| |
|
Ohrožení dítěte v problematickém prostředí rodiny
Šustková, Lucie ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce)
Život a vnitřní uspořádání rodiny je ovlivněno mnoha faktory. Rodina je zasazena do širokého sociálního a kulturního systému. Každý jedinec, v tomto případě rodič, se ocitá pod každodenním tlakem problémů, jež mohou dále ovlivňovat jeho chování a jednání uvnitř rodiny. Rodina se tak ocitá před nesčetnými problémy, jimiž může být v konečné fázi dítě ohroženo. Každá rodina má jinou schopnost problémům odolávat a řešit je, tedy schopnost plnit všechny své funkce. V případě opakovaného a trvalého neplnění jedné nebo více funkcí má rodina negativní vliv na život a vývoj dítěte. Dítě může být taktéž ohroženo nevhodným způsobem rodičovského výchovného působení, tedy nevhodným výchovným stylem. Mezi nejzávažnější problémy, které dítě ohrožují po fyzické, psychické a mravní stránce, patří fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání. Veškeré negativní působení rodiny na dítě se projevuje nežádoucím způsobem jak v jeho aktuální situaci, tak v jeho budoucím životě. Pedagog, který je s dítětem téměř v každodenním kontaktu, může být ohroženému dítěti nápomocen v několika ohledech. Především má být schopen ohrožené dítě ve školní třídě rozpoznat a poskytnout mu primární, laickou pomoc. Vztah učitele s žáky by tedy měl být založen na bázi důvěry a partnerství. Pedagog má být dále schopen zajistit ohroženému dítěti...
|
|
Psychologické problémy odchodu ze zaměstnání
Plecháčková, Veronika ; Štěpánek, Zdeněk (oponent) ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem " Psychologické problémy odchodu ze zaměstnání" se zabývá negativními dopady spojenými se ztrátou práce, změnou statusu ze zaměstnaného na nezaměstnaného. Teoreticky shrnuje danou problematiku v pěti kapitolách. Definuje základní pojmy, uvádí zásadní výzkumy, které se zabývají vlivem nezaměstnanosti na jedince a rodinu. Hlavní části práce jsou věnovány psychologickým a psychosociálním dopadům nezaměstnanosti. Jejím vlivem na fyzické a psychické zdraví, jakož i na rodinu, která zároveň funguje jako výrazná sociální podpora pro postiženého. V poslední části jsou uvedeny základní služby, které může postižený jedinec využít, aby pro něj bylo snazší nastalou situaci řešit. V závěru je uvedena kazuistika vykreslující skutečný případ, kdy zaměstnání ztratili oba manželé.
|
|
Ústavní výchova jako faktor využívání volného času
KAISERŠOTOVÁ, Marie
Práce se zabývá využíváním volného času v souvislosti s ústavní výchovou a dopady, které tato výchova přináší, kdy hlavní zřetel je kladen na formování vztahu jedince k volnému času v kontextu rodiny a zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Obšírněji je pojednáno o rodinném prostředí, jako přirozeném prostředí výchovy, které může významně podmínit vztah jedince k volnočasovým aktivitám. V závěru práce jsou zmíněny problémy, se kterými se mladí lide po odchodu z ústavního zařízení potýkají, a jež se odráží i v jejich nakládání s volným časem.
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
Přenosná dětská obrna a současné problémy její eradikace
PETRÁŇOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosné dětské obrny a současných problémů její eradikace. Přenosná dětská obrna je vysoce infekční onemocnění, virového původu. Nejúčinnější formou ochrany před onemocněním je očkování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné hlavní problémy surveillance přenosné dětské obrny v Plzeňském kraji. V závislosti na hlavním cíli byly stanoveny dílčí cíle: zjistit povědomí praktických dětských lékařů o principech surveillance poliomyelitidy s důrazem na diagnostiku a hlášení případů akutních chabých paréz a dále zjistit kvalitu spolupráce místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a praktických dětských lékařů v oblasti surveillance poliomyelitidy. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. Praktická část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s praktickými dětskými lékaři a s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Výzkumu se zúčastnilo 9 praktických dětských lékařů a jeden pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví z Plzeňského kraje s průměrnou délkou praxe 20 let. Výsledná data byla následně vyhodnocena metodou kódování a rozdělena do schémat podle Švaříčka a Šeďové (2007). Na základě stanovených cílů byly definovány tři výzkumné otázky: VO1: Jaké problémy surveillance přenosné dětské obrny staví praktičtí dětští lékaři na přední místa? VO2: Kolik případů akutních chabých paréz praktičtí dětští lékaři evidují a následně hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví? VO3: Jaká je kvalita spolupráce mezi praktickými dětskými lékaři a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví? Z výzkumu vyplynulo, že problémem surevillance poliomyelitidy je podle praktických dětských lékařů odmítání očkování a s ním spojená snižující se proočkovanost populace. Dalším nejčastěji uváděným problémem byla migrace obyvatelstva a související problémy v doočkování. Dále bylo zjištěno, že žádný praktický dětský lékař ve své ordinaci neeviduje ani nehlásí případy akutních chabých paréz. Pouze jeden dotazovaný pediatr se před 10 lety setkal s akutní chabou parézou (dále jen "ACHP"). Ze zjištěných informací také vyplývá odpověď na poslední výzkumnou otázku. Více než polovina dotazovaných se shodla, že spolupráce ohledně této problematiky zatím není. Ovšem čtyři dotazované tvrdí, že spolupráce je na vysoké úrovni a velmi kvalitní.
|
|
Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Rekonstrukce inscenace hry Černé masky
Burianová, Zuzana ; Etlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji rekonstrukci Královehradecké inscenace studia Beseda Černé masky. Důležitým bodem je životopis Leonida Andrejeva a pokus o zachycení událostí, které mohly ovlivnit jeho dramatickou tvorbu. Zdrojem informací byly převážně monografie vydané v anglickém jazyce. Dalším těžištěm mého výzkumu bylo nastínění společenské situace v době po Sametové revoluci a s tím spjaté problémy, které po komunistickém režimu v Klicperově divadle nastaly. K tomu mne posloužily články z Hradeckých novin, které dokumentovaly veškeré kulturní i sociální změny v okrese. Při rekonstrukci samotné jsem pracovala s jedinými dostupnými materiály. Těmi jsou černobílé fotografie z inscenace, dvě recenze a program. Výsledkem mé práce je zpracování všech dostupných informací a z nich sestavená podoba inscenace Černé masky, která měla 5. 5. 1990 svou první Československou premiéru. Zároveň jsem touto prací chtěla poukázat na fakt, že od té doby se u nás tato hra nikdy více nehrála.
|
|
Muži na rodičovské dovolené
Trutnovská, Aneta ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Půbalová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem mužů na rodičovské dovolené. Teoretická část je věnována roli matky a především otce v rodině, jejich vývoji a přeměnám. Sleduje faktory, které tyto role utváří. Dále se věnuje stereotypům panujícím v této oblasti. Sleduje legislativní úpravu mateřské a rodičovské dovolené a dává ji do kontextu se státy Evropské unie. Na tato východiska navazuje praktická část, jejímž cílem je pomocí polostrukturovaného dotazníku odhalit skutečné důvody odchodů otců na rodičovskou dovolenou a zmapovat problémy, se kterými se nejčastěji potýkají. Práce také zjišťuje, jak je tento nový trend z pohledu otců společností přijímán a zachycuje možný vývoj v budoucnosti.
|
host ::
