|
Odborný růst předškolního pedagoga a jeho význam pro vzdělávání dítěte v MŠ
DOLEŽALOVÁ, Ivana
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání učitelek mateřských škol, zejména oblastí dalšího vzdělávání a přístupem předškolních pedagogů k profesnímu rozvoji. První část práce vychází z teoretického zpracování požadavků na odbornou vybavenost předškolních pedagogů a ukazuje některé možné cesty dalšího vzdělávání podle uvedené literatury. Druhá část přináší pohled učitelek mateřských škol na vlastní potřebu zvyšování profesní odbornosti. Zabývá se příležitostmi k dalšímu vzdělávání v běžné praxi předškolního pedagoga a snaží se nastínit, jaké formy vzdělávacích aktivit učitelky mateřských škol nejvíce preferují. Hledá odpovědi na otázky využití získaných informací v procesu inovací předškolního kurikula. Tato část se opírá o zpracované výsledky dotazníkového šetření, které se uskutečnilo mezi učitelkami mateřských škol v Kraji Vysočina.
|
|
Účetní a daňové profese v Nizozemsku
Štěpánková, Zuzana ; Skálová, Jana (vedoucí práce) ; Žárová, Marcela (oponent)
Abstrakt Tato práce pojednává o profesních organizacích, které sdružují účetní, auditory a daňové poradce v Nizozemsku. Cílem práce je seznámit čtenáře s profesními organizacemi v Nizozemsku, především pak s náplní jejich činnosti a s podmínkami pro získání členství. V úvodu práce je stručně popsána role profesních organizací ve společnosti a jejich vliv na formování kvality účetnictví a vzdělanosti. Dále se v práci okrajově zabývám regulací účetnictví v Nizozemsku a organizacemi, jež mají regulaci na starosti. Stěžejní část práce pak tvoří kapitola věnující se jednotlivým profesním organizacím - Institutu certifikovaných účetních a Komoře daňových poradců. V této kapitole se zmiňuji o historii organizací, náplni jejich činnosti a podmínkám pro vstup do profese. V závěrečné části práce se zabývám spoluprací těchto organizací s dalšími nizozemskými i mezinárodními institucemi, např. Institutem registrovaných kontrolorů či Úřadem pro dohled nad kapitálovými trhy.
|
|
Pracují v českých knihovnách digitální kurátoři?
Římanová, Radka ; Melichar, Marek
K rozvoji českých digitálních repozitářů se váže i potřeba nové české terminologie. Jedním z nových termínů je název pracovní pozice, specializace, „digitální kurátor“. Tento termín označuje specialistu, který je odpovědný za sbírku digitálních objektů. V rámci dostupné literatury se v kompetenčním modelu digitálního kurátorství snoubí technické, organizační i komunikační/marketingové dovednosti a znalosti. Z hlediska odborné přípravy se předpokládají znalosti z informatiky, ale i informační vědy a knihovnictví. Průzkum mezi několika správci českých digitálních knihoven hledá odpověď na otázku, jak lze profesně označit tuto skupinu zaměstnanců knihoven vzhledem k tomu, jaké činnosti tito lidé reálně vykonávají – digitální kurátoři, správci digitálních knihoven nebo digitální knihovníci? Význam označení pracovní pozice má pevné vazby nejen do systému studijních programů, ale i do oblasti managementu institucí a koordinovaného systému odměňování zaměstnanců knihoven, akademických a výzkumných institucí.
