|
|
Francouzská recepce česky psaných románů Milana Kundery
Jelenová, Tereza ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá francouzskou recepcí česky psaných románů Milana Kundery, které byly vydány ve Francii v letech 1979 - 1990. Práce představuje francouzskou recepci tří děl: Knihy smíchu a zapomnění, Nesnesitelné lehkosti bytí a Nesmrtelnosti. Vycházíme zde z recepčněestetického přístupu k textu. Jde nám o to ukázat, že jedno dílo může být čteno různými způsoby, a představujeme pak konkrétně, v čem se recenzenti liší, jak jednotlivé tři romány chápou a popisují. Diplomová práce je rozdělena celkem na deset částí: úvod, teoretická východiska práce, stručné představení francouzského tisku, tři velké části pojmenované podle tří románů, jejichž recepcí se zabýváme, závěr, resumé v češtině, resumé v angličtině a bibliografie. Každá ze tří nejdůležitějších kapitol představuje francouzskou recepci románu jednoho románu a je dále rozdělena na podkapitoly, v nichž vydělujeme recepci kontextu, do nějž je román spolu s autorem zařazen, recepci žánru, postav, tematiky a kompozice a konečně hodnocení jak autora, tak románu. V závěru jsme shrnuli vývoj obrazu Milana Kundery a jeho románů ve francouzské recepci, popsali jsme metaforiku v jazyce recenzentů a předložili jsme analýzu francouzského tisku. V příloze č. 1 přikládáme přehled všech děl, které vyšly v letech 1979 - 1990 ve Francii, v příloze č. 2...
|
|
|
Negativní humanismus Michela Houellebecqua
Kavalír, Ondřej ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tématem následující práce je románová tvorba Michela Houellebecqa pojímaná ve dvojím kontextu - v kontextu negativního humanismu a nového realismu, který se projevuje v současném francouzském románu. Pracovní hypotézou je teze o spojitosti nového realismu a negativního humanismu v opětovném zájmu o svět společenských jevů, v obavách o jeho stav i v antropologickém a existenciálním zkoumání lidského údělu. V prvních dvou kapitolách se pokusíme vytyčit základní body této spojitosti, jak v souvislosti s tradičním realismem, tak ve vztahu k současné realisticky zaměřené románové tvorbě (Dubois, Beigbeder, Duteurtre, Quintreau). Třetí kapitola je věnována formální výstavbě Houellebecqových románů, analýze jejich intertextových odkazů a ve své druhé polovině také popisu paralel a inspirací, jež spojují Houellebecqovy romány s autory klasické realistické tradice (Balzac, Flaubert, Zola) a s Célinem. Po tomto zařazení do kontextu současného i literárně historického se ve čtvrté, závěrečné, kapitole zaměříme na způsob, jakým se negativní humanismus projevuje především v románové antropologii Michela Houellebecqa, a na jeho inspiraci (Schopenhauer, Baudelaire).
|
|
|
Znaky racinovského divadla a dramatická tvorba Bernarda-Marie Koltèse
Fiala, Vladimír ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl analyzovat vztah koltesovské dramatiky k tradici francouzského klasicistního divadla, konkrétně k dílu Jeana Racina. Nebude se přitom zabývat úplně všemi Koltesovými hrami, nýbrž jen těmi, které vznikly v jeho hlavním tvůrčím období mezi lety 1977 a 1989, tedy hrami V lesích před příchodem noci (La Nuit juste avant les forets), Boj černocha se psy (Combat de negre et de chiens), Západní přístav (Quai ouest), V samotě bavlníkových polí (Dans la soUtude des champs de coton), Návrat do pouště (Le Retour au désert) a Roberto Zucco. Ostatně Koltes sám se ke své předchozí tvorbě příliš nehlásil, doslova o ní řekl: ,,Les anciennes pieces, je ne les aime plus, je n'ai plus envie de les voir monter. J'avais ľimpression d'écrire du théa-tre d'avant-garde ; en fait, elles étaient surtout informelles, tres élémentaires. Plus ca va, plus j'ai envie d'écrire des pieces dont la forme soit de plus en plus rigoureuse, précise. ,d Obrat ve své tvorbě Koltes spatřoval především ve větší formální přísností, kterou na jiném místě výslovně spojil s dodržováním pravidel klasicistního divadla. Stimulující omezení, která tato pravidla ukládají, také uváděl jako nejdůležitější důvod, proč se nevěnuje i jiným žánrům, například románu. Koltes pro své psaní pravidla potřeboval. To, že je na sklonku svého...
