|
Vyhodnocení škod způsobených vybranými druhy zvěře na zemědělských porostech v regionu Telčsko.
KORANDA, Martin
Škody, které způsobuje prase divoké (Sus scrofa) jsou dlouhodobým problémem, se kterým se potýká zemědělské hospodaření prakticky v celé České republice. Existuje několik metod zjišťování poškození, které jsou více či méně vhodné pro praktické využití. Zaměřením této práce bylo dle nejvhodnějších metod vyhodnotit škody zvěře v zájmovém území v průběhu jedné sezony. V literárním přehledu jsou analyzovány možné metody využívané pro vyhodnocování škod zvěří v ČR a sousedních zemích. V této souvislosti jsou z ekonomického hlediska vyčísleny ztráty u jednotlivých zemědělských subjektů na vybraných zemědělských plodinách a provedena jejich komparace v ročních obdobích.
|
|
Rod kapr Cyprinus Linnaeus, 1758 - aktuální přehled o druhové diverzitě
Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Prokeš, Miroslav
V rodu kapr (Cyprinus) je obsaženo aktuálně 22 taxonů druhové úrovně a jsou členěny do dvou podrodů: Cyprinus s. str. (se 17 druhy) a Mesocyprinus (s 5 druhy). Typický taxon prvního podrodu Cyprinus (C.) carpio je hodnocen jako polytypický (se 4 poddruhy). Ze 17 druhů z podrodu Cyprinus jsou 8 endemité, vyskytující se jen v čínské provincii Yunnan (=Junan), 1 druh (C. qionghaiensis) v provincii Sechwan, 1 druh (C. acutidorsalis) na ostrově Hainan, 5 druhů v severním až středním Vietnamu a 1 druh (C. intha) v Barmě. Zeměpisná distribuce 4 poddruhů (C. carpio) je v souladu s bývalými názory (Kirpichnikov 1967) a množstvím 2 - 3 domestikačních center (Baruš et al. 2002). V podrodu Mesocyprinus registrované druhy jsou čínské faunistické elementy s C. multitaeniata, zjištěným také v severním Vietnamu.
|
|
Přirozené sezónní změny ve výběru potravy a trávicím traktu přežvýkavé zvěře
Kamler, Jiří ; Homolka, Miloslav
Potravní chování velkých býložravců, zejména jelení zvěře, stále působí značné problémy v lesním hospodářství. Řešení těchto problémů obecně spočívá v udržování rovnováhy mezi početností býložravců a kapacitou prostředí. Přestože je výše škod na lese ve většině případů v přímé závislosti na početních stavech zvěře, je nesprávné tuto problematiku zjednodušit na problém její redukce. Kromě celkového zatížení prostředí býložravci je totiž stav vegetace ovlivňován zejména druhovým složením zvěře, možností migrací za potravními zdroji mimo lesní prostředí, rušením zvěře na pastevních plochách, přikrmováním aj. Výběr potravy zvěře závisí na její potravní specializaci, potravní nabídce prostředí a je významně ovlivněn ročním obdobím. Trávicí trakt přežvýkavé zvěře na změny v konzumované potravě výrazně reaguje a v zimě dochází k jeho redukci. Tyto faktory mohou ovlivnit vliv zvěře na lesní prostředí a jejich znalost je jednou z důležitých podmínek pro racionální management lesního prostředí.
|
|
Vliv různých travních směsí na společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) v iniciálních sukcesních stádiích během obnovy květnatých luk
Starý, Josef
Celkem bylo odebráno 400 kvantitativních půdních vzorků z 8 stacionárních ploch na lokalitách Výzkum a Čertoryje v Bílých Karpatech v letech 1999–2002. Výsledky jsou založeny na studiu 10563 jedinců pancířníků patřících k 62 druhům. Nejnižší druhová bohatost a průměrná abundance byly zjištěny na ploše reprezentované zemědělsky obdělávaným polem. Nejvyšší průměrná abundance byla zjištěna na staré sub-xerotermní pastvině v Čertoryjích. Na všech studovaných plochách výrazně dominovaly eurytopní druhy .i.Scheloribates laevigatus./i. a .i.Tectocepheus velatus./i. a heliofilní druh .i.Punctoribates punctum./i.. Tyto eudominantní druhy byly doplněny dominantními a recedentními druhy .i.Microppia minus, Hemileius initialis, Achipteria coleoptrata./i. a .i.Medioppia subpectinata./i.. Vzácný xerofilní druh .i.Lucoppia burrowsi./i. byl nalezen na plochách osetých různou travní směsí a také na úhoru.