Plný text: idr-1041_3 -  PDF; idr-1041_4 - PDF
Prezentace: idr-1041_1 - PDF; idr-1041_2 - PDF
Videozáznam: idr-1041_5 -  MP4
|
|
Řízení projektů ve vybraném podniku
POKORNÝ, Radek
Tato práce se zabývá projektovým řízením ve vybrané společnosti. Má dvě části. První část je teoretická, která je zaměřena na teoretické zpracování tématu. To vysvětluje, co je projekt, řízení projektů, organizace projektů, procesů projektového managementu, jaký je cíl projektu, komunikace, řízení, změny a rizika a další. V praktické části jsem se zaměřil na konkrétní společnost a jejich projektový management a následně jsem analyzoval konkrétní projekt. Název zmíněné společnosti je OHL ŽS, a.s. Je to Španělská, která působí po celém světě. V České republice má ředitelsví v Brně. Tato společnost má několik divizí a každý z nich je zaměřen na jiný typ stavebnictví. Vybral jsem si divizi pozemního stavitelství. Tato divize se zaměřuje na všechny druhy staveb. Mohla by to být výstavba nových budov nebo rekonstrukce. Při analýze vybraného projektu jsem použil různé obchodní dokumenty, smlouvy s investorem, nebo dodavateli, náklady na projekt, časový harmonogram. Také jsem využil své zkušenosti s tímto projektem, protože jsem se podílel na realizaci tohoto projektu po větší části jeho provádění. Název tohoto projektu je rekonstrukce obvodového pláště včetně výměny oken a zateplení. Při analýze projektu jsem našel pár zásadních nedostatků. Pokud by se nám podařilo vyhnout se těmto nedostatkům, mohli bychom zvýšit zisk. Tyto nedostatky jsou zejména chyby při řízení. Na začátku byli jmenováni dva dočasní stavbyvedoucí. Pracovníci na této pozici v podstatě nemají zájem na výsledku projektu, protože jejich vedoucí nemá žádné prostředky na ovlivnění výkonosti tohoto pracovníka. Chybí zde motivační systém. Nezáleží na výkonu, ale pracovník dostane vždy stejnou mzdu. Pro odstranění těchto nedostatků jsem navrhl několik návrhů na zlepšení. První návrh je modifikace a rozšíření motivačního systému. Nový motivační systém obsahuje osobní ohodnocení. Toto hodnocení je závislá na výkonu zaměstnance. Druhá část je odměna z nadzisku. Dalším návrhem je vytvoření nové pracovní pozice. Tato pozice se bude starat o kontrolu a projektové dokumentace. V průběhu stavebního projektu, a to zejména na konci je stavbyvedoucí velmi zaneprázdněn. To záleží na rozhodnutí stavbyvedoucího, jakým činnostem dá přednost. Zda se bude věnovat dokumentaci, nebo prováděným pracím a technologii. Navrhovaná pozice by se starala o faktury, skutečně provedené práce, projektovou dokumentaci a předávání skutečně odvedené práce. Třetím návrhem je nákup malého strojního zařízení, jako jsou bourací kladiva a vrtačky. V této době se pronajímají všechna zařízení. Nájemné je vyšší než kupní cena. Poslední návrh je použít leasing na obnovu vozového parku. V této době mají zastaralý vozový park, protože současný vozový park byl pořízen za hotovost. To není výhodné.
|
|
Aplikace marketingového mixu na příkladu firmy Optik Otava
Otavová, Petra ; Sieber, Martina (oponent) ; Vlček, Josef (vedoucí práce)
Cílem mojí bakalářské práce je sestavit marketingový mix pro prodej luxusních brýlových obrub. Vytvoření marketingového mixu je součástí většího celku, marketingového strategického plánování ve firmě Optik Otava, která doposud marketingového plánování nevyužívala. Ze všeho nejdříve představím optickou profesi a místo, kde se uplatňuje - trh s oční optikou. Provedu analýzu trhu. Druhá část slouží jako teoretický podklad pro tvorbu marketingového mixu. Pojednám v ní o marketingovém plánování a jeho konkrétních složkách jako jsou situační analýzy, marketingové cíle, marketingové strategie, segmentace trhu a nakonec podrobně rozeberu jednotlivé nástroje marketingového mixu (produkt, cena, distribuce a komunikace). V poslední části, která má formu případové studie, aplikuji předchozí poznatky do praxe. Představím firmu Optik Otava a sestavím marketingový mix pro zvolený produkt. V závěru uvádím své návrhy a doporučení, které by tento marketingový mix mohly zefektivnit. Nejdůležitější z nich se týká oblasti distribuce. Navrhuji vytvoření nové distribuční cesty, ve které by firma byla vlastníkem velkoobchodu s optickým zbožím. Tato nová cesta by měla pozitivní dopad jak na cenu, tak na vlastní produkt. Věřím, že tato práce se uplatní při rozvoji marketingové politiky ve firmě, a usnadní tak majiteli některá...
