|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
Neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození mozku u EGFP/GFAP myší
Dlouhá, Veronika ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Fokální ischemické poškození mozku zvyšuje neurogenezi/gliogenezi v subventrikulární zóně (SVZ) postranních komor a také vede k tvorbě gliální jizvy v blízkosti ischemické léze. Na tvorbě gliální jizvy se podílejí zejména reaktivní astrocyty exprimující gliální fibrilární acidický protein (GFAP), který je exprimován i v dospělých multipotentních neurálních kmenových buňkách (NSCs). Z tohoto důvodu jsme použili GFAP/EGFP transgenní myši, ve kterých je zelený fluorescenční protein (EGFP) exprimován pod kontrolou lidského promotoru GFAP, jak v astrocytech, tak v NSCs což nám umožnilo jejich okamžitou vizualizaci a sledování vlivu ischemického poškození na jejich diferenciační a proliferační potenciál in vitro. Fokální ischemické poškození bylo navozeno okluzí střední mozkové artérie (MCAO) a po třech dnech byla provedena imunohistochemická analýza mozku. Navíc byla provedena izolace buněk ze SVZ a z oblasti gliální jizvy, následovaná jejich kultivací v proliferativních podmínkách ve formě neurosfér, a jejich následnou diferenciací po dobu 7-10 dnů. Diferenciační potenciál těchto buněk byl studován imunocytochemickými analýzami a metodou terčíkového zámku byl sledován vliv na jejich membránové vlastnosti. Na základě zvýšené proliferace a změně exprese specifických neurálních/gliálních markerů, jsme potvrdili,...
|
| |
|
Neuron-glia communication by extrasynaptic transmission
Syková, Eva
Dynamic changes in ECS ionic composition, volume and geometry accompany neuronal activity, neuronal loss, glial development and proliferation, aging, CNS injury, anoxia/ischemia, spreading depression, tumors, inflammation dyemyelination and many other brain pathological states.
|
| |
|
The Analysis of the Effect of HBOT in Patients After Acute Ischemic Stroke
Jason, Tufikameni ; Prokešová, Michaela (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
The purpose of this report is to give an analysis of the effectiveness of HBOT in patients after stroke. This can be acbieved by illustrate the main pathophysiologic reactions, including inflammatory a reparatory mechanisms that all brain cells undergo during ischemie brain attack. The fundamentals of stroke where reviewed with the aim of achieving a clear view on the subject. Hence tbe recognition of therapeutic specificity that hyperbaric oxygen therapy (HBOn offers. We also took a closer look on the basics of HBO, its history, physiological aspects, indications, the principles that accompany it. An analysis of methods, results, and conclusions of a literature review on the use ofthis therapy (HBOn to treat manifestations ofstroke in humans is assessed. Key words: Hyperoxygenation, adjuvant therapy, HBOT, therapeutic hyperbaric medicine, Acute Ischemie stroke, Neuronal cells, Non-neuronal cells. 21 Page
|
|
Účinek analgetik a jejich kombinací s neurofarmaky na bolest a mediátory v mozku
Soukupová, Marie ; Kršiak, Miloslav (vedoucí práce) ; Farghali, Hassan (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Prvním cílem bylo experimentálně zjišťovat změny analgetické účinnosti některých analgetik při kombinaci s vybranými neurofarmaky, a to při celkovém podání. Druhým cílem bylo zjišťovat změny hladin mediátorů bolesti in vivo v supraspinálních strukturách mozku (v periakveduktální šedi, centrální amygdale, striatu) při bolesti a pod vlivem farmak. Metody: Analgetická účinnost kombinací analgetik s neurofarmaky byla zjišťována v testu peritoneálního dráždění u myší. Interakce analgetik s neurofarmaky byly hodnoceny tzv. izobolografickou analýzou, která umožňuje odlišit supra-aditivní (synergické) interakce od pouze aditivních a sub-aditivních. Případný nepříznivý vliv neurofarmak na motorické funkce byl zjišťován v testu rotující tyčky u myší. Změny hladin mediátorů v mozku při bolesti a vlivem farmak jsme zjišťovali u potkanů metodou mikrodialýzy in vivo napojenou na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Použili jsme model zánětlivé bolesti navozené intraplantární aplikací karageninu a model neuropatické bolesti způsobené částečným poraněním sedacího nervu u potkanů. Bolest jsme měřili v plantar testu a von Freyovými vlákny. Výsledky: V mikrodialyzačních experimentech bylo zjištěno, že zánětlivá bolest způsobená intraplantární aplikací karageninu je spojena se zvýšením hladin glycinu v periakveduktální...
