| |
|
Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy
BRAVENEC, Roman
.Jednou z povinností každé obce, bez ohledu na velikost správního území, počet obyvatel nebo typ, je chránit své obyvatelstvo před hrozícím nebezpečím, to znamená řádně se připravit na řešení mimořádných nebo krizových událostí, které mohou obce postihnout. Název diplomové práce "Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy" jsem zvolil především s ohledem na skutečnost, že právě oblast bezpečnosti je dle mých zkušeností opomíjena a podceňována, popřípadě odkládána na později nebo se orgány obcí o tuto problematiku zajímají pouze okrajově. Jistou výhodu mají obce s rozšířenou působností, nebo větší obce, které jsou personálně, odborně a materiálně lépe vybaveny, a kdy řadu úkolů v rámci připravenosti na mimořádné události a krizové stavy plní v jejich prospěch hasičské záchranné sbory krajů. Prvním cílem diplomové práce je představit principy fungování obce a jejích orgánů, vymezit povinnosti a pravomoci obcí při mimořádných událostech a krizových stavech. Dále sestavit základní přehled o legislativních nástrojích územních samosprávných celků a jejich nepostradatelné postavení v rámci krizového managementu a bezpečnostního systému ČR. Druhým cílem je vyhodnocení krizového potenciálu správního územní obce Loučovice za použití krizového plánu jihočeského kraje a krizového plánu ORP Český Krumlov. Tyto plány jsou zpracovány pro velké územní celky, tudíž jsou obecné. Naopak plán krizové připravenosti je plánovací dokument, který konkretizuje činnost při řešení mimořádných událostí nebo krizových stavů vzhledem k podmínkám obce. K naplnění cílů práce byla vytvořena výzkumná otázka: Jsou rizika a úkoly obce důvodem pro orgány obce ke zpracování plánu krizové připravenosti? K zodpovězení výzkumné otázky jsem využil odbornou literaturu, přednášky a zákonné normy. Tím bylo možné charakterizovat systém veřejné správy se zaměřením na působnost územních samosprávných celků a jejich orgánů při přípravě a řešení mimořádných situací. Následně byla vyhodnocena bezpečnostní rizika obce Loučovice při možném ohrožení svého území a ze získaných informací byl zpracován návrh plánu krizové připravenosti, jako jedna z nezbytných součástí krizového managementu, kterou je plánování. K identifikování hrozeb a jejich příčin byl využit Krizový plán jihočeského kraje, Krizový plán ORP Český Krumlov a Výpis plánu opatření k ochraně obyvatel pod vodním dílem Lipno I. a II. před zvláštní povodní pro obec Loučovice. Další významné informace byly získány díky součinnosti HZS Jihočeského kraje, pracovníkům Povodí Vltavy, s. p., a z archivních dokumentů obecního úřadu. Na základě vlastního sběru dat byl vypracován ucelený dokument obsahující souhrn nejdůležitějších úkolů samosprávy při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových stavů, který bude použit jako manuál pro starostu a orgány obce Loučovice v rámci rozšíření znalostí v oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Praktická část diplomové práce obsahuje Plán krizové připravenosti obce Loučovice využitelný při vzniku a řešení krizové situace na území obce. Zároveň plán bude využíván pro školení zaměstnanců obce, k seznámení právnických osob a občanů s charakterem možného ohrožení.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Strategie rozvoje organizace
Andreeva, Alexandra ; Tichá, Ivana (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Předmětem diplomové práce Strategie rozvoje organizace je popis interních zdrojů společnosti EcoDům s.r.o. (existující firma s fiktivním pracovním názvem) a jeho vnějšího prostředí, analýza cílového trhu a jeho vývoj. V práci se navrhuje, jak lze strategii podniku optimalizovat. V první části se práce věnuje teorii vytváření strategie se všemi aspekty, které souvisejí s tímto tématem. V druhé - praktické části je popsán současný stav společnosti EcoDům s.r.o., provedena SWOT analýza na základě interní a externí analýzy a navrženo uzpůsobení firemní strategie pro větší ziskovost a výkonnost firmy.
