|
|
Pohybové programy pro ovlivnění tělesného složení a tělesné zdatnosti seniorů
Hráský, Pavel ; Holmerová, Iva (oponent)
SOUHRN V práci jsme se zaměřili na aplikaci pohybové aktivity, která měla za úkol snížit negativní dopad pohybové deprivace a s ní spojené funkční i strukturální změny pohybového systému. Zásadními hledisky byla diagnostika stavu orgánových soustav pohybového systému, se zaměřením na systém svalový. Následná aplikace vhodné formy pohybové intervence měla za cíl zmírnit důsledky procesu stárnutí a funkčních změn v organismu seniorského jedince. V neposlední řadě jsme chtěli posoudit vliv změn v tělesném složení na vlastní nezávislost a soběstačnost seniorů a kvalitu života seniorů ve smyslu pohybových i psychosociálních aspektů. Stárnutí je často doprovázeno pohybovou deprivací, jež vede k negativním funkčním a strukturálním změnám v organismu. Nejvýraznější je úbytek svalové hmoty, rozvoj sarkopenie, přírůstek tukové hmoty za častého snížení tělesné hmotnosti. Zaměřením naší práce a jejím specifickým účelem je objasnění vlivu aplikované pohybové intervence. Pro posouzení změn v tělesném složení jsme pro potřeby naší práce použili metodu multifrekvenční bioanalýzy. Výsledky hodnot tělesného složení u seniorů byly vyhodnoceny intraindividuálně a naměřená data byla porovnána s obecnou seniorskou populací. Kineziologické testování zkrácených svalových skupin bylo provedeno opakovaně, pro snížení subjektivní...
|
|
|
Velikost celotýdenní pohybové aktivity u adolescentních hráčů fotbalu
Vait, Marek ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Velikost celotýdenní pohybové aktivity u adolescentních hráčů fotbalu Autor: Bc. Marek Vait Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Cílem práce bylo zjištění velikosti pohybové aktivity (PA) v týdenním režimu u adolescentních hráčů fotbalu v kategorii mladšího (hráči do 17 let) a staršího dorostu (hráči do 19let). Současně bylo cílem vyhodnotit velikost PA ve vztahu k vybraným zdravotním doporučením pro velikost PA. Metody: Výzkumu se účastnilo celkem n=66 hráčů (hráči mladšího dorostu n=36 hráčů; 15,8±0,8,starší dorost n=30 hráčů; 17,2±0,75. Pro testování vybraných jedinců bylo využito celkem 25 akcelerometrů z toho 14 typu Actigraph GT3X a 11 typu Actigraph GTM1. Míra PA byla u vybraných jedinců testována v sedmidenním týdenním režimu. Výsledky: Průměrné denní hodnoty energetického výdeje dosahovaly u mladší kategorie 10,9 ± 2,7, u starší 9,1±3,2. Uvedenými hodnotami obě kategorie splnily zdravotní doporučení. V případě denního počtu kroků opět obě kategorie dosáhly doporučených hodnot, kdy u mladší dosáhli hodnoty 13625±3049 a u starší 11061±3873. Z hlediska průměrná denní hodnoty středně až vysoce intenzivní PA přesáhly obě kategorie celosvětově používané doporučení pro minimální denní množství středně až vysoce intenzivní PA, které činí 60 minut, přičemž u mladší kategorie byly...
