|
|
Právní aspekty odstraňování ekologických škod
Niklas, Jaroslav ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Ekologickou zátěž je možné definovat: a) věcně, podle skutečného vlivu na životní prostředí bez ohledu, zda si působení zátěže uvědomujeme a jsme ochotni ji eliminovat, b) relativně, podle parametrů stanovených legislativně. Z toho vyplývá, že při rozhodování (ale i v publikacích či písemných dokumentech) je vždy nezbytné uvádět definici a kritéria chápání ekologické zátěže. Výběr definice a určení co je a co již není ekologickou zátěží (a o jak významnou zátěž se jedná) se bude vždy řídit úvahami o tom, zda preferovat nebezpečí ohrožující určitou skupinu, významnou hospodářsky a ekologicky (např. kontaminace vody pro zásobení města), nebo zda bude prioritní otázka finančního zabezpečení, a to bez dalších ohledů na konkrétní ekologický přínos nebo vliv. Přes výše uvedené pochybnosti lze staré ekologické zátěže definovat prostřednictvím dvou základních znaků. Zaprvé se jedná o dlouhodobý důsledek lidské činnosti mající původ v minulosti, který může mít nebo již má nepříznivý vliv na funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí. A zadruhé původce není znám nebo již právně neexistuje. Budeme-li hledat cesty k odstraňování starých ekologických zátěží, je možné k nim přistupovat jako k majetkoprávní újmě tj. jde o ekonomickou škodu nebo jako ke škodě na životním prostředí, kdy jde o...
|
|
|
Problematika staveb na cizích pozemcích
Novotná, Veronika ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice staveb na cizích pozemcích. V prvé řadě se práce zaměřuje na definici základních pojmů, tj. stavby a stavebního pozemku. V dalším textu je pojednáno o oprávnění stavět. Pozornost je soustředěna na tři typy užívacích titulů - nájem, věcná břemena a okrajově i výpůjčku, o nichž však není podáván výklad úplný, ale pouze se zaměřením na problémy ve vztahu k tématu práce. Na předchozí problematiku navazují dva instituty, jimiž se zabývá třetí a čtvrtá kapitola - oprávněná a neoprávněná stavba. Oprávněná stavba je aktuální problém, a proto je velmi markantní absence výslovné právní úpravy, která musí být nahrazena obecnou právní úpravou bezdůvodného obohacení. Kapitola věnovaná neoprávněné stavbě je rozdělena do částí podle charakteru jednotlivých "typů", tj. zda je stavba věcí movitou či nemovitou a zda oprávnění stavět chybělo od samého počátku nebo odpadl poté, co stavby byla zřízena. V neposlední řadě se práce věnuje veřejnoprávním otázkám, jednak úloze veřejného práva v oblasti vytvoření předpokladů pro vznik stavby - v kapitole věnující se stavebnímu pozemku, a jednak otázkám povolení stavět jako veřejnoprávnímu aktu, na jehož základě je možné započít s realizací stavby, a také následkům jeho absence.
|
|
|
Převody vlastnického práva k pozemkům
Němečková, Petra ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Převody vlastnického práva k pozemkům Tato diplomová práce podává srozumitelný a ucelený výklad o převodech vlastnického práva k pozemkům a o institutech s touto problematikou spojených. Pozemek se od ostatních věcí v právním smyslu liší natolik, že to vyvolává potřebu vytvářet specifické, obecně závazné normy, které obsahují základní instituty a zásady pozemkového práva. Zvláštní povaha pozemku je dána jeho specifickými vlastnostmi, které ho odlišují od všech ostatních věcí. I když má pozemkové vlastnictví dlouholetou tradici, dosud se nevytvořila jeho jednotná a komplexní úprava. Obecným právním předpisem pro převody vlastnického práva k pozemkům je občanský zákoník, zvláštními právními předpisy jsou katastrální zákon a zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon o převodech zemědělských a lesních pozemků, zákon o půdě a další. Z důvodu přijetí nového občanského zákoníku upozorňuji a porovnávám na určitých místech současnou právní úpravu s úpravou budoucí. Diplomová práce je rozdělena na čtyři části. První část obsahuje obecnou charakteristiku pozemkového vlastnictví, popisuje jeho objekt, subjekt, obsah, základní instituty a pojmy s ním spojené. Druhá část se zabývá jednotlivými způsoby převodu vlastnického práva k pozemkům. Převodem se rozumí případ, kdy se...
