|
Kontrola konzistence informací extrahovaných z textu
Stejskal, Jakub ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na strojové techniky, které jsou využívány při zpracování přirozeného jazyka a extrakce informací z textu. Přibližuje obecné metody začínající zpracováním surového textu, až po extrakci vztahů ze zpracovaných jazykových konstrukcí a uvádí možnosti využití pro získaná relační data, které je možné vidět například u projektu DBpedia. Dalším milníkem této práce je návrh a realizace automatického systému pro extrakci informací o entitách, které nemají vlastní článek na anglické verzi Wikipedie. Práce představuje vytvořené algoritmy pro extrakci entit s vlastním jménem, ověření existence článků extrahovaných entit a nakonec samotnou extrakci informací o jednotlivých entitách, které lze využívat při kontrole konzistence informací. Na závěr je možné zhlédnout dosažené výsledky a návrhy dalšího vývoje vytvořeného systému.
|
|
Extrakce informací ze slabě strukturovaného textu
Minárik, Matej ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Burget, Radek (vedoucí práce)
V dnešnej dobe sa stretávame s pojmom Web 2.0, ktorý predstavuje web dokumentov. Dokumenty na webe sú dostupné vo väčšine prípadov v neštruktúrovanej, alebo čiastočne štruktúrovanej podobe. Pre lepšie a jednoduchšie vyhľadávanie však potrebujú mať vyhľadávače dáta v štruktúrovanej podobe. Práca sa zameriava na analýzu spôsobov extrakcie informácií z neštruktúrovaného textu. V práci analyzujeme jednak použitie rôznych typov klasifikátorov, ale aj metód, ktoré nepotrebujú mať k dispozícii anotované dáta na trénovanie interných modelov. Ďalej navrhujeme metódu na extrakciu terapeutických indikácií a účinných látok z príbalových letákov liekov.
|
|
Rozpoznávání topologických informací z plánu křižovatky
Huták, Petr ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Kreslíková, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá průzkumem, návrhem a tvorbou postupů pro rozpoznávání topologických informací z plánu křižovatky. Vysvětluje metody používané v oblasti zpracování obrazu za účelem segmentace obrazu, rozpoznávání objektů v obraze, popisuje existující přístupy zpracování map reprezentovaných rastrovými obrazy a cílové prostředí, do kterého bude praktická část práce integrována. Práce je zaměřena především na porovnání různých přístupů získávání příznaků z rastrových map křižovatek a určení jejich sémantického významu. Praktická část je realizovaná v jazyku C# s využitím knihovny OpenCV.
|
|
Změny životních cílů u žen po onemocnění karcinomem prsu
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Karcinom prsu je nejčastějším maligním onemocněním v populaci českých žen, jednu z předních příček zaujímá rovněž mezi příčinami úmrtí u žen v produktivním věku. Zasahuje do všech oblastí života ženy, dotýká se i lidí v jejím okolí a stává se tak závažným celospolečenským problémem. Přítomnost onkologického onemocnění sama o sobě představuje pro člověka nadměrnou zátěž. Náhle se ocitá v nejistotě, obává se o svou budoucnost i o budoucnost svých blízkých. Je-li léčba dlouhodobá, často se potýká i s finančními problémy. Jedná-li se o karcinom prsu, musí se žena navíc vyrovnávat s poškozením či dokonce s úplnou ztrátou ňadra, které je symbolem ženskosti a součástí její tělesné a duševní integrity. Tato bakalářská práce je pokusem o zmapování problematiky karcinomu prsu ve všech rovinách lidského bytí - v rovině biologické, psychické, sociální i spirituální. Při tom si klade za cíl zjistit, zda se mění životní cíle u žen, které onemocnění karcinomem prsu prodělaly, a také jakou roli hraje v životě ženy, která onemocněla karcinomem prsu, podpora jejích blízkých. Zkoumaný soubor tvoří osm žen ve věku od 31 do 59 let, které v posledních pěti letech onemocněly karcinomem prsu a již prošly základní onkologickou léčbou. Jejich výběr proběhl částečně účelově, částečně technikou snowball, ke zkoumání dané sociální skutečnosti byl zvolen kvalitativní přístup. Pro sběr informací byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru, což umožnilo navázat s dotazovanými ženami intenzivní osobní kontakt, založený na vzájemné důvěře, otevřenosti a respektu. Získaná data jsou prezentována formou osobních případových studií, jež se snaží zachytit podstatné aspekty a souvislosti zkoumané problematiky. Jak z výzkumu vyplynulo, u žen, které onemocněly karcinomem prsu, dochází alespoň na přechodnou dobu ke změnám jejich životních cílů v biologické, psychické, sociální i spirituální oblasti. Při návratu k běžnému životu jim významně pomáhá podpora jejich blízkých.
