|
| |
|
| |
|
| |
|
|
A Theory of Fictive Worlds and Interpretation
Chaloupka, Tomáš ; Jedličková, Alice (advisor) ; Peterka, Josef (referee)
Cílem této práce je "operacionalizací" pojmů teorie fikčních světů prověřit interpretační potenciál této teorie. Zjišťujeme, nakolik nám umožní popsat uspořádání fikčních světů konstruovaných fantastickými prózami Julia Cortázara a Gabriela Garcíi Márqueze. Zabýváme se především otázkou, zda jsou to heterogenní světy, rozdělené do více nesourodých domén s odlišnými modálními podmínkami, nebo jeden hybridní světy, které v sobě integrují přirozené i nadpřirozené, a jaká je role fantastické události v jejich významové výstavbě. Márquezovy a Cortázarovy prózy jsou z hlediska výstavby fikčního světa odlišné. V Cortázarových fantastických povídkách dochází k setkání dvou neslučitelných soukromých světů, fantastická situace pak vzniká znejistěním hranice mezi textovým skutečným světem a virtuálním světem ve vědomí fikční osoby. Iracionálno je tu tedy jakousi hlubší dimenzí, kterou je dáno prožít jen disponovaným jedincům a která znejišťuje (avšak nepopírá, protože situace zůstává až do konce dvojznačná) náš jednoznačný výklad světa. Naproti tomu u Márqueze je nadpřirozeno jednoznačně součástí textového skutečného světa. Fikční svět jeho děl prošel vývojem. V dílech nejsilněji spjatých s poetikou magického realismu se přirozené a nadpřirozené prolínají v rámci jednoho nedělitelného světa a nadpřirozené neporušuje,...
|
|
|
Determining Conceptions of "Women?s Literature" and "Women?s Writing"
Stejskalová, Jitka ; Jedličková, Alice (advisor) ; Mocná, Dagmar (referee)
Diplomová práce pojednává obecně o "ženské literatuře" a "ženském psaní". Snaží se definovat tyto termíny a nalézt jejich rysy. Výsledek pak aplikuje na knihu Paměť mojí babičce od P. Hůlové. Při hledání definic se opírá o názory literárních teoretiků, naratologů, feministických teoretiček, sociologů, jazykovědců apod., kteří se к tématu vyjádřili. Postupuje po několika rovinách, nejprve zkoumá naraci, poté adresáta a čtenáře z hlediska pohlaví a dále gender a feministické teorie, které odkrývají rodové rozdíly. Vychází z předpokladu, že pokud se potvrdí, že kniha obsahuje rysy "ženského psaní", a navíc se zjistí, že adresát je ženské publikum a že čtenáři ženského pohlaví vyhovuje zpracování knihy Pamět mojí babičce, pak bude nevyvratitelné označení knihy za "ženskou literaturu". Na závěr se zamýšlí nad dalšími možnostmi, jak v této problematice pokročit, a nad potřebností termínů "ženská literatura" a "ženské psaní". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Two centuries of Serbian novel
Doležal, Jan ; Bílek, Petr (advisor) ; Černá, Milada (referee) ; Jedličková, Alice (referee)
This dissertation is the first complex presentation of the Serbian novel in the 19th and 20th centuries. The dissertation deals with the dynamics in the development of the Serbian novel from its beginning till the year 2000 and helps to create a complex picture based on concise analyses of 165 novels. The dissertation depicts the ways in which Serbian authors adopted universal stylistic forms (Sentimentalism, Realism, Modernism, Expressionism, Surrealism, Nouveau roman, Postmodernism) and focuses on autochthonic styles in Serbian prose (Zenitism, Neonaturalism, Nationalistic Realism). It demonstrates the high quality of the Serbian novel, but it also points out the weaknesses and cul-de-sacs of the Serbian novel. The centre of the dissertation covers the years 1961-2000 since this period has not been systematically worked on, despite the fact that the novel genre played a major role in Serbian literature in the last 40 years of the twentieth century. The most significant feature of the Serbian novel, which for rather a long time (till the twenties of the last century) lagged behind the novels of the so-called dominant literatures, is its close association with the turbulent history of a nation with opposing cultures, religions and socio-political systems. The authors, regardless of poetic adherence to...
|
|
|
The City Dweller´s Distrust of Folk. The Narrative Figure
Jedličková, Alice
This paper focuses on a strategy used to represent rural people, or “simple folk,” in narratives whose goal is to motivate readers to reassess their own attitudes towards the folk. The authorial intent of such works draws from the idea that traditional values are not appreciated and therefore must be discovered and protected (e.g., language, the past, the rural folk). Urban dwellers’ prejudiced perception of the countryside represented in such narratives can be simply formulated through contrasting images: for example, the progress, education, and conveniences offered by the city versus the backwardness, ignorance, and poverty of the countryside. This strategy is based on the distrustful or dismissive views of city people towards the folk as implicitly voiced by the narrator or by a specific character in the narrative. In contrast, we also find rather explicit counterarguments against these views in the speech of the narrator or in the speech, actions, and behaviors of the characters. In rural-themed prose from the 1850s through the 1870s, the subject matter of this study, this constellation of ideas and opposing ideas is regularly reflected in both the story and the narrative discourse and forms a stable narrative device, which substantially contributes to forming the narrative point-of-view and its effectiveness in persuading readers. In some works, this narrative device permeates the entire text and affects its genre - in Božena Němcová’s short story “Poor Folk” the “slice of life” genre intertwines with the genre of argument: every situation presented is in some regards an argument against the previously established idea that “city people distrust the folk.”
|
|
| |
|
|
„Time does not stand still, my friend...”Narrated and experienced time in the fiction of Teréza Nováková
Jedličková, Alice ; Piorecká, Kateřina
The main topic in Teréza Nováková's prose work Děti čistého živého came to be the religious plurality of villages and solitary residences around Proseč. The author decided to follow the fortunes of a fairly large group of characters over several decades. Hence the literary critics described this work of fiction as a novel chronicle. The author was also induced to do this by her ethnographically erudite approach to descriptions of the environments and the usual activities of the characters speaking together in their authentic dialect. However, the author's intention was different, as testified by the initial outline of the work, the author's diary, the novel manuscript and personal correspondence. This is also confirmed by an analysis of the narrative structure: by developing a novel methodology based on objectivizing narration and bold time structure, Nováková succeeded in creating a novel on the individual forms of time lived under the burden of the irreversible, inexorable march of physical time.
|
|
|
Ekphrasis in the Works of Karen Blixen
Slouková, Radka ; Humpál, Martin (advisor) ; Březinová, Helena (referee) ; Jedličková, Alice (referee)
This thesis analyses ekphrastic passages in the short stories of the Danish writer Karen Blixen. It points out the various definitions of ekphrasis while drawing on a wider conception of this phenomenon which is based on the current intermediality discourse. The texts are analysed on two levels: 1) Ekphrastic thematization, i.e., the transfer of content elements from visual arts to literature, especially regarding landscape painting, portrait and still life. 2) Ekphrastic realization, i.e., the practical use of painting techniques in literary texts, such as the choice of colours or the depiction of light. The results of the analyses indicate a diversity of forms of ekphrasis in Blixen's works, be it in terms of scope, form or integration into the text structure. The results also point out the importance of the so-called pictorial model concept in the author's poetics.
|
guest ::
RSS feed.