|
Neživotní pojištění - pojištění domácnosti
KAMIŠOVÁ, Martina
Tématem diplomové práce je Neživotní pojištění - pojištění domácnosti. Cílem je provedení analýzy trhu s pojištěním domácnosti a určení preferencí klientů, kteří si tento druh pojištění sjednávají. Teoretická část práce popisuje detailně pojištění domácnosti - zejména předmět pojištění, základní rozdělení, typy rizik, která jsou krytá a nekrytá pojištěním. V praktické části je nejprve popsán ekonomický vývoj pojistného trhu s pojištěním domácnosti za posledních pět let. Stěžejní kapitola diplomové práce překládá analýzu výsledků dotazníkového šetření pomocí statistických metod. Cílem analýzy je identifikovat vztahy mezi vlastnictvím pojištěním domácnosti a některými ekonomicko-demografickými parametry. Je soustředěno na nalezení faktorů, které ovlivňují volbu klientů při sjednávání pojištění domácnosti, a také na jejich zákonitosti a vztahy.
|
|
Finanční náročnost přípravy mladých hráčů ve sportovních hrách
Lukášová, Tereza ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kotáb, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem financování mladých basketbalistů. V práci jsou analyzovány náklady, které musí být hrazeny v souvislosti se zajišťováním basketbalové přípravy. Na problematiku je nahlédnuto jak z pohledu klubů tak domácností. Rozebrány jsou jejich rozdílné struktury nákladů. Práce obsahuje také celkovou kalkulaci výdajů, které je nutné průměrně do mladého hráče investovat. Výsledkem této práce je vyhodnocení dvou hypotéz, které byly stanoveny. Jedna se týká rostoucího trendu nákladů se zvyšujícím se věkem hráčů a druhá poměru mezi náklady, které hradí klub a které domácnosti.
|
| |
|
Využití obohacení prostředí u zájmově chovaných koček
Benešová, Lucie ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Obohacení prostředí, neboli environmentální enrichment, zahrnuje různé formy psychických i fyzických stimulací. Je to jeden ze způsobů, jak zvířatům zpříjemnit život vchovném zařízení, zoologické zahradě či domácnosti. Vhodná forma obohacení může pomoci omezit, či úplně eliminovat problémové chování a v některých případech i behaviorální
problémy. Obohacení je možné rozdělit do 5 typů - sociální, pracovní, fyzické, senzorické a potravní obohacení. Pro kočky a kočkovité šelmy je vhodné potravní obohacení a smyslové obohacení. Ani další 3 typy pro kočky nejsou nezajímavé. Cílem práce bylo popsat možnosti
obohacení prostředí pro kočky chované v lidské péči se zaměřením především na kočky domácí. Součástí práce je také kapitola týkající se obohacení prostředí v zoologických
zahradách (pro velké i malé kočkovité šelmy) a dále pro kočky domácí, které se dostanou do útulků. Mimo teoretické části práce byl vypracován a respondentům (chovatelům koček)
poskytut dotazník s několika otázkami týkajícími se chovu koček, znalosti pojmu enrichment a využití obohacení prostředí chovateli. Byly zjištěny zajímavé výsledky. Nejvíce dotazovaných chová kočku v domácnosti jako společníka (85 %), pouze 15 % respondentů vede chovatelskou stanici. Většina respondentů chová kočky bez průkazu původu a jen necelých 30 % má kočku s průkazem původu. Převážná část chová kočku alespoň 3 roky (75 %), jen 25 % chová kočku méně než 3 roky. Přes 66 % chovatelů chová více než 1 kočku. Více než 58 % koček je chováno pouze v interiéru a dalších 10 % koček je chováno v interiéru s přístupem do uzavřené venkovní voliéry. Jen necelých 19 % koček má neomezený přístup ven. Více než 66 % respondentů chová i další zvíře (např. psa, hlodavce, plazy, rybičky, papoušky). Pokud jde o povědomí o pojmu jako takovém, respondenti většinou nevěděli co enrichment = obohacení prostředí znamená (jen 29 % zná význam pojmu enrichment). Nicméně při dalším hodnocení bylo zjištěno, že značné množství respondentů obohacení využívá (přes 43 %). Přes 21 % chovatelů používá sociální enrichment, 21 % fyzický enrichment, téměř 6 % potravní enrichment, více než 1 % chovatelů používá pracovní enrichment a jen 0,8 % používá enrichment senzorický.
