|
|
Test of object permanence in primates
Gálik, Michal ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
4 ABSTRAKT Schopnosť stálosti objektu predstavuje kognitívnu schopnosť vnímať kontinuálnu existenciu objektov aj v prípade, že nemôžu byť priamo pozorované, resp. vnímané inými zmyslami (Piaget 1954). U ľudí sa táto schopnosť vyvíja v šiestich kvalitatívne odlišných štádiách. Porovnávacím prístupom sa zistilo, že posledné 6. štádium tejto schopnosti sa vyskytuje aj u ľudoopov, gibonov a niektorých novosvetských opíc (malpa, kosmáč, tamarín). V tejto štúdií sme vykonali pokus so sériou úloh s neviditeľnými premiestneniami objektu, v ktorom sme zisťovali, či dvaja jedinci druhu makak rhesus (Macaca mulatta) disponujú plne rozvinutou schopnosťou stálosti objektu a neriešia úlohy na základe jednoduchších alternatívnych kognitívnych stratégií. U jedného testovaného jedinca sme potvrdili, že pri riešení úloh využíval 6. štádium schopnosti stálosti objektu. Druhý jedinec dosiahol v niektorých sedeniach s neviditeľným premiestnením signifikantne úspešných výsledkov, ale celkový výsledok je nejednoznačný, pretože pri riešení úloh mal tendenciu používať jednoduché alternatívne stratégie a jeho výkon bol značne kolísavý. Z našej štúdie vyplýva, že makaky majú za určitých okolností kognitívnu kapacitu pre plne rozvinutú schopnosť stálosti objektu. Kľúčové slová: Schopnosť stálosti objektu, makak rhesus, neviditeľné...
|
|
|
Vliv sourozenecké kompetice během přítomnosti u struku na mateřské chování u prasete domácího
Leszkowová, Iva ; Illmannová, Gudrun (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neonatální sourozeneckou kompeticí při kojení v průběhu prvního dne po porodu s důrazem na mateřské reakce na sourozeneckou kompetici během kojení. Předpokladem bylo, že s rostoucím počtem soubojů a kvičení bude prasnice častěji ukončovat kojení změnou polohy těla či prostřednictvím ne-nutritivního kojení (kojení bez ejekce mléka). Celkem 19 zdravých prasnic a jejich vrhů bylo přímo pozorováno a nahráváno na kameru během prvního dne po porodu po dobu 6 hodin. Každých 15 sekund premasážní a postmasážní periody probíhal záznam chování selat (souboje, kvičení, přítomnost u struku). Během kojení byla registrována selata, která zmeškala ejekci mléka, změny polohy těla prasnice a zda kojení proběhlo s ejekcí mléka. Byla vypočítána suma bojujících a kvičících selat během premasážní a postmasážní periody. Vyšší suma bojujících a kvičících selat korelovala s větším poměrem nenutritivních kojení (P<0.001) a také s vyšším poměrem změn polohy prasnice během premasážní periody (P<0.01). Pravděpodobnost změny polohy těla prasnice během postmasážní periody se však s rostoucí sumou bojujících a kvičících selat nezvyšovala. Výsledky prokázaly pozitivní korelaci mezi velikostí vrhu a sumou bojujících a kvičících selat během premasážní periody (P<0.01), jakož i během postmasážní periody...