|
|
Identifikace faktorů ovlivňujících hodnotu strojírenských podniků v ČR
Strnadová, Michala ; Hrvolová, Božena (oponent) ; Koráb, Vojtěch (oponent) ; Živělová, Iva (oponent) ; Režňáková, Mária (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou hodnotového řízení podniku. Jeho základní myšlenkou je, že cílem podnikání je maximalizace hodnoty podniku. Koncept hodnotového managementu propojuje činnosti v rámci organizací i osob podílejících se na podnikových procesech tak, aby byly prostředky vložené vlastníky zhodnocovány. Podstatným úkolem hodnotového managementu je tedy hledání a identifikace faktorů, které přispívají ke zvyšování výkonnosti a tvorbě hodnoty podniku (tzv. value drivers). Cílem disertační práce je identifikace faktorů, které významným způsobem ovlivňují hodnotu podniků působících v oblasti strojírenství v České republice. V první části disertační práce je provedena analýza současného stavu vědeckého poznání v oblasti value drivers, která se opírá především o zahraniční literární zdroje, neboť v tuzemské literatuře lze k tomuto tématu nalézt jen omezené množství informací. Kromě vymezení hodnotového přístupu, jeho přínosů, je hlavní pozornost věnovaná systematizaci výsledků výzkumů z oblasti generátorů hodnoty. Poznatky získané analýzou sekundárních zdrojů byly využity při formulaci vlastního výzkumného problému. V druhé části disertační práce jsou kromě vymezení výzkumného problému práce a stanovení cílů práce, formulovány výzkumné otázky včetně testovaných hypotéz. Třetí část je zaměřena na popis metod použitých při zpracování disertační práce. V práci byly aplikovány logické (indukce – dedukce, analýza – syntéza, abstrakce – konkretizace) a empirické metody (metoda srovnávání, metody kvantitativního výzkumu). Pro sběr primárních bylo využito dotazníkového šetření. Získaná data byla analyzována prostřednictvím pyramidálního rozkladu vrcholového ukazatele, metody boosted trees, deskriptivní statistiky (např. míry polohy a míry variability) a dalších statistických metod využívaných při testování hypotéz (Kolmogorovův-Smirnovův test normality a Lillieforsův test, F-test, Studentův t-test, Chí-kvadrát test, Fisherův exaktní test a Spearmanův korelační koeficient). Ve čtvrté části je charakterizováno odvětví zpracovatelského průmyslu a provedena identifikace faktorů výkonnosti tohoto odvětví s použitím metody rozkladu ROE podle logaritmů indexů dilčích ukazatelů. Předmětem dalšího výzkumu byly podniky v odvětví „Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených“. Pátá část je věnována prezentaci výsledků primárního výzkumu a diskusi výsledků. Primární data, získaná dotazníkovým šetřením, byla dále doplněna účetními daty těchto podniků. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že mezi hlavní faktory ovlivňující hodnotu českých strojírenských podniků patří míra využití disponibilního majetku podniku, zisková marže, spotřeba vstupů potřebných k produkci, výnosnost tržeb, osobní náklady a přidaná hodnota. Ke kvalitativním value drivers patří pověst podniku, lidské zdroje (zaměstnanci) a jejich vlastnosti, obchod a flexibilita, výkonnost a produktivita, majetek, kompetentnost odpovědných pracovníků, pozornost vůči požadavkům zákazníků, inovace a kvalita.
