|
|
Endokrinní disruptory u plazů
Semerád, Jaroslav ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Informace o schopnosti některých kontaminantů životního prostředí ovlivnit reprodukci a vývoj obratlovců prostřednictvím narušení endokrinního systému je velmi rozšířená. Avšak přesných mechanismus, prostřednictvím něhož xenobiotika působí, může být velmi složitý a lišit se druh od druhu. Velmi vhodným modelem ke studiu dopadu těchto sloučenin na populace živočišných druhů se díky různým způsobům determinace pohlaví (genotypově či environmentálně) a rozmnožování (oviparie a viviparie) zdají být plazi. Pohlaví je u mnohých druhů závislé na teplotě během inkubace vajec a aplikací xenogenních steroidních hormonů nebo enzymatických inhibitorů lze tuto determinaci zvrátit. Právě této nestálosti určování pohlaví u některých plazích druhů lze využít jako markeru pro dopady látek s endokrinně disrupčním efektem (EDC), a to i pro extrémně nízké dávky a směsi sloučenin. Novorozená mláďata vystavená EDC během embryogeneze navíc umožňují další způsob zkoumání endokrinní disrupce, kterým je měření hladiny steroidních hormonů v jejich krvi. Navíc mnoho druhů plazů žije v prostředí bohatém na vodu, v blízkosti zemědělských oblastí, kde je používání pesticidů nejintenzivnější, a jsou masožravci či mrchožrouti, což zvyšuje počet možných zdrojů expozice. Mnozí rovněž produkují vejce s flexibilní skořápkou, která umožňuje...
|
|
|
Stanovení zástupců endokrinních disruptorů ve vzorcích odpadních vod v ČR.
Langová, Jana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Tylová, Tereza (oponent)
Souhrn Endokrinní disruptory jsou skupinou chemických sloučenin, které jsou schopné negativně ovlivňovat hormonální systém obratlovců. Úřad pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency - U.S. EPA) tyto látky definuje jako exogenní látky nebo směsi, které interferují se syntézou, sekrecí, transportem, vazbou, účinkem, nebo rozkladem přirozených hormonů. Může se tak dít na úrovni organismu, jeho potomků, populace i subpopulace. Takovéto změny mají negativní vliv na homeostázi, reprodukci, vývoj nebo mění chování postižených živočichů. Vzhledem k tomu, že se tyto látky objevují ve vodách ve stopových koncentracích, je teprve s rozvojem moderních analytických metod možné stanovit koncentrace těchto látek ve vodách, identifikovat rozsah problému a hledat vhodné způsoby jeho řešení. Tato práce se zabývá monitoringem 7 endokrinních disruptorů (estron, 17β estradiol, estriol, 17α-ethynylestradiol, irgasan (triclosan), 4-nonylfenol, bisfenol A) ve vodách z čistíren odpadních vod umístěných v České republice. Práce zahrnuje optimalizaci procesu analýzy vod, předběžný jednorázový screening pro určení koncentračních hladin objevujících se v odpadních vodách, 24 hodinové kompositivní odběry a jednodenní monitoring vybrané čistírny odpadních vod. Pro analýzu vzorků bylo použito filtračních metod,...
|
|
|
Monitorování výskytu sinic na vodním díle Seč pomocí analytických metod.
