|
|
Srovnání právní úpravy zabezpečení v nemoci v České republice a Bulharské republice
Černý, Jiří ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat přehledné a srozumitelné informace o zabezpečení v nemoci v rámci aktuální právní úpravy nemocenského pojištění v České republice a v Bulharské republice, následně porovnat vybrané instituty finančního zabezpečení pojištěnců a případně navrhnout určité změny české právní úpravy. Práce je systematicky rozdělena na tři části. První je věnována zabezpečení v nemoci z pohledu české teorie a aktuální právní úpravy, druhá pak pojednává o této problematice v Bulharsku. Obě části jsou dále obdobně členěny na jednotlivé kapitoly a subkapitoly. V jejich úvodu jsou vymezeny základní pojmy, se kterými je dále pracováno. Jedná se zejména o nemoc, sociální událost a pracovní neschopnost. Dále je věnována pozornost nemocenskému pojištění, zejm. jeho obsahu a zařazení v právu sociálního zabezpečení. Pro vznik nároku na dávku kryjící ušlý příjem z pracovní činnosti je třeba, aby u jedince nastala zákonem předvídaná sociální událost. Nemoc v tomto smyslu může zapříčinit dle české právní úpravy dočasnou pracovní neschopnost, případně potřebu ošetřování, resp. péče o člena domácnosti. V bulharské právní úpravě se pak jedná o dočasnou pracovní neschopnost zapříčiněnou nemocí či dalšími jí na roveň postavenými sociálními riziky, mezi které se zahrnuje i potřeba ošetřování člena rodiny...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu a újmu
Dařílková, Linda ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
RESUMÉ Téma diplomové práce: Odpovědnost zaměstnance za škodu a újmu Cílem této práce je identifikovat institut pracovněprávní odpovědnosti zaměstnance za škodu v širších historických souvislostech s přesahem do teorie práva, vymezit odpovědnost za újmu vůči obecné občanskoprávní úpravě, definovat předpoklady pro vznik jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu a do detailu je rozvést, zejména za pomoci odborné literatury a judikatury soudů. V první kapitole podávám ve stručných historických souvislostech relevantních pro tuto diplomovou práci popis pracovního práva s odkazem na klíčové legislativní změny v jeho vývoji. V souladu s výše zmíněným se ve druhé kapitole zaměřuji na teorii odpovědnosti, konkrétně odpovědnosti za škodu, a dále ve třetí kapitole detailně analyzuji odpovědnost za škodu tak, jak je upravena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce. Čtvrtá kapitola si klade za cíl nastínit funkce odpovědnosti za škodu v pracovněprávních vztazích a definovat prevenční povinnost. Pátá kapitola dále vyjmenovává obecné předpoklady pro vznik pracovněprávní odpovědnosti za škodu a také se zaměřuje na definici souvisejících právních pojmů. V šesté kapitole dále zmiňuji různé druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu: Obecnou odpovědnost za škodu, odpovědnost za nesplnění povinnosti...
|
|
|
Rovné zacházení a diskriminace v pracovněprávních vztazích
Aldorf, Lukáš ; Pichrt, Jan (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
rigorózní práce Rovné zacházení a diskriminace v pracovněprávních vztazích Cílem této práce je zjistit, jak efektivní je právní úprava rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích, a to na úrovni mezinárodního, unijního i českého vnitrostátního práva. V případě potřeby pak na základě tohoto zjištění navrhnout efektivní a spravedlivé změny právních předpisů či přijetí mimoprávních opatření. Tomu odpovídá i členění této práce. V první kapitole definuji pojmy užívané v oblasti zákazu diskriminace. V kapitole druhé uvádím pro mne nejpřesvědčivější koncepci morálního ospravedlnění zákazu diskriminace v jakémkoli normativním systému. Kapitola třetí popisuje, analyzuje a částečně i kritizuje platnou právní úpravu na výše uvedených třech úrovních práva (mezinárodní, unijní, české). Ve čtvrté kapitole uvádím metody, jejichž prostřednictvím lze odhadnout rozsah diskriminace na určitém území. Pátá část vyjmenovává typické příčiny či motivaci diskriminačního jednání, jimiž jsou zejména předsudky či konformita. V závěrečné části navrhuji určité změny stížnostního mechanismu a přijetí tzv. přiměřených adaptací a lehkých kvót. Nakonec zdůrazňuji význam vzdělávání všech osob k úctě k lidským právům a k rovnosti.
