|
|
Major Zeman: Verbální vyprávění a film
Krausová, Martina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce Major Zeman: Verbální vyprávění a film se zabývá srovnáním dvou narativních médií, které zpodobňují zemanovský příběh: literárními povídkami Jiřího Procházky a jejich realizacemi ve formě televizního seriálu. Z postupné analýzy jednotlivých verzí vyvstaly faktory ovlivňující výslednou podobu těchto realizací. Jedná se o vnější zásahy způsobené vedením televize a odbornými poradci, stejně jako vzájemnou rivalitou tvůrců seriálu. Svou roli dále sehrálo televizní zaměření na diváka a Procházkovy literární ambice překročit hranice detektivního žánru. Výsledkem jsou dva rozdílně pojaté fikční světy. Ten povídkový, postavený na mýtotvorném principu, se jeví jako koherentní, spojený jednotící ideologickou linií. Oproti tomu obraz světa budovaný filmem je rozptýlený, často založený i na protimluvech.
|
|
|
Způsoby re-prezentace 50. let 20. století v současné české literatuře
Dobrý, Marek ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Anotace: Dobrý, Marek: Způsoby re-prezentace českých 50. let 20. století v současné české literatuře: diplomová práce. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a literární vědy, 2011. Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. Diplomová práce mapuje literární produkci, vydanou na českém knižním trhu mezi lety 2000 až 2010, která reflektuje 50. léta 20. století v Československu. Na základě analýzy dominantního diskursu reflexe tohoto období v tištěných médiích porovnává, jakým způsobem proniká diskurs do literární řeči a zdali se nějakým způsobem rozporují. Na základě širokého průřezu vydaných děl se autor v diplomové práci snaží obhájit, že zobrazování 50. let se děje skrze mýtus utvářený v protipólu proti budovatelskému mýtu. Z toho důvodu nazývá literární řeč reflexí 50. let re-mytologizační. Dalším cílem diplomové práce je nalézání neuralgických bodů tohoto mýtu a dešifrování jejich funkce, ať již ideologické či společenské. V rámci mapování děl reflektujících 50. léta autor věnuje pozornost i takovým textům, které se snaží narušovat detailně popisovanou re-mytologizační dominantní literární řeč. V souvislosti s velmi malým zastoupením podobných textů se také autor pokouší nalézt příčiny neexistence potřeby jiného náhledu na dějiny skrze literaturu. Klíčová slova:...
|
|
|
Totalitní kýč a underground. Sémiotický model.
Kubíček, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Důsledkem sémiotické totalizace veřejného života v totalitních společnostech jsou radikální změny v systému sociálních, estetických, etických a jazykových norem. Tento systém popisujeme v části Totalitní kýč v kapitolách Totalita, Kýč, Historie, Umění, Jazyk, Estetika a Mýtus. V části Underground interpretujeme totální realismus a trapnou poezii Egona Bondyho a Iva Vodseďálka jako modelovou reakci na podmíky totalitní společnosti. Zavádíme pojem totální poezie. Klademe si otázku, čím je totální poezie, není-li uměním a postupně nacházíme jedenáct odpovědí: 1. souborem apokryfních textů socialistického realismu, 2. hrou na umění, 3. kulturou ve znamení zrodu, 4. metodou fenomenologické redukce, 5. jazykovou hrou, 6. dekonstrukcí mýtu, 7. zaujímáním herní pozice v totalitní společnosti, 8. mýtem, 9. sémiotickou očistou realizovanou skrze sémiotické běsnění, 10. zeznakověním skutečnosti a zeskutečněním znaku, 11. výzvou ke hře. Nakonec se pokoušíme o vymezení totální poezie ve vztahu k avantgardě, modernímu umění a postmoderně. V kapitole Kýč a underground činíme trojí: 1. rekapitulujeme recepci díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka, 2. prozkoumáváme určité filozofické a politické souvislosti a paralely totalitního kýče a totální poezie, 3. uvádíme teoretické poznání totální poezie v souvislost se...
