|
|
Využití lokálních nosičů antibiotik při léčbě infekcí pohybového aparátu
Melicherčík, Pavel ; Jahoda, David (vedoucí práce) ; Koudela, Karel (oponent) ; Džupa, Valér (oponent)
Infekce pohybového ústrojí představuje vážný problém v ortopedii a traumatologii pro svůj typický průběh s recidivami a častým rozvojem rezistence. Eradikace bakteriálních původců infekcí pohybového aparátu nemusí být vždy spolehlivá. Jednou z možností jak zvýšit terapeutický potenciál je využití lokální aplikace antibiotik. Cílem disertační práce je ověřit účinnost uvolňovaného glykopeptidového antibiotika vankomycinu z kostních štěpů v experimentu in vitro po předchozím porovnání vlastností u 34 vybraných nosičů jak z pohledu materiálového složení, tak z pohledu eluční charakteristiky pro různá antibiotika na podkladě zdrojů z dostupné literatury. Nejrozšířeněji používaný lokální nosič antibiotik je kostní cement určený především k řešení infekcí kloubních náhrad dvoudobou reimplantací. U něho je však nutná následná extrakce, narozdíl od novějších nosičů, které jsou biodegradabilní. Nejlepších vlastností z pohledu kritérií vhodného lokálního nosiče antibiotik jsou nosiče složené z několika druhů materiálů, tzv. kompozity. Na podkladě výsledků provedeného experimentu v laboratorních podmínkách jsme ověřili, že k léčbě osteomyelitid jsou dobrým lokálním nosičem vankomycinu kostní štěpy. Nejvyšší průměrné koncentrace vankomycinu (500 mg/l) jsme naměřili mezi 2.-4. dnem. Hladiny anitibiotika vysoce...
|
|
|
Radiologické, histochemické a histologické změny m. erector spinae u pacientů se zlomeninou torakolumbální páteře léčenou otevřenou a miniinvazivní stabilizací
Matějka, Tomáš ; Matějka, Jiří (vedoucí práce) ; Džupa, Valér (oponent) ; Chaloupka, Richard (oponent)
V dnešní době jsou miniinvazivní operace součástí moderní medicíny a v posledních letech částečně nahrazují otevřené metody. Cílem této práce bylo porovnání radiologických, histochemických a histologických změn m. erector spinae u pacientů se zlomeninou torakolumbální páteře léčenou otevřenou (OPEN) a miniinvazivní stabilizací (MISS). Účelem nebylo jednu metodu vyhodnotit jako lepší nebo horší, šlo pouze o porovnání a zjištění výhod a nevýhod jednotlivých operací. Během studie jsme porovnávali jak výše zmíněné rozdíly v kvalitě m. erector spinae, tak laboratorní změny svalových enzymů, porovnávali jsme délku operací, přesnost zavedení jednotlivých šroubů, krevní ztráty, kyfotizaci segmentů a intenzitu osvitu. Byla ustanovena hypotéza, že poškození svalů ve všech faktorech bude nižší u MISS než u OPEN. Do prospektivní randomizované studie bylo zařazeno celkem 38 pacientů se zlomeninou typu A a B podle klasifikace dle Vaccara, 19 bylo operováno MISS a 19 OPEN metodou. Průměrný věk celé skupiny byl 46,4 roků (18 - 68), průměrný věk u MISS výkonů byl 42,6 (18 - 66), u OPEN byl 48,7 (19 - 68). U všech pacientů zařazených do studie bylo diagnostikováno pouze monotrauma TL páteře. Pokud byla diagnostikována i jiná poranění, tito pacienti nebyli do studie zařazeni. Odběr svalových vzorků byl během...
