|
Cvičení na velkém míči a jeho využití v hodinách TV a ZTV u studentek na střední zdravotnické škole v Táboře
JIROUTOVÁ, Ivana
Bakalářská práce zjišťuje význam a vliv cvičení na velkém míči a jeho využití v hodinách tělesné výchovy na střední zdravotnické škole v Táboře. Teoretická část se zaměřuje na anatomii lidského těla od kosterního systému, přes svaly po hormony, které ovlivňují těla dívek. V textu jsou uvedeny vlivy menstruačního cyklu na dívky, zásady výživy a pitného režimu při sportu a náročné životní situace v dospívání. Cílem praktické části je zjištění, zda má cvičení na velkých míčích vliv na tělesnou strukturu, zdatnost a zvýšení vnitřní vyrovnanosti dívek. K výsledkům jsem dospěla pomocí naměřených hodnot BMI, WHR, testu tělesné zdatnosti Kaschova step-testu a Ruffierovy zkoušky, hodnocení držení těla podle Jaroše a Lomíčka, měření zastoupení tkání v těle a vyhodnocení řízeného rozhovoru. Za pomoci těchto metod jsem zjistila hodnoty složení těla, váhu, výšku, stav tělesné zdatnosti, stav držení těla a psychický stav během intervenčního pohybového programu. Výsledkem bylo, že cvičení na velkém míči má pozitivní vliv na tělesnou strukturu dívek.
|
|
Molecular adaptations of adipose tissue in relation to dietary treatment of obesity in human
Tencerová, Michaela ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Kunešová, Marie (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo sledování molekulární adaptace lidské tukové tkáně během dietní intervence se zaměřením na jeho sekreční aktivitu i buněčné složení, hlavně na populaci makrofágů. Konkrétně jsme studovali roli nově objevených adipokinu visfatinu a RBP4 vůči inzulinové rezistenci a metabolizmu tukové tkáně. Dále jsme chtěli charakterizovat vliv změn navozených dietou na zastoupení tkáňových makrofágů s návazností na metabolické zlepšení organismu. Z našich studií jsme zjistili, že změna životního stylu měla pozitivní efekt na metabolické a biochemické parametry v závislosti na délce a typu dietní intervence. U obou vyšetřovaných adipokinů jsme zjistili modifikaci na úrovni mRNA a plazmatických hladin během diety. Avšak nenašli jsme žádnou asociaci s inzulínovou rezistencí. Naše výsledky nepodporují hypotézu o úloze těchto adipokinů při zlepšení inzulínové senzitivity a jiných metabolických komplikací vlivem dietní intervence. Co se týče počtu tkáňových makrofágů během dietní intervence, zjistili jsme pomocí průtokové cytometrie, že buněčné složení tukové tkáně se změnilo v důsledku úbytku váhy (na konci celé dietní intervence, ve fázi udržení váhy). Tato dietou navozená remodelace tukové tkáně byla vyjádřena snížením počtu makrofágů bez vlivu na jejich fenotyp. Na rozdíl od tohoto, většina...
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
|
Aspekty genové regulace CYP3A4 v jaterní tkáni.
Krausová, Lucie ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
1 Souhrn CYP3A4 je významným enzymem podílejícím se na eliminaci většiny biotransformovaných xenobiotik. Hraje zásadní úlohu v detoxifikačním systému lidského těla, čímž je také zodpovědný za vznik řady lékových interakcí. Tyto interakce představují výraznou komplikaci současné farmakoterapie, neboť v krajních případech mohou ústit až k selhání léčby či život ohrožujícímu vystupňování toxických účinků. LI jsou důsledkem změn aktivity CYP3A4, která je mezi jednotlivci velice variabilní. Důležitým mechanismem ovlivnění aktivity CYP3A4 je regulace indukovatelné transkripce prostřednictvím xenobiotiky aktivovaných nukleárních receptorů. Jedná se zejména o receptory PXR, CAR a GR. Intenzivní studium struktury promotoru CYP3A4 a mechanismů regulace jeho transkripce v posledních letech ještě zdaleka není u konce, vztahy mezi jednotlivými receptory a kofaktory, stejně jako schopnost léčiv zasahovat do exprese CYP3A4 je doposud odkryta jen zčásti. Tato práce přispívá k objasnění některých otázek týkajících se účinků azolových antimykotik na aktivitu transkripce CYP3A4 zprostředkovanou PXR, schopnosti valproátu aktivovat PXR a CAR či okolností placentární exprese CYP3A4 prostřednictvím GR. K experimentům byly využity moderní molekulárně biologické metody a probíhaly in vitro v kulturách primárních hepatocytů a...