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Sinice jsou jedny z nejstarších žijících organismů na planetě Zemi. Jsou schopny přežívat za nejrůznějších podmínek, prakticky ve všech biotopech. Růst sinic je ovlivněn množstvím živin přítomných v jejich životním prostředí, převážně dusíku a fosforu, a klimatickými poměry. Ve větším množství se začaly sinice rozšiřovat v několika minulých desetiletích vlivem lidské činnosti. Důsledkem nadměrného užívání hnojiv a vymýváním živin z půdy je nepřirozená eutrofizace vod a rozšíření tzv. "vodního květu". Přítomnost sinic ve vodách se monitoruje za pomoci rozličných analytických metod. Výskyt sinic na vodním díle Seč byl stanoven fluorimetrickou detekcí obsahu barviva c-fykocyaninu ve vzorcích přírodních vod a porovnán s obsahem chlorofylu-a v těchto vzorcích. Klíčová slova: sinice, c-fykocyanin, chlorofyl-a, fluorimetrie
|
|
|
Odstraňování farmak v kořenových čistírnách odpadních vod
Hamanová, Sabina ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Souhrn Tato literární rešerše se zabývá odstraňováním farmak v kořenových čistírnách odpadních vod a porovnáním účinností odstraňování mezi kořenovými čistírnami a mechanicko-biologickými čistírnami. V první části je popsán průběh klasické čistírny odpadních vod, následován detailním popisem o kořenových čistírnách. Pozornost je věnována rozdělení kořenových čistíren, jejím základním funkčním principům, fyzikálně- chemickým parametrům a vegetaci. V rešerši je dále uveden popis konkrétních sledovaných léčiv s možnými riziky. Vše je zakončeno srovnávacími studiemi z různých států, které se zaměřují na odstraňování organických látek, zejména farmak, v odpadních vodách pomocí různých mechanismů včetně využití kořenových čistíren. Klíčová slova: PPCPs, kořenová čistírna, ČOV, odpadní voda
|
|
|
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
|
|
|
Využití obnovitelných a recyklovatelných surovin pro přípravu nových polymerních materiálů
Horák, Pavel ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací recyklace měkké polyurethanové pěny za použití přírodních polyolů na bázi řepkového a rybího oleje a zkoumá použití získaného polyolového produktu při přípravě nových polyurethanových materiálů. Depolymerační experimenty ukázaly, že oba testované přírodní oleje (řepkový a rybí) lze použít jako účinné reagenty pro recyklaci polyurethanu. Reakční podmínky rozkladu byly optimalizovány na modelové měkké polyurethanové pěně a úspěšně aplikovány na reálné odpadní polyurethanové pěně. Depolymerací lze získat jednofázové nízkoviskózní (do 1500 mPa.s) kapalné polyolové produkty o obsahu hydroxylových skupin cca 3 mmol/g, které lze dálel použít k přípravě nových polyurethanových materiálů. První aplikací bylo využití těchto polyolů v pěnových polyurethanových systémech. Optimalizací receptury byla připravena nízkohustotní polotvrdá pěna se stoprocentním obsahem recyklovaného polyolu. Tyto pěny odpovídají svými vlastnostmi komerčně dostupným výplňovým pěnám. Pro přípravu homogenního kompaktního polyurethanového materiálu na bázi recyklovaných polyolů bylo nutné do systému přidat vhodné rozpouštědlo, čímž se omezil rozsah možných aplikací. Proto byly tyto systémy testovány spíše za účelem studia vytvrzovací polyadiční reakce a následných vlastností materiálu. V těchto testech...
|
|
|
Karbamazepin - studie přísunu do povrchových vod
Hromádková, Lucie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Antikonvulzivum karbamazepin je léčivo, které je nutné užívat dlouhodobě. Navíc je karbamazepin i jeho metabolity rezistentní vůči mikrobiálnímu rozkladu i sorpci na kal v současných čistírnách komunálních odpadních vod. Karbamazepin a jeho metabolity tak ČOV prochází a jsou kontinuálně vypouštěny do toků. Koncentrace karbamazepinu v tocích jsou příliš nízké na to, aby toto léčivo bylo schopné působit akutně toxicky, nelze ovšem vyloučit chronickou toxicitu karbamazepinu nebo synergické účinky s jinými rezidui léčiv. Karbamazepin je díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem odolný také k degradačním procesům probíhajícím v povrchových vodách a v půdě, a proto se přes horninové podloží infiltruje i do podzemních vod. O chování a působení jeho metabolitů v povrchových vodách zatím nejsou dostatečné informace. Nejen karbamazepin, ale i další farmaka jsou dnes často detekována v povrchových a podzemních vodách, a také v půdě. Navíc se zvyšujícím se počtem obyvatel neustále roste i spotřeba farmak a tedy i jejich přísun do životního prostředí. Avšak vzhledem k potenciálnímu riziku, které farmaka v životním prostředí znamenají, je nutné další přísun těchto mikropolutantů redukovat. Farmaka mohou do životního prostředí vstupovat několika cestami, a tak existuje i několik možných strategií jak tyto vstupy omezit....
