Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5,292 záznamů.  začátekpředchozí5283 - 5292  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.26 vteřin. 

Infekční příčiny novotvarů
Olos, Tomáš ; Dáňová, Jana (vedoucí práce)
Cancer is one of the most serious problems of clinical medicine. At present, the cause of death of every fifth citizen of the CR and the incidence is rising. This civilization disease affects an extra lower age range. Compared to the past, this is mainly due to the fundamentally different composition of food that contains a preponderance of sugars and fats, but also stress and contamination of environmental substances with carcinogenic effect. Unsuitable diet and carcinogens present in the water, air and food cause the forming jednolivých higher number of tumor cells than the natural organism. The immune system may be weakened by stress and pollutants, it is not able to adequately respond to this situation. For the greatest amount of recovered material, I have most dealt with the issue of hepatocellular carcinoma and its relationship to hepatitis B an Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Vlhkost a její transport v připovrchové zóně kvádrového pískovce
Svobodová, Eliška ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce je zaměřena na transport vlhkosti v porézním prostředí kvádrového pískovce. Kapilární voda a její pohyb hraje zásadní roli při mnoha procesech (solné a mrazové zvětrávání, růst organismů, vznik voštin a tafone). Přesto jsou dosavadní informace o pohybu vlhkosti velmi kusé. Zaměřila jsem se zejména na dvě nově aplikované metody v pískovci. V laboratoři jsem pomocí opakované injektáže roztoku fluoresceinu studovala pohyb vlhkosti na odvrtaných pískovcových jádrech a na základě změně barvy v závislosti na koncentraci roztoku jsem sledovala vývoj výparové fronty. V terénu jsem na třech lokalitách v české křídové pánvi studovala zastoupení vlhkosti v mělké hloubce výchozů kvádrového pískovce pomocí měření sacího tlaku mikrotenzometry a měření vlhkosti přístrojem TDR. Fluorescein se ukázal jako výborný stopovač pro zviditelnění výparové fronty. Experimenty v laboratoři ukázaly, že na postup vlhkosti v pískovcích má zásadní vliv přítomnost biokrusty, která je hydrofobní a zpomaluje transport vlhkosti k povrchu. Experimenty na vzorcích bez krusty s uměle vytvořenými voštinami ukázaly, že při nižší vlhkosti se roztok vypařuje v důlcích, kdežto při vyšší vlhkosti především na hřbítkách. Tento poznatek, stejně jako hodnoty sacího tlaku naměřené v důlcích a na hřbítkách voštin a měření provedené na...

Monolitní stacionární fáze pro HPLC stanovení biologicky aktivních látek I.
Krčmová, Lenka ; Solich, Petr (vedoucí práce) ; Šatínský, Dalibor (oponent)
VÝVOJ A VALIDACE HPLC METODY PRO STANOVENÍ ESTERŮ RETINOLU V LIDSKÉM SÉRU S VYUŽITÍM MONOLITICKÉ KOLONY Retinol absorpční test je využíván pro monitorování absorpce ve střevě a součastně slouží jako citlivý indikátor poškození střevní sliznice. V této práci byla vyvinuta jednoduchá, rychlá HPLC metoda pro stanovení retinolu, alfa-tokoferolu, retinyl palmitátu a retinyl stearátu v krevním séru. Tato metoda je využívána pro monitorování poškození střevní sliznice cytotoxickými léčivy po retinol absorpčním testu u pacientů s onkologickým onemocněním. Pro vývoj metodiky byla použita HPLC sestava 200LC Perkin Elmer (Norwalk, USA) s detektorem diodového pole. Analyty byly separovány na monolitní stacionární fázi Chromolith Performance RP-18e, 100 x 4.6 mm (Merck, Darmstadt, Německo). Látky byly sepoarovány pomocí gradientové eluce s následujícími parametry: Průtok: 3 ml min-1 Mobilní fáze 1 methanol:voda (95:5) v 0-2.1 minutě Mobilní fáze 2 methanol:2-propanol (60:40) v 2.1-4.9 minutě. Celkový čas analýzy: 6 minut Nátřik: 20 μl Teplota: 25žC Retinol byl detekován při 325nm, α-tokoferol při 295nm a estery retinolu při 330nm. Metoda byla kompletně validována.