|
|
|
Vliv mechanické závislosti komponent totální náhrady loketního kloubu na délku přežití implantátu v organismu
Güttler, Kristián ; Landor, Ivan (vedoucí práce) ; Koudela, Karel (oponent) ; Džupa, Valér (oponent)
Disertační práce podává na základě dlouhodobých klinických zkušeností přehled o možnostech rekonstrukčních operací ireverzibilně poškozeného loketního kloubu a o jednotlivých konstrukčních proudech ve vývoji totální náhrady loketního kloubu. Klinická studie byla zaměřena na srovnání nestištěného implantátu loketního kloubu Souter-Strathclyde, který se na našem pracovišti používá od roku 1987, a polostištěného implantátu Coonrad-Morrey, jehož implantaci jsme zavedli v 90. letech. Nevýhody implantátu Souter-Strathclyde vidíme v poměrně složité operační technice a užší indikaci, která nepřipouští větší primární nestabilitu operovaného lokte a velké kostní defekty. Z těchto důvodů preferujeme na našem pracovišti v posledních letech totální náhradu loketního kloubu Coonrad-Morrey. Hlavním problémem pro dlouhodobé přežití tohoto implantátu je především opotřebení polyetylenového vložkování volného závěsu. Řešením je výměna tohoto závěsu dříve, než se rozběhne významná otěrová reakce, vedoucí v konečném důsledku k uvolnění celého implantátu. Vypracovali jsme metodiku, která stav polyetylenové vložky zmapuje a zároveň prověří integraci humerální a ulnární komponenty v kostním lůžku. Tak může být včas indikována jednoduchá výměna závěsového mechanismu, která významně prodlouží celkové přežití implantátu....
|
|
|
Evaluation and setting of standards of conventional ratio of flexors and extensors of knee of young athletes
Ižovská, Jana ; Zahálka, František (vedoucí práce) ; Džupa, Valér (oponent) ; Zahradník, David (oponent)
Názov: Evaluácia a stanovenie noriem konvenčného pomeru extenzorov a flexorov kolena u športujúcej mládeže. Ciele: Cieľom práce je stanoviť normy silového pomeru H/Q (pomer medzi flexormi a extenzormi kolena) pre mládežnícke futbalové kategórie U16, U17, U18, U19, U21 a pre dospelých hráčov Českej republiky a na základe preskriptívneho typu štúdie stanoviť percentuálnu kritickú hranicu dysbalancií dynamických stabilizátorov kolenného kĺbu, pri ktorej môže dôjsť najčastejšie ku poraneniam dynamických či statických stabilizátorov kolenného kĺbu u futbalistov. Metódy: Sledovaná skupina probandov pozostávala z futbalových hráčov, hrajúcich v elitných českých futbalových kluboch ako v mládežníckych tak aj v seniorských kategóriách, ktorí splnia predom dané kritéria výberu. Parametre izokinetickej sily sme sledovali pomocou izokinetického dynamometru Cybex Humac Norm (Cybex NORM ®, Humac, CA, USA). Zisťovali sme maximálny silový moment (PT) extenzorov a flexorov kolena dominantnej a nedominantnej končatiny pri koncentrickej kontrakcii v uhlových rýchlostiach 60, 180 a 300ř.s- 1 . Následne sme hráčov sledovali, či u nich nenastalo nejaké zranenie. Pokiaľ k zraneniu dôošlo, tak sme sa spätne pozerali na jeho silové charakteristiky a silový pomer medzi extenzormi a flexormi kolena a či je na základe toho...
|
|
|
Efektivita sonografického vyšetřování v prevenci a léčbě vývojové kyčelní dysplázie
Zídka, Michal ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Kokavec, Milan (oponent) ; Šponer, Pavel (oponent)
Cíl práce: Prokázat úspěšnost časné detekce a účinnost časné léčby kyčelní dysplázie v probíhajícím systému soustavného vyšetřování novorozeneckých kyčlí v České republice. Z výsledků analýzy pak navrhnout opatření vedoucí k optimalizaci sledování a dlouhodobé udržitelnosti péče o dětské kyčle. Materiál a metody: Bylo provedeno zhodnocení souboru 316 diagnostikovaných, léčených a následně sledovaných dětí s různými stupni kyčelní dysplázie, detekovaných v rámci ortopedického vyšetřování kyčlí v systému "trojího síta" klinickým a sonografickým vyšetřením (dle Grafa). V práci jsou zhodnoceny rizikové faktory a jejich vliv na průběh léčby, efektivita ambulantní léčby pomocí abdukční pomůcky, timing a trvání léčby. Samostatně je zhodnocena účast dětí na následném sledování. Dále byla provedena analýza dat stran implantace endoprotéz kyčle u pacientů s následky kyčelní dysplázie, získaných za 15 let trvání Národního registru kloubních náhrad. Tyto údaje byly korelovány (za účelem posouzení jejich efektivity) se způsoby detekce kyčelní dysplázie v době, kdy se tito endoprotézou operovaní pacienti narodili. Výsledky: Ze souboru 316 léčených dětí byla konzervativní léčba úspěšná u 98,7 %. Pozitivní klinické vyšetření bylo pouze u 31 % dětí. Pozitivní rodinná anamnéza u léčených nebyla významná ani pro...