|
|
Náročnost ošetřovatelské péče ve specializovaných plicních léčebnách
KLEINOVÁ, Irena
Plicní léčebny jsou zařízení, kde je poskytována účinná a užitečná terapie pacientům, kteří trpí respiračními nemocemi. Využívá se zde léčba pomocí metod klimatoterapie, pitné kúry nebo inhalační terapie. Jsou zde léčena onemocnění jako astma bronchiale, chronická obstrukční plicní nemoc, různé formy pneumonií, karcinomy plic a také tuberkulóza. Právě léčebný režim tuberkulózy je natolik specifický, že se výzkumná část věnovala převážně jí. V současné době u nás představuje tuberkulóza velký zdravotnický problém. I když počty případů za poslední desetiletí klesly, stále zůstává i v současnosti vážným medicínským a společenským problémem, který má velký ekonomický dopad na celou společnost. Dochází ke zhoršení epidemiologické situace v celosvětovém měřítku. Hlavní podíl na tom má AIDS, příliv migrantů z rizikových zemích, nárůst narkomanie a nedodržování léčebných opatření. Podle WHO jsou tuberkulózou infikovány až dvě miliardy lidí. Aktuálnost tématu spatřujeme v tom, že i přes veškerá opatření umírá ve světě na tuberkulózu přes 3 miliony lidí ročně, z toho 90 % v rozvojových zemích. Tato diplomová práce se zaměřuje na přiblížení významu plicních léčeben a dále na zmapování náročnosti ošetřovatelské péče v jednotlivých plicních léčebnách. Z velké části se věnuje problematice specifických potřeb pacientů a způsobu poskytování ošetřovatelské péče. Jsou zde popsána jednotlivá zařízení v České republice a jejich význam. Věnuje se i specifikům ošetřovatelské péče o jednotlivá plicní onemocnění a podrobněji informuje o poskytování péče na izolační jednotce u pacienta s tuberkulózou. Také se zabývá holistickým přístupem k pacientovi a multikulturním ošetřovatelstvím. Velká část práce je věnována potřebám pacientů, změně jejich role v léčebně a v závěru se zabývá i paliativní péčí. Cílem této části je shrnutí dosavadních poznatků o plicních léčebnách a přiblížení ošetřovatelské péče u jednotlivých onemocnění. Cílem diplomové práce bylo zmapovat náročnost ošetřovatelské péče ve specializovaných plicních léčebnách a zjistit specifické potřeby pacientů v těchto zařízeních. Dalším cílem bylo zjistit úlohu sestry při poskytování péče a zmapovat rozdíly v jednotlivých zařízeních. Všechny tyto cíle byly splněny. Na začátku byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jakým způsobem je poskytovaná ošetřovatelské péče v plicních léčebnách. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na zjištění specifických potřeb pacientů v těchto zařízeních. Další výzkumná otázka se zabývala tím, jaká je role sestry při poskytování péče pacientům ve specializovaných plicních léčebnách. Poslední výzkumná otázka mapovala rozdíly v jednotlivých léčebnách. Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnilo na základě polostrukturovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v plicních léčebnách a 5 pacientů, kteří zde byli hospitalizovaní s tuberkulózou. Na základě získaných informací vyplynulo, že prostředí izolační jednotky vnímají pacienti velmi stroze, depresivně, chybí jim zde kontakt s blízkými. Pobyt na izolační jednotce je pro ně šok. Cizinci si také stěžují na jazykovou bariéru. Sestry považují ošetřovatelskou péči za velmi náročnou. Musejí pečovat o pacienty s rozdílnými diagnózami a poskytovat multikulturní péči s ohledem na respektování národních a kulturních specifik pacientů. Vzhledem ke zjištěným výsledkům byla vytvořena informační brožura, která může být nápomocna jako zdroj informací pro pacienty v hospitalizovaných v léčebnách. Dále budou výsledky práce předloženy jednotlivým léčebnám za účelem provedení změn týkajících se vybavení.