|
|
Chov zakrslých králíků v bytech
Lakomá, Tereza ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Chov zakrslých králíků jako zájmových zvířat vhodných do malých bytů je v posledních letech stále více populární. Zvíře v zájmovém chovu je však plně odkázáno na konání člověka. U králíků toto tvrzení platí dvojnásob, jelikož jsou v mnohých případech drženi v ubikacích (klecích, teráriích, aj.) a je pouze na jejich majiteli, zda jim umožní pohyb nad rámec takové ubikace, jak častá tato možnost bude a nakolik bude pro králíka prospěšná (hračky v místnosti, tmavá zákoutí na odpočinek, stísněné prostory simulující nory, možnost dostatečného proběhnutí). Tato práce se zabývá shrnutím základních potřeb zakrslých králíků prostřednictvím dostupné vědecké a odborné literatury a platné legislativy České republiky a následným zhodnocením současné situace v jednotlivých chovech těchto králíků u širokého spektra chovatelů.
V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno přes 350 chovatelů a zaznamenáno 423 jedinců (zakrslých králíků). Do studie byli zahrnuti majitelé z řad široké veřejnosti, studenti univerzit a majitelé pacientů ze dvou veterinárních pracovišť. Hodnocené faktory ovlivňující kvalitu života králíka byly mimo jiné: typ ubikace, výživa, technika napájení, hygiena ustájení a onemocnění. Zjišťována byla také příčina a věk při úhynu jedince.
Respondenty byly většinou ženy (92 %), věk dotazovaných se nejčastěji pohyboval v rozmezí 21 -30 let (58 %), zkušenost s chovem byla kratší 5 let (62 %). Chován byl 1 králík (73 %), při vyšším počtu byly ubikace oddělené (75 %). Další zvíře v domácnosti byl pes (44 %). Králíci byli mladší pěti let (75 %), od 1,00 do 2,00 kg (72 %), samec nekastrovaný (46 %), samice nekastrovaná (38 %). Adlibitní napájení (99,5 %) zajišťovaly napáječky (71 %). Výživu tvořilo seno (95 %) a šťavnaté krmivo (91 %). Ubikací byla klec s možností proběhnutí (55 %). Králičí WC využilo 74 % respondentů, hračky 67 %. Očkováno bylo 76 % králíků. Nejčastějším onemocněním byl průjem (12 %). Průměrná délka života byla 5 - 8 let. Příčinou úhynu bylo nejčastěji stáří (26 %).
Situace v chovu zakrslých králíků v domácích (bytových) podmínkách je uspokojivá. Veřejnost by měla být detailněji seznámena s výživovými potřebami zakrslých králíků. Pozornost by měla také být věnována eliminaci výskytu onemocnění.
|
|
2008: Trpaslík stále žije. Fenomén zahradního trpaslíka ve světle kulturologických souvislostí
Pejsarová, Jana ; Borecký, Vladimír (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo komplexně přistoupit ke studiu fenoménu zahradního trpaslíka a skrze perspektivu kulturologických disciplín se pokusit objasnit jeho podstatu. V úvodu jsem předeslala, že umísťování zahradních trpaslíků do lidských obydlí je projevem velmi staré potřeby člověka přetvářet svůj domov tak, abychom se v něm cítili bezpečně, abychom mu rozuměli a uměli se v něm orientovat. První kapitola je věnována definování základních pojmů a shrnutí dosavadních základních poznatků z oboru trpaslíkologie. Zajímal mě především původ trpaslíků vůbec a zahradních trpaslíků jako svébytného druhu bytostí, tedy jejich fylogeneze. Dále se zaměřuji na trpaslíka jako produkt lidské činnosti, a to jednak v rovině zboží a za druhé v rovině uměleckého díla. Zde si všímám jeho ontogeneze a také zdůrazňuji význam osobního vztahu tvůrce či majitele k tomuto artefaktu. Kapitolu čtvrtou považuji za těžiště této práce. Zabývám se v ní pohledem na svět u tradičního člověka, významem kultu bohů domácího krbu, popřípadě ochránců domácnosti či rodiny v různých kulturách, zejména české, a oblibu zahradního trpaslíka dávám do souvislosti právě s tímto kultem. Považuji ho za jakéhosi specifického pokračovatele této tradice a upozorňuji na dva prvky, jež se u nejrůznějších domácích ochranných bytostí a bohů objevují a které zároveň...
