|
|
Ethnolinguistic vitality of the Bashkort language
Zaripova, Lilia ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Název bakalářské práce: Etnolingvistická vitalita Baškirského jazyka Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problémy, které zažívá baškirština v dnešním Baškortostánu a hodnotí etnolingvistickou vitalitu baškirského jazyka. Vitalita baškirštiny je považována za nízkou a je aktuální najít problematická místa a navrhnout řešení oživení a zachování jazyka. Pro výzkum byla použita Teorie Jazykové Vitality, která byla formulována Gilesem, Bourhisem a Taylorem v roce 1977. Pro průzkum subjektivní etnolingvistické vitality byl použit dotazník subjektivní vitality vytvořený Bourhisem, Gilesem a Rosenthalem v 1981. Průzkum byl proveden mezi 63 baškirskými respondenty v republice Baškortostan v únoru 2012. Výsledky ukazují že přestože Baškirové oceňují vitalitu baškirštiny méně než vitalitu ruštiny, baškirové jsou hrdi na svou historii a kulturu a oceňují tyto aspekty více než u Ruské skupiny. To znamená, že potenciál pro revitalizaci existuje a hodně bude záležet na ochotě Baškirů zachránit rodný jazyk. Klíčová slova: Teorie jazykové vitality, subjektivní vitalita, objektivní vitalita, titulní národ
|
|
|
Světští: identita a základní kulturní rysy
Skočovská, Markéta ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je popis tzv. světských, kteří bývají považováni za specifickou skupinu charakteristickou svým neusedlým způsobem života spojeným s určitými profesemi, jazykem a kulturními zvyky, tradicemi a hodnotami. První část práce se zabývá původem a užitím pojmu světský. V druhé, historicky zaměřené části, je popsáno postavení světských ve společnosti a obsah pojmu světský od novověku až po současnost. Třetí část se zabývá historií profesí, které byly tradičně přisuzovány světským. Čtvrtá část pojednává o zahraničních skupinách, které jsou nějakým způsobem světským na českém území blízké. V páté části je zaznamenán výskyt světských v médiích a v literatuře. Stěžejní částí je popis výsledků terénního výzkumu, ve kterém se autorka metodou nahrávaných polořízených rozhovorů zaobírala tématy identity a kultury respondentů z řad světských. Poslední část se zabývá otázkou, zda lze světské nějakým způsobem kategorizovat.
|
|
|
Vid ve španělštině a češtině
Romeu Labayen, Judit ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Elšík, Viktor (oponent)
Tato práce se zabývá srovnamm vidu v češtině a ve španělštině. Vychází z předpokladu z theory oJ grounding, že v narativním textu se informace zachycuje ve dvou plánech vyprávění, které jsou formálně rozlišené. Při srovnání se pracuje s hypotézou, že oba jazyky používají vid k formálnímu rozlišování těchto dvou plánů. První analýza ukáže, že jeden ze základních rozdílů mezi oběma jazyky spočívá v odlišné roli lexikálních vlastností predikátu. V češtině můžou lexikální vlastnosti predikátu ovlivnit výběr vidu, zatímco ve španělštině nikoli. Toto zjištění potvrzuje i další část srovnání, která se zabývá vyjádřením částečné a úplné současnosti, předčasnosti a následnosti. Poslední část práce je věnována současnému vyjádření zmíněných časových souvislostí a významu habituálnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Affix extraction: a case study on Hungarian Romani
Elšík, Viktor ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zima, Petr (oponent) ; Halwachs, Dieter W (oponent)
Disertace s titulem Extrakce afixů: případová studie k maďarské romštině zkoumá principy kontaktního mechanismu afixální extrakce, tj. přejímání afixů prostřednictvím lexikálních přejímek. Jde o případovou studii afixální extrakce v selické romštině, jedné varietě tohoto indoárijského jazyka silně ovlivněné maďarštinou. Po stručném vymezení fenoménu afixální extrakce a nástinu kontaktní situace je podrobněji popsáno několik jednotlivých případů romských extrahovaných afixů maďarského původu. V práci se rozlišuje několik rovin bilingvní morfologie a dvě vrstvy potenciálně omezujících faktorů. Na materiále selické romštiny je testován pojem tzv. gap filling ‚zaplňování mezer' jakožto potenciální prediktor afixální extrakce. Kontaktní situace selické romštiny vzhledem k maďarštině je charakterizována kategoriálně redundantním přejímáním morfologicky komplexních slovních tvarů a kategoriálně redundantní extrakcí afixů.
|
|
|
Externí posesivita v češtině: v typologické a areální perspektivě
Křivan, Jan ; Elšík, Viktor (oponent) ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce Externí posesivita v češtině: v typologické a areální perspektivě analyzuje jazykový jev "externí posesivitu" na autentickém materiálu českého jazyka. Výsledky analýzy se snaží zařadit do areálně-typologického jazykového kontextu. Za externěposesivní se považují konstrukce, v nichž je sémantický vztah mezi posesorem a posesem vyjádřen zakódováním posesora v jádrovém gramatickém vztahu ke slovesu a navíc v jiné složce, než ve které je obsaženo posesum. Tyto konstrukce jsou v práci probírány a vymezovány oproti jiným jazykovým jevům. Práce zjišťuje, že variabilita sémantických i syntaktických vlastností externěposesivních konstrukcí je v češtině bohatší než v jiných jazycích evropského jazykového areálu. Porovnání s areálně blízkým jazykem, němčinou, naznačilo, že ani německé konstrukce nemusejí být omezeny na živé posesory, jak se dosud v literatuře uvádělo. České externěposesivní konstrukce jsou však rozšířené u větší skupiny neživých posesorů.