|
|
Politické aspekty řízení a rozvoje vybrané obce (případová studie obce Tmaň)
Ježková, Martina ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Tématem diplomové práce je vliv místní samosprávy na rozvoj obce Tmaň a politické aspekty řízení obce Tmaň. První část této práce se zabývá teoretickým vymezením zkoumané problematiky, například správa, obec, financování obcí a samospráva obce. Druhá část práce se zaměřuje na plnění jednotlivých dílčích cílů práce, především se zaměřuje na problematiku místní samosprávy po roce 1989, dále jsou vymezeny socioekonomické ukazatele obce Tmaň a složení samosprávy. Detailně je analyzován rozhodovací proces zastupitelstva obce zvoleného na období 2014 až 2018, jenž byl v průběhu roku 2015 sledován metodou zúčastněného pozorování. V práci jsou též vymezeny zájmové skupiny, podnikatelské subjekty a jejich spolupráce a vztah k místní samosprávě. Dílčí část práce představuje také analýza výsledků komunálních voleb za období 1990 až 2014 a současně jsou zjišťovány rysy těchto voleb, které jsou následně porovnány s teoretickými poznatky. V závěru práce je na základě poznatků získaných ze zúčastněného pozorování a průběžného dotazování vyhodnocen vliv místní samosprávy na rozvoj obce Tmaň a jaké jsou politické aspekty řízení obce Tmaň.
|
|
Sociální a ekonomický rozvoj obce Roztoky u Jilemnice
Süssová, Nicolle ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Tématem bakalářské práce je Sociální a ekonomický rozvoj obce Roztoky u Jilemnice. Cílem práce je zanalyzovat a zhodnotit dosavadní socioekonomickou situaci v obci a provést analýzu demografických, ekonomických, sociálních a kulturních aspektů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je založena na charakteristikách pojmů, které jsou klíčové pro pochopení problematiky práce. Zabývá se pojmy, jako je: obec, veřejná správa, teorie regionu nebo mikroregiony. Druhá, praktická část, se zaměřuje na charakteristiku obce, tedy její vznik, historii a geografickou polohu. Empirický výzkum je soustředěn na demografickou struktura, ekonomickou charakteristiku, spolkovou činnost a v neposlední řadě na občanskou vybavenost. Jeho součástí je i anketní šetření, na jehož základě byly zjištěny názory občanů na život v obci. Veškeré získané poznatky jsou shrnuty ve SWOT analýze, která interpretuje silné a slabé stránky obce, její příležitosti a hrozby.
|
|
Zážitkový kurz jako prostředek rozvoje komunikace mládeže s mentálním postižením
Kroupová, Kateřina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o možnosti rozvoje sociální komunikace u mládeže s mentálním postižením, která využívá sociální službu osobní asistence. K rozvoji komunikace využívá prostředku zážitkového kurzu. K výzkumnému šetření byl použit dotazník, který prokazuje, že osobní asistence je klienty využívána především ve školním prostředí a při doprovodech. Přes tuto skutečnost je zájem o zážitkový kurz ze strany asistentů značný. Téměř všichni jej považují za možnost, jak svého klienta lépe poznat a zkvalitnit tak poskytovanou sociální službu. Další výzkumné šetření bylo zaměřeno na komparaci individuálních plánů uživatelů sociální služby osobní asistence. V tomto šetření se potvrdila důležitost práce osobních asistentů, kteří mají prokazatelný vliv na rozvoj komunikace a socializaci osob s mentálním postižením. Řízené rozhovory s klienty ukázaly, že společné silné zážitky získané během zážitkového kurzu, přeměněné na zkušenost, mohou vztahy mezi asistentem a klientem pozitivně ovlivňovat. Snadněji pak dosahují cílů zaměřených na rozvoj komunikace, které klientovi usnadňují orientaci ve společnosti. V budoucnu bych všech získaných zkušeností chtěla využít při návrhu a realizaci zážitkového kurzu pro asistenty a jejich klienty v roli lektora zážitkové akce.