|
|
|
Pohybové aktivity v zařízeních pro seniory jako prostředek sebeobslužnosti a nezávislosti
Morávková, Markéta ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Pohybové aktivity v zařízeních pro seniory jako prostředek sebeobslužnosti a nezávislosti Cíl práce: Hlavním cílem práce je, zjistit na základě výzkumu jaké jsou možnosti pohybových aktivit seniorů v zařízeních pro seniory, jako prostředek k jejich samostatnosti, sebeobslužnosti a nezávislosti na okolí. Seniorský věk s sebou nese mnoho problémů a omezení, ať už fyziologického, či psychologického rázu. Dle mého výzkumu (Morávková 2013) se tyto problémy dají reálně ovlivnit pohybovou aktivitou a to jak v primární, tak sekundární prevenci. Otázkou ale zůstává, zda senioři mají možnost pohybovou aktivitu vykonávat. V mém výzkumu jsem se zaměřila na situaci, kdy je senior umístěn v zařízení pro seniory a je tudíž zcela závislý na nabídce zařízení. Metody: Diplomová práce je v první části rešerší témat geriatrie a pohybové prevence seniorů. Ve druhé části práce navazuje výzkum, kdy jsem oslovila veškerá dohledaná zařízení pro seniory ve Středočeském kraji, což je celkem 49 domovů. Tam jsem anketou zjišťovala, zda existují řízené hodiny pohybové aktivity, jak jsou zaměřené, zda toto senioři využívají a popřípadě jaké finance musí vynaložit, aby se těchto hodin mohli účastnit. Následně jsem došlá data zpracovala a interpretovala výsledky. Výsledky: Přístup k pohybové aktivitě seniorů v zařízeních...
|
|
|
Vliv individuálního intervenčního programu na vybrané komponenty zdravotně orientované zdatnosti u jedince bez předchozí pohybové zkušenosti
Kovařík, Michal ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název: Vliv individuálního intervenčního programu na vybrané komponenty zdravotně orientované zdatnosti u jedince bez předchozí pohybové zkušenosti Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je tělesná analýza a diagnostika pohybového aparátu jedince, tvorba individuálního intervenčního programu a následné vyhodnocení zda a jak může osobně vedený program ovlivnit vybrané komponenty zdravotně orientované zdatnosti u probanda bez předchozí pohybové zkušenosti. Metody: K potřebám diplomové práce bylo využito několik druhů měření. Tělesné složení pomocí bioimpedančních metod, posturální stabilita posturografem, laboratorní zátěžový test pomocí běhátka, terénní zátěžový test na atletickém oválu, základní pohybové stereotypy pomocí diagnostiky pohybového aparátu dle Jandy, jako doplňkový test byl vybrán dynamometr ke zjištění síly svalů ruky a předloktí. Výsledky: V průběhu 16 týdenní intervence došlo ke změnám v mnoha sledovaných parametrech. Individuální intervenční program přinesl významné změny tělesného složení, konkrétně snížení poměru ECM/BCM v prvních fázích programu, posléze však došlo k jeho opětovnému zhoršení. Obecně se prokázaly tendence zlepšování posturální stability vlivem všeobecně realizované PA. Intervenční program neprokázal signifikantní změny aerobního výkonu, i přes navýšení objemu...
|
|
|
Komparace životního stylu a vybraných komponent zdravotně orientované zdatnosti mezi studenty sportovního a všeobecného gymnázia
Hlinecká, Klára ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Komparace životního stylu a vybraných komponent zdravotně orientované zdatnosti mezi studenty sportovního a všeobecného gymnázia Cíle: Hlavním cílem práce je porovnat množství pohybové aktivity, způsob stravování a trávení volného času studentů sportovního gymnázia se studenty gymnázia všeobecného v adolescentním věku. Dále zhodnotit, zda je a po případě jaký je rozdíl mezi jejich tělesnou zdatností a tělesným složením. Metody: Množství pohybové aktivity, způsob stravování a trávení volného času jsme získali písemným dotazováním prostřednictvím ankety vycházející z Dotazníku 6. CAV 2001 pro děti a mládež. Tělesné složení jsme měřili bioimpedanční metodou, pomocí přístroje BIA 2000 M. Tělesná zdatnost sledovaného souboru byla ověřena šesti motorickými testy: skokem dalekým z místa, leh - sedy, vytrvalostním člunkovým během na 20m, počtem shybů nadhmatem u chlapců, výdrží ve shybu nadhmatem u dívek, plameňákem a předklonem s dosahováním v sedu. Výzkumný soubor byl tvořen 20 studenty sportovního gymnázia a 20 studenty gymnázia obecného. Získaná data byla analyzována pomocí základních statistických funkcí a následně porovnána. Výsledky: Ukázalo se, že v našem výzkumném souboru jsou studenti sportovního gymnázia pohybově aktivnější a zdatnější s optimálnějším tělesným složením než studenti...
