|
|
Reprodukční chování slíďáků rodu Alopecosa (Araneae: Lycosidae)
Just, Pavel ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rozmnožováním středoevropských slíďáků rodu Alopecosa, zvláštní zřetel je kladen na popis epigamního chování a kopulací, jejichž průběh byl doposud u většiny druhu neznámý. Rozlišil jsem celkem 17 prvků námluv, z nichž šest je popsáno prvně. Byly zjištěny doby námluv, doby kopulací, počty inzercí embolu a počty expanzí hematodochy u 15 druhů rodu Alopecosa. Získaná data byla vyhodnocena, námluvy a kopulace mezi jednotlivými druhy a druhovými skupinami byly porovnány. Je uvedeno srovnání průběhu námluv a kopulací u sesterských druhů A. striatipes a A. mariae, taktéž jsou popsány rozdíly v rozmnožování české a italské populace druhu A. accentuata. Druh Alopecosa psammophila navrhuji na základě epigamních projevů řadit do striatipes group. Přítomnost stridulačního aparátu na makadlech dospělých samců se nepodařilo prokázat, ale byly nalezeny tuhé chlupy na spodní straně zadečku u samců druhu Alopecosa pinetorum, které mohou sloužit k tremulaci. Diplomová práce obsahuje nové poznatky o ekologii slíďáků rodu Alopecosa a faunistické informace, včetně údajů o recentním výskytu jedněch z našich nejvzácnějších pavouků.
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Monitorování změn vegetace a populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v NPR Novodomské rašeliniště
Okresní muzeum, Chomutov ; Vysoký, Václav ; Tejrovský, Vít ; Němcová, Lenka ; Hajer, Jaromír ; Buchar, Jan ; Ondráček, Čestmír
Cílem průzkumu je sledování změn ve složení vegetace a populace zvláště chráněných a ohrožených druhů vyšších rostlin, mechorostů, obratlovců a vybraných skupin bezobratlých ve vztahu k odvodňování, k působení jelení zvěře a ke změnám globálního charakteru. V roce 2002 byl dokončen průzkum celého rašeliniště. Byly evidovány játrovky, mechy vyšší rostliny. Průzkum bezobratlých byl rozšířen na arachnofaunu. Dále byl průzkum zaměřen na ověření výskytu ptáků zařazených v Příloze I směrnice EU o ptácích. Mimořádná pozornost byla věnována zpracování a vyhodnocení ohrožujících faktorů pro vybrané druhy zvláště chráněných ptáků (chřástal polní, žluna šedá a moták pilich). Zvláštní péče byla věnována zpracování managementových opatření pro tetřívka obecného, žlunu šedou, motáka pilicha, chřástala polního, sýce rousného a bekasinu otavní.
|
|
| |
|
| |
|
|
Klady a nedostatky alternativních multimédií (AMM) pří výuce biologie studentů pedagogické fakulty
Mareš, Vladislav ; Hajer, J.
Práce uvádí zkušenosti autorů a alternativními modely (AMM) ve výuce studentů biologie na PF UJEP v Ústí nad Labem. AMM jsou používány v 11 kurzech, týkajících se biologie buňky, anatomie, fyziologie a histologie živočichů. Hlavním přínosem je zvýšení etiky výuky, přizpůsobení se nové legislativě pro práci s laboratorními zvířaty a nebezpečnými chemickými látkami, ná hrada chybějících drahých laboratorních přístrojů pro sledování funkcí buněk, orgánů i celého živočišného organismu "v reálu" a možnost demonstrovat studentům u nás se nevyskytující živočišné druhy, jejich životní prostředí a funkčních projevy. Některé modely umožňují rovněž aktivnější zapojení studentů do praktického procvičování daných témat. Diskutovány jsou nedostatky a limity použití AMM.
|
host ::
RSS.