|
|
Prostituce jako sociální problém
VOTRUBOVÁ, Eva
Sexuální činnost se dle některých autorů řadí za jídlo a spánek na třetí místo v našich každodenních fyziologických projevech. Sigmund Freud tvrdí, že sex a erotika je hnacím motorem veškerého lidského konání a že je dokonce obsahem čtyř pětin myšlení a tužeb. Uspokojování pohlavního pudu považuje freudovská psychoanalýza za hlavní potřebu člověka. I v Maslowově pyramidě potřeb je sexualita zařazena k základním, biologickým potřebám. Sexualita tedy ovlivňuje velkou část našeho chování. Za jednu z forem sexuálního chování je považována i prostituce. Ta je v dnešní době častým jevem stejně tak, jako tomu bylo už od počátku lidstva. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat subjektivní vnímání důvodů, které vedly vybrané sexuální pracovnice k prostituci a vytvořit návrh možného modelu sociální práce s touto skupinou. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. K získání potřebných informací jsem použila metodu polo-strukturovaného hloubkového rozhovoru a stručné ankety. Ta posloužila k získání základních informací o respondentkách, jako je například věk, rodinný stav, vzdělání a tak dále. Naopak při rozhovoru jsem se více soustředila na podrobnější informace, které byly podstatné pro zodpovězení výzkumných otázek. Rozhovor byl rozdělen na pět základních okruhů, kdy každý z nich obsahoval několik upřesňujících nebo rozvíjejících otázek. Základní okruhy tvořily tzv. jádro rozhovoru, další otázky sloužily k tomu, aby pomohly, s ohledem na zodpovězení výzkumného cíle, zpracovat téma více do hloubky. Rozhovory byly provedeny s šesti respondentkami z jednoho erotického podniku. Výzkumnou část tvoří stručné kazuistiky, které byly vypracovány na základě informací, získaných během rozhovoru a informací, které vystupují z ankety. Kazuistiky nám mají pomoci nahlédnout do života jednotlivých respondentek a přiblížit jejich životní situaci. Dále byly všechny provedené rozhovory přepsány a analyzovány technikou otevřeného kódování. Základní analytickou linkou je příběh respondentek od raného dětství až po současnost. V závěru se vyskytují také odpovědi, týkající se budoucnosti prostituujících žen. Tento proces, kdy jsem se pokusila vytvořit analytický příběh, byl prováděn technikou "vyložení karet". Otázky v rozhovoru byly postaveny tak, aby odpověděly na výzkumné otázky, které zní: VO1: Jaké důvody vedly vybrané sexuální pracovnice k rozhodnutí živit se prostitucí? VO2: Jaké motivy měly sexuální pracovnice k tomu, aby se začaly živit prostitucí? VO3: Jaké situace mohly během života ovlivnit osobnost žen natolik, že došlo k prostitučnímu chování? Výsledky výzkumu umožňují nahlédnout do života prostituující ženy, která pracuje v erotickém klubu. Přináší informace z období jejich dětství, dospívání a dospělosti a zároveň umožňují zmapovat, jaké důvody vedou ženy k prostitučnímu chování. Poukazují také na výhody a nevýhody, které respondentky spatřují v tomto povolání, na zkušenost s využitím sociálních služeb, ale také na budoucnost těchto žen. Nejčastější motivací u respondentek byly peníze. To ukázala již anketa, kde pět z šesti žen odpovědělo, že je prostituci vedly finance. V průběhu rozhovorů šlo však vypozorovat i jiné motivační prvky, které k samotnému rozhodnutí živit se prostitucí přispěly. Ať už je to časová flexibilita, vyšší nárok na životní podmínky nebo snaha zajistit si dost prostředků na nadstandartní životní potřeby.