|
|
|
Individuální rozdíly v mateřském chování (mateřský styl) u savců
Leszkowová, Iva ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Pojem "mateřský styl" slouží k popisu mezidruhové, interindividuální a intraindividuální proměnlivost v mateřské péči. V užším slova smyslu se používá pouze pro označení stálé variability v mateřském chování mezi jednotlivými matkami téhož druhu . Koncept mateřského stylu je založen na dobře doložené skutečnosti, že jednotlivé složky mateřského chování spolu korelují a tato vzájemná vazba umožňuje popsat rozmanitý repertoár chování matky několika málo dimenzemi, jako je například starostlivost, omezování, odmítavost a tolerance. Mateřský styl byl hojně popsán u primátů (např. Berman, 1990; Fairbanks, 1996). Do dnešního dne pak byla existence mateřského stylu potvrzena také u některých hlodavců (morče: Albers, 1999; myš:Benus a Rondigs, 1996), hospodářských zvířat (prase:např. Špinka a kol., 2000; ovce: Dwyer a Lawrence, 2010; koza: O'Brien, 1984 ) a šelem (pes: Wilsson, 1984). KLÍČOVÁ SLOVA : Mateřský styl, Mateřské chování, Individuální rozdíly, Konflikt rodiče a potomka, Starostlivost, Odmítavost
|
|
|
Sociální vztahy a synchronizace ve stádech přežvýkavců - vliv na pastevní chování
Šárová, Radka ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vztahem mezi skupinovým chováním stáda skotu (Bos taurus) na pastvině, sociální dominancí v tomto stádě a individuálními charakteristikami jeho členů jako jsou hmotnost a věk. Práce je založena na třech studiích realizovaných na stádu masných krav. V prvních dvou studiích byla zvířata sledována na pastvině pomocí GPS obojků. Třetí studie byla založena na datech o dominančních vztazích u krav. První studie se zaměřila na synchronizaci aktivit. Bylo zjišťováno, zda krávy, které měly malé rozdíly v hmotnosti či v reprodukčním stavu, byly více synchronizované a zda byl čas změn chování určován konkrétním vedoucím zvířetem. Zjistili jsme, že rozdíl hmotnosti mezi dvěma zvířaty měl negativní vliv na jejich vzájemnou synchronizaci. Ve stádě nebylo nalezeno žádné konkrétní vůdčí zvíře či zvířata, která by pravidelně iniciovala změny chování. Druhá studie se soustředila na zjištění vlivu dominantních zvířat na pohyb stáda. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi dominančním indexem a veličinami vztahujícími se k vedení pohybu stáda, jmenovitě pozicí v čele stáda, přímější a kratší trajektorií pohybu a vyšší směrovou synchronizací s nejbližšími sousedy i s celým stádem. Tyto výsledky ukazují, že pastevní chování stáda není řízeno žádným konkrétním vedoucím zvířetem, nýbrž...
|
|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Charakteristika a využití herních signálů
Palečková, Marie ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Polák, Jakub (oponent)
Hra je velmi variabilní chování, ve kterém se vyskytuje mnoho různorodých prvků a vzorců chování. Herní sekvence se skládá jak z prvků, které jsou pro hru jedinečné, tak z prvků, jejichž podoba je převzata z původně neherních kontextů, jako je predační, agresivní nebo sexuální chování. Mezi prvky, které jsou používány téměř výhradně v kontextu hry, patří herní signály. Tyto ritualizované pohyby a gesta mají v sociální hře jasný účel - pomocí nich jedinci sdělují hernímu partnerovi svůj hravý záměr. Herní signály slouží buďto k iniciaci sociální hry, v případě že jsou použity na počátku herní sekvence, nebo k zajištění bezproblémového pokračování hry ve chvíli, kdy by mohlo herním partnerem dojít ke špatnému vyložení ostatních prvků ve hře a interakce by mohla být ukončena nebo přerušena jiným typem chování. Za poslední půl století se rapidně zvýšil počet vědců a vědeckých týmů, které se studiem hry a herních signálů zabývají. Stále však není provedeno dostatečné množství sekvenčních analýz hry u jednotlivých druhů. To by umožnilo podrobnější mezidruhové srovnání hry a mohly by se objevit nové souvislosti, které nám doposud unikají.