|
|
Vliv vysokoškolského studia v kombinované formě na vztahy v partnerství
VÁLEČKOVÁ, Soňa
Předložená bakalářská práce ,,Vliv vysokoškolského studia v kombinované formě na vztahy v partnerství" poukazuje v širších souvislostech na změny v partnerském soužití v současné době a seznamuje nás s okolnostmi, které mohou mít vliv na vývoj vztahu mezi partnery. Jednou z těchto okolností, která může převážně negativně ovlivnit partnerský vztah, je vysokoškolské studium v kombinované formě jednoho z partnerů. V České republice stále není běžnou záležitostí, aby se na pracích v domácnosti a péči o děti rovnoměrně podíleli jak žena, tak i muž. Vysokoškolské studium jednoho z partnerů, může nastolit problém v partnerském vyjednávání, jak sladit dvě pracovní (studijní) kariéry s péčí o partnerský vztah, domácnost a děti. Obecně tato situace může vést k mnoha konfliktním střetům mezi partnery, které mohou v krajním případě vyústit v rozchod nebo rozvod, protože vysokoškolské studium v kombinované formě není krátkodobou záležitostí, ale trvá tři až pět let. Podstatným faktorem k zvládnutí tohoto dlouhodobého zátěžového období pro partnerský vztah, je především rovnoměrnější rozdělení rolí mezi partnery, k čemuž je nutné přidat i vzájemné oboustranné pochopení, toleranci a podporu, bez vyvolávání zbytečných konfliktů. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou partnerské vztahy ovlivněny vysokoškolským studiem v kombinované formě, a zda se projeví rozdíly v dopadu na partnerské vztahy, když studuje muž nebo žena. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, které oblasti partnerského soužití jsou nejvíce negativně ovlivněny v období vysokoškolského studia v kombinované formě jednoho z partnerů, druhým dílčím cílem bylo zjistit, zda může vlivem vysokoškolského studia v kombinované formě jednoho z partnerů dojít až k rozpadu partnerského vztahu (rozvod, rozchod). Na základě zvolených cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza ,,Vysokoškolské studium v kombinované formě má negativní vliv na vztahy v partnerství" a druhá hypotéza ,,Partnerský vztah je negativně ovlivněn, když studuje žena". K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum, který byl realizován formou dotazníkového šetření. Dotazník použitý v rámci realizovaného výzkumu byl koncipován jako 19položkový a využito bylo především otázek otevřených a polozavřených (viz příloha). Výběrový soubor tvořili studenti kombinovaného studia Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, žijící v partnerském vztahu nebo manželství. Celkový počet respondentů pro zpracování hlavního výzkumu čítal 146, z toho 110 žen a 36 mužů. Závěry při srovnání odpovědí žen a mužů je nutné z tohoto důvodu vnímat s ohledem na jejich celkový poměr. Byla využita analýza kategoriálních dat a statistické zpracování údajů dotazníkového šetření bylo provedeno pomocí třídění druhého stupně. Hodnověrnost hypotéz byla testována chí kvadrát testem (viz graf 14 a 17). Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány v grafech. První hypotéza ,,Vysokoškolské studium v kombinované formě má negativní vliv na vztahy v partnerství" byla potvrzena. Z výsledků vyplynulo, že v období studia došlo u respondentů v partnerském svazku k nárůstu neshod, a to především v oblasti péče o partnerský vztah a v péči o domácnost, čímž jsem zároveň získala odpověď na jeden z dílčích cílů. Druhá hypotéza ,,Partnerský vztah je negativně ovlivněn, když studuje žena" nebyla potvrzena. U obou pohlaví se vyskytují neshody v partnerském vztahu v období jejich vysokoškolského studia v kombinované formě, ale neprokázal se statisticky významný rozdíl negativního dopadu studia ženy na partnerský vztah. Diskuse je zaměřena na porovnání výsledků mého výzkumného šetření s výsledky jiných dostupných sociologických studií týkajících se podobné problematiky.
|
|
Optimalizace elektrické spotřeby inteligentní digitální domácnosti
Gomola, Roman ; Sysel, Petr (oponent) ; Kaláb, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací elektrické spotřeby v inteligentní digitální domácnosti, kde jsou spotřebiče napájeny jednak z distribuční sítě, jednak z fotovoltaického zdroje vlastníka. Na optimalizaci spotřeby budeme pohlížet jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska zatížení rozvodné sítě. Obnovitelný zdroj elektrické energie pracuje v režimu zeleného bonusu. Optimalizace je provedena pomocí backup systému a jednotky Home Manager od firmy SMA. Backup systém ve spolupráci s akumulátory bude uchovávat energii z fotovoltaického zdroje, pokud právě nebude spotřebovávána spotřebiči v domácnosti. Jelikož se může jednat o inteligentní domácnost, v níž je elektroinstalace provedena pomocí inteligentních prvků a jejich doplňků (systém Inels od firmy ELKO EP), je možné díky multimediální nástavbě a inteligentních spotřebičů také optimalizovat spotřebu.
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
| |
host ::
