výchově nejen Markalouse, ale vedle něj se snažíme představit i pojetí estetické výchovy dalších autorů. Mezi nejvýznamnější patří Otakar Hostinský, Josef Patočka a Otakar Zich. V první části práce se věnujeme formování názorů Bohumila Markalouse na vývoj estetické výchovy. Druhá část je věnována vlastní Markalousově koncepci estetické výchovy. Třetí část se zabývá aktuálním stavem školství v návaznosti na rozvoj estetické výchovy. Vedle estetiky se zabýváme termínem eidika, kterým autor označuje kultivaci smyslů, zejména zraku.
|
|
|
Vliv myšlení Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše
Krejčová, Martina ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Tato práce mapuje období let 1920 až 1929, tedy léta nejvýraznějšího vlivu Benedetta Croceho na estetiku Josefa Bartoše. Zaměřuje se nejen na historická data v pozadí tohoto vlivu, ale také na teoretická východiska, která tento vliv určovala. Z hlediska historického se práce zaměřuje na postižení vývoje v reflexi názorů Josefa Bartoše na filozofický systém italského filozofa, a také na dějinné vlivy, které tento vliv mohly ovlivňovat. V teoretické rovině práce postihuje vývoj v pojetí estetiky Josefa Bartoše z hlediska precizace jeho estetických názorů a proměny vlivové sítě na jeho vlastní estetická zkoumání. Tuto změnu lze pozorovat zejména v jeho časopisecké literární činnosti a také v dosud nepublikovaných materiálech z Bartošovy pozůstalosti v Českém muzeu hudby.
|
|
|
Estetický faktor v pojetí zkušenosti Johna Deweyho: Estetická relevance snowbordingu
Vyhnánková, Klára ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práce objasňuje pojetí zkušenosti Johna Deweyho a zaměřuje se především na jeho tezi o přítomnosti estetického faktoru v každé ucelené, završené zkušenosti. Zabývá se rozdíly mezi běžnými a završenými zkušenostmi a zkoumá v nich působení estetického faktoru. Jeho nezastupitelná role je úmyslně demonstrována na mimouměleckém příkladu zážitků, které přináší snowboarding. Nejdůležitější poznatky jsou rozvinuty skrze přístup somaestetiky Richarda Shustermana. Teorie těchto dvou myslitelů podporují hlavní myšlenku práce, že dynamické pohyby těla mohou jejich aktérům přinášet estetické zážitky. Odhalí se tak některé na první pohled nezřetelné důvody atraktivity tohoto novodobého sportu.
|
|
| |
|
|
Motiv sportu v díle Roberta Musila (Estetický aspekt)
Šafrová, Kateřina ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předmětem práce je motiv sportu a tělesnosti v literárním díle Roberta Musila, především pak jeho filozofický a estetický aspekt. Cílem práce je nejprve v první části textu postihnout dosavadní poznatky týkající se tohoto tématu v sekundární literatuře. Na základě těchto poznatků je pak v druhé části textu rozvinuta hypotéza Hannse- Marcuse Müllera o souvislosti koncepce tělesnosti u Roberta Musila a Friedricha Nietzscheho. Bakalářskou práci uzavírá vlastní návrh ucelené koncepce sportu v uvažování Roberta Musila, který vyvrací stávající názor o vnitřní rozporuplnosti Musilových tvrzení, který u odborné veřejnosti převládá.
|
|
|
Bergsonova koncepce umění
Chalupa, Marek ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
- Marek Chalupa: Bergsonova koncepce umění Cílem studie je představit názory Henriho Bergsona na umění. Podle Bergsona je umění schopno "sugerovat" individuální moment "trvání" citů, emocí i "vnějších" věcí. Umělec vnímá věci v jejich "hluboké" kvalitě a formuje prvky svého díla tak, aby postavil vnímatele přímo "doprostřed" prožitku "ryzího vnímání". Umění se dokonce může stát poukazem na univerzální princip neustálé proměny světa vůbec. Tato studie shrnuje základní Bergsonovy teze ohledně umění, prezentované v jednotlivých pracích tohoto autora, a popisuje vývoj celé Bergsonovy koncepce umění (na základě stupně rozšíření pojmu "trvání"). Studie se také zabývá několika problematickými body této koncepce ("dokonalá" "sugesce", implicitní hierarchie umění, povaha "estetického prožitku"), včetně zvláštního Bergsonova zaměření na otázku "umělecké pravdivosti".
|
|
|
Pojem krásy v prvním, druhém a třetím vydání Jungmannovy Slovesnosti
Vinická, Lucie ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou krásy ve třech vydáních Jungmannovy Slovesnosti. Postupně zužuje téma na koncept druhů krásy v prvních dvou vydáních. První část práce je věnována nastínění okolností vzniku Slovesnosti a Jungmannovy doby. Také stručně představuje sekundární literaturu, metodu a cíl práce. Druhá a třetí část rozebírají koncept krásy v prvním a druhém vydání Slovesnosti a čtvrtá, stěžejní, tyto postřehy komparuje. Cílem této práce je poukázat na autorův přístup, postihnout změny, které nastaly ve druhém vydání ve srovnání s prvním a představit Jungmannovu práci s koncepty krásy.
|
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
|
|
Role empatie v recepci filmového díla
Csicsely, Lukáš ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem empatie v recepci filmového díla a odlišením empatie od termínů, které jsou s ní obecně zaměňovány (identifikace a sympatie), v reprezentativním výběru textů psychoanalýzy a filmového kognitivismu, kterým slouží jako pozadí práce Bely Budy "Čo vieme o empatii?". První dvě části se zabývají vymezením Budovy empatie a odlišením empatie od sympatie, identifikace a projekce v kontextu recepce filmového díla s důrazem na psychickou distanci. Další část se zabývá komparací jednotlivých konceptů autorů z oblasti psychoanalýzy (Mulvayová a Metz) a filmového kognitivismu (Carroll, Neill, Grodal, Smith) s ohledem na části předešlé.
|
host ::
RSS.