Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10,946 záznamů.  začátekpředchozí10937 - 10946  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.47 vteřin. 

Ergoterapie u pacientů s revmatoidní artritidou
Slováčková, Dagmar ; Pokorná, Karla (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou rehabilitace u pacientů srevmatoidní artritidou. První část je zaměřena na obecnou charakteristiku onemocnění, stručný popis patologicko-anatomických změn a klinický obraz nemoci. V dalších kapitolách je podán přehled o průběhu choroby, diagnostice a funkčním stavu pacienta. Hlavní pozornost je věnována možnostem terapeutického ovlivnění nemoci.

Potřeby člověka hospitalizovaného na kardiologické jednotce intenzivní péče
Šrejberová, Valéria ; Kramářová, Alexandra (vedoucí práce) ; Wasyliwová, Vlasta (oponent) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Autor: Valéria Šrejberová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, Oddělení ošetřovatelství Název práce: Potřeby člověka hospitalizovaného na kardiologické jednotce intenzivní péče Vedoucí práce: Mgr. Kramářová Alexandra Počet stran: 86 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2007 Klíčová slova: potřeba, potřeby nemocného, uspokojování potřeby, psychika člověka, maladaptivní chování, devalvace a evalvace, výzkum Bakalářská práce pojednává o potřebách člověka hospitalizovaného na kardiologické jednotce intenzivní péče. Teoretická část práce objasňuje pojem potřeby, zabývá se faktory, které ovlivňují jejich uspokojování. Zmiňuje se o neadaptivním chování. Rozebírá některé potřeby fyziologické a psychologické. Neopomíná ani psychiku člověka a problematiku devalvace a evalvace pacienta. Část praktická prezentuje kvantitativní výzkum, při kterém byla využita metoda dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek tvořili pacienti kardiologické jednotky intenzivní péče v Ústí nad Labem. Získané informace jsou prezentovány jako výsledky ve formě tabulek a grafů, následně pak diskutovány. V závěru práce nalezneme celkové shrnutí bakalářské práce a jeho přínos pro ošetřovatelskou praxi.

Analýza finančních toků spojených se zdravotnictvím a spokojenost pacientů se zdravotní péčí poskytovanou v soukromě vlastněných nemocnicích v České republice
Supová, Aneta ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá strukturou finančních toků spojených se zdravotnictvím a spokojeností pacientů s péčí v soukromě vlastněných nemocnicích v České republice. Hlavními cíli práce je poskytnout obecný přehled zdravotního systému v České republice, charakterizovat systém financování zdravotnictví a zjistit, zdali pacienti hospitalizovaní v soukromých nemocnicích jsou více spokojeni s péčí poskytnutou právě v těchto zařízeních. Autorka provedla analýzu předních statistických ročenek publikovaných Světovou zdravotnickou organizací, Evropskou Unií a Ústavem zdravotních informací a statistiky ČR, díky kterým je možné poskytnout komplexní přehled o zdravotnictví, finančních tocích ve zdravotnictví a stanovování cen zdravotních zákroků. Praktická část práce znázorňuje systém distribuce zdravotních nákladů mezi věkově odlišnými osobami na podílu povinného příspěvku do zdravotního pojištění a celkových ročních nákladů na zdravotní péči. Na základě výsledků dotazníkového šetření, provedeného mezi pacienty v soukromě vlastněných nemocnicích v ČR, došla autorka k závěru, že pacientu si stále nejsou zcela vědomi rozdílu mezi soukromě vlastněnými a veřejnými nemocnicemi v ČR.

Hodnocení kvality ve zdravotnictví
Šlajs, Pavel ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Kosák, David (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení kvality českého zdravotnictví a na možnosti jejího zlepšení. Proto byl popsán systém českého zdravotnictví, včetně jeho subjektů, financování a způsobů úhrad péče. Dále byly charakterizovány různé přístupy ke kvalitě péče a systémy jejího hodnocení. Kvalita zdravotní péče v ČR byla zhodnocena pomocí komparace indikátorů kvality se zeměmi OECD a také analýzy průzkumů spokojenosti pacientů s kvalitou poskytované péče. Na základě zjištěných skutečností jsou předložena doporučení pro budoucí zlepšení kvality zdravotní péče v ČR.

