|
|
Reflexe vzpominek na rasovou propagandu behem let 1938-1945
Havlíková, Hana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda rasová a antisemitská propaganda měla dopad na české obyvatelstvo. Tento cíl byl realizován na základě antisemitských pořadů vysílaných v Českém rozhlase během let 1938- 1945. Poté jsem provedla rozhovory s pamětníky, kteří žili v době Protektorátu Čechy a Morava a kteří se již účastnili předchozího výzkumu. Rozhovory pomohly zjistit, zda antisemitská propaganda měla nějaký dopad a pokud ano, do jaké míry.
|
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
|
Přínos Oskara Heinrotha ke vzniku německé klasické etologie
Bradáč, Ondřej ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce)
Oskar Heinroth byl německý zoolog a je mnohdy považován za zakladatele etologie. Celoživotním pozorováním živočichů, zejména ptáků, došel k závěru, že pohyby, projevy chování a další do té doby opomíjené znaky jsou pro jejich správnou systematiku stejně podstatné jako znaky morfologické. Je objevitelem druhově typického pudového jednání a jako první pozoroval i několik dalších etologických fenoménů jako například vtištění, pokles prahové hodnoty intenzity signálu nebo reakce běžící naprázdno. Zasloužil se o věcnější pohled na psychický svět zvířat a položil základy etologické metodiky. Díky jeho pracím pronikl do psychologických věd darwinistický přístup. Zasloužil se i o využívání fotografie a záznamu zvuku v etologii. Na základě jeho poznatků ustavili Konrad Lorenz, Erich von Holst a Nicholas Tinbergen etologii jako komplexní vědu, které se později dostalo akademického uznání.
|
|
|
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo
Heide-Hermann, Tomáš ; Damohorský, Milan (oponent) ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce)
Ochrana životního prostředí a vlastnické právo 67 ČÁST V. 1. Zhodnocení skutečného stavu právní ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny. Závěr. Dosavadní podoba vybraných právních předpisů, tedy zákona o ochraně přírod a krajiny č. 114/1992 Sb. a lesního zákona č. 289/1995 Sb., se ukazuje jako v zásadě vyhovující, přesto však stále méně vhodná zejména pro současný stav vlastnictví lesů. V době, kdy byl lesní zákon připracován, byla většina lesů ve vlastnictví státu, na základě zákona č. 172/1991 Sb. však velká rozloha lesních pozemků přešla do vlastnictví obcí a na základě zákona č. 229/1991 Sb. pak i do vlastnictví fyzických osob.113 1.1 Stav lesů a připravovaná legislativa Podoba stávajícího lesního zákona je poznamenána nedostatkem zkušeností se skutečným chováním vlastníků lesů odlišných od státu a bývá proto označován jako zákon pro přechodné období.114 Dalším problémem je nedostatečná efektivita státní správy lesů, na níž má velký vliv vymezení poměrně široké působnosti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Kritizován je např. i zákonem umožněný způsob hospodaření, který je jen velmi obtížně slučitelný s trvalou obnovou lesa (např. těžba holosečemi do 1 hektaru podle § 31 odst. 2 lesního zákona) a řada dalších skutečností, např. skladba nově vysazovaných dřevin, vymezení obecného užívání lesů...
|
|
| |
|
|
Antropologie, evoluční teorie, život národa
Hermann, Tomáš
Příspěvek sleduje formování a vývoj antropologie v českých zemích od počátku 19. století až do jeho konce. Základním prvkem na její cestě z romantických a naturfilosofických východisek k moderní disciplíně je historismus, který ze strany biologie proniká v podobě evoluční nauky a ze strany kulturně-historické v podobě potřeb prehistorie a archeologie (s pozdně romantickými představami slovanské dávnověkosti).
|
|
|
Gollovo a Masarykovo čtení Františka Palackého
Hermann, Tomáš
V příspěvku je srovnáváno Gollovo a Masarykovo stanovisko k myšlenkovému dědictví Františka Palackého. Podle autora byly postoje obou osobností spjaty daleko úžeji než zdůrazňovali jejich "straníci", kteří stáli za pozdějším rozpoutáním sporu o smysl českých dějin.
|
|
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
|
Originalita vědy a problém plagiátu. Tři výstupy Emanuela Rádla k jazykové otázce ve vědě z let 1902-1911
Hermann, Tomáš
Námětem příspěvku jsou vybrané publicistické polemické výstupy biologa a filosofa Emanuela Rádla (1873-1942) z dvou desetiletí před první světovou válkou, které se dotýkaly problémů národních jazyků ve vědě: 1. V drobné replice z roku 1902 profesoru v Lipsku R. Fickovi šlo o obecnou otázku smyslu provozování vědy v národních jazycích malých národů. 2. V delším samostatném eseji z roku 1910 o povaze české přírodovědy Rádl reagoval na paušální obvinění české vědy z nepůvodnosti a plagiátorství německých vzorů. 3. Současně Rádl sám zamířil přímo do nitra české vědecké obce, když z plagiátorství obvinil svého kolegu botanika K. Domina. Následná zuřivá polemika zasáhla část tehdejší přírodovědecké obce. Biografické okolnosti vztahující se k jedné osobě ukazují jeden typ dobových úvah o jazykové otázce ve vědě.
|
|
|
Projekt asubjektivní fenomenologie Jana Patočky. Příspěvek evropské filosofii z doby normalizace
Hermann, Tomáš
Konferenční příspěvek, přepracovaný do rozsáhlejší studie, syntetickým způsobem hodnotí filosofický vývoj českého myslitele Jana Patočky (1907-1977), kulminující v období normalizace filosofickým projektem "asubjektivní fenomenologie". Studie sleduje na jedné straně původ, charaker a jedinečnost tohoto projektu v souvislosti evropské, fenomenologicky orientované filosofie 20. století. Na druhé straně si všímá významu Patočkovy odborné a pedagogické práce pro českou vzdělanost v době politické nesvobody, jako jednoho z center kontinuity českého nezávislého myšlení. V rámci studie je také poprvé hodnocena Patočkova nově objevená korespondence s českým nakladatelem Františkem Laichterem, zahrnující období od třicátých do sedmdesátých let.
|
host ::
RSS.