| |
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
Josef Poch, jeho činnost na Podbrdsku a vliv na české knihovnictví
Stluková, Iva ; Buřilová, Marcela (vedoucí práce) ; Kurka, Ladislav (oponent)
Tématem bakalářské práce je život, činnost a dílo českého knihovníka Josefa Pocha. V jejím úvodu je představen Pochův život a práce obecně. Dvě kapitoly jsou zaměřené na jeho působení na Podbrdsku. Pojednávají o jeho aktivitách v tomto regionu v oblasti knihovnické, kulturní a lidově výchovné. Dále o jeho působení v Městské knihovně v Berouně, jejíž historie a vývoj je zde také popsán. Kulturní a společenský život v regionu je zde zobrazen na pozadí Pochovy činnosti. Poslední kapitola představuje Pochovo dílo a jeho vliv na české knihovnictví. Ucelený obraz je shrnut v závěru.
|
|
Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století
Novotná, Markéta ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (oponent)
Předložené pojednání navazuje na diplomovou práci o Karlštejnské manské soustavě, v jejímž rámci jsem si vymezila několik období, která by mohla být ještě samostatněji a hlouběji analyzována. Na následujících řádkách jsem se pokusila více proniknout do prvních dvou vytyčených etap, jež se obě týkají problematiky kolem vzniku karlštejnských lén. V první části nazvané Kamýk nad Vltavou a jeho vilikace, která vznikla na základě stejnojmenného článku1, jsem se soustředila na postižení celkové hospodářsko-společenské situace na Kamýcku, do níž jsem pak zasadila osudy zdejších lén. Oproti zmiňované stati jsem se snažila oprostit od metodických problémů, které mi v souvislosti s ní byly vytýkány. V druhé části jsem se zaměřila jednak na některé aspekty, jež provázely vznik hospodářského zázemí hradu Karlštejna, a jednak na dosud neznámé okolnosti vztahující se ke správním počátkům dominia. Po naznačení celkové situace jsem se pak zabývala lenní problematikou na Podbrdsku. Jelikož mnohé záležitosti, o nichž zde pojednávám, například tzv. Tetínsko či osobnost Štěpána z Tetína, už byly částečně zkoumány v jiném kontextu, jakkoliv nedostatečně, snažila jsem se především vyzdvihnout nové souvislosti a vyhnout se opakování toho, co již bylo jinde napsáno. Oproti diplomové práci jsem vzhledem k dispozicím regionu čerpala...
|
|
Minipivovary jako kulturně ekonomický fenomén
Hlaváček, Václav ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o minipivovarech, jejich vzniku a fungování v České republice a to z pohledu ekonomického i kulturního. V teoretické části jsou představeny historické souvislosti pivovarnictví, posléze i ekonomické aspekty a specifika minipivovarů. Praktická část je konkrétně zaměřená na minipivovary v podbrdském regionu, které jsou postupně charakterizovány a dále rozebrány s ohledem na kulturní význam v rámci lokality. Práce ukazuje, že minipivovary mají z hlediska obcí potenciál především v oblasti cestovního ruchu. Pro místní obyvatele znamená minipivovar příležitost k rozvoji lokální identity a uvědomění si jedinečnosti místa a regionu.
|
host ::
