|
|
Orientace v letech 1966-1967. Literatura, umění, kritika.
Děkanovská, Lucie ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o prvních dvou ročnících časopisu Orientace (1966, 1967). Popisuje, jak tento dvouměsíčník působí navenek - jak komunikuje s veřejností a ostatními časopisy, a jak na něj tyto zpětně reagují. Dále se zaměřuje na popis struktury časopisu - zda má pevně stanovené rubriky, redaktory, témata k analýze, co se v průběhu let 1966/67 z obsahu ztratilo a co naopak přibylo. Podrobněji jsou analyzované stálé formáty časopisu, a to Kulatý stůl, 1 + 1 = 2, Slovo má..., Kritický metr na metr knih. Jako pramen slouží především samotný časopis Orientace, dále soudobé reakce a kritiky v dalších periodikách a citovaná odborná literatura. Přínosem této bakalářské práce je příloha - anotovaná bibliografie prvních dvou ročníků s autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
|
Listy, čtvrtletník pro umění a filosofii 1946-1948 (historie a vývoj časopisu, bibliografie)
Hladík, Jakub ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o třech ročnících Listů, časopisu pro umění a filosofii, vedeného Jindřichem Chalupeckým (později ve spolupráci s Janem Grossmanem a s blíže neuvedenou redakční radou), který vycházel v letech 1946-1948 nejprve jako čtvrtletník, od druhého ročníku jako měsíčník. Hlavní zaměření této práce spočívá v popisu čísel jednotlivých ročníků, v jejich analýze, v charakteristice článků a v zobecnění toho, co se redakční rada snažila vytvářet. Dále je zde zachycena soudobá literární struktura a postavení Listů v ní. Součástí této bakalářské práce je anotovaná bibliografie s autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
|
Metafora v básnické tvorbě socialistického realismu 50. let 20. století
Ondroušková, Světlana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Cílem práce je na základě Lakoffovy teorie pojmových metafor analyzovat, jakým způsobem se v poezii socialistického realismu padesátých let dvacátého století vytváří kult osobnosti vůdce a mýtus "nové" země. Východiskem pro analýzu je pojetí mýtu jako "pravdivého příběhu". První část se tedy zabývá způsobem, jakým je v socialistickém realismu vytvářen příběh vůdce, další kapitoly se pak zamýšlí nad vytvářením efektu "reálného", konkrétně za pomocí metafor "stavba", "nádoba" a orientačních metafor. Vzhledem k hagiografickému charakteru poezie socialistického realismu se práce snaží vyložit i některé analogie a odlišnosti od mýtu křesťanského. Klíčová slova: socialistický realismus, pojmová metafora, příběh, mýtus, reálné 4
|
|
|
Postavy v krátkých prózách Jaroslava Durycha
Jumrová, Pavla ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce předkládá typologii postav v krátkých prózách Jaroslava Durycha. V úvodu jsou čtenáři seznámeni se současnými přístupy literární teorie k postavám a se způsoby, jak vytvářet typologie postav. Také jsou zde uvedeny autorovy názory na umění a člověka, protože Durychova beletristická tvorba je ovlivněná jeho uměleckými a náboženskými názory. Durychova prozaická tvorba je také charakterizována ve vztahu k literárním směrům. Úvod rovněž podává informace o dosavadních pracích, které se postavami v Durychových prózách zabývaly. Vlastní část diplomové práce je zaměřena na rozbor postav v jednotlivých krátkých prózách. Postavy ženské i postavy mužské jsou zkoumány pomocí týchž kritérií: postava-definice vs. postava-hypotéza, postava-subjekt vs. postava-objekt, jméno, zevnějšek, nitro, smrt, láska k Bohu a pozemskému partnerovi. V rámci jednotlivých oddílů, např. Zevnějšek, jsou krátké prózy rozebírány chronologicky, aby bylo patrné, jak se postavy proměňovaly a jak byly ovlivňovány literárními směry apod. Nakonec je uvedeno, čím se liší ženské postavy od postav mužských, a jsou zde popsány dva základní typy postav ženských a dva základní typy postav mužských, které v Durychově próze nacházíme. První typ představují ty ženské a mužské postavy, které směřují k Bohu díky pokoře, chudobě a...
|
|
|
Obraz Šumavy v česky a německy psané literatuře po roce 1945. Krajina, ztracený a znovuobjevovaný domov, místo setkávání i míjení národů
Denková, Helena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Obraz Šumavy v české a německy psané literatuře vzniklé po roce 1945 je determinován především pohnutým geopolitickým vývojem tohoto regionu ve druhé polovině 20. století. Většina českých textů o Šumavě vznikla v době totality, v textech německy píšících autorů se téma Šumavy objevuje převážně až po roce 1989. Češi vymezují Šumavu většinou jako prostor na české straně hranice, německy píšící autoři naopak vnímají Šumavu, resp. "Böhmerwald" jako region, který se rozkládá na pomezí tří států. Šumava vystupuje česky i německy psaných textech jako příroda i prostor naplněný civilizací. Jsou reflektována zejména aktuální témata, jako např. ochrana přírody, zánik původních německých vesnic, znovuobjevování Šumavy po roce 1989 apod. Česky i německy píšící autoři se také zabývají vztahy mezi Čechy a Němci.