|
|
|
Využití kompenzačního cvičení v basketbale
Kejha, Pavel ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Velenský, Michael (oponent)
Název: Využití kompenzačního cvičení v basketbale Cíle: Hlavním cílem této práce je ověřit účinnost kompenzačního cvičení na vybrané svalová partie, u vybraných basketbalistů. Metody: K získání výsledků byly použity funkční testy osového orgánu páteře a testování zkrácených svalových skupin dle Jandy (2004), které byli aplikovány na vybranou skupinu sedmi basketbalistu ze dvou různých týmů. Naměřené hodnoty zkrácených svalových skupin - vstupní měření (pretest) jsme porovnávali s výsledky naměřených svalových skupin (posttest) po skončení necelého tříměsíčního kompenzačního programu. Na základě výsledků vstupního testování byl navržen zásobník kompenzačních cviků, které měli hráči dodržovat s určenou pravidelností. Výsledky: Zjistili jsme, že po necelém tříměsíčním kompenzačním programu došlo ke zlepšení stavu zkrácených i oslabených svalových skupin. Výsledky jsou zaznamenány ve formě tabulek a grafů. Klíčová slova: kompenzační cvičení, basketbal, svalová dysbalance
|
|
|
Individuální pohybový kompenzační program pro ovlivnění správného držení u profesionálních jezdců BMX flatlandu
Tuček, Matouš ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název práce: Individuální pohybový kompenzační program pro ovlivnění správného držení těla u profesionálních jezdců BMX flatlandu Cíle práce: Cílem diplomové práce bylo u vybraných probandů diagnostikovat aktuální stav pohybového systému, na základě toho vytvořit individuální pohybový kompenzační program a ověřit jeho efekt. Dílčími cíli práce bylo seznámení kompenzačního programu s probandy, potvrzení stanovených hypotéz a interpretování výsledků. Metody práce: Diplomová práce byla zpracována jako případová studie. Její podstatou bylo vytvoření a především aplikace individuálního tříměsíčního pohybového kompenzačního programu u pěti profesionálních českých jezdců BMX flatlandu. Součástí práce byl kineziologický rozbor, který obsahoval statické a dynamické vyšetření, a segmentová analýza na přístroji Tanita MC-980. Statické vyšetření se skládalo z vyšetření aspekcí a hodnotilo se držení těla ze tří stran - zezadu, zepředu a z boku. Dynamické vyšetření obsahovalo vyšetření zkrácených svalů, vyšetření pohybových stereotypů a vyšetření hypermobility. Z dalších metod jsem využil rozhovoru, pozorování a odborného posuzování. Výsledky práce: U vstupního vyšetření všech probandů jsme nalezli asymetrické držení těla, které se vyskytovalo zejména v oblasti horní a dolní části trupu. Kompenzační program...
|
|
|
Rekreační veslování jako forma volnočasové pohybové aktivity
Omcirk, Dan ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název bakalářské práce: Rekreační veslování jakou forma volnočasové pohybové aktivity Zpracoval: Dan Omcirk Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Hráský, Ph.D. Cíle práce: Zjistit, z jakého důvodu si respondenti vybírali rekreační veslování jakou svou volnočasovou pohybovou aktivitu. Jaké má pro ně veslování přínosy, popřípadě negativní vlivy na subjektivní stav respondenta. Metodika práce: Pro výzkum bylo použito anketního šetření 3 veslařských oddílů. Anketu vyplnilo celkem 32 respondentů ve věku od 23 do 75 let, z toho bylo 18 mužů a 14 žen. Výsledky práce: Účastníci anketního šetření uvádí pozitivní změny vlivem rekreačního veslování. Mezi ně patří například rozvoj kondičních předpokladů. Rekreační veslování není lékaři téměř doporučováno, jako volnočasová pohybová aktivita. Rekreační veslování není podmíněno věkem cvičenců. Klíčová slova: tělesná zdatnost, pohybová aktivita, pohybová inaktivita, veslování, vytrvalostní předpoklady, silové předpoklady
|
|
|
Vztahy mezi úrovní pohybové aktivity, tělesné zdatnosti a somatotypu u žákovských hráček fotbalu.