|
|
|
Právní úprava skončení pracovního poměru
Cziviš, Marek ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Mým záměrem bylo v této rigorózní práci popsat způsob skončení pracovního poměru v souladu s platnými právními předpisy, srovnat českou právní úpravu se slovenskou právní úpravou skončení pracovního poměru, jakož i s ostatními vybranými právními řády některých členských zemí Evropské Unie. V této práci jsem rovněž zamýšlel popsat vztah nového občanského zákoníku a existujícího zákoníku práce a nastínit některé úvahy pokud se týká vývoje skončení pracovního poměru do budoucna.
|
|
|
Komparace systémů veřejných zdravotních pojištění v České republice a v Rakousku
Šturcová, Michaela ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Oba systémy jsou založeny na tradici, která má své kořeny v Rakousko- Uhersku, jelikož až do roku 1918 byly součástí tohoto nadstátního celku a byly podrobovány jednotné vůli panovníka také v sociálněprávní oblasti. Nespornou spojitostí je geografický vztah obou států, který zapříčíňuje jejich vzájemné ovlivňování. Způsoby úpravy práva sociálního zabezpečení v právních předpisech jsou rozdílně pojaty v obou státech. V České republice jsou upraveny všechny druhy pojištěnců v jednom zákonném předpise, zatímco v Rakousku má každý druh pojištěnců svůj vlastní zákon. Oba srovnávané systémy zdravotního pojištění jsou svou formou veřejnými zákonnými zdravotními pojištěními. Český systém VZP je charakteristickým příkladem systému postkomunistického státu, naproti tomu rakouský systém je příkladem sociálního státu korporačně konzervativního. Pro oba systémy je příznačný systém přerozdělování, který vykazuje odlišnosti v rakouském systému, protože navíc používá přerozdělování v oblasti nemocniční péče. Srovnávané systémy veřejných zdravotních pojištění mají společné etické principy, které ale v Rakousku dostávají více prostoru přímo na úrovni zákonných předpisů. Tento fakt vytváří v Rakousku rámec pro veřejné zdravotnictví, které je zaměřeno více na pacienta a jeho autonomii. Přístup rakouského systému VZP k...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Valachová, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá ochranou osobních údajů v kontextu pracovněprávních vztahů. Jedná se o aktuální a ve společnosti diskutovanou problematiku, která má i ústavněprávní aspekty. Vzhledem k obsáhlosti daného tématu není cílem této práce podat kompletní výklad o problematice ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Mou snahou je spíše "provést" čtenáře tématem od obecného úvodu zahrnujícího i přehled právní úpravy a objasnění klíčových pojmů, nastínit základní východiska právní úpravy a podrobněji se pak zabývat několika vybranými otázkami. Samotná práce je rozdělena do čtyř kapitol. Ve své práci se snažím poukazovat i na nejdůležitější soudní judikaturu a též názory Úřadu pro ochranu osobních údajů a pracovní skupiny WP 29. V první kapitole se věnuji pojmu soukromí, neboť tento považuji za "základní kámen" celé problematiky ochrany osobních údajů. Tato kapitola ukazuje, jak se pojem soukromí v průběhu času vyvíjel, v další kapitole je pak poukázáno na právní úpravu ochrany soukromí a rovněž na střet s jinými hodnotami. V druhé kapitole se zaměřuji na právní úpravu ochrany soukromí a osobních údajů, nejprve na mezinárodní, dále pak na českou právní úpravu, v rámci které rozděluji ještě ústavní a zákonnou úroveň. Ve třetí kapitole jsou analyzovány základní pojmy právní...