Sledování etologických projevů zvířat za účelem vývoje čidel vyhodnocujících různé pohyby zvířat
KINDLOVÁ, Jana
Chov skotu patří k jednomu z nejdůležitějších odvětví živočišné výroby v České republice. Tato hospodářská zvířata se používají hlavně na produkci masa a mléka. Od roku 1989 stavy skotu výrazně poklesly a to více než o 2 miliony kusů. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky především o chování dojnic a jejich fyziologických reakcích v souvislosti s procesem dojení a následné reakci po stránce potřeby příjmu vody a pohybových aktivit (potřeba odpočinku). Práce byla provedena v podniku DZV Nova a.s. v Petrovicích, který hospodaří na necelých 5 000 ha pozemků a vlastní 640 ks dojnic holštýnského plemene. Vitalimetr je přístroj uzavřený v krabičce, kterou má dojnice pověšenu na krku, přičemž registruje počet pohybů za určitý čas, v našem případě za hodinu. Každá hodina je rozdělena do dvousetčtyřiceti 15-ti sekundových úseků. Při výskytu pohybu během tohoto úseku je zaznamenán do počítače přes přijímací anténu počítače. K vlastnímu etologickému pozorování bylo vybráno celkem 6 zabřezlých krav holštýnského plemene v dobrém zdravotním stavu, s průměrným denním nádojem 25 - 35 l. Dojnice měly na krku vitalimetry, které registrovaly počet pohybů za hodinu. Vlastní pozorování proběhlo ve dnech 27. až 28. listopadu a 4. a 6. prosince 2012. Nejprve byly dojnice pozorovány v průběhu celých 24 hodin (27. až 28. listopadu 2012) a poté dvakrát po 12ti hodinách (4. a 6. prosince). Celková doba tohoto sledování činila 48 hodin. Teplotní podmínky se pohybovaly od -3 °C do +5 °C. Na dojírnu se zvířata naháněla třikrát denně a to zhruba ve 12 ? 13, 20 ? 21 a 3:45 ? 4:30 hodin. Ze záznamů v počítači bylo zjištěno, že vitalimetry všechny tyto přesuny a pohyby zaznamenaly, čímž došlo k ověření jejich funkčnosti a jejich možnému využití při sledování těchto pohybových aktivit. Z výsledků pozorování dojnic a dat z vitalimetrů rovněž vyplývá, že vitalimetry sice zobrazí zvýšenou pohybovou aktivitu odpovídající skutečné zvýšené pohyblivosti dojnic, ale nezobrazují jednotlivá ulehnutí a vstávání ani případné skoky. Po zprůměrování jednotlivých činností z režimu dne dojnic nám vyšly tyto výsledky: Jedna dojnice během 24 hodin stráví 3, 45 hodiny příjmem krmiva, 7 x se napije, 11 x kálí, 5 ? 6 x močí. Celkem 9 x ulehne a doba ležení byla na jednu dojnici naměřena na 11 hodin a 39 minut. Přežvykování je spojené s ležením nebo stáním a trvá 6 hodin a 41 minut, pohybová aktivita na jednu krávu byla odhadem naměřena na 478, 6 m. S literárními články se neshoduje pouze příjem krmiva, ten je o dost nižší (o 1, 25 hod), následně dojnice vyprodukují méně moči než by měly, ale naopak se více pohybují. Za den ujde dojnice necelých 480 m, přičemž literatura uvádí méně (200 ? 300 m).

Využití Biologické olympiády ve školách a zařazení vybraných úloh do výuky na gymnáziích.
Dvořáková, Darina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá Biologickou olympiádou a přepracováním vybraných úloh krajského kola na úlohy, které mohou najít uplatnění při výuce na vyšším stupni gymnázií. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje obecné informace o Biologické olympiádě (BiO), mapuje úspěchy českých studentů na Mezinárodní biologické olympiádě, podává literární přehled k jednotlivým tématům vybraných úloh. V praktické části jsou přepracovány čtyři úlohy rozdílných témat: Eukaryotická buňka jako mozaika, Voda v životě živočichů, Areály a rozšíření živočichů, Historie květeny ČR. Jednotlivé úlohy jsou zpracovány formou pracovních listů, byly ověřeny na školách během vyučování a zhodnoceny položkovou analýzou jednotlivých otázek. Znalosti studentů v oblasti vybraných témat byly testovány pomocí vytvořených pretestů a posttestů. Dále diplomová práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření týkající se zapojení škol do BiO a názory učitelů na danou problematiku.

