|
|
The artist of the late modernism
Hudymač, Martin ; Chmel, Rudolf (advisor) ; Holý, Jiří (referee) ; Jedličková, Alice (referee)
The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English
|
|
|
A short story or an autobiographical complaint? Characteristics of Czech Contemporary Short Stoires
Šesták, Petr ; Mocná, Dagmar (referee) ; Jedličková, Alice (advisor)
Based on the interpretation of selected texts, this work aims at describing some significant phenomenons of the contemporary Czech short story written by young and middle-age authors and at searching a short story-specific depiction of their conception of nowadays life. Its partial purpose is to figure out in which way the texts follow - or not - and influence - or not - the conventions of the genre. This analysis is founded on several Czech and foreign theoretical concepts of the short story; the studied materials being the texts of three authors of distinct poetics, namely Kateřina Rudčenková, Jan Balabán and Emil Hakl. Interpretations of these diverse texts reveal some common symptomatic aspects and coherences between the rejection of certain conventions of the short story genre and the testimony of contemporary life. The interdisciplinary-concepted closing chapter explores the possible relations between this specific literary message about the human being and his world and the sociological or philosophical reflections on postmodern times.
|
|
|
Determining Conceptions of "Women?s Literature" and "Women?s Writing"
Stejskalová, Jitka ; Jedličková, Alice (advisor) ; Mocná, Dagmar (referee)
Diplomová práce pojednává obecně o "ženské literatuře" a "ženském psaní". Snaží se definovat tyto termíny a nalézt jejich rysy. Výsledek pak aplikuje na knihu Paměť mojí babičce od P. Hůlové. Při hledání definic se opírá o názory literárních teoretiků, naratologů, feministických teoretiček, sociologů, jazykovědců apod., kteří se к tématu vyjádřili. Postupuje po několika rovinách, nejprve zkoumá naraci, poté adresáta a čtenáře z hlediska pohlaví a dále gender a feministické teorie, které odkrývají rodové rozdíly. Vychází z předpokladu, že pokud se potvrdí, že kniha obsahuje rysy "ženského psaní", a navíc se zjistí, že adresát je ženské publikum a že čtenáři ženského pohlaví vyhovuje zpracování knihy Pamět mojí babičce, pak bude nevyvratitelné označení knihy za "ženskou literaturu". Na závěr se zamýšlí nad dalšími možnostmi, jak v této problematice pokročit, a nad potřebností termínů "ženská literatura" a "ženské psaní". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mythical paradigms of the avant-garde and its time
Micić, Tatjana ; Glanc, Tomáš (advisor) ; Procházka, Martin (referee) ; Jedličková, Alice (referee)
This paper is trying to present how changes of mythology, in Losev's sense, influenced art, literature and attitude towards poetic language. The study presents the Avant-garde movements in all theirs heterogenic forms, as the art of the period of crises, which appears in European culture and brought big changes in the consciousness of people. By describing an artistic attitude towards space and time we give examples how this new consciousness dealt with the spatial and time relations. Also this paper deals with the universal myths that are shown on the examples of the Avant-garde works of art. The chosen myths should present a desire of the Avant-garde movements to rebuilt, reconstruct and understand the very essence of the language of art and poetry. The Avant-garde art and literature cannot be understood if separated from the time when they appeared. Nevertheless, these movements carry in essence something that is generally characteristic of mythical thinking as well - that is, the periodical, instinctive return to essence and original purity with an aspiration to reconstruct the genetic moment and the act of creating. This phenomenon we analyze through myths that are omnipresent in European and other cultures and which appear in Avant-garde works as well.