|
|
|
Vybrané aspekty činnosti Mezinárodní organizace práce v historickém kontextu
Šebesta, Mariana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je zhodnocení činnosti Mezinárodní organizace práce (MOP) v kontextu jejího historického vývoje. V současné době se MOP vymezuje jako specializovaná organizace OSN, jejímž cílem je prosazování mezinárodně uznaných lidských a pracovních práv a prosazování sociální spravedlnosti. Díky unikátní tripartitní struktuře, ve které jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a vlády zastoupeny v řídících orgánech a bohaté normotvorné činnosti, přispěla tato organizace nejen k tvorbě mezinárodního pracovního práva, ale zejména ovlivnila pracovní právo všech jejích členských zemí včetně České republiky. Důvodem výběru tohoto tématu byl můj zájem o problematiku tvorby mezinárodního pracovního práva v rámci studijního pobytu na Právnické fakultě univerzity v Passau. K mezinárodním pramenům pracovního práva patří mimo jiné úmluvy MOP, které přijímá její vrcholný orgán - Mezinárodní konference práce a následně dochází k jejich ratifikaci členskými zeměmi. Tvorbou úmluv se MOP dle mého názoru nejvíc zasloužila o podporu sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv. Výsledek normotvorné činnosti demonstruji zejména rozborem osmi nejdůležitějších úmluv, které jsou společně označovány jako Základní pracovní standardy. Česká republika všechny uvedené úmluvy...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při převodu zaměstnavatele v právu Evropské unie
Klímová, Hedvika ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zaměřuje na úpravu ochrany zaměstnanců při převodu zaměstnavatele v právu Evropské unie a v českém právu. Cílem této práce je analýza implementace evropské úpravy, kterou představuje směrnice 2001/23/ES do právního řádu České republiky. Tato práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola stručně popisuje vznik a vývoj Evropské unie, její orgány, činnost Soudního dvora Evropské unie, prameny práva Evropské unie a zásady, které charakterizují vztah práva EU a vnitrostátních právních řádům členských států. Rovněž obsahuje základní charakteristiku pracovněprávního vztahu. Druhá kapitola se zaměřuje na právní úpravu ochrany zaměstnanců při převodu zaměstnavatele v právu Evropské unie. První podkapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy, směrnici 77/187/EHS a její novelizaci směrnicí 98/50/ES. Druhá podkapitola popisuje osobní, věcnou, místní a časovou působnosti směrnice 2001/23/ES. Třetí podkapitola se detailněji zaměřuje na jednotlivá kritéria věcné působnost s akcentem jejich interpretace v rozhodnutích Soudního dvora Evropské unie. Čtvrtá podkapitola vymezuje pilíře, na kterých je ochrana zaměstnanců vybudována. Jedná se o automatický přechodu práv a povinností z pracovního vztahu a pracovní smlouvy, zákaz propuštění v souvislosti s převodem a informační a...
|
|
|
Zaměstnávání starších osob
Junová, Lia ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
1 Zaměstnávání starších osob Tato diplomová práce se zabývá zaměstnáváním starších osob. Problematiku zkoumá nejprve z hlediska mezinárodních dokumentů OSN, Rady Evropy a Evropské unie. V dalších částech se zaměřuje na Francii a Českou republiku a porovnává jejich přístup. Mezi oběma zeměmi existují významné rozdíly, jak z hlediska struktury sociálního systému, tak z hlediska životního stylu obyvatelstva. Francie se však se stárnutím obyvatelstva potýká déle než Česká republika, proto může být její přístup inspirací. Tradičně silnou roli hrají ve Francii odbory, které ovlivňují i politiku státu týkající se zaměstnávání starších osob. Děje se tak na základě tripartitních dohod; a to z let 2005 a 2013. V České republice bylo vydáno několik akčních plánů týkajících se stárnutí. K jejich účinnému prosazování ale chybí politická vůle. Programy sice reflektují mezinárodní dokumenty a doporučení, jsou však pouhými deklaracemi. Oproti tomu myšlenky francouzských dohod jsou opravdu uváděny v život. Ani ve Francii však nelze hovořit o tolik potřebné jednotné koncepci politiky zaměstnávání starších osob. Jedná se spíše o soubor opatření, která vznikají na základě ústupků jednotlivých aktérů na trhu práce. Ve Francii byla zavedena celá řada speciálních opatření, která si kladou za cíl podpořit zaměstnávání starších...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při převodu zaměstnavatele
Doležalová, Zuzana ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Tento institut je na evropské úrovni upraven směrnicí Rady 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkající se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů nebo části závodů. Na tuzemské úrovni tuto úpravu nalezneme v zákoníku práce v hlavě XV, části třinácté v § 338 a násl. Práce se věnuje oběma právním úpravám a zkoumá, jak byla provedena implementace směrnice do českého právního řádu. Dále také srovnává přístup SDEU a NS k tomuto institutu. Téma je nejprve stručně představeno v úvodu. Druhá kapitola vysvětluje základní pojmy. Jádrem práce je třetí a čtvrtá kapitola. Velký prostor je věnován vymezení působnosti úpravy, tedy určení případů, na které se vztahuje. První část třetí kapitoly popisuje úpravu ve směrnici a postupný vývoj i současný pohled SDEU na tento problém. K aplikaci směrnice dochází v případech, kdy je převedena hospodářská jednotka, jež si zachovává svou identitu. Druhá část třetí kapitoly se věnuje stejnému tématu v českém právu. Zákoník práce stanoví jako hlavní podmínku přechodu převedení činnosti nebo úkolů zaměstnavatele. Čtvrtá kapitola obsahuje v jednotlivých podkapitolách informace o důsledcích převodu. Zaměstnanci jsou chráněni proti ztrátě zaměstnání a zhoršení...
|
host ::
RSS.