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
Využitelnost indexů konektivity krajiny jako prediktorů výskytu druhů
Kučera, Michal ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením použitelnosti indexů konektivity krajiny (biotopů) k vysvětlení
výskytu vybraných ptačích druhů v měřítku mapovacích kvadrátů České republiky. V práci je
testována závislost indexů konektivity krajiny prof. S. Saury a výskytu ptačích druhů typických
pro dané prostředí z dat Atlasu hnízdního rozšíření ptáků a Corine Land Cover 2012. Pomocí
logistické regrese je vyhodnoceno, zda indexy konektivity dokáží přítomnost druhu predikovat,
což je testováno pro 4 různé disperzní vzdálenosti, 500 m, 1 000 m, 2 000 m a 3 000 m. Celkem
bylo testováno 10 vybraných ptačích druhů typických pro jeden z pěti hlavních typů krajinného
pokryvu. Dále byl také testován vliv rozlohy vhodného biotopu v mapovacím kvadrátu na
výskyt druhu.
|
|
Potenciál využití douglasky tisolisté pro obohacení dřevinné skladby porostů na LÚ Klokočná, LZ Konopiště, LČR, s. p.
Ludík, Josef ; Bílek, Lukáš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Předložená bakalářská práce hodnotí potencionál využití douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) pro obohacení dřevinné skladby na LÚ Klokočná, LZ Konopiště, LČR, s. p. Úvodní část literárního přehledu se zabývá morfologií, původním areálem výskytu, introdukcí, ekologií, produkcí a také pěstováním douglasky tisolisté. Cílem této práce je získat data pro zhodnocení potencionálu vtroušených jedinců douglasky pro přirozenou obnovu, stanovení míry poškození zvěří a jejího vlivu na pěstební kvalitu. Tato data byla pro vyhodnocení měřena a zaznamenávána na čtvercových zkusných plochách. Tyto plochy byly vybrány na základě polohy matečných stromů. Celkově bylo vytyčeno 9 zkusných ploch o výměře 3600 m2. Na základě naměřených dat, bylo stanoveno množství mlazin douglasky tisolisté. Dále bylo provedeno měření dendrometrických a pěstebních charakteristik. Na základě těchto zjištění byla doporučena pěstební opatření.
|
|
Reintrodukce ohrožených druhů obratlovců v České republice
Prokorátová, Vendula ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Reintrodukční proces, často také nazývaný repatriací, znovuobnovení populace určitého druhu v místech, kde se tento druh dříve vyskytoval. Tato práce je zaměřena na zhodnocení reintrodukcí, včetně problémů, které ji provázejí a její historii. Pro úspěšné obnovení populace musí mít každý reintrodukční program tři fáze. První z nich je před reintrodukční průzkum
a přípravná fáze. Následuje samotné vypuštění daného druhu do volné přírody a poslední fází reintrodukčního projektu je následná péče a monitoring. Reintrodukčního programu by se vždy měli účastnit odborníci z různých vědních disciplín a to nejen přírodovědných, ale také z oblasti sociologie a specialisté na komunikaci s veřejnosti. Úspěšnost je rovněž dána
i finanční nákladností těchto projektů. Problémů spojených s reintrodukcí je hned několik, důležité je především vybrat vhodný druh k reintrodukci, to však není lehké, zejména kvůli veřejnému mínění. Odborným podkladem pro výběr druhu je sice Červená kniha, ale mínění veřejnosti je při reintrodukčních programech významné a může být rozhodující. Přednost tak dostávají z pohledu veřejnosti atraktivnější druhy, zejména savci a ptáci. Dále jsou v této práci uvedeny příklady úspěšné reintrodukce ve světě. Hlavní část je zaměřena na jednotlivé druhy obratlovců, které jsou vypuštěny do volné přírody v České republice: Sysel obecný Spermophilus citellus, Rys ostrovid Lynx lynx a Puštík bělavý Strix uralensis. Každý z těchto druhů je podrobně popsán, jsou u nich uvedeny ochranářské aktivity a příčiny ohrožení či vyhynutí druhu. Stručně jsou rovněž zmíněny některé organizace věnující se záchranným programům, zejména reintrodukci ohrožených druhů obratlovců.
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
host ::