|
|
|
Právní úprava vyvlastnění
Burda, Zdeněk ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
75 Resume Cílem této práce je zprostředkovat čtenáři pojednání o právní úpravě vyvlastnění spolu s jejími příčinami a východisky. Vyvlastnění, jako meziodvětvový dynamický institut, prodělalo dlouhodobý vývoj. Současná právní úprava byla přijata poměrně nedávno a teprve aplikační praxe ukáže, zda bude nutné provést revoluční nebo kosmetické změny. Vyvlastnění představuje nucený zásah do majetkových práv na základě individuálního správního aktu, jehož hlavním předmětem jsou pozemky a potom až předměty další. Je potřeba si uvědomit, že ani změnou právní úpravy nelze postihnout všechny problémy a nejasnosti, které se mohou v procesu vyvlastnění vyskytnout. Zákonné podmínky a postupy opírající se o ústavní limity, je však nezbytné dodržet vždy. Přestože smyslem práce je vytvořit pojednání o platné právní úpravě vyvlastnění a provést její hodnocení, obsahuje první kapitola pojednání o pojmu vyvlastnění. Pro pochopení samotné právní úpravy je zde s přihlédnutím k pojetí různých autorů vymezeno užší pojetí vyvlastnění jako nuceného krajního a závažného veřejnoprávního zásahu do majetkových práv oprávněné osoby. Na první kapitolu úzce navazuje druhá kapitola, která upravuje předmět a příčiny vyvlastnění s důrazem na pozemky jako specifickou a nezbytnou základnu pro jakoukoliv lidskou činnost. Ve třetí kapitole jsou...
|
|
|
Vývoj pozemkového vlastnictví na území ČR, role a zásahy státu
Kubeš, Karel ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
V práci je zmapován a analyzován vývoj pozemkového vlastnictví na území dnešní České republiky od roku 1918 do počátku 21. století. Velká pozornost je věnována roli a zásahům státu do vývoje v této oblasti. Nezbytnou součástí textu je i uvedení do problematiky vlastnického práva. Práce umožňuje strukturovaně, v jednotlivých více či méně historicky významných časových obdobích, nahlédnout do systému pozemkového vlastnictví a jeho významu nejen pro samotný právní vývoj na území dnešní České republiky, ale i pro uspokojení základních existenčních potřeb obyvatelstva žijícího na tomto území. Podrobně se zabývá vývojem pozemkového vlastnictví po roce 1918, 1948 i po roce 1989. Rozebírá problematiku pozemkových reforem, období socializace a kolektivizace zemědělství; stejně tak řeší i aktuálnější problematiku. Jde o procesy restituce a privatizace pozemkového vlastnictví. Kromě analýzy současné právní úpravy de lege lata se autor zabývá i návrhy de lege ferenda. Současně věnuje významnou pozornost pozemkovému vlastnictví státu; v širších souvislostech je tak dále řešena problematika současné role státu jako vlastníka půdy, zhodnocena je i role Pozemkového fondu České republiky. Autor se snaží podat, analyzovat i kriticky zhodnotit přístup státu k pozemkovému vlastnictví a k právní úpravě na tomto úseku a...
|
|
|
Užívací práva k půdě
Kuzníková, Michaela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Předmětem této práce je problematika užívacích práv k půdě. Nejrozšířenější formu těchto práv reprezentuje institut nájmu. Práce seznamuje obzvláště s platnou právní úpravou tohoto institutu, obsaženou v obecných ustanoveních občanského zákoníku o nájemní smlouvě a v dílčích ustanoveních zvláštních právních předpisů. Neoddělitelnou součást problematiky tvoří též historie právní úpravy užívacích práv, kterou práce nastiňuje od 19. století. Práce stručně představuje další formy užívacích práv, kterými jsou výpůjčka, osobní věcné břemeno a v neposlední řadě, právo hospodaření s majetkem státu. Závěrečná ustanovení jsou pak věnována podobě právní úpravy v novém občanském zákoníku.