|
|
|
Holokaust jako fikce
Tomáš, Filip ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Špirit, Michael (oponent)
Filip Tomáš: Holokaust jako fikce (abstrakt) Anglický název práce Holokaust jako fikce není zcela jednoznačný, protože ekvivalent The Holocaust as a fiction má svým neurčitým členem blízko k popření holokaustu jako historického fenoménu. To je samozřejmě naprosto nepřijatelný nesmysl, jakkoliv se v historii od samotného průběhu války setkáváme i s popíráním (utajováním) holokaustu. Autorovi zde jde spíše o zdůraznění základního vymezení vlastního tématu. Tím právě není holokaust jako historická událost - exterminace evropského židovstva nacionálněsocialistickou politikou v letech 1939-1945 - : jsou jím literární díla reprezentující tyto události. Metodologickým východiskem je teorie fikčních světů (Lubomír Doležel ad.), zajímá nás tedy přenos aktuálních událostí do možných a fikčních světů, reprezentace výsledků tohoto přemostění v literárních dílech. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, které se po terminologickém a teoretickém vymezení přístupů soustředí na funkční přístupy k dané reprezentaci. Holokaust je tak sledován ve třech hlavních kapitolách: Holokaust jako svědectví, Holokaust jako mezní situace a Holokaust jako literární transdukce. Holokaust jako svědectví se věnuje především dílům, jež svojí intencí usilují o objektivní, faktuální reprezentaci a jsou fikci spíše protikladem. Ukazuje se přitom,...
|
|
|
Reprezentace šoa: dětská literatura a literatura o dětech
Vlasáková, Šárka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je srovnání různých forem vyprávění o holocaustu očima dítěte. Prosté dětské vyprávění má na čtenáře mnohem větší dopad než vyprávění dospělých obohacené o metafory a přívlastky. Dětský pohled tak rozšiřuje etický rozměr vyprávění o holocaustu. Projevy dětského vypravěče budeme zkoumat na třech denících (Deník Davida Sierakowiaka, Deník Mary Bergové a Krásné dny mého mládí od Any Novacové), jednom fiktivním deníku (Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. od Arnošta Lustiga) a na jedné novele (Židovská válka od Henryka Grynberga). Dětští vypravěči holocaustu jsou charakterističtí svojí psychickou vyspělostí, která bývá v příkrém kontrastu k jejich oficiálnímu věku. Zároveň se u nich v dospívajícím věku projevuje dětinskost způsobená právě přetrženým a nedožitým dětstvím. V jednotlivých dílech budeme sledovat proměny vypravěče a jeho zobrazování prostoru (ghetto, koncentrační tábor, úkryt) a postav (rodina, přátelé, nacisti). Zaměříme se také na výrazné motivy, které jednotlivá díla prostupují (např. hlad, vina, komika, ráj, hra).
|
|
|
Kriminální a dobrodružné motivy v románech Pavla Kohouta
Horáčková, Kristýna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou románů spisovatele Pavla Kohouta, které vznikaly v období sedmdesátých až devadesátých let dvacátého století. Tato analýza je zaměřena především na sledování kriminálních a detektivních motivů v románech Katyně, Kde je zakopán pes, Hodina tance a lásky a Hvězdná hodina vrahů. Vzhledem k těsné provázanosti děl a jejich autora je první část věnována životu spisovatele, důraz je zde kladen na období po roce 1968. Práce se dále zabývá tematikou kriminální literatury, jejím vývojem a vymezením pravidel, která lze v jejím rámci vysledovat. Cílem diplomové práce je analýza jednotlivých děl z hlediska konkrétních motivů a postupů kriminální literatury, které se objevují v románech Pavla Kohouta. V jednotlivých dílech jsou analyzovány role hlavních postav a jejich jednání v souvislosti s kriminálními činy, zároveň je sledováno, nakolik jsou díla ovlivněna pravidly a principy kriminální literatury. Mezi charakteristické rysy vybraných románů patří především práce s napětím a očekáváním čtenáře. Klíčová slova: detektivka, kriminální literatura, vyšetřovatel, oběť, motiv, pravidla, očekávání, perspektiva, kompozice, mnohostrannost
|
|
|
Josef Knap - spisovatel a redaktor
Mashehová, Lajla ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce si vzala za cíl v prvé řadě představit dosud nezveřejněnou korespondenci dvou literátů - Jose- fa Knapa a Jana Čarka - v období od roku 1925 do 1949. Samotné korespondenci předchází medai- lonky obou autorů, které nás seznamují s hlavními biografickými daty. V této souvislosti je nazna- čen přínos Josefa Knapa, zejména prostřednictvím revue Sever a východ, pro celou generaci vyrůs- tající paralelně vedle hlavního proudu.
|
|
|
Téma lidské identity v díle Václava Havla
Voralová, Hana ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
V první části práce je zahrnutý stručný přehled o historických událostech a změnách ve společnosti uvnitř "normalizačního" Československa, který se týká zejména vzniku Charty 77 a VONSu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných) jako dvou společenství, jež sehrála velmi důležitou roli v bojích za lidská práva a svobodu během této éry. Byla přiblížena psychologie komunistického režimu, jejíž důsledky projevené na "identitě národa" by se daly považovat za nejzávažnější vzhledem k tomu, že sahají až do současnosti. Václav Havel byl jedním z hlavních představitelů československého disentu a jeho hry se zabývaly problémem "lidské identity" v takto složitém období. Hlavním cílem této práce bylo objasnit souvislosti mezi problémem ztráty "lidské identity" uvnitř reálné "normalizační" společnosti a společnosti uvnitř Havlových děl. Převážná část práce byla tedy věnována analýze jeho specifické tvůrčí metody. Byly porovnány jeho hry, eseje i korespondence. Hra Largo desolato (1984) byla vybrána pro detailní interpretaci a závěrečnou komparaci s texty dalších disidentů (Kantůrková, Kohout, Vaculík). Klíčová slova disent, drama, identita, komunismus, normalizace
|
host ::
RSS.