|
|
Správa Pražského hradu a turistický ruch 1990-2003
Konečná, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Pražský hrad je nejvýznamnější českou národní kulturní památkou. K péči o Pražský hrad byla po vzniku samostatné Československé republiky zřízena Kancelář prezidenta republiky, která se starala nejenom o otázky stavební a památkové péče, ale také o oblast turistického ruchu, jež souvisela s postupným otevíráním Pražského hradu veřejnosti. K zásadní proměně správy Kanceláře prezidenta republiky došlo po demokratických změnách české společnosti na přelomu 80. a 90. let 20. století. Rok 1990 je proto významným mezníkem ve správě Hradu. Po nástupu Václava Havla do prezidentské funkce se postupně konstituovala samostatná instituce Správa Pražského hradu, jež funguje až do dnešních dnů. Jejím stěžejním posláním je i prezentace Hradu veřejnosti a jeho využití k podpoře turistického ruchu jako důležitého segmentu národního hospodářství. Bakalářská práce nejprve nastiňuje rozvoj a význam turistického ruchu od vzniku první Československé republiky až do revolučního roku 1989. V následující části je představováno konstituování Kanceláře prezidenta republiky s akcentem na složky, jež se zaměřily na otázky stavební a památkové péče a především na otázky turistického ruchu v průběhu let 1919-1989. Samotné jádro práce představuje analýza geneze a vývoje Správy Pražského hradu v kontextu s rozvojem turistického ruchu.
|
|
|
Národní správy živnostenských podniků zabývajících se řemeslnou výrobou ve Svitavách po druhé světové válce (Zavedení správ, jejich funkce a ukončení - příspěvek k dějinám správy)
Dvořák, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce Národní správy živnostenských podniků zabývajících se řemeslnou výrobou ve Svitavách po druhé světové válce se zabývá problematikou změn ve vlastnictví řemeslných provozoven v moravských Svitavách v souvislosti s retribucemi a odsunem většiny místního obyvatelstva, jejich fungování v rámci systému "limitované hospodářské demokracie" tzv. Třetí republiky a následným procesem jejich likvidace. S využitím dosud neznámých archivních pramenů zkoumá v konkrétních případech uplatňování příslušných prezidentských dekretů, jakož i navazujících nařízení a směrnic. Předmětem studia jsou především proměny maje- tkoprávních vztahů v linii procesů národní správa - konfiskace - (reprivatizace, resp. restituce) - znárodnění. Zavedení a ukončení národních správ je interpretováno v kontextu politické, hospodářské a sociální změny probíhající v dotyčném místě a období. Analýza zavedení, fungování, efektivity a rušení národních správ demonstruje dynamiku jejich vývoje a především přináší poznání způsobu a doby jejich ukončení. Nakládání s konfiskáty je zde doloženo v plné šíři. Celkové závěry práce se příliš neroz- cházejí s obecně přijímanými názory. Klíčová slova (česky) národní správa, Svitavy, retribuce, konfiskace, restituce, sociální mobilita, dějiny správy
|
|
|
Korupce v českých zemích meziválečné doby - nahodilost nebo chyba systému?
Horská, Markéta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou korupce a aférami s ní spojenými. Práce zkoumá korupci jakožto fenomén současné doby a zároveň představuje korupční aféry, které plnily denní tisk v období první republiky. Díky seznámení se s korupčními aférami aktuálními v době krátce po vzniku Československa a poznání jejich historických souvislostí lze pochopit, proč se i v současné době tomuto společenskému problému prakticky nelze vyhnout. Text nejprve zkoumá korupci jako obecný fenomén, zaměřuje se na její definici, formy a dělení. Poté jsou vymezeny příčiny a důsledky korupčního jednání. Korupce je zde představena také z hlediska současných právních norem. Dále je část této práce věnována způsobu mapování a měření korupce. Druhá část práce se věnuje konkrétním korupčním aférám v meziválečném Československu především z pohledu denního tisku a jednání parlamentních komor.
|
|
|
Českoslovenští historici a západoevropská historiografie. Sonda do kontaktů s frankofonním světem v meziválečném období
Semerádová, Dominika ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Meziválečná československá historiografie byla orientována na frankofonní prostředí více než je tomu v současné době. Možností kontaktovat se s ním byla řada, jednou z nich bylo setkávání na mezinárodních odborných sjezdech a konferencích. Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje konkrétně na účast československých historiků na VIII. Mezinárodním kongresu historických věd v Curychu v roce 1938 a dění kolem něj. Na základě úředních dokumentů a korespondence mapuje vztahy československých badatelů se západoevropskými historiografy, zejména pak s těmi z frankofonních zemí. Vychází z rozboru programu sjezdu, analyzuje podíl československých historiků na něm, a to i pokud jde o přípravu jejich vystoupení, koordinaci se zahraničními kolegy (na základě korespondence). Program sjezdu a další informace pro účastníky využívá tato bakalářská práce i k rekonstrukci průběhu sjezdu, všímá si také neoficiálních kontaktů a k nim vybízejících doprovodných programů.
