|
|
Studium vlivu zaváděného plynu na generaci nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách
Simić, Sanja ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce je zaměřená na připravu a charakterizace Ag nanočástic pomocí plazmatu generovaného elektrickým výbojem v kapalinách. Podrobněji je zkouman DC výboj a vznik hydroxylových a vodíkových radikálů. Jedná se o chemické redukci in-situ, která je jeden z nejduležitějších způsobů připravý Ag nanočástic protože je jednoduchý a ekonomický a může realizovat lepší kontrolu rozměrů velikosti pomocí optimalizace experimentálních parametrů. Během experimentu bylo pracováno na změně různých parametrů jako je koncentrace výchozícho roztoku, vodivost, pH roztoku, intenzita a polarita aplikovaného napětí. Různé parametry, jako velikost částic, tvar, specifický povrch, krystalinita a mnoho dalších mohou ovlivnit vlastnosti nanočástic. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou pro kontrolu syntézy nanočástic a jejich následné aplikace zásadní podrobná analýza plazmatu a generovaných nanočástic. V této práci analýza plazmatu byla provedena optickou emisní spektroskopií (OES) a charakterizace nanočástic UV-VIS spektroskopií a skenovácí elektronovou mikroskopii (SEM). Stříbrné nanočástice nachází uplatnění v mnoha odvětvích průmyslu jako jsou potravinařský, textilní, stavební, a energetický průmysl stejné jako v medicině, kosmetologii a farmacii. Díky širokém využití představují budoucnost v oblasti nanotechnologii.
|
|
|
Plazmochemická příprava tenkých polymerních vrstev na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu a jejich diagnostika
Podzemná, Erika ; Horák, Jakub (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Zdravotnické prostředky často podléhají kolonizaci bakterií, přičemž vzniká předpoklad pro vznik infekce v těle pacienta. K zabránění vzniku biofilmu může sloužit pokrytí zdravotnického zařízení tenkou vrstvou polymerní látky, která má schopnost zabránit biologickému znečištění. V této práci byl vybrán jako prekurzor pro tvorbu tenkých polymerních vrstev 2-ethyl-2-oxazolin. Obecně je skupina oxazolinů známá pro své antibakteriální a biokompatibilní vlastnosti, což je důvodem výběru právě této látky. Hlavním cílem této diplomové práce byla depozice tenkých polymerních vrstev na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu v povrchovém dielektrickém bariérovém výboji za atmosférického tlaku. Principem tvorby tenkých vrstev na teflonovém substrátu je plazmová polymerace. Po přípravě vrstev následovala jejich charakterizace několika metodami. Jejich fyzikální a chemické vlastnosti byly studovány pomocí SEM, FTIR, a měřením kontaktních úhlů povrchu vrstev. Dále byly zkoumaný procesy, které probíhají v plazmatu při interakci elektronů a iontů s molekulou monomeru. K tomuto měření byla použita iontově mobilitní spektrometrie a metoda ionizace zkříženým svazkem. U vrstev byly také testovány jejich antibakteriální a cytokompatibilní vlastnosti.
|
|
|
Bariérové vrstvy na bázi polyparaxylylenu pro aplikace v kosmickém výzkumu
Horák, Jakub ; Zahoranová, Anna (oponent) ; Mráček, Aleš (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Titan, měsíc planety Saturn, je pro mnoho výzkumníků zajímavý pro svou hustou atmosféru, která je stejně jako jeho povrch složena převážně z dusíku (95 %) a metanu (5 %) se zastoupením různých uhlovodíků, a také protože díky podmínkám, které na Titanu panují, je považován za model Země v době před vznikem života. Aby bylo možné sledovat procesy, které probíhají na různých vesmírných tělesech, je třeba k nim úspěšně dopravit výzkumnou sondu a důkladně ochraňovat elektroniku, na kterou po dobu vzletu, letu a přistání působí mnohé nepříznivé vlivy jako tepelné výkyvy, různé záření či atmosféra vesmírného tělesa, jíž může být elektronika vystavena, dojde-li k narušení integrity pláště sondy (například u přistávacích modulů). Parylenové vrstvy se již ve vesmírném výzkumu využívají a cílem této práce je hlubší pochopení změn jejich mechanických, chemických a fyzikálních vlastností po jejich vystavení simulované atmosféře Titanu a UV záření. Byly připraveny dvě tloušťkové sady parylenových vrstev (2 a 6µm), které byly následně vystaveny působení vlivu simulované atmosféry se zastoupením metanu v plynné směsi 1, 3 a 5 % – za laboratorní a snížené teploty (chlazení pomocí kapalného dusíku). V každé sadě byly vždy vzorky duplikovány díky čemuž jsme získali dvě sady vzorků – na první působily pouze podmínky použité při simulaci atmosférických dějů na Titanu (reakční produkty a použitý výboj) a druhou sadu, která byla navíc následně degradována pomocí UV záření (možný vliv fotonů z okolí Titanu). Změny, které na vrstvách proběhly, byly charakterizovány pomocí FTIR a dalších analytických metod. Ukazuje se, že už při vystavení podmínkám simulované atmosféry dochází pro většinu vzorků vystaveným směsi s největším zastoupením metanu k fotooxidaci. Ta u některých vzorků vedla ke snížení pozdějšího vlivu použitého UV záření a jde patrně o důsledek zesíťování dané vrstvy parylenu. Pomocí AFM bylo potvrzeno, že reakce probíhající na vrstvách při simulaci atmosféry zvyšují jejich drsnost, a že po vystavení UV záření dochází u vrstev vystavených atmosféře Titanu za laboratorní i snížené teploty k silné degradaci povrchu. To se