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu
ŠTEFLOVÁ, Karolína
Teoretická východiska: Oxygenoterapie je metoda využívající k léčbě kyslík. V současné době, ji lze využívat nejen v nemocničním zařízení, ale také v domácím prostředí. Důležité je, že díky domácí oxygenoterapii dochází u pacienta k zlepšení kvality života, po všech jeho stránkách. Tato práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u pacientů odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Teoretická část práce se v úvodu zabývá přiblížením oxygenoterapie, využitím a zdrojem kyslíku. Další kapitoly práce jsou zaměřené na pojem oxygenoterapie, onemocnění využívající tuto léčbu, indikace pacienta k domácí oxygenoterapii. Dále na zdroje kyslíku dostupné v České Republice, činnost sestry při aplikaci kyslíku, pomůcky využívané při kyslíkové terapii a i na důležité předpisy a zásady při manipulaci s kyslíkem. Je zde, také zmíněn postup zajišťující správný účinek kyslíkové léčby a informovanost pacienta sestrou při propuštění do domácího prostředí. Jedna kapitola se týká ošetřovatelské péči o pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Do této části je zaměřena také kapitola týkající se ošetřovatelských problému, vyskytující se u těchto pacientů. Teoretickou část práce uzavírá kapitola, týkající se inhalační léčby, která je využívaná u pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii. U této práce byly stanoveny dva cíle výzkumného šetření. Prvním cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Druhým cílem bylo zjistit, nejčastější problémy pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Metodika: Empirická část této bakalářské práce je zpracovaná kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky: Na základě získaných dat u sester, byly stanoveny 3 kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Spolupráce sester, bylo zjištěno, že sestry při předávání informací spolupracují s rodinou, lékařem, se spádovým pneumologem, s fyzioterapeutem, s technickým pracovníkem a s agenturou domácí péče. Z druhé kategorie nazývající se Obsah poučení pacienta, nám výzkumné šetření ukázalo, že sestry informují pacienta o dodržování zásad při manipulaci si kyslíkem, dále o přísném zákazu kouření a o docházení na pravidelné kontroly k lékaři. V této kategorii byly stanovené podkategorie s názvem Seznámení s koncentrátorem kyslíku, Používané pomůcky, Zásady při manipulaci s kyslíkem a Metody dechové rehabilitace. V podkategorii Seznámení s koncentrátorem kyslíku bylo zjištěno, že sestry pacienta neseznamují. Podkategorie Používané pomůcky, bylo vyzkoumáno, že většina našich sester používá k předávání informací propagační materiály a jedna setra dokonce pomůcky k předávání informací nepoužívá. Z podkategorie s názvem Zásady při manipulaci s kyslíkem vyplynulo, že sestry informují o zákazu manipulace s mastnýma rukama, o vyhnutí se zdroji otevřeného ohně a o přísném zákazu kouření. Některé sestry uvedly i zásady týkající se používání koncentrátoru kyslíku, což nás velice překvapilo. U poslední podkategorie nazývající se Metody dechové rehabilitace, šetření ukázalo, že sestry doporučují dechové pomůcky s názvem Treshold PEP, Accapelu a Dechový trenažér. Také jsme zjistili, že jedna sestra pomůcky nedoporučuje. U třetí kategorie s názvem Doporučení sester šetření ukázalo, že sestry ve stravě doporučují omezený přísun mléčných výrobku a naopak doporučují dostatečný přísun tekutin.
|
|
Florence Nightingale versus sestra 21. století
SKOPCOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem Florence Nightingale versus sestra 21. století, je zpracována ryze na teoretickém základě. Má informační charakter, jehož cílem je logická a srozumitelná interpretace Florence Nightingalové a sestry 21. století. Nezaměřili jsme se striktně na nejvýznamnější postavu ošetřovatelských dějin, ale na vývoj sesterské profese od středověku po současnost, na postavení žen ve společnosti ve vybraných obdobích i na modifikaci morálních hodnot a předpokladů, ve kterých se sestry napříč stoletími odlišují. K získání veškerých informací bylo zapotřebí prostudování nemalého množství odborných českých i zahraničních bibliografických zdrojů. Pracovala jsem s odbornými periodiky, jako je univerzitní časopis Kontakt, dále časopisy Sestra a Florence. Při zpracování své práce, jsem také vycházela z informací, získaných prostřednictvím odborných zahraničních databází PubMed, Scopus a EBSCO. Tato bakalářská práce by měla sloužit k objasnění problematiky vývoje sesterského povolání. Měla by být srozumitelná laické veřejnosti a měla by pro ni vytvořit reálný pohled na sestry v historie a nového milénia. Také je určena budoucím sestrám, nejen k uvědomění si historických mezníků ošetřovatelství, ale i jako učební pomůcka k předmětu teorie ošetřovatelství. Každá vzdělaná sestra se měla orientovat v historii své profese, aby ocenila snahu všech známých i neznámých postav dějin ošetřovatelství. Práce udává ucelený obraz o vývoji sesterského povolání v průběhu tisíciletí. Snažili jsme se ukázat, že vývoj ošetřovatelství, zvláště sesterské profese, byl determinován zejména postavením žen ve společnosti a morálními hodnotami dané společnosti.
