|
|
Dítě a dětství v tvorbě Jaromíra Johna
Hrdinová, Dagmar ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Klíčová slova: dětská literatura, Jaromír John, dětství, Abstrakt: Tématem diplomové práce je rozbor díla Jaromíra Johna se zaměřením se na tvorbu pro děti a mládež na základě teoretického konceptu Vladimíra Nezkusila a Otakara Chaloupky a vlastní interpretace. Johnova tvorba pro děti se prolíná celým jeho životem, a proto může tato práce zároveň zachytit vývoj jeho poetiky. Závěrem se práce pokusí shrnout, proč je dílo poněkud upozaděno.
|
|
|
Proměny lyrického subjektu v poezii Václava Hraběte
Jonášová, Alena ; Hoffmann, Bohuslav (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice básnického odkazu Václava Hraběte. První část práce zahrnuje obecné uvedení do dané problematiky - životopis básníka, posmrtné vydání jeho básnického díla a jeho následnou recepci. Druhá část bakalářské práce se zabývá analýzou lyrického subjektu v různých vydáních Hrabětova díla a také v jednotlivých básních. Pozornost je věnována zejména problematickému edičnímu zpracování sbírek, ve kterých bylo básníkovo dílo vydáno. Cílem této práce je nalezení základních principů poetiky Václava Hraběte a zachycení proměn lyrického subjektu, který v jeho básních vystupuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Generace ukradeného příběhu" (Hodrová, Kratochvil, Jamek, Richterová)
Rudolfová, Michaela ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Cílem práce je charakterizovat poetiku "generace ukradeného příběhu", tj. českých autorů narozených ve čtyřicátých letech 20. století. Nejvýraznější rysy této poetiky, např. antiiluzivnost, pojetí příběhu a vypravěče, autobiografičnost a další, jsou demonstrovány na textech. Základními zkoumanými texty jsou prózy Jiřího Kratochvila, Daniely Hodrové a Sylvie Richterové, přihlíženo je však i k textům dalších autorů. Práce se zaměřuje především na díla vzniklá v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století.
|
|
|
Krakatit Karla Čapka a Otakara Vávry
Fischerová, Simona ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Příspěvek se zaměřuje na analýzu románu Karla Čapka Krakatit a následně jeho přepracování do filmové podoby, kterou adaptoval Otakar Vávra. Úvodní část pojednává o základních adaptačních principech, které vychází z patřičné soudobé sekundární literatury. Dále se práce zaměřuje problematiku intermediálního převodu a na největší rizika při adaptaci (jak ztvárnit introspekci). Teorii doplňuje i problematika hodnocení adaptací z diachronního hlediska a vymezení základních pojmů teorie vyprávění (narativ, postava, vypravěč). Praktická část obsahuje literární charakteristiku románu s použitím odborné literatury. Příspěvek se zaměřuje na polyžánrovost, dějové popředí a pozadí románu (dle studie Jana Mukařovského a Evy Strohsové), na analýzu postav se zaměřením na hlavního hrdinu, rozpracovává motivy dětství, tajemství a neznáma. Součástí je i výčet relevantních jazykových prostředků a role vypravěče v Krakatitu. Komparativní analýzou literární předlohy s filmovou adaptací byl zachycen Vávrův pokus o aktualizaci Čapkova románu. Filmový Krakatit se odehrává v horečném snu, proto je velmi působivá vizuální stránka snímku. Aktualizaci spatřujeme v důrazu na téma zneužití vědy a varování před jadernými zbraněmi. Vzhledem k době vzniku filmu (1948) je snímek považován za prorocký.
|
|
|
Novela "Konec nylonového věku" z roku 1950 a její kritická edice
Poledňáková, Barbora ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novelou Josefa Škvoreckého Konec nylonového věku napsanou roku 1950. Nazírá text z literárněhistorického, literárně-teoretického a literárně "praktického", editorského hlediska. Po představení díla v nezbytném dobovém a faktickém kontextu se práce soustředí na interpretaci textu, jeho vyprávěcí situaci a z ní plynoucí strukturu novely. Dále práce věnuje pozornost dialogům a dialogičnosti daného textu. Na závěr představuje problematiku textologické povahy - vytváření poznámkového aparátu. V průběhu celé práce je novela v rámci jednotlivých témat uváděna do souvislostí s další autorovou tvorbou.