potvrdilo i při nanoindentaci, kde vrstvy bez vlivu sekundárního UV záření nevykazovaly zvýšení tvrdosti či pružnosti, zatímco po ozáření UV byly hodnoty téměř dvojnásobné a také jejich nejistoty se významně zvýšily. Silný degradační vliv použitého UV záření byl pozorován i pomocí SEM – tyto vzorky bylo téměř nemožné dobře změřit kvůli silnému nabíjení a in-situ viditelné deformaci použitým elektronovým svazkem. Součástí práce byla i příprava nanočástic stříbra a mědi pro jejich pozdější cílené zabudování do parylenových vrstev. K přípravě nanočástic bylo využito výboje v kapalinách. Zatímco nanočástice stříbra byly kovové a sférického tvaru, u částic na bázi mědi byla pozorována jehlicovitá struktura a výrazná aglomerace. Povrch měděných částic nebyl kovový, ale byl tvořen oxidy a hydroxidy. Přímou aplikaci nanočástic do vrstev se nepodařilo realizovat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Studium účinku elektrického výboje na atmosféru simulující podmínky na Marsu
Fojtíková, Nikola ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat účinky elektrického výboje na atmosféru simulují-cí podmínky na Marsu. Tato bakalářská práce je zaměřena na simulaci atmosféry Marsu za atmosférického tlaku a běžné laboratorní teploty. Atmosféra Marsu se v minulosti více po-dobala Zemi. Mars je převážně složen z oxidu uhličitého, který tvoří více jak 90 % atmosfé-ry Marsu. Ke studiu simulace atmosféry Marsu bylo využito doutnavého výboje generova-ného v reaktoru za atmosférického tlaku při průtoku CO2 (100 sccm) a výbojovém proudu 20, 30 a 40 mA. Část měření se zaměřila na studium vlivu přídavku vodíku při různých prů-tocích. Byl také sledován časový průběh měření s různými změnami podmínek během měře-ní. Produkty vznikající v reaktoru byly analyzovány pomocí hmotnostního spektrometru s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Bylo detekováno množství alifatických uhlovodíků a jejich derivátů, zejména alkoholů, ale i cyklických sloučenin. Jako hlavní pro-dukty objevující se ve všech experimentech s výraznou koncentrací byly identifikovány mo-lekuly jako eten, etan, etanol, aceton, pentan, benzen a další.
|
|
|
Studium vlivu zaváděného plynu na generaci nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách
Simić, Sanja ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Práce je zaměřená na připravu a charakterizace Ag nanočástic pomocí plazmatu generovaného elektrickým výbojem v kapalinách. Podrobněji je zkouman DC výboj a vznik hydroxylových a vodíkových radikálů. Jedná se o chemické redukci in-situ, která je jeden z nejduležitějších způsobů připravý Ag nanočástic protože je jednoduchý a ekonomický a může realizovat lepší kontrolu rozměrů velikosti pomocí optimalizace experimentálních parametrů. Během experimentu bylo pracováno na změně různých parametrů jako je koncentrace výchozícho roztoku, vodivost, pH roztoku, intenzita a polarita aplikovaného napětí. Různé parametry, jako velikost částic, tvar, specifický povrch, krystalinita a mnoho dalších mohou ovlivnit vlastnosti nanočástic. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou pro kontrolu syntézy nanočástic a jejich následné aplikace zásadní podrobná analýza plazmatu a generovaných nanočástic. V této práci analýza plazmatu byla provedena optickou emisní spektroskopií (OES) a charakterizace nanočástic UV-VIS spektroskopií a skenovácí elektronovou mikroskopii (SEM). Stříbrné nanočástice nachází uplatnění v mnoha odvětvích průmyslu jako jsou potravinařský, textilní, stavební, a energetický průmysl stejné jako v medicině, kosmetologii a farmacii. Díky širokém využití představují budoucnost v oblasti nanotechnologii.
|
|
| |
|
|
Generace nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách
Čechová, Ludmila ; Horák, Jakub (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na proces generace nanočástic pomocí elektrického výboje v kapalinách. Teoretická část je zaměřena na generaci elektrického výboje v kapalinách, různé metody přípravy nanočástic včetně metod plazmochemických a na metody charakteristiky nanočástic. Experimentální část se zabývá přípravou stříbrných nanočástic. Jako prekurzor pro generaci nanočástic elektrickým výbojem byl použit vodný roztok dusičnanu stříbrného. Byl zkoumán vliv podmínek experimentu, jako je například vliv polarity napětí, vliv dodávaného výkonu, vliv koncentrace, vliv přidaného elektrolytu a~také časový průběh tvorby nanočástic. Všechny odebrané vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometrie. Pro potvrzení přítomnosti nanočástic v roztoku byl jeden ze vzorků analyzován pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s energo disperzním spektrometrem pro prvkovou analýzu. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena diagnostika plazmatu.
|
|
|
Ovládání vestavěného systému přes Internet
Horák, Jakub ; Podivínský, Jakub (oponent) ; Dobai, Roland (vedoucí práce)
Cílem této této bakalářské práce je umožnit běžnému uživateli ovládat vestavěný systém na bázi Xilinx Zynq přes Internet. Vestavěný systém bude obsahovat audio kodek ADAU1761. V práci popíši co je nutné pro připojení daného zařízení na platformě Xilinx Zynq. Poté budou popsány možnosti ovládání zařízení přes Internet a následně popsán návrh a implementace aplikace, která umožní uživateli interagovat se zařízením.
|
host ::
RSS.