|
Zlomenina proximálního femuru. Výsledky léčby. Sekundární prevence vzniku nových zlomenin proximálního femuru po zlomenině kontralaterálního proximálního femuru
Vaculík, Jan ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Edelmann, Karel (oponent)
Nízkozátěžové zlomeniny proximálního femuru jsou z nízkozátěžových zlomenin nejzávažnější z hlediska ztráty soběstačnosti, nárůstu mortality a rovněž z ekonomického hlediska. Po zlomenině proximálního femuru dochází k nárůstu rizika vzniku dalších nízkozátěžových zlomenin včetně zlomenin kontralaterálního proximálního femuru. Zlomeniny kontralaterálního proximálního femuru bývají spojovány s ještě vyšší mortalitou ve srovnání se zlomeninou prvního proximálního femuru. Přibližně polovina pacientů se zlomeninou proximálního femuru, již prodělala jinou nízkozátěžovou zlomeninu. Ani u těchto pacientů převážně není léčena osteoporóza, prevence zlomenin u těchto pacientů nebývá zahájena. Pacienti po nízkozátěžové zlomenině si často nejsou vědomi příčin vzniku zlomeniny a nevědí, že je možné preventivními opatřeními snížit riziko vzniku dalších zlomenin. Pacienti s nízkozátěžovou zlomeninu převážně trpí chronickými nemocemi a značná část těchto pacientů trpí kognitivními poruchami. Ze strany praktických lékařů převážně nebývá léčba k prevenci zlomenin poskytována, i když je dostupný dostatek důkazů o účinnosti preventivních opatření. Za účelem sjednocení postupu při prevenci zlomenin byly vypracovány doporučené postupy k prevenci zlomenin po zlomenině proximálního femuru, které byly přijaty odbornými společnostmi....
|
|
Nové operační techniky jako prevence závažných trvalých následků zlomenin proxim álního humeru
Edelmann, Karel ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Janout, Vladimír (oponent) ; Landor, Ivan (oponent)
Souhrn NOVÉ OPERAČNÍ TECHNIKY JAKO PREVENCE ZÁVAŽNÝCH TRVALÝCH NÁSLEDKŮ ZLOMENIN PROXIMÁLNÍHO HUMERU CÍL: Zlomeniny proximálního humeru jsou třetí nejčastější zlomeninou u dospělých. V léčbě dislokovaných tří- a čtyřúlomkových zlomenin jsme v poslední dekádě svědky nástupu nových úhlově stabilních implantátů, které dosahují lepší biomechanické stability i v osteoporotickém terénu, který je u těchto pacientů velmi častý. Účelem studie bylo ověřit, zda tyto nové implantáty jsou lepší prevencí závažnych trvalých následků, ve srovnání se starší technikou perkutánní transfixace dráty. METODIKA: Byl proveden detailní rozbor publikačně bohaté oblasti výzkumu historie léčby, epidemiologie a prevence zlomenin proximálního humeru. V prospektivní nerandomizované studii byly zhodnoceny střednědobé funkční výsledky souboru 55 pacientů léčených úhlově stabilními implantáty o průměrném věku 62,1 let (hřeb Targon PH 32 pacientů, dlaha PHILOS 23 pacientů). Pro srovnání byl použit soubor 9 pacientů ošetřených perkutánní fixací K dráty, sledovaný kombinovaně prospektivně i retrospektivně. S minimálním odstupem 12 měsíců bylo u všech pacientů stanoveno konečné individuální relativní Constant skóre a DASH skóre. U osob z výběrového souboru byly získány hodnoty sedmi veličin. Bylo analyzováno všech 21 možných závislostí mezi...
|
|
Zlomenina proximálního femuru. Výsledky léčby. Sekundární prevence vzniku nových zlomenin proximálního femuru po zlomenině kontralaterálního proximálního femuru
Vaculík, Jan ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Edelmann, Karel (oponent)
Nízkozátěžové zlomeniny proximálního femuru jsou z nízkozátěžových zlomenin nejzávažnější z hlediska ztráty soběstačnosti, nárůstu mortality a rovněž z ekonomického hlediska. Po zlomenině proximálního femuru dochází k nárůstu rizika vzniku dalších nízkozátěžových zlomenin včetně zlomenin kontralaterálního proximálního femuru. Zlomeniny kontralaterálního proximálního femuru bývají spojovány s ještě vyšší mortalitou ve srovnání se zlomeninou prvního proximálního femuru. Přibližně polovina pacientů se zlomeninou proximálního femuru, již prodělala jinou nízkozátěžovou zlomeninu. Ani u těchto pacientů převážně není léčena osteoporóza, prevence zlomenin u těchto pacientů nebývá zahájena. Pacienti po nízkozátěžové zlomenině si často nejsou vědomi příčin vzniku zlomeniny a nevědí, že je možné preventivními opatřeními snížit riziko vzniku dalších zlomenin. Pacienti s nízkozátěžovou zlomeninu převážně trpí chronickými nemocemi a značná část těchto pacientů trpí kognitivními poruchami. Ze strany praktických lékařů převážně nebývá léčba k prevenci zlomenin poskytována, i když je dostupný dostatek důkazů o účinnosti preventivních opatření. Za účelem sjednocení postupu při prevenci zlomenin byly vypracovány doporučené postupy k prevenci zlomenin po zlomenině proximálního femuru, které byly přijaty odbornými společnostmi....
|
|
Nové operační techniky jako prevence závažných trvalých následků zlomenin proxim álního humeru
Edelmann, Karel ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Janout, Vladimír (oponent) ; Landor, Ivan (oponent)
Souhrn NOVÉ OPERAČNÍ TECHNIKY JAKO PREVENCE ZÁVAŽNÝCH TRVALÝCH NÁSLEDKŮ ZLOMENIN PROXIMÁLNÍHO HUMERU CÍL: Zlomeniny proximálního humeru jsou třetí nejčastější zlomeninou u dospělých. V léčbě dislokovaných tří- a čtyřúlomkových zlomenin jsme v poslední dekádě svědky nástupu nových úhlově stabilních implantátů, které dosahují lepší biomechanické stability i v osteoporotickém terénu, který je u těchto pacientů velmi častý. Účelem studie bylo ověřit, zda tyto nové implantáty jsou lepší prevencí závažnych trvalých následků, ve srovnání se starší technikou perkutánní transfixace dráty. METODIKA: Byl proveden detailní rozbor publikačně bohaté oblasti výzkumu historie léčby, epidemiologie a prevence zlomenin proximálního humeru. V prospektivní nerandomizované studii byly zhodnoceny střednědobé funkční výsledky souboru 55 pacientů léčených úhlově stabilními implantáty o průměrném věku 62,1 let (hřeb Targon PH 32 pacientů, dlaha PHILOS 23 pacientů). Pro srovnání byl použit soubor 9 pacientů ošetřených perkutánní fixací K dráty, sledovaný kombinovaně prospektivně i retrospektivně. S minimálním odstupem 12 měsíců bylo u všech pacientů stanoveno konečné individuální relativní Constant skóre a DASH skóre. U osob z výběrového souboru byly získány hodnoty sedmi veličin. Bylo analyzováno všech 21 možných závislostí mezi...
|