|
|
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.
|
|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
|
| |
|
|
Vztah typologie a konstrukční soustavy
Čechová, Pavla ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Doc.Ing.Ladislav Klusáček,CSc. (oponent) ; Žabičková, Ivana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
využití stávajících konstrukcí, panelové stavby, systém panelových staveb T06B, rozpon, nosné části konstrukce, úpravy konstrukce, model řešení
|
|
|
Architektura soudobého rodinného domu v Beskydech
Mrva, Kamil ; Žabičková, Ivana (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Rak, Milan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá tématem architektury soudobého rodinného domu v Beskydech. V úvodu této práce je popsáno území včetně dokumentu Chráněné krajinné oblasti (CHKO). V posledním období několika let je toto téma velice diskutované mezi architekty a projektanty v dané oblasti. Na území CHKO je dlouhodobě patrná soudobá architektonická stagnace, neboť v dané oblasti kvalitní architektura na jen trochu vyšší úrovni nemá možnost vznikat jinak, než v konfliktu s devastující politikou CHKO Beskydy. Cílem práce jsou zásady jak vytvořit soudobý rodinný dům v Beskydech. Experimentální ověření práce je popsáno na návrhu a realizaci rodinného domu na Prostřední Bečvě. Tato disertační práce, včetně analýzy získaných poznatků, sběru informací, odborných posouzení, soudně znaleckých posudků, se stala důležitou součástí inženýrské činnosti, při schvalování daného projektu mezi institucemi státní správy.
|
|
|
Interakce architektury a geomagnetického pole
Holá, Magda ; Ing.David Eyer (oponent) ; RNDr.Eleonora Čermáková (oponent) ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
S tendencí uplatňování nových technologických zásad a vědeckého výzkumu obecně se klade vyšší důraz na vlivy životního prostředí (vše, co člověka obklopuje – stavby v exteriéru i interiéru, materiály, urbanistický prostor) a současně také na trvale udržitelný rozvoj, ekologie, apod. Všechny tyto požadavky spolupůsobí na zdraví a psychickou pohodu člověka. Vlivem globálních klimatických změn, o kterých nedávno oficiálně zveřejnil zprávu Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC), jsou kladeny větší nároky na snižování podílu emisí vypouštěných do ovzduší. Jestliže dříve stavebník požadoval od stavby optimální funkční řešení a kvalitní estetický výraz, tak dnes k tomu navíc přibývá potřeba snižování energetické náročnosti, související i s použitím ekologických materiálů z obnovitelných zdrojů a komplexně splňující myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Celosvětový společenský trend se navrací k tradičním přístupům k tvorbě prostředí (uplatňování přírodních materiálů, Feng Shui, stavební biologie, apod.). A nároky se dnes sdružují z řady zdánlivě nesouvisejících oborů, jakými jsou geofyzika, medicína, architektura, stavební inženýrství, atd. a z jejich zjištění, dle hledisek daných oborů, jsou sestavována obecná pravidla zdravého bydlení. Nově vznikající a stále se rozvíjející struktura pro hodnocení staveb a vlivu vnitřního prostředí budov si klade za cíl zkoumat vztahy mezi člověkem a jeho životním prostředím budovy, tedy primárně s místem bydliště, kde člověk tráví minimálně jednu třetinu života. Budovy, jejichž umístění, orientace, hmota, materiály použité na samotnou stavbu i ty, kterými se lidé obklopují v interiéru a mnohé další pak ovlivňují fyzikální a fyziologické děje. Nejen zdraví, ale i psychická pohoda člověka je tak značně determinována celou škálou vztahů a vazeb. Vzájemný vztah mezi architekturou a geomagnetickým polem jsou hlavním tématem disertační práce, která však obsahuje i sumarizaci veškerých hodnot, jenž je důležité brát při vytváření kvalitního vnitřního prostředí v úvahu. Bez komplexního zhodnocení a zařazení do struktury požadavků by geomagnetické pole a jeho vliv bylo vytrženo z kontextu.
|
|
|
Hliněné povrchy v současné architektuře
Šmardová, Kateřina ; Prof.Ing.arch.Jiří Škabrada (oponent) ; Suske, Petr (oponent) ; Ing.arch.Zuzana Kierulfová (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem disertační práce jsou povrchy tvořené nepálenou hlínou uplatňované v architektuře. Práce se zaměřuje především na důkladné zmapování a analýzu současné situace. Neopomíjí však ani historické kořeny hliněných povrchů na území dnešní České republiky, ve kterých hledá souvislosti s dnešní praxí. Z důkladného zhodnocení současné situace pak práce vyvozuje závěry, kterými jsou perspektivy a možné tendence budoucího vývoje hliněných povrchů a to jednak v mezích architektury, jednak přesahující do dalších oborů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.