|
|
Prevence porodního poranění v oblasti perinea
SMOLKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se věnuje problematice porodního poranění v oblasti perinea a různým možnostem jeho prevence. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole uvádíme čtenáře do problematiky stručným popisem anatomie příslušných struktur hráze a pánevního dna. Následující kapitola pojednává o porodním poranění v oblasti perinea a pánevního dna a je zde uvedena čtyřstupňová klasifikace perineálního poranění. Na konci této kapitoly jsou shrnuty rizikové faktory a následky poranění. Ve třetí kapitole se zabýváme různými druhy prevence porodního poranění, a to jak prevence primární, sekundární, tak i terciární. Velký prostor je věnován jednotlivým způsobům předcházení porodnímu poranění. Jedná se o metody, které může žena praktikovat před porodem i během samotného porodu. V neposlední řadě je vyzdvihnuta i role porodní asistentky při prevenci porodního poranění. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá především informovaností žen o problematice porodního poranění a jeho prevenci. Předem byly stanoveny tři základní cíle. Prvním z nich bylo odhalit, jaké informace měly ženy o porodních poraněních, druhým cílem bylo zjistit, jaké metody prevence porodního poranění ženy využívaly a třetí cíl byl zaměřen na očekávání žen ohledně informací o porodním poranění a jeho prevenci od porodní asistentky. Uvedeným cílům odpovídaly tři základní výzkumné otázky: První otázka zjišťuje, jaké informace o porodních poraněních měly ženy před porodem. Druhá otázka se ptá na metody prevence porodních poranění, které ženy využívaly. Třetí otázka zjišťuje, jaké informace o porodních poraněních a jejich prevenci očekávají ženy od porodní asistentky. Kvalitativního výzkumného šetření se zúčastnilo devět žen, které byly vybrány na základě účelového výběru. Sběr dat od respondentek byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy často nejsou dopředu připraveny na možnost poranění během porodu a jeho následky. Především po prvním porodu byla většina žen zaskočena prodělanými porodními poraněními, o kterých před porodem neměla dostatek informací. O této problematice by však ženy byly rády před porodem poučeny, aby se na situaci po porodu a možné komplikace mohly připravit. Dále ženám chyběly informace ohledně péče o porodní poranění. Jako účelná se tedy jeví důsledná edukace žen porodními asistentkami nebo gynekology o péči o porodní poranění, která může být například podpořena informačním letákem, obsahujícím veškeré potřebné informace ohledně takové péče. Hlavním pozitivem takového informačního zdroje je, že ho žena může mít stále u sebe a k informacím se může kdykoliv v klidu vrátit. Výzkum také ukázal, že ženy měly o prevenci porodního poranění určité množství informací, ale tyto informace nebyly úplné, dostatečně kvalitní a podrobné. V důsledku toho využívaly ženy jen některé metody prevence porodního poranění. Konkrétně nejvíce využívanými metodami byly masáže hráze před porodem a zavádění silikonového dilatátoru během posledních týdnů těhotenství. Naopak ženy téměř neiniciovaly prevenci během samotného porodu, jako je například nahřívání hráze, masáže hráze během porodu, aplikace porodnického gelu nebo využití gravitace během porodu. Navíc se ukázalo, že ve většině případů ženy nepoužívaly jednotlivé metody zcela správným způsobem, což je pravděpodobně způsobeno malou informovaností žen o dané problematice. Ženy prevenci porodního poranění vnímají jako důležitou součást přípravy na porod, a proto by jim měly být podány kvalitní informace o způsobu používání jednotlivých metod, jejich možných komplikacích a účincích. Vhodným způsobem zprostředkování takových informací může být opět informační leták, který by ženy dostaly od svého gynekologa nebo porodní asistentky. Návrh informačního letáku o způsobech prevence porodního poranění a případné péči o porodní poranění je přiložen k bakalářské práci.
|
host ::