|
|
|
Léčení zlomenin diafýzy humeru metodou retrográdního elastického hřebování humeru podle Hackethala - klinické a experimentální ověření role této metody v současné traumatologii
Obruba, Petr ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent) ; Paša, Libor (oponent)
Souhrn Hackethalova osteosyntéza zlomenin diafýzy humeru svazkem elastických hřebů byla ve své době spolehlivou a ekonomicky nenáročnou metodou ke stabilizaci jednoduchých zlomenin diafýzy humeru. Od nástupu solidních hřebů byla pro svou údajnou nestabilitu opouštěna nejprve v Německu, postupně i v našich zemích. Na několika pracovištích se ale úspěšně používá dodnes. Cílem této práce bylo zjistit, jestli stabilita uvedené metody je srovnatelná se stabilitou modernějších metod, jestli její použití není doprovázeno větším množstvím komplikací a jak závisí stabilita montáže na počtu a tloušťce použitých implantátů. Současně byla porovnána ekonomická náročnost jednotlivých metod moderní osteosyntézy diafýzy humeru. K ověření stanovených hypotéz byly vypracovány dvě klinické a jedna experimentální studie. První klinická studie byla zaměřena na úspěšnost osteosyntézy a její komplikace. V souboru 50 pacientů vznikl při hojení u čtyř pacientů (8 %) pakloub, příčinou byla vždy nesprávná indikace nebo chyba v technickém provedení operace. Jednou byla zaznamenána povrchní infekce, hluboká u žádného pacienta. Devět pacientů (18 %) se zhojilo s angulační nebo rotační úchylkou, ty neovlivnily funkčnost končetiny. Trvalé omezení hybnosti lokte nebylo v souboru zaznamenáno, ramene u pěti pacientů (10 %) lehké bez omezení...
|
|
|
Zlomenina proximálního femuru. Výsledky léčby. Sekundární prevence vzniku nových zlomenin proximálního femuru po zlomenině kontralaterálního proximálního femuru
Vaculík, Jan ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Edelmann, Karel (oponent)
Nízkozátěžové zlomeniny proximálního femuru jsou z nízkozátěžových zlomenin nejzávažnější z hlediska ztráty soběstačnosti, nárůstu mortality a rovněž z ekonomického hlediska. Po zlomenině proximálního femuru dochází k nárůstu rizika vzniku dalších nízkozátěžových zlomenin včetně zlomenin kontralaterálního proximálního femuru. Zlomeniny kontralaterálního proximálního femuru bývají spojovány s ještě vyšší mortalitou ve srovnání se zlomeninou prvního proximálního femuru. Přibližně polovina pacientů se zlomeninou proximálního femuru, již prodělala jinou nízkozátěžovou zlomeninu. Ani u těchto pacientů převážně není léčena osteoporóza, prevence zlomenin u těchto pacientů nebývá zahájena. Pacienti po nízkozátěžové zlomenině si často nejsou vědomi příčin vzniku zlomeniny a nevědí, že je možné preventivními opatřeními snížit riziko vzniku dalších zlomenin. Pacienti s nízkozátěžovou zlomeninu převážně trpí chronickými nemocemi a značná část těchto pacientů trpí kognitivními poruchami. Ze strany praktických lékařů převážně nebývá léčba k prevenci zlomenin poskytována, i když je dostupný dostatek důkazů o účinnosti preventivních opatření. Za účelem sjednocení postupu při prevenci zlomenin byly vypracovány doporučené postupy k prevenci zlomenin po zlomenině proximálního femuru, které byly přijaty odbornými společnostmi....