|
|
|
Prostor jako součást románového fikčního světa
Kolářová, Martina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Teorie fikčních světů je zajímavým zdrojem nejen pro teoretické uvažování o literatuře, ale i pro konkrétní interpretace. Využila jsem ji jako východisko pro rozbor prostoru v románech. Ve vybraných dílech jsem se věnovala topoanalýze s cílem zjistit, do jaké míry se prostor podílí na významové výstavbě textu. Zajímaly mě především texty, v nichž se dalo předpokládat, že s prostorem pracují, a zbývalo tedy vysledovat v jakém smyslu a rozsahu. Ve výsledku se ukázalo, že některé prostorové kategorie jako cesta, hranice, průchod nebo domov mohou fungovat jako univerzální body, o něž se může interpretační výkon opřít, ale s poznámkou, že není vhodné zabředávat příliš do kategorizování a škatulkování, které mohou v důsledku interpretaci spíše ochudit.
|
|
|
Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina
Iljašenko, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina se zabývá vztahem mezi krajinou, textem, pamětí a kulturní identitou. Vymezuje a zkoumá paměťové konstrukty, které se ve spojení s těmito regiony objevují v německy psané, polské a ukrajinské literatuře pomocí kulturně-sémiotického a literárně-komparatistického přístupů. Těmto dvěma přístupům jsou věnovány první dvě kapitoly, které jsou především teoretické. Jádro práce tvoří beletristické a básnické texty. Řazení textů zčásti kopíruje průběh vzniku paměťových konstruktů, k nimž dochází postupně ve všech třech literaturách. Vznikají po té, kdy Halič a Bukovina přestávají být součástí některého ze státních celků. Práce je členěná tématicky, součásti každé kapitoly je část věnovaná německy psané, polské a ukrajinské literatuře. První kapitola se zabývá haličskou a bukovinskou imaginární topografií, geografií a symbolickými mapami. Tématem druhé je kulturní identita, která se o paměťové konstrukty opírá. Třetí kapitola je věnovaná nejrůznějších mýtům, konstruktům a literárním fenoménům, které se podílely na vzniku obrazu Haliče a Bukoviny jako krajin paměti.
|
|
|
Zem ocele a lyr. Subjekty a ideologie v kultuře českého stalinismu (1948-1953)
Schmarc, Vít ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent) ; Šámal, Petr (oponent)
Práce Zemë ocele a lyr (subjekty a ideologie v kultuře českého stalinismu (1948-1953)) je analýzou materiálu oficiální kultury z období vrcholného stalinismu z hlediska aktuálních koncepcí ideologie jako nezbytné podmínky sociální interakce individua a z hlediska teorie subjektu ideologie, jímž je každý jednotlivec žijící v politickém zřízení. Usiluje tedy o nazření materiálu socialistického realismu nikoli z hlediska striktnë hodnotícího a hodnotového, nýbrž z hlediska sémiotického a ideologicky kritického (snaha rekonstruovat mechanismy ideologie při tvorbë skutečnosti, včetnë toho, co mëlo být původnë potlačeno). Apriorním předmëtem zájmu dotyčné práce jsou díla mladých autorů, pro nëž byla 50. léta 20. století nikoli předëlem vývoje jejich poetiky a umëlecké tvorby, nýbrž mateční půdou, která formovala jejich jazyk i jejich fantazii. Cílem práce není jen hledat stejné a univerzální, ale naopak nacházet unikátní a rozličné. V souladu s novými koncepcemi socialistického realismu tak pojímá tento kulturnë-politický systém nikoli jako výhradnë statický a vnucený mocí, nýbrž jako horizont aktivního vyjednávání subjektu a ideologie. Závërem práce je řada dílčích pozorování na úrovni základních apelů ideologie - reprodukuj, transformuj, zahrň / vyluč a jejich projekce v konkrétních fikčních svëtech...