|
|
| |
|
|
Hravé chování hulmana posvátného (Semnopithecus entellus)
Petrů, Milada ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
10 Souhrn Hravé chování je velmi zajímavou oblastí chování, přes značný zájem však stále zůstává oblastí nedostatečně prozkoumanou. Vědci se především snaží hru co nejjednoznačněji charakterizovat, objasnit otázky kolem její ontogeneze a zodpovědět také otázku z mnoha pohledů nejzajímavější a to je funkce hravého chování. Toto jsou hlavní otázky, kterými se zabývám ve své dizertační práci a to konkrétně detailní analýzou hravého chování na základě dat získaných z vlastních videonahrávek hravého chování volně žijících hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) v lokalitě Bhangarh v severozápadní Indii. Dizertační práce jako celek si klade za cíl rozebrat hravé chování z několika pohledů. Prvním z nich a základním je charakterizace hry, kategorizace jednotlivých typů hry a vypracování herního etogramu. V popředí zájmu mého studia hravého chování je sebehandicapování. Toto chování je typické a jedinečné pro hru a nebylo dosud zcela uspokojivě objasněno. Jednotlivým prvkům etogramu hravého chování hulmana posvátného ale i dalších druhů se věnuji v první z publikací, které jsou součástí dizertační práce. Výsledky ukázaly, že sebehandicapující prvky a prvky nepodobné prvkům "vážného" chování tvoří podstatnou část repertoáru hravého chování. Hra je velice variabilní a její různé části mohou mít odlišnou funkci....
|
|
|
Mezi biologií a právem
Skripnik, Ondřej ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Přibáň, Jiří (oponent)
Mezi biologií a právem. Příspěvek k antropologii institucí Cílem práce je popsat a porozumět, jakým způsobem zkoumá biologie, resp. etologie a evoluční biologie lidskou přirozenost, a zda by právě biologie mohla poskytnout právu jakýsi přirozený základ. První část práce je přehledově-teoretická. Snaží se nejprve předvést paradigma biologické, tedy porozumět tomu, jakým způsobem uvažovali a uvažují o lidské přirozenosti biologové a následně rekapitulovat, kdy a v jakém smyslu se na přirozené odvolává teorie práva. Antropologický výklad práva (Hoebel, Pospíšil, Wesel) pak zdůrazní vzájemné závazky jako kořeny práva. Uchopení práva jako institucionalizovaného závazku, sledování závislosti práva na morálce (tedy v oblasti "má být") pak naznačí kritickou perspektivu, která umožňuje hodnotit výsledky biologických výzkumů lidského chování pro právní teorii. V druhé části jsou vybrány čtyři okruhy chování - teritoriální, agresivní, usmiřující a chování mezi příbuznými, které byly a jsou intenzivně zkoumány v etologii a evoluční biologii, které však mohou být zároveň relevantní pro právní teorii, či praxi (konkrétně pro právo majetkové, trestní a rodinné). Etologické popisy teritoriality, agresivního chování a příbuzenství jsou vždy doplněny kapitolou, která zachycuje podobný jev v lidské společnosti optikou...
|
|
|
Comparative psychopathology of captive great apes: towards understanding psychological disturbances in captive orangutans
Odzganová Leskovská, Linda ; Špinka, Marek (oponent) ; Fraňková, Slávka (vedoucí práce)
The purpose of this paper is a qualitative insight into the problem of psychopathological phenomena in captive orangutans. The theoretical part deals with the elementary zoology of genus Pongo, and offers philosophical and ethical considerations of "animal kind", "captivity", "norm and psychopathology" as well as some methodological aspects of animal study. The aim of my empirical research design was to gather as much information as possible about the phenomena in question. This study is meant to provide preliminary ideas for further research and by no means aspires to cover the topic to the full. There are 5 zoos in Czech Republic and Slovakia that have orangutans, and I have visited 4 of them. Each group of orangutans was reported on by at least 2 people in direct contact with these animals (caretakers, veterinarians or curators). I have attempted to objectify my findings by individually interviewing 10 professionals, all of whom have provided their reports independently and confidentially. The caretakers reported on a total of 16 animals in their custody, out of which, there were 7 adult males, 5 adult females, 3 sub-adult males and 1 male infant. Of these, 8 were Sumatran orangutans, 6 Borneans and 2 crossbreeds. Three animals that entered the record were no longer present at the zoo by the time...
|
host ::
RSS.