|
|
Výzkum účinné antivirové imunity po transplantaci.
Pelák, Ondřej ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Deplece imunitních funkcí po transplantaci hematopoetických kmenových buněk vede u pacientů ke zvýšené náchylnosti k různým oportunistickým infekcím. Obzvláště pak reaktivace cytomegaloviru (CMV) může způsobovat život ohrožující infekce a vyžaduje protivirovou léčbu. V této práci sledujeme a porovnáváme výsledky specifické stimulace CMV antigeny na CD4+ a CD8+ T-buňkách u 63 pacientů po HSCT. Díky použití průtokové mnohobarevné cytometrii, jsme byli schopni detekovat zároveň míru exprese CD154 (CD40L), intracelulárních cytokinů (INF-γ a IL-2) a znaku degranulace (CD107a), a stanovit tak funkční status různých typů T-lymfocytů. Zjistili jsme, že duální produkce INF-γ a IL-2 na CD8+ T-lymfocytech se vyskytuje u pacientů, kteří CMV reaktivaci kontrolují, zatímco u nekontrolujících pacientů se tato populace nevyskytuje. CD8+ T- buňky produkující pouze INF-γ byly početně zastoupeny v největší míře, ale představují spíše neprotektivní paměťové buňky. Dále jsme vyvinuly dva funkční testy NK-buněk. Jeden, který se zaměřuje na detekci jejich degranulace a druhý detekující cytotoxickou schopnost NK-buněk. Klíčová slova: transplantace, hematopoetické kmenové buňky, T-lymfocyty, obnova imunity, cytomegalovirus, INF-γ, IL-2
|
|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
|
|
Genetické, humorální a buněčné faktory rozvoje autoimunitních chorob
Růžičková, Šárka ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Autoimunitní choroby patří v současné době k nejzávažnějším medicínským tématům, zejména díky obecně se zvyšujícímu počtu pacientů s těmito chorobami. Na jejich patogenezi se podílejí pravděpodobně z velké části dědičné faktory a dále buněčné a humorální interakce ovlivněné faktory zevního prostředí, jejichž poznání je důležité jak z hlediska diagnosticko- terapeutického a tak s ohledem na bazální imunologii. Cílem práce bylo najít vztah genetických alterací a produkce autoprotilátek, klinické manifestace onemocnění; definovat kloubní autoantigeny, dále prokázat autoreaktivní původ leukemických buněk; roli B lymfocytů v patogenezi onemocnění a konečně vypracovat metodu detekce B lymfocytů rozeznávajících definovaný autoantigen. Genetickou analýzou byly identifikovány některé predipoziční polymorfismy, jejich asociace nebyla vždy spojena s klinickými formami onemocnění ani nebyly využitelné k predikci průběhu nemoci. Navíc frekvence alel IL-1RN*2 nebo PD1.3 vykazovaly etnicko-geografické rozdíly a GWA studie odhalily kritickou roli velikosti souborů při posuzování významnosti konkrétního polymorfismu. Jako klinicky nejpřesnější a nejcitlivější marker k predikci progrese erosivní formy RA byla vytipována kombinace stanovení anti-CCP a IgM RF. V synoviální tekutině a tkáni pacientů s RA byla...
|
|
|
Analýza generátorů hesel
Chirkova, Mayya ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním generátorů náhodných a zapamatovatelných hesel. Práce má dvě části. V první části je představena problematika používání hesel. Ve druhé části jsou analyzovány dostupné generátory hesel. Největším přínosem této práce je seznámení uživatelů s problematikou zapamatovatelných hesel a způsobem jejich tvorby.
|
|
|
Technické řešení plateb za přístup do bezdrátové sítě
Kučera, Matěj ; Kosek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou placené WiFi sítě a jejich technické řešení plateb. První kapitola se zabývá jednotlivými platební metodami, které lze při placení za připojení do WiFi sítě využít. Jsou zde popsány výhody a nevýhody jednotlivých platebních metod, problémy při jejich implementaci. Druhá kapitola popisuje několik hotových řešené, které lze zakoupit jako celek pro provozování placené WiFi sítě, srovnání jejich vlastností, funkcí a ceny. Ve třetí části práce, která je částí praktickou, je popsán návrh a implementace platebního postupu ve WiFi síti Hotel, provozované Oddělením síťové infrastruktury Vysoké školy ekonomické v Praze ve všech ubytovacích a rekreačních zařízeních této organizace, s cílem poskytnout čtenáři názornou ukázku toho, jak může realizace platby ve WiFi vypadat. V této části je popsán výchozí stav před vytvořením sítě Hotel, popsány základní požadavky na tuto síť, její návrh, výsledné řešení z technického pohledu i z pohledu platícího zákazníka.
|
|
|
QoS v síti VŠE
Kalina, Tomáš ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza a nasazení QoS v počítačové síti Vysoké školy ekonomické v Praze (dále VŠE). V práci jsou popsány hlavní technologie QoS se zaměřením na technologii Diffserv a jejich možnosti nasazení s použitím dostupných síťových zařízení v počítačové síti VŠE. Následně jsou diskutovány potřeby jednotlivých síťových služeb na kvalitu služby s dělením do různých tříd provozu podle priority. V práci jsou vysvětleny přínosy a nevýhody nasazení QoS v prostředí VŠE s ohledem na drátovou i bezdrátovou část. V praktické části jsou doporučení aplikována na produkční síť a následně vyhodnocen přínos úprav.
|
|
| |
|
| |
|
|
Řízení přístupu k počítačové síti
Kalina, Tomáš ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Knapovský, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice řízení přístupu uživatelů k počítačové síti. První část práce se zabývá teoretickým zázemím pro řízení přístupu k počítačové síti. Jsou vysvětleny různé způsoby ověření uživatelů, jde o autentizaci a autorizaci buď uživatele či stanice. Díky tomu lze zabránit přístupu neoprávněné osoby do počítačové sítě. Znalost těchto technologií je nutná pro porozumění následujícím částem práce. Zbylá část práce se věnuje doporučení a návrhu řízení přístupu k počítačové síti pro různé modelové situace, především pro koleje Vysoké školy ekonomické v Praze. Konkrétními příklady nastavení jsou uváděny na síťové infrastruktuře založené na přístupových prvcích firmy 3com.
|
host ::
RSS.