|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Komunikace Andreje Babiše na sociálních sítích jako rutinní informační zdroj pro novinářskou práci a přímý informační zdroj pro veřejnost
Tomeš, Michal ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem sociálních sítí Andreje Babiše a jejich funkcí jako informačního zdroje. Práce se snaží zachytit a popsat aktuální trendy politické komunikace, to vše s důrazem na využívání sociálních sítí jako vlivného nástroje na šíření sdělení pro laickou i odbornou veřejnost. V tomto případě se jedná o internetovou komunikaci českého předsedy vlády Andreje Babiše. Zvláštní důraz je následně kladen na sociální sítě jako součást mediálních rutin a roli tohoto procesu v konceptu gatekeepingu a následném vytváření zpravodajských a publicistických obsahů. Právě procesem nakládání s informacemi ze sociálních sítí se zabývá praktická část této práce, která sestává ze tří dílčích výzkumných částí. Ty se z významné části opírají o kvantitativní výzkum doplněný o dotazníkové šetření. To vše s cílem zjistit, jakou informační hodnotou sociální sítě Andreje Babiše disponují.
|
|
|
Mediální obraz kandidátů na slovenského prezidenta ve volbách 2019 v českých médiích
Očenášková, Adéla ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu kandidátů, kteří se v roce 2019 ucházeli o funkci slovenského prezidenta. Jádrem práce je kvantitativní obsahová analýza, která referování o kandidátech sleduje. Výzkum mapuje informování pěti českých médií, a to Aktuálně.cz, Echo24.cz, iROZHLAS.cz, Mladá fronta DNES a Právo. Analytické části předcházejí teoretická východiska a metodologické ukotvení. Teoretický segment se věnuje jevům jako nastolování agendy médii, koncept zpravodajských hodnot nebo postavení žurnalistické objektivity. Další kapitoly se soustředí na novinářské zdroje, vztah médií a politiků a mediální stereotypy. O teoretický výklad se následně opírají výzkumné otázky a hypotézy formulované v metodologické části. Tato část seznamuje s celkovým designem výzkumu a zahrnuje rovněž charakteristiku médií. Následuje analytická část včetně několika úvodních stran, jež poskytují vhled do prezidentských voleb. Výzkum poté řeší například to, jakých zdrojů média při informování o patnácti kandidátech využívala, jaké bylo vyznění o jednotlivých uchazečích o funkci prezidenta nebo zda se referování napříč médii lišilo. Sleduje dvě období, a sice dobu před prvním kolem voleb a následně po jeho konání do druhého hlasování. Výsledky analýzy jsou interpretovány a komparovány se stanovenými hypotézami....
|
|
|
Mediální obraz proměny elit po roce 1989: morální Havel a technokrat Klaus
Loudová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Československá společnost prošla v roce 1989 zásadní změnou. Podílela se na ní také určitá skupina společnosti, která za předchozího režimu nemohla do politického dění oficiálně zasahovat. Činila tak proto podle tehdejší legislativy nezákonnými cestami a často kvůli tomu byla perzekuována. Tato skupina disidentů se podílela také na revolučních změnách. Z toho pramení jistá mytizace těchto osob. Během devadesátých let však začal jejich vliv postupně upadat. Politickou elitu z řad disentu postupně nahrazovala nová pravicová elita, slibující ekonomickou reformu a rychlou transformaci. Idealistické pojetí politiky nahradilo to pragmatické. Do popředí se dostávaly zcela odlišné dravé osobnosti, které neměly s bojem proti totalitě nic společného, zato se však velmi rychle naučily politické dovednosti. Tuto proměnu elit v české společnosti vystihuje srovnání Václava Havla a Václava Klause. Oba patřili k hlavním hybatelům tuzemské politiky. Tato diplomová práce se proto zaměřila právě na ně a jejich mediální zobrazení. Média reflektují každodenní realitu, jsou prostředníkem mezi veřejností a politikou, proto právě skrze ně práce mapuje vývoj elit pro roce 1989. Především zkoumá demytizaci elit z řad disidentu a jejich náhradu novou politickou reprezentací v první polovině devadesátých let a posléze také na...
|
|
|
Analýza řečnického profilu Davida Ratha prezentovaného českými audiovizuálními médii
Švejkovský, Jakub ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je zanalyzovat řečnický profil jednoho z nejvýraznějších rétorů české polistopadové éry, lékaře a politika David Ratha. Hlavní metodou při zpracování materiálu je případová studie. V teoretické části diplomant komplexně zpracovává historii řečnického umění vycházející z dávné ale stále aktuální rétorické tradice starověkého Řecka a Říma. Dále jsou v práci popsána veškerá specifika definující jak samotnou interpersonální komunikaci, tak rovněž její jednotlivé aspekty - především verbální, neverbální a psychologické složky spolu s persvazivními a manipulativními technikami. Praktickou část spoluutváří dva stěžejní prvky - karierní a politický profil Davida Ratha a analýza jeho mluveného projevu. Před vstupem do vrcholné politiky tento vystudovaný lékař vedl dvě prestižní zdravotnické organizace, z nichž jednu dokonce sám zakládal. Stopu v politické sféře pak zanechal neméně výraznou. Teoretický podklad v kombinaci se znalostí životního příběhu ústředního řečníka formuje základ a kontext pro rozbor Rathova řečnictví. Na pečlivě vybraných monologických a dialogických mluvených projevech pak autor dopodrobna zkoumá, jak se sledovaný rétor dokáže uzpůsobit rozličným situacím napříč komunikačním spektrem. Vyzkoumaná zjištění mohou posléze posloužit dalším analýzám obdobného zaměření.
|
host ::
RSS.