| |
|
Vývoj terapeutického prostředku pro pasivní imunizaci nemocných cystickou fibrosou
Pacholíková, Lenka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Švédová, Martina (oponent)
Cystická fibróza (CF) je jedním z nejčastějších dědičných onemocnění. Toto vrozené onemocnění, způsobené mutací genu produkujícího protein CFTR, postihuje zejména dýchací a trávicí soustavu. Z hlediska ohrožení života je nejzávažnější postižení respiračního systému. Pacienti s CF trpí opakovanými infekcemi, které vedou k rozvoji chronického zánětu a postupné destrukci plicní tkáně. Typickým specifickým mikroorganismem kolonizujícím plíce pacientů s CF je Pseudomonas aeruginosa. Právě infekce plic vyvolané tímto mikroorganismem jsou nejčastější příčinou úmrtí pacientů s CF. V současnosti jsou nejčastěji v terapii infekcí P. aeruginosa používána antibiotika. Vzhledem ke vzniku rezistencí jsou však hledány nové možnosti terapie. Jednou z možností je pasivní imunizace CF pacientů pomocí specifických slepičích protilátek proti P. aeruginosa. Pro sledování vlivu IgY na adhezi bakterií P. aeruginosa na buňky plicního epitelu bylo potřeba nalézt vhodný modelový systém. V této souvislosti byl hledán objektivní způsob vyhodnocení těchto adhezních testů založený na vizualizaci bakterií P. aeruginosa a plicních epiteliálních buněk. Nejprve bylo testováno značení bakterií P. aeruginosa pomocí sloučenin CellTracker, resazurinu, FITC a následně také pomocí barviva PKH 26. Značení plicních epiteliálních buněk bylo...
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Možnosti fyzioterapie pacientů s chronickou formou respiračního onemocnění v plicní léčebně
Švehlová, Eliška ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Cílem práce je prokázat, že aktivní techniky respirační fyzioterapie doplněné inhalacemi pomáhají účinně řešit akutní i chronické dechové obtíže. Dokázat, že vlivem této terapie vzrůstá pacientova motivace k uvědomění si významu a efektivity dechových cvičení. Přínos zmiňované terapie se promítá i do oblastí profesního individuálního pacientova života, jehož kvalita se odrazí i v rodinných a sociálních vztazích. Dokázat význam plicní rehabilitace jako komplexního a multidisciplinárního programu péče o pacienty s chronickým respiračním onemocněním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Výsledky vysokodávkované chemoterapie s podporou periferních kmenových buněk u pacientůs mnohočetným myelomem: zkušenosti centra. Srovnání jednotlivých léčebných postupů
Mecl, Jan ; Špička, Ivan (oponent) ; Kořen, Jan (vedoucí práce)
Při terapii MM se využívá separace kmenových buněk nemocného, a jejich následný převod po vysokodávkované chemoterapii, tzv. autotransplantace (ASCT - Autologuous Stem Cell Transplantation). Ke zmnožení periferních kmeňnových buněk před jejich separací slouží mobilizace resp. stimulace podáním cytostatik, jako cyklofosfamid (CFA) nebo jejich kombinací (např. režim IVE -ifosfamid, vepesid, epirubicin) spolu s růstovým faktorem G - CSF (granulocyte - colony - stimulating factor). ASCT může být jednoduchá nebo opakovaná, podle výsledného efektu, resp. standardních protokolů používaných v různých centňrech. Mým úkolem je porovnat různé typy separací kmenových buněk z hlediska úspěšnosti zmnožení kmenových buněk a z hlediska časové náročňnosti separací. Jinými slovy porovnat reakce pacientů na mobilizaci a na náňslednou autotransplantaci kmenových buněk. K separaci kmenových buněk byl použit separátor COBE Spectra schopný separovat plnou krev na její jednotlivé komponenty. K autotransplantaci byla použita standardní metoda. Pracovní skupinou bylo 167 nemocných s mnohočetným myelomem, u kterých jsem porovnával jak typ a délku jednotlivých separací a výtěžek CD 34+ buněk (jednoho z hlavních typů kmenových buněk), tak výsledky terapie jednoduché autotransplantace 1ASCT a opakované 2ASCT. Práce prokázala, že...
|
|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Komunikace jako součást každodenní ošetřovatelské péče na JIP.
