Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Literatura socialistického realismu: Východiska, struktury a kontexty totalitního umění
Šámal, Petr
A collection of studies presented on the conference Socialist realistic literature: Bases, structures and contexts of totalitarian art.

Trendy vývoje nábytku ČR od roku 1960 do současnosti
Krenarová, Eliška
Bakalářská práce se věnuje nábytku vyráběnému v Česku od 60. let 20. století po současnost a postojům české společnosti, které se v nábytkovém tvarosloví odrážejí. Zmapovaná éra popisuje dobu socialistického realismu, postmoderny a nedávné historie až do přítomnosti. Na začátku každé kapitoly (každého desetiletí) je nastíněna všeobecně známá dobová situace, dále za pomoci literatury vykreslen stav nábytkářského průmyslu a na konci kapitoly souhrn poznatků. Výsledkem práce je graf vývoje nábytku v minulosti i odhad budoucnosti, která jsou rozebrána v diskusi.

Národní mýtus kontra socialistický realismus: Diviš, Filla, Fulla
Winter, Tomáš
Článek se věnuje srovnání děl Aléna Diviše, Emila Filly a Ľudovíta Fully s tematikou národního mýtu, které se dostaly po roce 1948 do rozporu s oficiální ideologií socialistického realismu.

Ostalgie v českém výtvarném umění
HULEOVÁ, Markéta
Diplomová práce Ostalgie v českém výtvarném umění shrnuje uměleckou tvorbu nedávné české historie padesátých a šedesátých let 20. století a zásadní pojem této české kulturní doby - socialistický realismus. V opozici, termínu socialistický realismus, stojí termín Ostalgie, moderní termín pro nostalgickou vzpomínku na dobu normalizace. Cílem teoretické části této práce je vysvětlení obou hlavních termínů a zaměření se na kulturní aspekty, které nám doba sociálně reálného života přinesla nebo se snažila odepřít. V praktické části navazuji na teoretickou část v tvorbě plakátu, který je veden v retro ostalgickém duchu.


Obchodní vztahy Číny po vstupu do WTO
Gažar, Marek ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Zapletal, Petr (oponent)
První kapitola této práce pojednává o Světové obchodní organizaci. Popisuje její vznik, dohody zřizující tuto organizaci a strukturu. Druhá kapitola se zabývá procesem liberalizace zahraničního obchodu Číny a přechodem z centrálně plánovaného modelu ekonomiky na model socialisticky tržní. Třetí část je poté analýza obchodních vztahů Číny po vstupu do WTO. Popíše obchodní vztahy s největšími čínskými obchodními partnery USA, EU, Japonskem, zeměmi ASEAN a dále také specifické vztahy, jež má Čína s Ruskem a se svým Speciálním Administrativním Regionem Hong Kong.

Skupina Experiment a tvůrčí skupiny na přelomu 50. a 60. let
Smetanová, Marie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Anotace: Stěžejním tématem této práce je skupina Experiment, kterou založili v roce 1959 čtyři malíři. Tito umělci - František Dvořák, Radoslav Kutra, Jaroslav Uiberlay a Miloslav Jemenka - narození v druhé polovině dvacátých let dvacátého století, náleželi ke generaci malířů, která měla možnost studovat až po skončení války a která se zásadním způsobem podepsala na podobě výtvarného projevu v šedesátých letech u nás. Hlavním úsilím těchto malířů bylo překonání uniformity socialistického realismu a návrat a zhodnocení meziválečného umění jak našeho, tak evropského. Pocit "stojaté vody" a vulgarita popisného realismu podnítila mnohé umělce k založení skupin, ve kterých se díky vzájemné konfrontaci formovaly jejich názory a umělecké směřování. Na přelomu padesátých a šedesátých let vzniká celá řada "tvůrčích skupin", jejichž vznik umožnil Svaz československých výtvarných umělců, a přestože působil stále jako přísný dohlížitel, umožnil tak mnohým mladým umělcům vystavit práce, které nebylo do té doby možné zhlédnout na veřejnosti. Hnutí tvůrčích skupin spolu s Experimentem, který byl spíše malou, ale o to jednotnější formací, se zasloužilo o uvolnění režimních poměrů v SČSVU, které vrcholilo v roce 1964 vítězstvím liberálního křídla a zvolením Adolfa Hoffmaistera do čela Svazu.

Obraz sovětského člověka a Sovětského svazu v československé propagandě 1951 - 1952
Štáhlová, Eva ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se věnuje československé komunistické propagandě. V první části je popsán vývoj československo-sovětských vztahů od doby vzniku samostatného Československa roku až do roku 1949.Druhá kapitola se snaží charakterizovat Československo v době totalitního stalinismu počátku padesátých let dvacátého staletí. Konečně třetí část je zaměřena na socialistický realismus, přičemž hlavní část práce spočívá v analýze dobové literatury a tisku a popisu mechanismů komunistické propagandy stran obrazu sovětského člověka a Sovětského svazu.

Zahraniční výstavy v Praze mezi lety 1945-1953
Hosťák, Jan ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Serranová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá zahraničními výstavami pořádanými jednotlivými pražskými spolky a galerijnímu institucemi v Praze mezi lety 1945-1953. V záhlaví chronologicky řazených kapitol se nejprve věnuje širším kulturním souvislostem v Československu. Na základě dobových článků přibližuje slohový posun od "formalismu" k socialistickému realismu v návaznosti na změnu politického systému. Rovněž mapuje jednotlivé výstavy a jejich reflexi v tehdejším tisku.

Ženy skupiny UB 12 v kontextu dobové české kultury
Štroblová, Kateřina ; Hoftichová, Petra (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I spo1ečensko - kultumí scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modemu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Jednou z takových skupin byla i UB 12, založená roku 1959. Uskupení nebylo generačně jednotné, pojítkem kromě vzájemných vztahů byl vedle obdivu k francouzské kultuře a umění také příklon některých členů k tzv. poetice všedního dne. UB 12 ukončila svou činnost po roce 1968. Přestože skupina nebyla umělecky příliš jednotná a neměla ani společný manifest (což často vedlo k jejímu hodnocení jako průměmé či nevýrazné), zaujala v českém umění významné místo. Mnozí členové UB 12 (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Hlavní částí práce jsou portréty ženských členek skupiny UB 12- Věry...