|
|
|
Cesta za mýtem místa u J.S. Machara
Heller, Jan ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
V následujících řádcích se zaměříme na žánrový statut literárního zpracování cesty - cestopisu, a to se zvláštním zřetelem ke zpracování cesty do Itálie v české literatuře. Klademe si otázku, čím je toto literární zpracování specifické jakožto žánr či podžánr a jaké jsou určující rysy poetiky takového cestopisu. Z této práce by mělo vyvstat komplexní panorama žánru, prozkoumaného z různých úhlů pohledu. Svou práci pojímáme především jako teoretickou, ale pro připojujeme k ní i vzorový rozbor jednoho díla české literatury 20. století, jež je podle nás typickým představitelem žánru, jejž zkoumáme: Řím Josefa Svatopluka Machara (1906). Metodologicky vycházíme z prací inspirovaných strukturalismem a historickou poetikou, nevyhýbáme se však ani novější literatuře naratologické.
|
|
|
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
|
|
|
Pohádka jako fenomén (srovnávací výklad pohádek)
Vrtbovská, Petra ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Zdeněk (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Východiska "Tak jako všechny řeky ústí do moře, všechny otázky bádání o pohádce musí konec konců v souhrnu vést k řešení otázky nejdůležitější, na niž dosud neznáme odpověd; otázky shodnosti pohádek po celé zeměkouli. Jak si vysvětlit shodu pohádek O žabce královně v Rusku, Německu, Francii, Indii, u amerických rudokožců a na Novém Zélandě, přičemž styky těchto národů nemohou být prokázány?" Takto se táže ruský komparatista a folklorista Vladimír Jakovlevič Propp na začátku své slavné studie o morfologii kouzelné pohádky. Dotýká se tak jednoho ze záhad fenoménu tradiční lidové pohádky. Termín "záhadný fenomén" asi úplně nepatří do vědeckého slovníku, ale výborně vystihuje určité zcela specifické rysy pohádkového příběhu, jimiž se podrobně zabývá tato práce. Popis a ohraničení tématu Pohádka je, stejně jako ostatní literární díla, tvůrčím počinem, který uchopuje a zprostředkovává skutečnost. Pokud ji chceme studovat, je třeba ji nejprve popsat a vymezit. První část práce se proto věnuje dílčím reflexím a studiím, jež teoreticky rámují formální a významové roviny obsažené v pohádce. Důležitou otázkou je literárnost a neliterárnost pohádky. Pohádka je literárním útvarem, ale zároveň byla v historii fixována pouze orálním způsobem a dlouhodobým opakováním příběhu. Detaily a dobové rekvizity se v pohádkách...
|
|
|
Pohádka jako fenomén (srovnávací výklad pohádek)
Vrtbovská, Petra ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Zdeněk (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Naším hlavním tématem je však porozumění obsahu a významu kouzelné pohádky a objevování příčin shody pohádek vyskytujících se v mnoha geograficky i kulturně vzdálených zemích světa. Hledání odpovědi na otázku: O čem je kouzelná pohádka je společným jmenovatelem všech kapitol. Východiskem byla jednoduchá hypotéza: Pohádka (možná) vypovídá o hlubokých základních lidských zkušenostech a existenciálních situacích. Je však třeba pátrat po tom, jestli se zakládá na pravdě a o jaké lidské zkušenosti a existenciální situace se jedná. Zároveň je pohádka (možná) živým prostředníkem interakce mezi dospělými a také mezi dospělými a dětmi, která pomáhá sdílet základní lidské zkušenosti. Vyprávění a společné prožívání pohádky je autentickým rituálem sdílení hlubokých pravd.
|
|
|
Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním
Hrbata, Zdeněk
Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a zároveň deníkový cestopis, b) objevování a dokumentarizace egyptských památek, c) ohlasy preromantických estetik (estetika vznešena a přírody, poetika ruin).
|
|
|
The chariot of Thespis
Hrbata, Zdeněk
The analysis of the Gautier´s famous novel Captain Fracasse is governed by principles of historical poetics, i. e. by taking into account the presence of generic and discursive models or their elements distributed in the novel´s structure (like roman comique, theatricality, novel od adventure, journey topos).
|
|
|
Thespidova kára
Hrbata, Zdeněk
Analýza slavného románu Théophila Gautiera Kapitán Fracasse se v rámci historické poetiky zaměřuje na žánrové nebo diskursivní modely a jejich elementy (např. tzv. divadelní román, teatrálnost, dobrodružný román, topos cesty) ve struktuře příběhu.
|
host ::
RSS.