Chlastáková, Jitka ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vztahy mezi úrovní pohybové aktivity, tělesné zdatnosti a somatotypu u žákovských hráček fotbalu Autor: Jitka Chlastáková Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Zjistit a porovnat úroveň pohybové aktivity, tělesné zdatnosti a somatotypu u hráček fotbalu v mladší a starší žákovské kategorii. Dalším cílem práce je zjistit vzájemné vztahy mezi pohybovou aktivitou, tělesnou zdatností a úrovní somatotypu u hráček fotbalu v mladší a starší žákovské kategorii. Metody: Výzkumu se zúčastnilo celkem 28 dívek ve věku od 11 do 15 let - 14 dívek z kategorie mladších žákyň a 14 dívek žákyň starších. Pro testování pohybové aktivity bylo využito 14 akcelerometrů Actigraph GT3X. Testování bylo prováděno v týdenním režimu. Úroveň pohybových schopností bylo zkoumáno prostřednictvím testové baterie UNIFITTEST 6-60 ve čtyřech různých cvičení. Somatické měření i UNIFITTEST 6-60 jsme realizovali v rámci soustředění. Výsledky: Výsledky ukazují, že starší žákyně jsou mnohem aktivnější v týdenním režimu oproti mladším žákyním (4 171 133 counts > 2 809 934 counts), což dokazuje i skutečnost, že během jednoho dne starší žákyně vykonají průměrně 15 462 kroků, oproti tomu mladší žákyně pouze 9 764 kroků, čímž nesplňují doporučenou hranici 11 tisíc. Dále mladší žákyně dosáhly výrazně menší hodnoty endomorfní...
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity mladých hráčů fotbalu vzhledem ke zdravotním doporučením
Šorna, Tomáš ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Úroveň pohybové aktivity mladých hráčů fotbalu vzhledem ke zdravotním doporučením Autor: Tomáš Šorna Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Cílem práce je monitorování týdenní pohybové aktivity (PA) mladých fotbalistů a zjištění její velikosti s ohledem ke zdravotním doporučením pro danou věkovou kategorii. Následné porovnání možných rozdílů výsledků ve zvolených ukazatelích pohybové aktivity v kategorii mladších (U13) a starších žáků (U15). Metody: Sledované soubory tvořili hráči fotbalu: hráči mladších žáků (n= 15; 12,6 ± 0,5 let) a starších žáků (n= 15; 14,7 ± 0,5 let). K získání potřebných dat pohybové aktivity bylo využíváno akcelerometrů Actigraph GT3X. Pro získání doplňujících informací o pohybové aktivitě byl využit písemný záznamový arch PA. Výsledky práce: Z výsledků monitorování PA je patrné, že obě skupiny hráčů překonaly doporučené hodnoty PA ve všech jejích ukazatelích. Mladší i starší žáci významně překonali denní doporučenou hodnotu 60 min.den-1 PA strávené ve střední až velmi vysoké intenzitě. Z pohledu hodnot EV a počtu kroků obě skupiny dosáhly doporučených hodnot PA, tj. 11 kcal.kg-1 .den-1 a 13 000 kroků za den. Výsledky ukázaly, že hráči mladších žáků jsou pohybově aktivnějšími v porovnání se staršími žáky. Můžeme tvrdit, že pravidelná organizovaná sportovní...
|
host ::
RSS.