FROLÍKOVÁ, Miloslava
Komunikace jako součást každodenní ošetřovatelské péče na JIP. Bakalářská práce, zpracovaná na téma Komunikace jako součást každodenní ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče, se zabývá současnou problematikou komunikace. V teoretické části se zabýváme obecnou charakteristikou jak verbální tak i neverbální komunikace a zároveň zde popisuje komunikaci na jednotkách intenzivní péče s dospělými, případně dětskými pacienty a její zvláštnosti i možná úskalí. Tato část se také věnuje konceptu basální stimulace a následné její začlení do ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče. Práce se také zabývá rolí sestry v edukaci rodiny pacientů na jednotkách intenzivní péče. V další části bakalářské práce jsou uvedeny cíle a hypotézy. První cíl byl zaměřen na zmapování možných rozdílů při aplikaci komunikačních dovedností na jednotkách intenzivní péče různého zaměření. Druhý cíl byl zaměřen na zjišťování možného využití konceptu basální stimulace do ošetřovatelské péče jako možnosti komunikace. Třetí cíl si klade za úkol zmapovat, jaký způsob komunikace je v ošetřovatelské péči preferován sestrami na jednotkách intenzivní péče. Na základě stanovených cílů práce byly vytvořeny hypotézy. Hypotéza 1 (H1) předpokládala, že komunikační dovednosti v ošetřovatelské péči se liší dle zaměření jednotky intenzivní péče. Hypotéza 2 (H2) předpokládala, že významným faktorem, ovlivňující komunikaci, je četnost léčebných výkonů. Hypotéza 3 (H3) předpokládala, že významným faktorem ovlivňující komunikaci je četnost ošetřovatelských intervencí. Hypotéza 4 (H4) předpokládala, že časová náročnost v rámci ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče ovlivňuje efektivnost aplikace basální stimulace na nemocných. Hypotéza 5 (H5) předpokládala, že u pacientů na jednotkách intenzivní péče je, dle zaměřenosti, více preferovaná verbální komunikace. Pro výzkumné šetření bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Anonymní dotazníky byly určeny sestrám na jednotkách intenzivní péče různého zaměření ve FN Plzeň v Plzni. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hypotéza 2 (H2), hypotéza 4 a 5 (H4, H5) se potvrdila a hypotéza 1 (H1) a hypotéza 3 (H3) se nepotvrdila. Zároveň byly naplněny všechny tři cíle. V závěru bakalářské práce je doporučeno pro ošetřovatelskou péči na jednotkách intenzivní péče bez ohledu na zaměření zejména respektování intimity pacienta při provádění ošetřovatelských intervencí a zároveň zkvalitnění komunikačních dovedností při péči o pacienta v bezvědomí, edukaci nejen teoretických, ale především praktických prvků konceptu bazální stimulace ošetřovatelského personálu.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou sclerosis multiplex
Bezděkovská, Šárka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Doležil, David (oponent)
Roztroušená skleróza vážně zasahuje do života především mladých lidí, kteří stojí na počátku kariéry, zakládají rodiny, budují svůj domov. Narůst nových případů mě vedl ke zpracování případové studie mladé pacientky s diagnózou RS. Příznivá prognóza onemocnění závisí na včasné diagnostice a neprodleném zahájení léčby. Jen tak se může předejít těžké invalidizaci pacienta. Dříve byla tato nemoc tabuizována, a proto se domnívám, že by toto téma mělo být více diskutováno. Ve své práci se zaměřuji nejprve na část teoretickou, kde uvádím souvislosti s anatomií, fyziologií, historií, epidemiologií. Uvádím rizikové faktory, klinický obraz nemoci, možné formy RS, jejich diagnostiku a komplexní léčbu. V ošetřovatelské časti popisuji ošetřovatelský proces, uvádím ošetřovatelské diagnózy stanovené ke dni zahájení injekční léčby. Zabývám se psychologickým zhodnocením pacientky po stanovení diagnózy, v průběhu léčby a ošetřovatelské péče. Podrobně se zabývám způsobem aplikace léků a možnými riziky, které mohou nastat. Práci uzavírám edukační kapitolou s informacemi, které by měl obdržet každý pacient s touto diagnózou. Cílem mé práce je poskytnout veškeré kompletní informace o této problematice s možnosti aplikace ošetřovatelského procesu i u ambulantních pacientů.
|
host ::