|
|
|
Danube: journey, memory, city and death
Satinská, Lucia ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Rigorózna práca Dunaj: cesta, pamäť, mesto a smrť je do istej miery osobným hľadaním dnešného zmyslu rieky Dunaja v literatúre a kultúre. Prakticky sa v nej vyskytujú texty od antiky k dnešku, nie chronologicky, ale v motivických špirálach cesty, pamäti, mesta a smrti. Geograficky sa táto práca obmedzuje hlavne na nemecko-rakúsky, slovenský a maďarský priestor. Jednotlivé kapitoly predstavujú akési záchytné bójky, ktoré potom spoločne vymedzujú charakteristiky dunajskej kultúry, akými sú hraničnosť, privlastnenie, palimpsestovosť a pôžitkárstvo. V kapitole o ceste ide predovšetkým o hľadanie identity Dunaja a postavu cestovateľa. Kapitola o pamäti analyzuje vybrané pamätné miesta a osobnosti. Tretia kapitola, venovaná dunajským metropolám (Viedni, Bratislave a Budapešti), hľadá črty ich spoločnej duše, ktoré sa realizujú skrz pojmy hranice, pôžitku a mosta. Posledná kapitola o smrti v Dunaji sa okrem obrazov smrti zaoberá aj riečnymi bytosťami - vílami a rusalkami. Celkový text tak predstavuje určitú literárno-kultúrnu antropológiu Dunaja.
|
|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Holokaust jako fikce
Tomáš, Filip ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Špirit, Michael (oponent)
Filip Tomáš: Holokaust jako fikce (abstrakt) Anglický název práce Holokaust jako fikce není zcela jednoznačný, protože ekvivalent The Holocaust as a fiction má svým neurčitým členem blízko k popření holokaustu jako historického fenoménu. To je samozřejmě naprosto nepřijatelný nesmysl, jakkoliv se v historii od samotného průběhu války setkáváme i s popíráním (utajováním) holokaustu. Autorovi zde jde spíše o zdůraznění základního vymezení vlastního tématu. Tím právě není holokaust jako historická událost - exterminace evropského židovstva nacionálněsocialistickou politikou v letech 1939-1945 - : jsou jím literární díla reprezentující tyto události. Metodologickým východiskem je teorie fikčních světů (Lubomír Doležel ad.), zajímá nás tedy přenos aktuálních událostí do možných a fikčních světů, reprezentace výsledků tohoto přemostění v literárních dílech. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, které se po terminologickém a teoretickém vymezení přístupů soustředí na funkční přístupy k dané reprezentaci. Holokaust je tak sledován ve třech hlavních kapitolách: Holokaust jako svědectví, Holokaust jako mezní situace a Holokaust jako literární transdukce. Holokaust jako svědectví se věnuje především dílům, jež svojí intencí usilují o objektivní, faktuální reprezentaci a jsou fikci spíše protikladem. Ukazuje se přitom,...
|
|
|
Uvěřítelnost narativních textů a jimi budovaných (fikčních) světů
Špidla, Kryštof ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
The dissertation thesis called Narrative Texts' and their (fitonal) world Plausibility and (Fictional) Worlds created by These Narratives is based on the hypothesis that there is a specific feature of narrative texts: plausibility. The dissertation thesis is focused on the role of a reader in the process of the narrative worlds' actualization and there are also distinguished two sorts of narrative texts - narrative texts, which construct possible fictional worlds; and narrative texts, which create non-possible fictional worlds such as distinct kinds of self-voiding fictions. The thesis also differentiates between two sorts of plausibility - plausibility of fictional worlds and plausibility of fictional narrative act. Reference of narratives which means relation between fictional and actual world represents the fundamental issue. The dissertation thesis also concerns the relationship of plausibility of fiction and actual world changes, in other words - the relationship of plausibility and cultural- historical horizon. Reference frames also represent crucial concepts. These frames establish means of reception and plausibility reliance on them. The theoretical findings are illustrated through concrete examples of narratives - primarily through contemporary Czech prose. The dissertation thesis...
|
host ::
RSS.