|
|
|
Narrative strategies in prose of Karolina Světlá
Klapková Myslíková, Daniela ; Jedličková, Alice (advisor) ; Mocná, Dagmar (referee)
Předmětem této diplomové práce je analýza prostředků, které tvoří součást narativních strategií v ještědských prózách Karoliny Světlé. Těžiště práce spočívá v analýze konkrétních narativních textů. Zvláštní pozornost je věnována vypravěči a jeho specifické stylizaci, která se projevuje zejména v rovině jazykové a komunikační. Tato stylizace je chápána jako prostředek transpozice některých prvků vyslechnutého lidového vyprávění, které stálo u zrodu těchto próz, do struktury textu. Na úrovni makrostruktury vyprávění jsou zkoumány funkční vztahy mezi narativy různých rovin. Předmětem analýzy jsou i rámcové narativy, které v některých případech slouží jako prostředky nastolení specifické komunikační situace lidového vypravěče. Dále jsou analyzovány způsoby konstrukce lidových postav v ještědských prózách, s důrazem na stylizaci jejich dialogů.
|
|
|
Two centuries of Serbian novel
Doležal, Jan ; Bílek, Petr (advisor) ; Černá, Milada (referee) ; Jedličková, Alice (referee)
This dissertation is the first complex presentation of the Serbian novel in the 19th and 20th centuries. The dissertation deals with the dynamics in the development of the Serbian novel from its beginning till the year 2000 and helps to create a complex picture based on concise analyses of 165 novels. The dissertation depicts the ways in which Serbian authors adopted universal stylistic forms (Sentimentalism, Realism, Modernism, Expressionism, Surrealism, Nouveau roman, Postmodernism) and focuses on autochthonic styles in Serbian prose (Zenitism, Neonaturalism, Nationalistic Realism). It demonstrates the high quality of the Serbian novel, but it also points out the weaknesses and cul-de-sacs of the Serbian novel. The centre of the dissertation covers the years 1961-2000 since this period has not been systematically worked on, despite the fact that the novel genre played a major role in Serbian literature in the last 40 years of the twentieth century. The most significant feature of the Serbian novel, which for rather a long time (till the twenties of the last century) lagged behind the novels of the so-called dominant literatures, is its close association with the turbulent history of a nation with opposing cultures, religions and socio-political systems. The authors, regardless of poetic adherence to...
|
|
|
A Theory of Fictive Worlds and Interpretation
Chaloupka, Tomáš ; Jedličková, Alice (advisor) ; Peterka, Josef (referee)
Cílem této práce je "operacionalizací" pojmů teorie fikčních světů prověřit interpretační potenciál této teorie. Zjišťujeme, nakolik nám umožní popsat uspořádání fikčních světů konstruovaných fantastickými prózami Julia Cortázara a Gabriela Garcíi Márqueze. Zabýváme se především otázkou, zda jsou to heterogenní světy, rozdělené do více nesourodých domén s odlišnými modálními podmínkami, nebo jeden hybridní světy, které v sobě integrují přirozené i nadpřirozené, a jaká je role fantastické události v jejich významové výstavbě. Márquezovy a Cortázarovy prózy jsou z hlediska výstavby fikčního světa odlišné. V Cortázarových fantastických povídkách dochází k setkání dvou neslučitelných soukromých světů, fantastická situace pak vzniká znejistěním hranice mezi textovým skutečným světem a virtuálním světem ve vědomí fikční osoby. Iracionálno je tu tedy jakousi hlubší dimenzí, kterou je dáno prožít jen disponovaným jedincům a která znejišťuje (avšak nepopírá, protože situace zůstává až do konce dvojznačná) náš jednoznačný výklad světa. Naproti tomu u Márqueze je nadpřirozeno jednoznačně součástí textového skutečného světa. Fikční svět jeho děl prošel vývojem. V dílech nejsilněji spjatých s poetikou magického realismu se přirozené a nadpřirozené prolínají v rámci jednoho nedělitelného světa a nadpřirozené neporušuje,...
|
|
|
On Description
Jedličková, Alice
There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
|
|
|
Experientiality: does it divide or link description and narration?
Jedličková, Alice
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
|
|
|
Experientiality: does it divide or link description and narration?
Jedličková, Alice
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
|
guest ::
RSS feed.