|
|
|
Nové zpomalovače hoření v životním prostředí
Ezechiáš, Martin ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
V posledních letech se mnoho vědeckých článků věnuje problematice endokrinně aktivních látkek v životním prosředí. Některé z těchto látek jsou zařazovány do skupiny bromovaných zpomalovačů hoření. Nicméně jen málo článků se zabývá endokrinní aktivitou některých "nových" bromovaných zpomalovačů hoření. Tyto látky jako například 1,2-bis(2,4,6- tribromfenoxy)ethane (BTBPE) nebo bis(2-ethylhexyl) tetrabromftalát (TBPH) jsou používány z důvodu zákazu některých nejvíce produkovaných směsí bromovaných zpomalovačů. V této práci byly použity dva rekombinantní kvasinkové testy na měření estrogenních, androgenních, antiestrogenních a antiandrogenních aktivit některých alternativních bromovaných zpomalovačů hoření. Byly také použity ligninolytické houby na zjištění biodegradace těchto látek. Naše výsledky naznačují, že látka 2,4,6-tribromfenol (TBP) může být nových endokrinním disruptorem v životním prostředí. Tato sloučenina měla v použitém testu antiestrogenní a antiandrogenní účinky. 1,2-bis(2,4,6-tribromfenoxy)ethane (BTBPE) také vykázal jistou antagonistickou aktivitu. Pouze tři látky v biodegradačním experimentu měly signifikantní úbytek během sledovaného období. Pro ostatní látky nebyla pozorována žádná biodegradace. V této práci bylo použito plynové chromatografie s hmotnostní detekcí na analýzu těchto "nových"...
|
|
|
Stanovení biomasy u hub bílé hniloby v průběhu kultivace pomocí analytických metod
Vlasenkova, Tatiana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Je dobře znám význam hub v půdních ekosystémech, a přesná kvantifikace houbové biomasy je nezbytná pro posouzení jejich role v koloběhu živin, potravním řetězci a půdní agregace. Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu mastných kyselin, volného i vázaného ergosterolu u hub bílé hniloby (L. tigrinus, P. osteratus, I. lacteus, T. versicicolor) na sterilním substrátu slámových pelet během kultivačního období 5, 8, 12, 16 a 20 dnů a následné porovnání těchto metod mezi sebou. V teoretické časti jsou popsány možnosti stanovení mikrobiální biomasy, vlastnosti ergosterolu, lipidů a mastných kyselin. Dále jsou shrnuty instrumentace plynové a kapalinové chromatografie a jejích využití při stanovení fosfolipidů mastných kyselin a ergosterolu v reálných vzorcích. Experimentální část popisuje přípravu methylesterů z lyofilizovaných vzorků hub, použitých pro degradační pokus a stanovení fosfolipidů mastných kyselin metodou GC-MS. Dále je popsaná metoda extrakce volného a celkového ergosterolu a jejich stanoveni pomoci HPLC-UV. Na základě zastoupení mastných kyselin a ergosterolu ve vzorcích hub bylo provedeno porovnání vzorků a byla diskutována možnost využití stanovení biomasy pomocí popsaných metod. Bakalářská práce byla realizována v Mikrobiologickém ústavu Akademií věd ČR v Praze. Klíčová slova: PLFA,...
|
|
|
Optimalizace stanovení endokrinních disruptorů v čistírenských kalech a aplikace metody v reálných vzorcích.
Medková, Jaroslava ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
Hormonálně aktivní látky v odpadních vodách jsou vážným problémem v posledních letech. Současný čistící proces v čistírnách odpadních vod není schopen účinně odstraňovat tyto látky. Předpokládá se, že tyto látky se ve velké míře sorbují na pevné částice kalu a sedimentu. Tato práce se zabývá stanovením 7 endokrinních disruptorů v kalech z čistíren odpadních vod. Byla vypracována vhodná metodika umožňující citlivou detekci 7 vybraných endokrinních disruptorů (4-nonylfenol, bisfenol A, estron, 17β-estradiol, estriol, 17α- ethynylestradiol, irgasan) v čistírenském kalu. Metodika využívá vysokotlakou extrakci rozpouštědlem (ASE), gelovou permeační chromatografii (GPC) a extrakci na pevnou fázi (SPE) k přečištění extraktu. Jakožto koncová analytická metoda byla použita plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí GC/MS. Účinnost této metody byla ověřena na uměle kontaminovaném kalu a následně použita na reálné vzorky z několika čistíren odpadních vod v rámci České republiky. Také byl prováděn pokus vlivu stáří kalu na stanovitelnost jednotlivých cílových analytů. Naměřené koncentrace endokrinních disruptorů dosahovaly až hodnot kolem 1 µg/g. Tyto hodnoty jsou srovnatelné nebo vyšší v porovnání se zahraniční literaturou. Tyto výsledky nabádají k dalším výzkumům v oblasti endokrinně aktivních...
|
host ::
RSS.