Motivace k učitelské profesi
Křížová, Kateřina ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Motivace k učitelské profesi" se zabývala základní problematikou motivace k učitelské profesi. V teoretické části jsme se zaměřili na obecnou charakteristiku pojmů, které se váží k učitelské profesi, zejména na teorii učitelské profese, volbu učitelské profese, fáze učitelské profese, typologii učitelů, roli učitele, přípravu a profesionalizaci učitelů, ale také mýty o učitelské profesi, postavení učitele ve společnosti, prestiž učitelské profese, dále na motivaci a demotivaci k učitelské profesi, pracovní spokojenost učitelů a zvládání zátěže v učitelské profesi. Na základě těchto teoretických poznatků byl stanoven cíl diplomové práce a bylo provedeno výzkumné šetření. Cílem této diplomové práce bylo zjistit druh motivace studentů 2. a 3. ročníku magisterského studia, oboru Učitelství pro I. stupeň základní školy, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, která je vede k volbě a výkonu učitelské profese. Praktická část diplomové práce se tedy věnuje interpretaci a srovnání výsledků dotazníkového šetření a vyhodnocení stanovených předpokladů. Klíčová slova Učitel, učitelská profese, příprava a profesionalizace učitelů, mýty o učitelích, prestiž učitelského povolání, motivace k učitelské profesi, demotivace k učitelské profesi, pracovní spokojenost učitelů,...

Nozokomiální infekce v lůžkovém zdravotnickém zařízení
Kopecký, Jindřich Bc. ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Nozokomiální infekce jsou v současné době významnou příčinou vzrůstající morbidity a mortality ve všech zdravotnických zařízení. Neznalost či ignorance metod prevence nozokomiálních nákaz může vést k závažnému ohrožení zdraví a života pacienta a výraznému zvýšení nákladů na léčbu. Práce komplexně představuje problematiku nozokomiálních nákaz a jejich efektů na lůžkové zdravotnické zařízení. Pozornost je věnována charakteristice procesu šíření nákaz, popsání současného stavu ve sledování a prevenci nákaz a konečně popsání situace v jedné nemocnici okresního typu.

Ošetřovatelská péče o pacienta po trojnásobném aortokoronárním bypasu
Janalíková, Petra ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Tématem bakalářské práce je zpracování ošetřovatelské péče u pacientky po trojnásobném aortokoronárním bypassu (CABG) v pooperační péči. Práce obsahuje kazuistiku popisující nultý pooperační den po trojnásobném aortokoronárním bypassu u pacientky ve věku 64 let. Pacientka byla přijata na jednotku kardiovaskulární chirurgie k plánované operaci. Obsah celé práce je rozdělen do dvou částí, a to části klinické a části ošetřovatelské. Klinická část, obsahuje obecnou anatomii srdce, fyziologii srdečních oddílů, koronárního oběhu, patofyziologii onemocnění, diagnostické a léčebné postupy a prognózy onemocnění. Ošetřovatelská část obsahuje údaje o klientce, popis léčebného plánu a průběh hospitalizace. V ošetřovatelské části se postupuje dle ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelská anamnéza je zpracována dle modelu Virginie Henderson.


Poruchy řeči u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) z pohledu sestry
TALÁROVÁ, Libuše
Bakalářská práce pojednává o cévních mozkových příhodách (CMP) a jejich důsledcích pro pacienta. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám řeči, které jsou druhým nejčastějším následkem CMP. Cílem šetření bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál má informace o problematice poruch řeči, zda je ochotný pracovat s klientem dle doporučení klinického logopeda a zda ošetřovatelský personál má vytvořeny podmínky pro práci s klientem. Všechny uvedené cíle byly splněny. Pro šetření byly použity metody kvantitativní a to analýza počtu poruch řeči na počet případů CMP za období červenec 2008 - únor 2009 a dotazník pro ošetřovatelský personál. Šetření probíhalo na interních a neurologických odděleních Nemocnice Blansko. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají informace o poruchách řeči a dále, že na každém oddělení by měl být určen aspoň jeden pracovník, který by byl proškolen klinickým logopedem a ve spolupráci s ním se věnoval péči o pacienty.