|
|
Komunikace jako součást každodenní ošetřovatelské péče na JIP.
FROLÍKOVÁ, Miloslava
Komunikace jako součást každodenní ošetřovatelské péče na JIP. Bakalářská práce, zpracovaná na téma Komunikace jako součást každodenní ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče, se zabývá současnou problematikou komunikace. V teoretické části se zabýváme obecnou charakteristikou jak verbální tak i neverbální komunikace a zároveň zde popisuje komunikaci na jednotkách intenzivní péče s dospělými, případně dětskými pacienty a její zvláštnosti i možná úskalí. Tato část se také věnuje konceptu basální stimulace a následné její začlení do ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče. Práce se také zabývá rolí sestry v edukaci rodiny pacientů na jednotkách intenzivní péče. V další části bakalářské práce jsou uvedeny cíle a hypotézy. První cíl byl zaměřen na zmapování možných rozdílů při aplikaci komunikačních dovedností na jednotkách intenzivní péče různého zaměření. Druhý cíl byl zaměřen na zjišťování možného využití konceptu basální stimulace do ošetřovatelské péče jako možnosti komunikace. Třetí cíl si klade za úkol zmapovat, jaký způsob komunikace je v ošetřovatelské péči preferován sestrami na jednotkách intenzivní péče. Na základě stanovených cílů práce byly vytvořeny hypotézy. Hypotéza 1 (H1) předpokládala, že komunikační dovednosti v ošetřovatelské péči se liší dle zaměření jednotky intenzivní péče. Hypotéza 2 (H2) předpokládala, že významným faktorem, ovlivňující komunikaci, je četnost léčebných výkonů. Hypotéza 3 (H3) předpokládala, že významným faktorem ovlivňující komunikaci je četnost ošetřovatelských intervencí. Hypotéza 4 (H4) předpokládala, že časová náročnost v rámci ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče ovlivňuje efektivnost aplikace basální stimulace na nemocných. Hypotéza 5 (H5) předpokládala, že u pacientů na jednotkách intenzivní péče je, dle zaměřenosti, více preferovaná verbální komunikace. Pro výzkumné šetření bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Anonymní dotazníky byly určeny sestrám na jednotkách intenzivní péče různého zaměření ve FN Plzeň v Plzni. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hypotéza 2 (H2), hypotéza 4 a 5 (H4, H5) se potvrdila a hypotéza 1 (H1) a hypotéza 3 (H3) se nepotvrdila. Zároveň byly naplněny všechny tři cíle. V závěru bakalářské práce je doporučeno pro ošetřovatelskou péči na jednotkách intenzivní péče bez ohledu na zaměření zejména respektování intimity pacienta při provádění ošetřovatelských intervencí a zároveň zkvalitnění komunikačních dovedností při péči o pacienta v bezvědomí, edukaci nejen teoretických, ale především praktických prvků konceptu bazální stimulace ošetřovatelského personálu.
|
host ::
RSS.