|
|
Poruchy příjmu potravy z pohledu intenzivní péče
Pavelková, Eva ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku poruch příjmu potravy z pohledu intenzivní péče. V teoretické části jsou uvedeny obecné informace o poruchách příjmu potravy. V praktické části je zpracována ošetřovatelská kazuistika pacientky s mentální anorexií a za pomoci kvalitativního výzkumu byly zmapovány ukazatele související s hospitalizací pacientek s poruchami příjmu potravy na odděleních intenzivních oborů.
|
|
|
Umírání a smrt na ARO
Pfefferová, Eva ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti na anesteziologicko resuscitačních odděleních z pohledu sester. V teoretické části se snaží vysvětlit pojmy jako umírání, smrt, thanatologie, dystanázie atd. V práci se rovněž poukazuje na postavení sestry v paliativní péči. V poslední kapitole teoretické části práce stručně popisuje pracoviště typu ARO, péči o pacienta na tomto oddělení a jeho potřeby. Empirická část této práce je zaměřena na zjištění pocitů a problémů, popř. znalostí sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. K získání dat pro výzkumnou část byl zvolen kvantitativní výzkum, technika sběru dat strukturovaný dotazník. Byly zvoleny 4 cíle práce. Cíl 1: Zjistit nejčastější pocity sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. Cíl 2: Zjistit, co sestry nejvíce frustruje při péči o umírající a zemřelé na ARO. Cíl 3: Zjistit hiearchii potřeb umírajících pacientů z pohledu sester pracujících na ARO. Cíl 4: Zjistit zájem sester pracující na ARO o další vzdělávání v oblasti péče o umírající a poskytování paliativní péče na ARO.
|
|
|
Akutní medicína při vojenských cvičeních a v zahraničních misích
Bourková, Kateřina ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Kotík, Ilja (oponent)
Cílem diplomové práce bylo seznámit a přiblížit civilním zdravotníkům, jaké je využití akutní (urgentní) medicíny při vojenských zdravotnických zabezpečeních u nás a dále v mírových či bojových misích. Zdravotníci v první linii (praporní obvaziště- ROLE 1) totiž svými znalostmi a činností mohou zásadně ovlivnit přežití a uzdravení raněného či nemocného vojáka. Práce byla rozčleněna do šesti částí. V úvodní části je zaměřena a popsána jak historie vojenské medicíny, tak i její současné uplatnění, především v misích. Kapitola je pak doplněna základním popisem shod a rozdílů akutní medicíny a medicíny katastrof. V dalších kapitolách mapuje základní strukturu vojenského zdravotnictví s činností posádkové ošetřovny. Poslední část teoretické části je plně zaměřena na činnost Role 1 v Kosovu (mise KFOR). Praktická pozorovací část diplomové práce obsahuje 8 kazuistik, které doplňují vlastní teoretickou část. Tyto kazuistiky (případy) se udály jednak v době mého osobního působení v misi KFOR 2007, ale i u nás v době cvičení vojsk. Na závěr je uveřejněna jedna zajímavá kazuistika z polní nemocnice v Afganistanu. Nejzávažnější kazuistikou je případ klíšťové encefalitidy a akutní pankreatitidy.
|
|
|
Péče o pacienty ve vegetativním stavu
Nettlová, Marie ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Cílem diplomové práce je nastínit problematiku péče o pacienty ve vegetativním stavu na intenzivních lůžkách v Praze a Středočeském kraji. Tato práce by měla přinést základní informace o počtu pacientů ve vegetativním stavu, využití bazální stimulace v ošetřovatelské péči, charakteru spolupráce s rodinou a hodnocení vědomí u těchto pacientů. Teoretická část se zabývá vegetativním stavem (definice, příčiny, diagnostika, stádia, terapie, prognóza, epidemiologie), bazální stimulací obecně, reakcí rodiny na nemoc blízké osoby, spoluprací i potřebami rodiny a základním vyšetřením vědomí. Výzkumná část směřuje k cíli této práce, ověřením hypotéz za pomoci dotazníkového šetření, které proběhlo v období od prosince 2008 do ledna 2009, mezi staničními sestrami na ARO a JIP.Výsledky jsou shrnuty v diskuzi a závěru. Průměrná míra výskytu pacientů ve VS byla vyšší v porovnání s odhady publikovanými v zahraniční literatuře. Závěry nejsou zcela reprezentativní a aplikovatelné pro širší spektrum zdravotnických zařízení.