|
|
|
Poetika míst v románech Oty Filipa
Hozman, Václav ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je poetika míst a prostoru v románech českého autora Oty Filipa (*1930). Analýzou jednotlivých významných míst zobrazených ve Filipově díle chceme prokázat důležitost těchto míst pro narativní výstavbu autorových románů. Práce má za cíl poukázat na význam zobrazeného prostoru a jednotlivých míst pro celkový smysl fikčního světa ve Filipově díle. Metodologicky práce vychází ze stati polského literárního vědce Janusze Sławińského Prostor v literatuře: Základní rozdělení a úvodní samozřejmosti (2002 [1978]). Při zkoumání prostoru zobrazeného v literárním díle tedy vycházíme z textu daného díla. Prostor je jedním z prvků výstavby literárního díla a cílem této práce je popsat, jak je daný prostor v díle konstruován a jak se, v součinnosti s ostatními činiteli, podílí na narativní výstavbě díla a na utváření jeho smyslu.
|
|
|
Bibliografie časopisu Proměny v letech 1964-1979.
Valtrová, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce se zabývá časopisem Proměny, čtvrtletníkem Společnosti pro vědy a umění. Mapuje prvních sedm let (1964-1970) jeho existence, tedy dobu, kdy jej redigoval Ladislav Radimský. Původním plánem bylo vytvořit anotovanou bibliografii pro prvních patnáct ročníků, během zpracovávání materiálu se ovšem ukázalo, že jeho množství několikanásobně přesahuje rozsah bakalářské práce. Komentář se primárně věnuje rovněž letům 1964-1970, ve zkratce je ale zmíněna celá doba, po kterou byly Proměny vydávány, a také celé období trvání činnosti Společnosti pro vědy a umění. Práce zařazuje Proměny do historického a kulturního kontextu po bok dalších exilových časopisů a porovnává je. Hlavní částí práce je anotovaná bibliografie doplněná autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
|
Židovská trilogie v díle Arnošta Lustiga
Hanyková, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi prózami Arnošta Lustiga tvořícími tzv. Židovskou trilogii: Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antverp a Tanga z Hamburku. Na počátku práce jsou prezentovány známé Lustigovy hrdinky, je určena jejich základní typologie a dále je již pozornost přenesena především na hlavní dívčí postavy Židovské trilogie. Práce sleduje jejich vývoj, charakteristické znaky a jejich pozici mezi ostatními ženskými protagonistkami autora. Zaměřuje se na jednotlivé novely, na rozvinutí jejich základních narativních kategorií (vypravěč, postavy, čas a prostor), na opakující se motivy a na používaný jazyk a styl. Závěr práce se soustředí na vzájemnou komparaci děl a zabývá se i tématem erotiky a prostituce v Lustigově díle. Podrobněji je rozveden také autorův život, který s jeho tvorbou úzce souvisí. Klíčová slova: Arnošt Lustig, Židovská trilogie, holokaust, šoa, ženy, židovské postavy, prostituce, erotika, mravnost
|
|
| |
|
|
Sondy do české poezie 90. let 20. století
Manová, Vilma ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním poetiky básníků, kteří oficiálně vstoupili na českou literární scénu v 90. letech 20. století, tedy v době po listopadové revoluci, kdy se zcela změnil charakter českého literárního života. Mapuje tvorbu autorů narozených v 60. a na počátku 70. let minulého století, a to Petra Borkovce, Martina Langera, Pavla Kolmačky a Petra Hrušky. Soustředí se na analýzu jejich prvních dvou samostatných sbírek vydaných mezi lety 1990-1998. Důležitou roli hraje nezatíženost spisovatelů zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Práce nejprve nastiňuje dění na české literární scéně po revolučním převratu. Následují sondy do tvorby jednotlivých básníků. Jejich součástí je představení dobové kritické reflexe, jádrem potom vlastní interpretace básnického díla. Prostřednictvím analytického čtení práce sleduje zásadní motivické konstanty a zohledňuje i další výrazné složky rané autorské poetiky. Cílem práce je poukázat na tendence v mladé české poezii v době náhlé mnohosti možností a doložit či vyvrátit přítomnost tradičních poetik. Klíčová slova: česká poezie, 90. léta 20. století, básnický debut, Petr Borkovec, Martin Langer, Pavel Kolmačka, Petr Hruška
|
host ::
RSS.