Metody studia biologie epifytických mechorostů
Reitschmiedová, Erika ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novozámská, Eva (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na základní shrnutí a popis metod užívaných ke studiu biologie/ekologie mechorostů, a to s důrazem na epifytické mechorosty. Popisované metody tedy zahrnují studium biologie mechů a játrovek, mezi hlevíky se epifytické formy nevyskytují. Práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž hlavním cílem je popsat základní či nejužívanější metody studia fenologie, růstu, bioindikace a environmentálních podmínek, jako měření závislosti na světle, vodě a měření pH borky. Poslední, pátá kapitola "Formy a strategie" je pouze terminologická a obsahuje pojmy označující životní a růstové formy a životní strategie mechorostů, které se užívají při studiu kolonií mechorostů.

Liberace léčiv z oligoesterových nosičů
Tichopadová, Olga ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1 Souhrn Předložená rigorózní práce je zaměřena na sledování liberace antimykotických léčiv terbinafinu a flukonazolu z oligoesterových nosičů pracovně označených 5M a 3D. Jedná se o terpolymery kyseliny D,L - mléčné, kyseliny glykolové a 3% dipentaerythritolu nebo 5% mannitolu jako větvící složky. Tyto degradabilní matrice složené z nosiče, plastifikátoru (10%, 20% a 30% ethylpyruvát) a léčiva (4% flukonazolu nebo terbinafinu) byly připraveny tavením směsi v mikrovlnné troubě a následně pečlivě zhomogenizovány. Stejně se postupovalo při přípravě placebo matrice tvořené pouze nosičem a plastifikátorem. Hmotnost takto připravených matric byla 150,0 mg. Jako liberační médium pro flukonazol i terbinafin byla zvolena destilovaná voda. Byla sledována liberace flukonazolu a terbinafinu z matric umístěných ve scintilačních lahvičkách, ze kterých byly odebírány vzorky disolučního média ve vhodně zvolených časových intervalech tak, aby byl zachycen celý průběh uvolňování léčiv. Poté bylo doplněno nové médium do hmotnosti 15,0 g. V průběhu disolučního testu byly matrice umístěny v termostatu vytemperovaném na 37o C. Množství uvolněného flukonazolu bylo stanoveno spektrofotometricky při vlnové délce 261 nm, u terbinafinu při 283 nm. Byly měřeny hodnoty proti destilované vodě a proti placebu. Bylo vypočteno množství...

Vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie
Fornůsek, Patrik ; Počinková, Marcela (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vytápěním za pomoci obnovitelných zdrojů energie a jejich aplikací v objektu základní školy. Tato práce je rozdělena do tří částí. První část je teoretická a je zaměřena na přehled obnovitelných zdrojů energie. Podrobněji se zde věnuji kotlům na biomasu a tepelným čerpadlům. Druhá část obsahuje návrh a porovnání dvou variant zdroje tepla, potřebné výpočty a návrhy. První varianta je tepelné čerpadlo vzduch-voda a druhou variantou je kotel na pelety. Vybraná varianta je podrobněji rozpracována v poslední části. Poslední část obsahuje technické výkresy a technickou zprávu.

Energetické využití odpadních vod
Žáček, Jan ; Raček, Jakub (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce předkládá různé metody energetického využití odpadních vod. Ukazuje, že odpadní voda je zdrojem tepelné energie, která doposud nebyla téměř využívána. Práce se zaměřuje především na rekuperaci tepla z odpadní vody na obtoku z kanalizační stoky s využitím modulárních výměníků. Je zpracován návrh vytápění polyfunkční budovy z bypassu z kmenové stoky v městě Brně. Hlavním zjištěním je, že odpadní voda, jakožto nizkopotenciální zdroj energie, může v společném systému s tepelným čerpadlem sloužit nejen k vytápění a ohřevu TUV, ale i k chlazení polyfunkčního objektu. Součástí práce je rovněž technicko-ekonomické posouzení metodou NPV.

Vytápění administrativního objektu
Bobek, Jan ; Počinková, Marcela (oponent) ; Topič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší vytápění administrativního objektu. Objekt je vytápěn podlahovým vytápěním a deskovými otopnými tělesy. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch-voda s bivalentním dotopem ze systému centrálního zásobování teplem (CZT). V projektu se zabývám návrhem, dimenzováním a zapojením těchto částí.