|
|
|
Operační léčba zlomenin horního konce pažní kosti úhlově stabilními implantáty - prospektivní studie
Kloub, Martin ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Čižmář, Igor (oponent) ; Pavelka, Tomáš (oponent)
Dizertační práce pojednává o strategii operační léčby zlomenin horního konce pažní kosti nově vyvinutými úhlově stabilními hřeby. Práce má dvě části - experimentální a klinickou. V experimentální části byly postupným zatížením testovány tříúlomkové zlomeniny standardně vytvořené z kadaverozních preparátů a osteosyntézované hřebem Targon PH. V klinické části byly zjištěny dlouhodobé klinické výsledky léčby zlomenin proximálního humeru hřebem Targon PH na vlastním souboru. V experimentální části práce byly potvrzeny výborné biomechanické vlastnosti těchto implantátů a jejich vhodnost pro ošetření tříúlomkových zlomenin. Dlouhodobé výsledky zjištěné v klinické části pak potvrdily efektivitu léčby všech typů zlomenin pomocí nitrodřeňového hřebu Targon PH. U dvouúlomkových zlomenin bylo zjištěno vysoké procento zhojení zlomenin, minimální množství komplikací a rovnoměrnost dosažených výsledků ve všech věkových skupinách, u třía čtyřúlomkových zlomenin pak signifikantní závislost funkčního výsledku a rozvoje osteonekrózy hlavice na kvalitě repozice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Optimalizace indikací léčebných metod zlomenin distální části radia dle typu a srovnání klinických výsledků s matematickým modelem
Vlček, Martin ; Landor, Ivan (vedoucí práce) ; Džupa, Valér (oponent) ; Koudela, Karel (oponent)
Zlomeniny distálního radia jsou nejčastějšími zlomeninami lidského organismu. Konzervativní terapie u nestabilních typů zlomenin nedokáže zajistit zhojení v uspokojivém postavení. Osteosyntézy zamykatelnými dlahami jsou v současnosti chápány jako metoda volby při operační léčbě zlomenin distální části radia pro všechny typy zlomenin. Otázkou však zůstává uplatnění nitrodřeňových implantátů v těchto indikacích. Cílem studie je optimalizace indikací k jednotlivým osteosyntetickým metodám. Vyhodnocujeme jednoroční výsledky léčby zlomenin distálního radia. Soubor zahrnuje 49 zlomenin léčených konzervativně, 78 zlomenin ošetřených zamykatelnými dlahami s rigidním a s úhlově volitelným směrem šroubů a 35 zlomenin distálního radia stabilizovaných nitrodřeňovými implantáty Targon DR a X-screw. Klinický soubor dosahuje lepších rentgenových výsledků ve skupině nitrodřeňových osteosyntéz, naopak lepší funkční výsledky mají zlomeniny léčené dlahovými osteosyntézami. Dlahové osteosyntézy však byly indikovány u složitějších typů zlomenin. V matematickém modelu simulujeme zlomeniny distálního radia typu C1 a C2. Hodnotíme stabilitu dlahových a nitrodřěňových osteosyntéz při zátěži v tlaku ve směru osy předloktí, při dukčních pohybech v zápěstí, při volární a dorzální flexi v zápěstí a při pronosupinačních pohybech...
|
|
|
Miniinvazivní stabilizace poranění zadního pánevního segmentu transiliakálním vnitřním fixátorem a dvěma iliosakrálními šrouby: srovnání funkčních výsledků a biomechaniky
Salášek, Martin ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Džupa, Valér (oponent) ; Plánka, Ladislav (oponent)
Úvod: Vertikálně nestabilní transforaminální zlomeniny kosti křížové mohou být stabilizovány jak transiliakálním vnitřním fixátorem (TIFI), tak iliosakrálními šrouby. Cíle: 1. Srovnání radiologických a klinických výsledků mezi stabilizací zadního pánevního segmentu TIFI, resp. IS, 2. Vyhodnocení a srovnání biomechanických vlastností TIFI a IS konstrukce. Metodika klinické studie: Prospektivní studie, jak ve skupině TIFI, tak IS bylo 32 pacientů, většina poranění byla typu C1.3, zařazeni byli jen pacienti s vysokoenergetickým mechanizmem poranění. Radiologické výsledky byly vyhodnoceny podle Matty, klinické podle Pelvic Outcome Score a Majeedova skóre. Kategoriální data byla hodnocena pomocí oboustranného Fisherova exaktního testu nebo Pearsonovým χ2 testem, souvislá data Studentovým t-testem. Výsledek testu s p <0,05 byl považován za statisticky významný. Metodika biomechanické studie: S využitím CT skenů byl vytvořen konečnoprvkový model pánve. Byla simulována zlomenina typu Pohlemann II a fixována buď TIFI, nebo 2 IS. Na bázi kosti křížové byla aplikována vertikální zátěž (250-500 N), byly vypočteny velikosti dislokace na mediální a laterální ploše zlomeniny a maximální napětí v kosti. Neporaněná pánev byla použita jako srovnávací. Tuhost byla určena pomocí lineární regrese zátěže a dislokace,...
|
host ::
RSS.