|
|
Metodika určování provenience přírodního kamene – pískovce – exaktními laboratorními metodami
Přikryl, Richard ; Weishauptová, Zuzana ; Přikrylová, Jiřina
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu pískovců, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis pískovců a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Certifikovaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z pískovců. Výsledky, dosažené pomocí postupy, navrženými v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o tomto typu sochařského a stavebního materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci pískovců; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (pískovec) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu pískovce při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování pískovce. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy pískovec. Metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek. Jedná se nejen o specialisty – geology, kteří provádějí samotný rozbor přírodního kamene z památek, ale též specialisty, kteří rozbor zadávají a kteří výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování – tedy restaurátory a technology. Těmto specializacím by metodika měla posloužit při formulování požadavků na typ rozboru a při interpretaci jeho výsledků. Metodika byla certifikována dne 18. 8. 2016, Osvědčení č. 143 (č.j. MK 53116/2016 OVV; sp. zn. MK-S 6346/2016 OVV).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
Studium fotodynamického jevu na buněčných liniích melanomu
KOLÁČKOVÁ, Zdeňka
Fotodynamická terapie (PDT) je léčebná metoda kombinující použití fotodynamicky aktivní látky a světla za přítomnosti kyslíku. Rozšiřuje možnosti léčby nádorových a nenádorových onemocnění, doplňuje tak chirurugickou léčbu, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Podstatou PDT je zvýšená akumulace fotosenzitivní látky v patologickém ložisku. Následné ozáření světlem vhodné vlnové délky navodí fotodynamické reakce, které vedou ke vzniku reaktivních forem kyslíku a k biologické odpovědi, vedoucí k poškození nádorových buněk. Výsledný efekt je závislý na typu sensitizeru, jeho koncentraci v cílové tkáni a použitém zdroji záření. Cílem práce je ověření fotodynamických vlastností nově vyvíjené fotodynamicky aktivní látky ftalocyaninu ClAlPcS2 a možností jejího využití pro navození fotodynamického jevu v buňkách melanomu. Vlivem absorpce světla dochází v sensitizeru ke vzniku excitovaných stavů, a dále pak excitovaná forma sensitizeru reaguje přímo se substrátem za vzniku volných radikálů substrátu nebo dochází k transferu energie z sensitizeru na kyslík a ke vzniku vysoce reaktivní singletové formy kyslíku. Volné radikály, především radikály lipidických složek buněčných membrán, jsou příčinou destrukce nádoru. Úspěšnost PDT závisí nejen na typu sensitizeru a hladině kyslíku v nádorové buňce, ale také na použitém světelném zdroji. Jako zdroj záření byly použity luminiscenční diody (LEDs). Tvorba ROS po PDT byla detekována pomocí fluorescenčních značky CM-H2DCFDA na spektrofluorimetru Synergy HT a fluorescenčním mikroskopu Olympus IX 81 s analýzou obrazu. Z našich výsledků vyplývá, že produkce ROS závisí na koncentraci sensitizeru ClAlPcS2 a dávce záření. Ověřili jsme, že sensitizer ClAlPcS2 je vhodnou fotodynamicky aktivní látkou a navozuje fotodynamický jev v nádorových buňkách.
