|
|
Srovnání využívání veřejného prostoru dětmi na sídlištích a v suburbiích
Korytářová, Jana ; Špaček, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá empirickým zkoumáním rozdílů ve využívání veřejných prostor dětmi ve věku 10-12 let žijících na sídlišti a v suburbiu. Děti ze sídlišť a suburbií tráví svůj volný čas rozdílně, ať už se jedná o rozložení volnočasových aktivit, využívání veřejného prostoru nebo činnosti, jimiž zde čas tráví. Také omezení volné mobility se v těchto dvou oblastech odlišuje. Pro děti, jež mají jiný životní rytmus než dospělí, je pobyt ve veřejném prostranství okolí velmi důležitý. Vliv na využívání veřejného prostoru má mnoho faktorů, mimo jiné typ městské zástavby a restrikce jejich mobility. Veřejný prostor je důležitý pro život ve městě. Je to místo, kde každý může svobodně pobývat. Lidé se zde setkávají, jsou ve společnosti, ale zároveň se neznají. V obytných částech města má veřejný prostor význam především pro děti, matky s dětmi a starší lidi, jež jsou vázáni na okolí svého bydliště. V poslední době funkci veřejného prostoru přebírá prostor privatizovaný. Panelová sídliště, jež jsou první zkoumanou lokalitou, byla zpočátku určena hlavně k bydlení. Postrádala městskou pestrost a veřejné prostory postrádaly tradiční podobu a urbanitu. První zkoumaným územím je Jižní město, které je zároveň největším sídlištním souborem v Praze. Suburbánní oblasti začaly vznikat v Čechách pod vlivem suburbanizace....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálního postavení na životní styl v České republice
Špaček, Ondřej ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
V současné diskuzi sociální diferenciace životních stylů a vkusu lze rozeznat dvě základní teoretické pozice. Homologická teorie odvozená z myšlení Pierra Bourdieu předpokládá velký překryv mezi společenskou hierarchií a hierarchií kulturní spotřeby. Naopak úvahy postmodemích autorů jako je Beck či Bauman hovoří o procesu individualizace, který do značné míry oslabuje vztah mezí sociálním postavením jednotlivce a jeho životním stylem. Autor se v této práci snaží posoudit empirickou věrohodnost těchto antagonistických pozic. Z marketingových dat o spotřebních preferencích MML 2004 konstruuje typologii životních stylů české populace. Za pomocí multinomické logistické regrese zjišťuje míru ovlivnění těchto typů sociodemografickými charakteristikami respondentů. Ukazuje, že vzdělání a příjem respondentů diferencuje jejich životní styl. Zdaleka se ale nejedná 0 nejdůležitější determinantu. Fáze životního cyklu má na respondentův životní styl větší vliv než obě socioekonomické charakteristiky dohromady. Stejně tak je do značné míry odlišný od ostatních životní styl Pražanů, a to 1 při kontrole příjmu a vzdělání. Na základě analyzovaných dat tedy nelze přijmout postmoderní představu individualizace. Ani úzkou souvislost sociálního postavení a životního stylu předpokládanou homologickou teorií ale nelze potvrdit....
|
host ::
RSS.