|
|
Zdvořilost v dánštině ve srovnání s češtinou
Halamíčková, Zuzana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat jazykové prostředky vyjádření zdvořilosti v češtině a v dánštině. Zdvořilostí se rozumí jednak normy, které definují společensky přijatelné chování, jednak jazykové strategie, které mluvčí využívají k tomu, aby dosáhli svých cílů a vyhnuli se konfliktům. V první kapitole definuji pojem zdvořilost a představuji nejdůležitější teoretické přístupy ke zdvořilosti od 60. let 20. století po současnost. Druhá kapitola je věnována přehledu jazykových prostředků vyjadřování zdvořilosti v češtině a dánštině. Třetí, nejobsáhlejší kapitola, se zabývá vybranými oblastmi, ve kterých se zdvořilost obvykle projevuje, konkrétně pozdravy a oslovováním, děkováním a reakcí na něj, příkazy, zákazy a žádostí. V češtině se zdvořilá žádost typicky vyznačuje přítomností částice prosím. Toto slovo nemá v mluvené dánštině žádný protějšek, dánština nicméně disponuje jinými prostředky, jak direktivnost žádosti zmírnit, například částicemi godt, nok, lige a vel nebo výrazem vil du være sød/venlig (byl bys tak laskav). Využít lze také některý z konvenčních způsobů vyjádření nepřímé žádosti. Mnohé takové strategie jsou oběma jazykům společné, jedná se například o vyjádření žádosti otázkou, která může být dále zmírněna negací. Pro zdvořilou žádost v češtině je typický podmiňovací způsob, v...
|
|
|
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
|
|
|
A Comparison of Syntactic Structures in the Bible Translations from 1550 and 1992 with Regard to Morphological Changes
Pavlisová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat rozdíly a shody v syntaktických strukturách ve dvou časově vzdálených dánských překladech Bible, v prvním úplném překladu Bible do dánštiny, v tzv. Bibli Kristiána III. z roku 1550, a v současném překladu Bible z roku 1992. Zkoumaným vzorkem je Janovo evangelium. Hlavními oblastmi výzkumu je slovosled v hlavních i vedlejších větách a použití spojek ve vybraných typech vedlejších vět. Dále se poukazuje na možný vliv překladové předlohy, tedy Lutherovy Bible z roku 1545, na syntax Bible Kristiána III. Klíčová slova: Bible Kristiána III., Bible z roku 1992, spojky, slovosled, syntax, diachronie
|
|
|
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
|
|
|
Vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu
Koliášová, Klára ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce je zaměřená na vliv latiny na severogermánské jazyky s důrazem na norštinu. První část práce zkoumá tento fenomén z hlediska sociolingvistiky: určení kontextů, v nichž byla latina používána, určení poměru používání latiny k používání domácích jazyků v období středověku, role církve, školství a literatury. Druhá část je zaměřena na praktický vliv latiny přetrvávající do dnešní doby, zejména přejatá slova, předpony a přípony, změny ve skloňování, vliv na syntax, ustálené fráze. Hlavním předmětem výzkumu je sbírka norských středověkých listin, Diplomatarium Norvegicum, na jejímž základě je vypracován poměr listin v latině a národním jazyce, změny v používání sledovaných jazyků podle období a tématu, porovnání s podobnými výzkumy pro Dánsko a Švédsko.
|
|
|
Language attitudes in Norway and the Czech Republic from a sociolinguistic point of view
Řezníková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tématem práce jsou postoje k jazyku. Důraz je kladen především na to, jakým způsobem postoje k jazyku ovlivňují současné jayzykové změny, jak jsou formulovány ze strany uživatelů a jaké důležité faktory se účastní jejich utváření. Srovnání postojů, jaké Norové a česi zaujímají ke globalizaci, regionalizaci a dalším procesům, které ovlivňují soušasný vývoj norštiny a češtiny, se zakládá na řadě sociologických a sociolingvistických výzkumů a případových studií provedenách jednak v Řechách, ale především v Norsku. Otázky, které si tato práce klade především, jsou následující: nakolik se liší faktory relevantní při formování jazykových postojů v Norsku a v Čechách? Jak jsou postoje k jazyku ovnivněny historickým vývojem v těchto zemích? Předpokladem je, že faktory spojené s postoji k angličtině jsou jak v Norsku tak v Čechách velmi podobné. Vytah meyi standardními formami jazyka a lokálními dialekty je naopak s největší pravděpodobností znašně odlišný, především z toho důvodu, že je tmto variantám v norských a šeských podmínkách přidělován odlišný status.
|
|
|
Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině
Řeháková, Petra ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině Cleft sentences in Norwegian and French Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petra Štajnerová, Ph.D. Vypracovala: Petra Řeháková Obor: francouzština - norština Praha, duben 2012 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Petře Štajnerové, Ph.D., za vedení mé diplomové práce, za její věcné připomínky, ochotu a trpělivost. 3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 25.4.2012 ……………………………… Petra Řeháková 4 Anotace V této diplomové práci jsem se zabývala vytýkacími konstrukcemi v norštině a ve francouzštině. Za účelem rozborů byl sestaven korpus o 210 příkladech vytýkacích konstrukcí. Zkoumané příklady byly excerpovány z norských originálů a jejich francouzských překladů. Tento postup umožnil zkoumat vytýkací konstrukce v norštině i ve francouzštině ve stejném kontextu. Vytýkací konstrukce v norštině byly analyzovány z hlediska aktuálněčlenského, syntaktického a morfologického. Z hlediska aktuálněčlenského bylo především zkoumáno kontextové zapojení jednotlivých elementů a stupeň...
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
|
Dánské předložky. Sémantická analýza
Bednářová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme možnostmi sémantické analýzy prostorových vztahů vyjadřovaných dánskými předložkami. V teoretické části práce se věnujeme popisu kognitivně-lingvistických termínů užívaných v popisu významu obecně a v popisu prostorových vztahů konkrétně. Uvádíme také stručné výsledky některých konkrétních analýz anglických prostorových výrazů. V praktické části práce potom popsaných termínů a postupů využíváme v analýze prostorových dílčích významů dánské předložky i, když je aplikujeme na jazykový materiál získaný z dánských slovníků a gramatických příruček a z korpusu dánského jazyka. Výsledkem analýzy je strukturovaný přehled distinktivních prostorových dílčích významů i, doplněný o nástin sémantické sítě předložky.
|
|
|
Použití modality v dánském a českém jazyce s důrazem na modální slovesa
Nedělčevová, Anna ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Tématem bakalářské práce je srovnání použití modality v dánštině a češtině. Nejprve se prezentuje pojem modality, dále jsou stručně popsány možnosti vyjadřování modality v obou jazycích a následně je kladen důraz na modální slovesa. V práci jsou analyzovány možnosti překladu z češtiny do dánštiny a naopak, přičemž je využíván text Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery a jeho překlad do dánštiny v korpusu paralelních textů. Výsledky analýzy vedou k upřesnění sémantického popisu dánských modálních sloves, jak je znám z dostupných gramatik. Tento nový popis navíc zohledňuje i potřeby českého mluvčího.
|
host ::
RSS.