|
|
Úloha tukové tkáně v regulaci inzulínové senzitivity během těhotenství
Kleiblová, Petra ; Calda, Pavel (vedoucí práce) ; Dostálová, Ivana (oponent) ; Čechák, Petr (oponent)
21 tukem a v p ípad nepituitární produkce p sobí jako cytokin. U prolakcinu byly v letošním roce mimo jeho primárních funkcí spojených s p ípravou mammy na laktakci popsány také jeho účinky na ß-bu ky pankreatu, kde bylo po jeho p sobení popsáno zvýšení počtu t chto bun k i zvýšení sekrece inzulínu. Dále jsme na námi vyšet ovaném souboru porozovali výraznou (14,93x) a statisticky signifikantní (P=0,008) downregulaci jeho genové exprese ve visc. tuku u žen s GDM-I. Tyto lokální zm ny exprese ve viscerální tukové tkáni ovšem nekorelovaly s celkovými koncentracemi prolaktinu v mate ském organizmu, což podporuje spíše domn nku o jeho parakrinním p sobení v p ípad periferní produkce. P ímé účinky PRL na zralé adipocyty nebyly dosud uspokojiv popsány. LDLR je receptor pro LDL partikule (OMIM 606945). Exprese LDLR byla v námi vyšet ovaném souboru proti zdravým t hotným v s.c. tuku signifikantn zvýšena u žen s GDM-I i GDM-D (P=0,008, resp. P=0,003). Zvýšení LDLR v s.c. tukové tkáni p i GDM m že být časnou známkou nedostatečného zásobení adipocyt s.c. tukové tkán glukózou, které je kompenzováno zvýšenou poptávkou adipocyt po lipidech získávaných jejich redistribucí cestou lipoprotein syntetizovaných v játrech. 6 SOUHRN Dizertační práce se zabývá studiem možného podílu tukové tkán na ovlivn ní inzulínové senzitivity...
|
|
Objem těles
Tvrdá, Monika ; Halas, Zdeněk (vedoucí práce) ; Staněk, Jakub (oponent)
Tato didakticky zaměřená bakalářská práce se zabývá přiblížením původu vztahů pro ob- jemy těles probíraných na střední škole studentům na úrovni střední a vysoké školy. V úvodu ukazuje historický význam objemů těles a postupy, jichž bylo při jejich výpočtech využíváno ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Práce se dále zabývá definicí pojmu ob- jem tělesa, při jeho vysvětlení využívá Jordanovu míru. Vztahy pro objemy vybraných těles jsou odvozeny na základě integrálního počtu. Na závěr jsou prezentovány jiné způsoby od- vození těchto vztahů. Zaprvé metodou, jíž vymyslel ve starověkém Řecku Archimédés ze Syrákús, dále pak pomocí názorných představ a Cavalieriova principu. 1
|
|
Použitelnost biodozimetrických metod k včasnému odhadu absorbované dávky při radiačních nehodách.
