|
|
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Bažík, Lenka ; Badal, Ivo (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Již v 18. století se v Zábrdovicích začaly stavět první podniky textilního průmyslu. Díky tomu se zde zahušťovala zástavba a později se stavěly pavlačové domy. Pavlačový dům je pro tuto čtvrť typický i dnes. Život se tu odehrává na ulici a ve dvoře. Stejně tak k Zábrdovicím neodmyslitelně patří textilní průmysl. Textilie je hlavním motivem projektu. Kovová tkanina posuvná po kolejnicích visí volně přes lodžie a pavlače a částečně stíní interiér. Ovce ve stádu o více než 30 kusech přestává poznávat ovčí tváře, je zmatená a bečí. Podobně to funguje i u lidí. Navržené objekty dělí pozemek do tří menších dvorů, kde si každý obyvatel může najít svůj vlastní vnější prostor. Každý pak zná své sousedy, přičlení se k určité skupině a má pocit, že někam patří.
|
|
|
Zámecký areál Břeclav
Bažík, Lenka ; Chuděj, Tomáš (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Pro vytvoření konceptu pro zámecký areál v Břeclavi je důležité vzít v úvahu širší souvislosti, tedy v rámci kraje a především zapojení do Lednicko-valtického areálu (LVA). Stejně jako stavby LVA je i zámecký areál v Břeclavi dědictvím lichtenštejnů a navíc je Břeclav označována za vstupní bránu do LVA. Lednicko-valtický areál byl od svého počátku místem pro rekreaci a zábavu a tak by tomu mělo být i dnes. Částečně jsou stavby LVA využívány pro různé kulturní akce - koncerty (Lednice), naučné programy (Pohansko), výstavy (Valtice). Nejčastější jsou ovšem prohlídky interiéru a to pouze sezónně. Pro naplnění potenciálu areálu by bylo vhodné využít všechny stavby v jednom společném programu, který podpoří současné dění a vhodně doplní dalšími funkcemi. Navrhuji využití zámeckého areálu v Břeclavi jako kulturní a rekreační centrum s přesahem do LVA. Břeclav by tak dotvořila trojúhelník s dalšími centry v Lednici a ve Valticích.
|
|
|
Earthen Space – Workshop at the Faculty of Architecture, Brno University of Technology
Neumayerova, Eva ; Bazik, Lenka
The Earthen Space workshop for students of FA BUT took place in the autumn of 2020 and included a review of the teaching concept for students of architecture’s work with earth within the faculty project. This article describes the course and the content of the workshop, analyses the creation and teaching procedures from the perspective of the organisers and creators of the concept, and records the results of the project. It also assesses the potential of practical experience with earthen building material in the education of architects.
|
|
|
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.
|
|
|
The Language of Vernacular Earthen Architecture
Bažík, Lenka
Cílem článku bylo specifikovat prvky jazyka lidové hliněné architektury na jižní Moravě pomocí analýzy a interpretace. Výzkum proběhl za účelem lepšího pochopení lidové hliněné architektury a možného dalšího používání prvků jazyka v současné architektonické tvorbě.
|
|
|
Sustainable Earthen Architecture
Bažík, Lenka
Trvale udržitelná architektura má splňovat kritéria environmentální, sociálně-kulturní a ekonomická. Tento článek zkoumá na základě analýzy a interpretace, do jaké míry hliněný stavební materiál naplňuje zmíněné kategorie. Nepálená hlína je materiál tradiční, šetrný k životnímu prostředí, recyklovatelný a má pozitivní vliv na zdraví člověka. Cílem článku je zhodnotit hliněný stavební materiál z hlediska trvale udržitelné architektury.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Bažík, Lenka ; Badal, Ivo (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Již v 18. století se v Zábrdovicích začaly stavět první podniky textilního průmyslu. Díky tomu se zde zahušťovala zástavba a později se stavěly pavlačové domy. Pavlačový dům je pro tuto čtvrť typický i dnes. Život se tu odehrává na ulici a ve dvoře. Stejně tak k Zábrdovicím neodmyslitelně patří textilní průmysl. Textilie je hlavním motivem projektu. Kovová tkanina posuvná po kolejnicích visí volně přes lodžie a pavlače a částečně stíní interiér. Ovce ve stádu o více než 30 kusech přestává poznávat ovčí tváře, je zmatená a bečí. Podobně to funguje i u lidí. Navržené objekty dělí pozemek do tří menších dvorů, kde si každý obyvatel může najít svůj vlastní vnější prostor. Každý pak zná své sousedy, přičlení se k určité skupině a má pocit, že někam patří.
|
|
|
Zámecký areál Břeclav
Bažík, Lenka ; Chuděj, Tomáš (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Pro vytvoření konceptu pro zámecký areál v Břeclavi je důležité vzít v úvahu širší souvislosti, tedy v rámci kraje a především zapojení do Lednicko-valtického areálu (LVA). Stejně jako stavby LVA je i zámecký areál v Břeclavi dědictvím lichtenštejnů a navíc je Břeclav označována za vstupní bránu do LVA. Lednicko-valtický areál byl od svého počátku místem pro rekreaci a zábavu a tak by tomu mělo být i dnes. Částečně jsou stavby LVA využívány pro různé kulturní akce - koncerty (Lednice), naučné programy (Pohansko), výstavy (Valtice). Nejčastější jsou ovšem prohlídky interiéru a to pouze sezónně. Pro naplnění potenciálu areálu by bylo vhodné využít všechny stavby v jednom společném programu, který podpoří současné dění a vhodně doplní dalšími funkcemi. Navrhuji využití zámeckého areálu v Břeclavi jako kulturní a rekreační centrum s přesahem do LVA. Břeclav by tak dotvořila trojúhelník s dalšími centry v Lednici a ve Valticích.
|
host ::
RSS.