|
|
Místní akční skupina (MAS) Říčansko jako nástroj rozvoje venkova v daném regionu
Žilková, Monika ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Obsahem práce je zhodnocení MAS jako nástroje rozvoje daného venkovského regionu. Výchozí hypotéza je, že MAS Říčansko má na svůj region vliv a tento vliv lze hodnotit kladně. Je sledován vývoj a směry v oboru rozvoje venkova se zaměřením na metodu LEADER. Dále je pro potřeby závěrečného zhodnocení rozebrána struktura MAS, výběr podporovaných projektů a realizace projektů spolupráce. Část práce se věnuje charakteristice a současné situaci regionu MAS Říčansko. Jako podklad pro návrh projektů v problémových oblastech slouží charakteristika aktivit některých zahraničních MAS (LAG) v Německu a Rakousku. Cíle práce je dosaženo pomocí rozhovorů s pracovníky MAS Říčansko a srovnání její struktury a zaměření s doporučenými a povinnými náležitostmi pro MAS. Dále bylo porovnáno zaměření podpořených projektů s ohledem na problémové oblasti regionu. Hlavní součástí hodnocení práce MAS bylo dotazníkové šetření mezi obyvateli regionu, partnery MAS a držiteli regionální značky Zápraží originální produkt, které bylo zaměřeno na znalost aktivit MAS a spokojenost s jejím působením. Ekonomická efektivita projektů MAS byla hodnocena pomocí analýzy nákladů a přínosů (CBA) vybraného projektu. Vzhledem k charakteru projektu byla její metodika pozměněna a jako jeden z výsledků práce je navrhováno pro hodnocení efektivity projektů spolupráce používat místo CBA analýzu užitku nákladů (CUA). Získané poznatky o práci MAS Říčansko jsou shrnuty do závěru, že MAS Říčansko má na region kladný vliv. Závěr také obsahuje poznatek, že tento fakt je udržitelný pouze v případě, že MAS bude reagovat na změny v regionu a na jejích aktivitách se budou podílet místní aktéři všech sektorů v dostatečném zastoupení.
|
|
Využití speciálních fyzioterapeutických metodik u syndromu zmrzlého ramena
KUBALÁKOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je syndrom zmrzlého ramene. Jedná se o časté postižení ramenního kloubu, ale patří mezi nejméně objasněné onemocnění ramene. Má zcela typický průběh a objektivní nález, charakteristické je zejména omezení aktivní i pasivní hybnosti. Tento syndrom je velmi bolestivý dlouhotrvající stav. Pacienti se obvykle uzdraví, ale už nikdy nemusí získat zpět svou plnou hybnost. Cílem první části práce je zpracování teoretických podkladů týkajících se dané problematiky. Cílem výzkumné části byl výběr klientů se syndromem zmrzlého ramene a praktické ověření jednotlivých vyšetřovacích a terapeutických postupů používaných ve fyzioterapii. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů.
|
|
Dopady současných legislativních změn na realizaci rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností
EFENBERKOVÁ, Marcela
Rodinnou péči označujeme jako neformální péči, která uspokojuje potřeby nesoběstačné osoby v jejím přirozeném domácím prostředí. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí vlastních priorit. Aby rodinní pečovatelé nebyli ohroženi na zdraví a mohli poskytovat kvalitní péči, je třeba jim poskytovat pomoc a podporu ? finanční, legislativní, institucí. V teoretické části práce se na základě metody analýzy dokumentů zabývám charakteristikou integrované péče pro rodiny pečující o nesoběstačnou osobu a její zapracování do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a Komunitního plánu sociálních služeb Písek na období 2008 - 2010, jež odpovídají za dostupnost sociálních služeb. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jak jsou naplňovány integrované formy podpory vůči rodinným pečovatelům pečující o osoby se sníženou soběstačností na území samosprávného obvodu Písek. Výzkumný soubor, který tvořili rodinní příslušníci poskytující pomoc osobám, které pobírají příspěvek na péči z měst Písek a okolí, Protivínsko, Mirovicko a Miroticko, potvrdil, že ne ve všech městech a obcích lze si sjednat sociální službu. Na základě výzkumu jsem zjistila, že i když právní úprava umožňuje poskytovat celou škálu zdravotně sociálních služeb, existují v regionu velké rozdíly v zastoupení poskytovatelů. Zkvalitnění péče je třeba docílit rozvojem sítě sociálních služeb, kterými by byly uspokojovány potřeby každé komunity. Především je třeba se zaměřit na rozvoj pečovatelské služby, denních stacionářů, center denních služeb, odlehčovacích služeb, osobní asistenci, při kterých je zachována rodinná péče.
|
host ::