|
|
| |
|
|
Jazykový kontakt: vliv češtiny na romštinu
Kubaník, Pavel ; Červenka, Jan (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním jazykovým kontaktem češtiny a romštiny, konkrétně pak vlivem češtiny na romštinu. Kontakt zmíněných jazyků netrvá o mnoho déle než šest desítek let. Samotný jazykový vliv češtiny na romštinu tedy není tak masivní jako vlivy předchozích kontaktních jazyků severocentrálního dialektu - maďarštiny a slovenštiny. Práce se opírá o analýzu dvou nahraných rozhovorů mezi autorem této práce a rodilou mluvčí daného dialektu, která patří ke druhé generaci Romů narozených již v českých zemích. Mluvčí tedy má pouze omezený nebo žádný kontakt s předchozím kontaktním jazykem. V úvodu tato práce shrnuje základní sociolingvistické faktory související s kontaktní situací a to jak obecně, tak v konkrétním případu respondentky. Stěžejním bodem práce je popis hranice mezi adaptovanou lexikální výpůjčkou a (ne-adaptovanými) jedno- a víceslovnými úseky češtiny v romském textu. Jednotlivé oddíly se zabývají gramatickými slovy, diskurzivními markery, "institucionálními" / "kulturními" přejímkami, jazykovou alternací mezi větou a dovětkem (tag switching) a dalšími důvody jazykových alternací v rámci konkrétní promluvy.
|
|
|
Fonologický popis jihocentrální romské variety obce Veľký Krtíš
Ludlová, Nikola ; Červenka, Jan (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo podat základní fonologickou analýzu romské variety ze skupiny severních jihocentrálních dialektů, která dosud nebyla popsána ani z jiného hlediska. Jedná se o dialekt z lokality Veľký Krtíš, která leží v blízkosti slovensko-maďarských hranic ve jihovýchodní části Slovenska. Analýza se zabývá popisem fonologického inventáře, podává přehled zásadních vývojových změn od nejstarších dějin vývoje jazyka, podává i synchronní pohled na změny vyvolané dialektálním kontaktem v rámci dialektů romštiny, ale také ty vyvolané vlivem majoritních jazyků. Popisuje také změny realizací hlásek. Jednotlivé jevy jsou výběrově komparovány s daty z jiných variet.
|
|
|
Gramatický náčrt romského dialektu maďarské obce Versend
Bodnárová, Zuzana ; Beníšek, Michael (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Jádrem diplomové práce je gramatický náčrt zanikající a izolované jihocentrální romské variety jihomaďarské obce Versend, která je přechodným dialektem mezi vendskou a ne-vendskou - tzv. rumungro - podskupinou jihocentrální romštiny. Práce je rozdělena na čtyři části. První část se zabývá fonologií a morfofonologií a zahrnuje popis inventáře fonémů, adaptace a kvantity vokálů a různých hláskových změn. Druhá část je věnována morfologii a zahrnuje popis flexe a derivace substantiv, adjektiv a sloves. Třetí část se zabývá základními a komplexními syntaktickými konstrukcemi a základním slovosledem. Čtvrtou, poslední část tvoří stručná analýza slovní zásoby veršendské romštiny; je zaměřena na diachronní vrstvy lexikálních přejímek - hlavně z jihoslovanských jazyků - a na lexikální analýzu vybraných sémantických oblastí. Součástí práce je také krátký popis současné sociolingvistické situace veršendské romštiny a slovník veršendské romštiny v překladu do maďarštiny a češtiny. Jazyková data vycházejí jak z nahrávek spontánních narativů, tak z elicitace za použití standardních dialektologických dotazníků.
|
|
|
Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích
Zíková, Magdalena ; Starý, Zdeněk (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Diplomová práce Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích se zabývá základními gramatickými prostredky futurální reference ve slovanských jazycích. Kritériem výberu analyzovaných prostredku byla jejich ustálenost ve funkci futurálních markeru v ceštine. Práce se tak soustredí na tri plne gramatikalizované futurální tvary: opisné (analytické, inchoativní) futurum (budu varit), perfektivní prézens (uvarím) a syntetické futurum (pujdu). Každý z uvedených prostredku je podroben konceptuální a typologické analýze a slouží jako nástroj jemnejší areálové klasifikace slovanských jazyku. Nejvetší pozornost je venována casové referenci perfektivního prézentu. Vlastní kategorizaci casových významu predchází výklad základních aspektologických pojmu a témat a jsou predstaveny klícové interpretace slovanského aspektu. Mezijazykové srovnání funkcí prostredkovaných perfektivním prézentem ukazuje, že zdaleka nejširším spektrem významu disponuje perfektivní prézens práve v ceštine.
|
host ::
RSS.