|
|
|
Vinohradnictví a vinařství z pohledu práva
Doležalová, Jana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
78 Abstrakt Diplomová práce "Vinohradnictví a vinařství z pohledu práva" postihuje právní úpravu vinařství a vinohradnictví České Republiky v kontextu práva EU. Práce je členěna do sedmi kapitol. Obsahuje historický exkurz, vymezuje právní úpravu oboru na úrovni EU s přihlédnutím k společné organizaci trhů a zejména ke čtvrté reformě trhu s vínem. Stěžejní část práce rozebírá platnou českou právní úpravu vinařství a vinohradnictví podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů, a reflektuje unijní právní úpravu tohoto odvětví. Zařazena je i kapitola s podrobnějším rozborem souvisejících právních odvětví, ze kterých vyplývají povinným subjektům další povinnosti.
|
|
| |
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Čoček, Miroslav ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Závěr Katastr nemovitostí a evidence nemovitostí obecně má v našich zemích dlouholetou tradici, zemskými deskami počínaje, dnešním katastrem nemovitostí v digitalizované podobě konče. Hlavním úkolem katastru nemovitostí do budoucna bude vyrovnat se s obdobím druhé poloviny 20. století, kdy praxe evidence nemovitostí značně upadla a vznikla tak řada sporných situací, které bude stále nutno řešit. Jedná se především o problematiku duplicitních zápisů1 a neznámého vlastníka. Dokončení digitalizace souboru geodetických informací bude taktéž pro budoucí praxi a kvalitu katastru nemovitostí stěžejní. Připravovaná rekodifikace soukromého práva a především obnovení zásady "superficies solo cedit" a znovuzavedení práva stavby bude představovat, pokud tato nová úprava bude přijata, citelnou změnu v dosavadní praxi vedení katastru a promítne se do života většiny obyvatel. Z hlediska právní jistoty v majetkoprávních vztazích je podle autora taková změna vítaná, protože bude představovat posílení postavení vlastníků především v tom, že je bude více chránit proti neoprávněným stavebníkům a poskytne jim tak dostatečné prostředky k ochraně jejich vlastnického práva. Hlavním cílem práce bylo poskytnout širší náhled na problematiku katastru nemovitostí a zápisů do něj, přičemž u jednotlivých forem zápisů do katastru se autor...
|
|
|
Katastr nemovitostí
Vitula, Milan ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
ZÁVĚR Katastr nemovitostí je poměrně široké téma, ale rozsah diplomové práce nedovoluje, aby v ní byla zahrnuta veškerá materie. V souladu s diplomním úkolem jsem se nicméně snažil zachytit alespoň její podstatný základ, z něhož je možno vycházet při podrobnějším rozboru dílčích otázek právní úpravy katastru nemovitostí. Důvodem poněkud větší pozornosti, která je v práci věnována zápisům právních vztahů do katastru nemovitostí, byl můj osobní zájem o tuto problematiku, s níž se v rámci podnikatelské činnosti svého otce velice často setkávám. Studium celkové právní úpravy katastru nemovitostí mě přimělo uvědomit si nejen rozsah údajů vedených v katastru, náročnost jeho vedení a procesů spojených s vkladovým řízením, ale i mnohé vzájemné souvislosti mezi jednotlivými údaji v něm obsaženými a činnostmi při jeho vedení. Na některé z nich chci v závěru práce upozornit. Katastr nemovitostí je ve své podstatě pokračovatelem předchozí evidence nemovitostí, která byla založena zákonem č.22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. To znamená, že i katastr nemovitostí je jednotným, multifunkčním a komplexním nástrojem evidence a pokračovatelem spojení dvou historicky vzniklých linií evidence na území ČR, pozemkového katastru a veřejných knih. V porovnání s evidencí nemovitostí však z nich přebral většinu principů vedení a...
|
host ::
RSS.