PAVEZKA, Luboš
Zhoršení náhodných rizik spojených s využíváním ionizujícího záření je v současné době nejpravděpodobnější ze čtyř důvodů. Za prvé lze pozorovat vzrůstající poptávku po zdrojích ionizujícího záření při aplikaci v mnoha průmyslových oblastech (sterilizace potravin, ve stavebnictví a strojírenství). Tento nárůst vede ke zvyšování pravděpodobnosti ztráty zdroje nebo k jeho nevhodnému používání nebo skladování. Za druhé pokroky v medicíně generují nové postupy a v důsledku toho jsou do praxe zaváděny nové přístroje, které jsou účinnější, ale také mnohem složitější k obsluze, čímž se zvyšuje riziko náhodného přeexponování osob. Za třetí možnost teroristického útoku pomocí radiačních nebo jaderných zařízení je v současném politicky rozkolísaném světě pravděpodobnější než kdykoli v minulosti. Za čtvrté nedávná havárie ve Fukušimě (Japonsko) znovu upozornila na rizika expozice v případě nehod jaderných elektráren. Všechny tyto události by mohly vést k náhodné expozici jednoho až několika tisíců jedinců, kteří u sebe neměli dozimetry. Proto je nezbytné, aby bylo možné posoudit úroveň expozice takových osob retrospektivně. V současné době jsou tato hodnocení založena na klinické diagnóze (zejména na symptomech ozáření a na zkoumání krevního obrazu). Tyto postupy mohou být doplněny metodami biologické dozimetrie s možností zpětné rekonstrukce dávky. Biologická dozimetrie je důležitá hlavně v případech, když ozářená osoba neměla svůj osobní dozimetr nebo když je kontext ozáření nejasný. Všechny tyto informace by měly pomoci zdravotnickému personálu poskytnout vhodnou lékařskou péči a stanovit následná dlouhodobá zdravotní opatření podle potřeb pacienta. Ke splnění tohoto úkolu musí být odhady dávek včasné a přesné i při rozsáhlých katastrofách s velkým počtem zasažených osob. Tato bakalářská práce je zaměřena na použitelnost různých technik pro různé scénáře malého i velkého měřítka, počínaje ozářením malými dávkami bez potřeby přímé lékařské pomoci až po akutní nemoc z ozáření. Princip biodozimetrie je založen na detekci změn v buněčné tkáni u jednotlivce, které jsou vyvolány ionizujícím zářením a pozdější využití těchto změn ke zjištění dávky retrospektivně a je-li to možné předpovědět následné klinické reakce jednotlivce. Optimálně by změny v organizmu jedince měly být specifické pro ionizující záření a neměly by být ovlivněny předchozími lékařskými zásahy nebo fyziologickými defekty jedince včetně změn, které by mohly být způsobené stresem a traumaty po ozáření. Existují dva základní typy biodozimetrie s rozdílnými vlastnostmi, které se často doplňují. Jedná se o metody založené na biologických parametrech, jako je aktivace genu nebo detekce chromozomálních abnormalit a metody pracující na základě fyzikálních změn v tkáních. Hlavní faktory pro hodnocení metod jsou časový interval, kdy je možné test biologicky provést, čas na přípravu vzorků a jejich analýzu, dávkové rozpětí, snadnost použití, logistické požadavky, potenciální účinnost, možnost provedení na místě a schopnost podpořit diagnostiku a léčbu pacienta v terapeuticky příhodném časovém okamžiku. Další vývoj biodozimetrie je ovlivněn zejména potřebami činností po velkých nehodách, kde je nezbytné mít nástroj pro identifikaci poškození jedince a jeho zařazení do systému zdravotní péče.
|
|
Analýza promotorových sekvencí telomerického elementu \kur{HeT-A} u \kur{Drosophila melanogaster}
ŠVELLEROVÁ, Hana
Drosophila melanogaster pro prodlužování telomer nevyužívá enzymu telomeráza, ale retrotranspozici speciálních telomerických elementů HeT-A, TART a TAHRE, které se vyskytují na koncích chromozomů. Při výzkumu těchto retroelementů byla zjištěna značná sekvenční variabilita promotoru HeT-A, která by mohla vézt k orgánově specifické aktivitě elementů. Tato magisterská práce je zaměřena na studium aktivity sekvenčně odlišných telomerických promotorů elementu HeT-A pomocí fluorescenčního proteinu tdTomato. S využitím konstruktů HETom35, HETom3 a HETom4, které nesly odlišné sekvence potenciálních promotorů, jsem in vivo sledovala expresní aktivitu těchto konstruktů po celou dobu vývoje drozofily. Tato práce potvrdila sekvenční variabilitu promotoru HeT-A elementu i jeho tkáňovou a orgánovou specificitu.
|
host ::