|
|
|
Realita obecní správy a samosprávy na příkladu Mirošova 1918-1950
Hubáčková, Alena ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Hlavním tématem je činnost správních a samosprávních institucí v Mirošově v letech 1918 - 1950, rekonstrukce kanceláře a chodu obecních orgánů a činností kanceláře.. Vedle toho bude důraz kladen na popis funkce samosprávy a městské správy ve městě v daném období. Klíčová slova Dějiny správy, národní výbor, městská správa, samospráva, obecní zastupitelstvo, obecní úřad, starosta, volby
|
|
|
Politické procesy v 50. letech - Karel Vaš
Uher, Štěpán ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Politické procesy v 50. letech - Karel Vaš Hlavní záměr za touto diplomovou prací byl zprostředkovat obecný přehled historického fenoménu politických procesů, které se odehrály v době raných let komunistického režimu v Československu a poskládat dohromady životní příběh komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše v této ponuré mosaice. Tato práce zahrnuje širší historické pozadí a regionální rámec, vývoj související legislativy a státního a stranického aparátu zapojeného do politických procesů. Taktéž je kladen velký důraz na typy a směry soudní a jiné perzekuce, téma rehabilitace obětí a trestního stíhání osob účastných na výrobě těchto procesů. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola podává stručný popis situace v Československu po Druhé světové válce. Pokrývá nejdůležitější události, které vedly k uchopení absolutní moci ve státě komunisty a realizování politických procesů v 50. letech jako prostředku stabilizace společnosti. Druhá kapitola je věnovaná přímo politickým procesům samotným. Tato kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol. První podkapitola je o kontextu, definici termínu a historickému původu politických procesů a monstrprocesů v Sovětském svazu v 30. letech. Druhá podkapitola je zasvěcena analýza související legislativy. Třetí podkapitola rozebírá jednotlivé typy...
|
|
| |
|
|
Benešovský pivovar - jeho organizace a hospodaření ve 2. polovině 19. století a v 1. polovině 20. století
Utíkalová, Markéta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Sejk, Michal (oponent)
Bakalářská práce se snaží zachytit historii benešovského pivovaru, vystavěného v roce 1897, i jeho předchůdce, Občanského pivovaru a.s., založeného již v roce 1873. Práce pojednává o vnějších i vnitřních změnách podniku včetně jeho organizace a hospodaření za 75 let působení na trhu. Zároveň pojednává i o pivovarnictví v českých zemích v 19. a ve 20. století a zachycuje historii města Benešov doplněnou o historii pivovarnictví a pivovarského průmyslu ve městě od jeho počátku až do založení benešovského pivovaru. Ten se stal jedním z nejdůležitějších podniků benešovského průmyslu.
|
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Kartelizace chmelařství v Českých zemích, 1890-38
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
České země patřily po většinu 19. a ve 20. století k největším světovým výrobcům chmele. Chmel byl zároveň významným exportním artiklem ekonomiky meziválečné ČSR. Předkládaná diplomová práce se snaží objasnit proces kartelizace produkce chmele v českých zemích od jejích počátků v 19. století až po rok 1938, jeho příčiny, formu vzniklých institucí i jejich výsledky. Vývoj kartelů v tomto odvětví zemědělské výroby je zasazen do do rámce, vytvářeného dynamikou hospodářských cyklů a proměnami státní hospodářské politiky. V návaznosti na impulsy z institucionální ekonomie vychází studie z předpokladu, že vznik kartelů, jejich forma a stabilita jsou do velké míry produktem struktury daného odvětví, současně však svou aktivitou tuto strukturu pozměňují. Vývoj odvětví je analyzován s využitím konceptů F. Kleinwächtera, J. A. Schumpetera, M. Olsona a neoklasické syntézy, s nimiž se pracuje jako s ideálními typy. Studie pracuje s pojmem exportního kartelu a ukazuje strukturálně determinované limity jeho vzniku v typově silně exportně orientovaném odvětví. Analyzovány jsou i koluzivní struktury v navázaných odvětvích téhož výrobního řetězce: obchodu chmelem a v pivovarnictví; akcent je přitom položen na interakci kartelů v rámci plně kartelizovaného výrobního řetězce. Studie ukazuje, že kartely v chmelařství byly...
|
host ::
RSS.