|
|
|
Péče o nemocné podstupující aortokoronární bypass
Kozlová, Ivana ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Grus, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ischemické choroby srdeční a zaměřuje se především na její chirurgickou léčbu a pooperační péči. Teoretická část obsahuje anatomii a fyziologii srdce a krevního oběhu, stručný popis ischemické choroby srdeční, její preventivní a nechirurgické léčebné možnosti, chirurgickou revaskularizaci myokardu a v poslední části teoretické oblasti je rozpracována péče o pacienta podstupujícího aortokoronární bypass z hlediska medicínského a ošetřovatelského. Empirická část diplomové práce je zaměřena na porovnání úrovně vědomostí studentů nMgr. studia oboru Intenzivní péče a všeobecných sester pracujících na pooperačních kardiochirurgických jednotkách intenzivní péče ve VFN v Praze ve FNKV v Praze. K získání dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu - metoda vědomostního testu. Na základě zjištěných výsledků výzkumného šetření byla vytvořena edukační brožura zaměřující se na léky podávané v pooperačním období.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s intraaortální balónkovou kontrapulzací
Ksandrová, Zuzana ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Grus, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou intraaortální balónkové kontrapulzace, ošetřovatelskou péčí o pacienta po zavedení této srdeční mechanické podpory. Teoretická část obsahuje anatomii a fyziologii srdce a aorty, vše o intraaortální balónkové kontrapulzaci, historii IABK, její princip a použití, nemoci, při kterých je IABK indikována a kontraindikována, diagnostika a léčba těchto nemocí, teoretická část dále obsahuje definici a vytváření standardu. Praktická část je zaměřena na komplexní intenzivní ošetřovatelskou péči o konkrétního pacienta se zavedenou intraaortální balónkovou kontrapulzací na Klinice anesteziologicko resuscitační a intenzivní medicíny (KARIM) ve Všeobecné fakultní nemocnici. Závěr práce tvoří standard zavedení kanyly pro IABK.
|
|
|
Péče o pacienta po transplantaci jater
Juzová, Lucie ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Wohl, Pavel (oponent)
Svoji diplomovou práci jsem psala na téma Péče o pacienta po transplantaci jater. Práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. V teoretické části jsem se zaměřila na anatomii a funkci jater a žlučových cest, na jaterní onemocnění, která byla indikací k transplantaci jater pacientek, jejichž kasuistiky vypracovávám v praktické části. Uvádím jejich etiologii, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a komplikace. Zvláštní kapitola je věnována problematice transplantace jater. V praktické části jsem zpracovala kasuistiky dvou pacientek po transplantaci jater hospitalizovaných na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče v IKEM. V první kasuistice popisuji průběh hospitalizace u pacientky s diagnózou jaterní cirhózy. Ve druhé kasuistice popisuji průběh hospitalizace u pacientky s akutním selháním jater na podkladě Wilsonovy nemoci. Nejprve jsem vypracovala průběh jednotlivých z hlediska léčby významných dnů, odebrala jsem ošetřovatelskou anamnézu, na jejímž základě jsem stanovila potřeby pacientek a poté jsem popsala ošetřovatelské intervence. V přehledu jsem uvedla ošetřovatelské diagnózy. Ošetřovatelskou péči jsem zhodnotila a celý průběh hospitalizace shrnula. V závěru porovnávám průběh péče o pacientky po transplantaci jater s odlišnou diagnózou. Zmiňuji se jakým způsobem jsem postupovala při...
|
|
|
Problematika kraniocerebrálního poranění v intenzivní péči
Jašek, Kamil ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Kozler, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzívní péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním, které se podílí na vysoké mortalitě a morbiditě velké části nemocných s traumaty. Teoretická část diplomové práce se zabývá stručně anatomií a fyziologií hlavy, podrobněji pak druhy poranění, jejich příznaky, diagnostikou a léčbou. Empirická část diplomové práce je zpracována formou kazuistiky a je zaměřena na specifika v ošetřování pacientů s tímto druhem poranění v intenzívní péči. Ke zpracování kazuistiky byl vybrán mladý muž po dopravní nehodě, při které utrpěl velmi vážné kraniocerebrální poranění. Je sledována celá hospitalizace od příjmu do propuštění z resuscitačního oddělení. Podrobněji je zpracován desátý den hospitalizace.
|
|
|
Problematika anestezie a perioperační péče z pohledu pacientů
Hrušková, Veronika ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Valenta, Jiří (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zkoumání problematiky informovanosti pacientů ve výběru typů anestezie, jejího rozsahu a omezení, která přináší. Dále jsem sledovala vliv všeobecné sestry na informovanost pacientů. Podstatu práce tvoří část empirická, ve které bylo provedeno kvantitativně - výzkumné šetření. Uvádím zde výsledky získané ve skupině pacientů dvou pražských nemocnic. Informovanost pacientů i jejich pohled na vliv všeobecných sester v této oblasti se ukázaly být na velmi dobré úrovni.
|
|
|
Pooperační monitorování a ošetřovatelské postupy u pacientů po kardiochirurgických operacích
Jirousková, Klára ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Magisterská práce "Pooperační monitorování a ošetřovatelské postupy u pacientů po kardiochirurgických operacích" je rozdělena na dvě části. První, celek teoretický, ve svém úvodu definuje obor kardiochirurgie a ve stručnosti objasňuje jeho náplň. Navazuje pojednání o organizaci pooperační péče v kardiochirurgii, o pooperační monitoraci nemocných a o nejčastějších ošetřovatelských postupech, které jsou praktikovány na kardiochirurgických jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Druhá, empirická oblast, přibližuje výzkumné cíle, pracovní hypotézy, organizaci a metody šetření, charakteristiku skupin respondentů, prezentaci získaných výsledků průzkumu zaměřeného na dodržování ošetřovatelských postupů na kardiochirurgických RES za účelem prevence komplikací, určení kompetence sester, vymezení nejčastějších komplikací při zavedení invazivních vstupů, posouzení nejnáročnějšího ošetřovatelského postupu a ověření teoretických znalostí sester s ohledem na délku praxe a dosažené vzdělání. Tato část je zakončena hodnocením jednotlivých výzkumných otázek a pracovních hypotéz v diskusi.
|
host ::
RSS.