|
|
Jan Filip - Zwiefelhofer. Herecký portrét Jana Filipa v kontextu ostravského divadla
Stanová, Michaela ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Christov, Petr (vedoucí práce)
S velkou dávkou pokory, úcty, s jistou noblesou a bodrým smyslem pro humor se rodí osobnosti. Divadlo nabízí možnosti osobnostem vyniknout. Divadlo jsou lidé. Divadlo jsou osobnosti. Divadlem žil Jan Filip, divadlo žil Jan Filip. Herec. S laskavostí, s jakou se obracel do hlediště, teď já píši, s jeho tichým svolením o něčem tak neuchopitelném, tak těkavém a pomíjivém, jako je jeden herecký okamžik, ale i lidský osud naplněný láskou k múze Thálii. S pomocí jeho rodiny a přátel, z četných recenzí a kritik inscenací, z recenzí jeho hereckého umění, ze záznamů, které tak těžko zachycují hercovo umění a z odborného textu, vznikal postupně obraz jednoho hereckého osudu. Herce, osobnosti, která zcela zaplňovala velká i menší jeviště, osobnosti, která i po svém odchodu zanechá něco, co nelze popsat slovy. Jen víme, že to něco pořád je a zůstane ukryto přímo na jevišti divadel, na kterých Jan Filip žil. Ve své práci se pokusím čtenáře seznámit s profesní životem herce Jana Filipa a sledovat jeho životní cestu, na určitém hi stori cké m pozad í čes ké ho ko ntextu. Chtěl a bych čten áře seznámit s typy divadel, ve kterých Jan Filip působil a podrobněji se věnovat kapitole věnované ostravskému divadlu. Jeho dramaturgii, uměleckému směřování a osobité tvůrčí kreativitě této moravské divadelní metropole.
|
|
Sociální adaptace pracovníků v organizacích
Pudilová, Veronika ; Reichel, Jiří (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o procesu sociální adaptace, který probíhá v rámci procesu adaptace po nástupu nových pracovníků do organizace. Popisuje faktory, které ovlivňují průběh adaptace jedinců na organizační prostředí, pracovní skupinu a firemní kulturu. Dále se zabývá pojmem adaptace a sociální adaptace, jejich přesným vymezením a dělením. Následně popisuje konkrétní průběh procesu adaptace a sociální adaptace a jejich přípravu, uvádí poznatky týkající se kontroly a vyhodnocování procesů adaptace. Nakonec pojednává o důsledcích sociální adaptace. Výsledkem práce je identifikace těch složek adaptačního procesu, které patří do oblasti sociální adaptace a popis možností jejich realizace v praxi. Sociální adaptace zahrnuje zaškolení pracovníků v oblasti firemní kultury, přidělení vyškoleného mentora, který se o pracovníka stará během pracovní adaptace a kvalifikovaně prováděná hodnocení procesu adaptace. Sociální adaptaci tvoří i celková organizační a odborná kvalita procesu adaptace. Její velká část probíhá v neformální rovině, v každodenním kontaktu se spolupracovníky.
|
|
Kameramani českého dokumentárního filmu
Šuster, Jan ; Jícha, Marek (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
V diplomové práci se zabývám především pohledem kameramanů, jako profesionálů, ale i jako lidí na problematiku filmového obrazu v dokumentárním filmu. Snažím se hledat a stavět pohled na dobu a život české kinematografie skrze oči čtyř kameramanů čtyř různých věkových generací. V úvodu procházím stručnou historií českého dokumentárního filmu. Po ní se dostávám k rozhovorům s kameramany, které jsem vybral na základě jejich dlouhodobých zkušeností s obrazem v dokumentárním filmu. Každý z nich je výraznou osobností a každý svou prací posouval nebo stále posová kupředu kvalitu české kameramanské profese. Všem posléze kladu stejné otázky a snažím se tak získat vícegenerační pohled na problematiku české dokumentární kinematografie a zároveň na kameramany osobně. V závěru práce shrnuji obecné a vzájemně porovnávám různorodé postoje. Vstupuji do závěru i svým vlastním pohledem a tak se konfrontuji s názory jak poslední, pátý a nejmladší z kameramanů.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
host ::