|
|
Trénink pozornosti metodou EEG biofeedback u pacientů po poranění mozku
Gregorová, Iva
Celosvětové statistiky jsou pravidelně plněny varovnými čísly, která oznamují, kolik lidí každý rok podlehne následkům traumatu mozku. Díky zlepšující se lékařské péči se zvyšuje počet lidí, kteří přežívají i závažná poranění mozku. Tato poranění však sebou nesou řadu komplikací a to raných i pozdějších. Finanční prostředky vynakládané na léčbu pacientů po poranění mozku jsou značné. Přesná čísla nejsou známa, ale podle Smrčky (2001) v roce 1990 např. v USA dosáhly roční náklady na mozková traumata 25 miliard US dolarů. Tato částka zahrnuje náklady spojené jednak s přímou léčbou pacientů, ale i s následnou rehabilitací, rekvalifikačními kurzy atd. Řada pacientů je díky následkům úrazu v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo trvalé invaliditě. Častými následky po poranění mozku jsou mimo Jlne deficity kognitivních funkcí, zvláště pozornosti. Tato disertační práce se zaměřuje na možnost využití metody EEG biofeedback při tréninku pozornosti u pacientů po poranění mozku, Jednou z terapeutických aplikací metody EEG biofeedback jsou právě poruchy pozornosti. Metoda EEG biofeedback je mnohými opěvovaná a jinými zase zatracovaná. Využívána je při léčbě celé řady onemocnění. Původní projekt této disertační práce musel být změněn. Měla být ověřována efektivita metody EEG biofeedback u vzorku dětí s diagnózou ADHD, u...
|
|
Psychosociální následky traumatického poranění mozku. Jejich dopad na rodinu pacienta.
Jira, František ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Název práce: Psychosociální následky traumatického poranění mozku. Jejich dopad na rodinu pacienta. Autor: František Jira Katedra (ústav): Katedra psychologie FF UK v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. Počet stran: 116 Klíčová slova: traumatické poranění mozku psychosociální následky rodina ohnisková skupina zakotvená teorie Předkládaná diplomová práce se věnuje psychosociálním následkům (souvisejícím se životem mezi lidmi) traumatického poranění mozku. Ústředním tématem diplomové práce je dopad těchto následků na rodinu pacienta. Práce sestává z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena na čtyři okruhy - neuroanatomii a patologii, poranění mozku, psychosociální následky a rehabilitaci. V empirické části je zpracována problematika dopadu psychosociálních následků po traumatickém poranění mozku na rodinu pacienta pomocí kvalitativního výzkumného přístupu. Výzkum probíhal v občanském sdružení Cerebrum a Ústřední vojenské nemocnici Praha metodou ohniskových skupin. Pro následnou analýzu byla použita metoda zakotvené teorie. Výsledkem práce je srozumitelné zpracování obsáhlého tématu psychosociálních následků u osob po poranění mozku. Práce poskytuje podrobný náhled typických somatických, kognitivních, psychických, sociálních a emocionálních projevů, které se objevují...
|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů po poranění mozku
Umlaufová, Veronika ; Uhlář, Pavel (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
V poslední době se múžeme setkat s "boomem" nejrúznějších adrenalinových sporttl. Mnozí však za požitek například ze superrychlé jízdy. ať už v autě, na motorce či na kole po strmé sjezdovce, zaplatí velmi krutou daií. Počet pacientú s poraněním mozku se následkem takového zahrávání si se životem svým i druhých každoročně zvyšuje. Péče o tyto pacienty se tak stává stále více aktuální. Rehabilitační proces u pacientú po poranění mozku představuje "běh na dlouhou traf" a jeho výsledky závisí na mnoha faktorech. Následky poranění mozku se promítají do oblasti biologické. psychické i sociální. Kvalitní rehabilitační plán je zaměřen na všechny zmíněné oblasti a klade si za cíl reintegraci pacienta do běžného prostředí. do kterého se po propuštění z nemocnice či rehabilitačních zařízení vrátí. Rehabilitace pacienttl po poranění mozku je tedy téma rozsáhlé. Autorka této práce se danou problematiku pokusila uchopit především z praktického hlediska a podat přehled podstatných komponent které při samotné práci s pacienty po poranění mozku hrají v)iZnamnou roli. Praxe se bez teorie samozřejmě neobejde. proto jsme se snažili zaměřit se pi·evážně na ty teorie. které se praxe dotýkají.
|
host ::
