|
Vztah studentů vyšší odborné školy sociální práce k výkonu profese sociálního pracovníka po ukončení vzdělání
ČÁNI, Štefan
Práce se zabývá vztahem studentů Vyšší odborné školy sociální práce v Domažlicích k výkonu profese sociálního pracovníka po ukončení studia na této škole. Práce je koncipována způsobem, kdy jsou k teoretickým východiskům přiřazovány a analyzovány výsledky vlastního výzkumného šetření, které bylo prováděno mezi studenty na uvedené škole. Výzkumné šetření je zaměřeno na zjištění faktorů, které ovlivnily studenty školy k rozhodnutí studovat sociální práci konkrétně na uvedené škole, na zjištění, zda studenti chtějí po ukončení vzdělání vykonávat profesi sociálního pracovníka, k jakému pojetí sociální práce inklinují, a na zjištění, s jakým klientem by chtěli pracovat. V etické části je rozebírána otázka, zda se lze zbavit odpovědnosti za rozhodování při výkonu profese sociálního pracovníka zvolením organizace s určitým pojetím sociální práce.
|
|
Vliv vybraných psychických faktorů na výkon závodníka ve vodním slalomu na divoké vodě
Kubričan, Pavel ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Hátlová, Běla (oponent)
Název práce: Vliv vybraných psychických faktorů na výkon závodníka ve vodním slalomu na divoké vodě Title of diploma paper: The influence of chosen psychical factors on performance of competitor in wild water slalom. Cíle práce: Cílem práce je na základě výsledků z dotazníku CSA-I 2 zjistit hodnoty všech tří složek závodní úzkosti a jejich vliv na výkon v samotném závodě. Metody: Ke zjištění hodnot složek závodní úzkosti bylo použito dotazníku CSAI-2. Výsledky byli zpracovány pomocí statistického programu SPSS. K porovnání dat byl použit neparametrický korelační výzkum. Výsledky: Vodní slalomáři mají vyšší hodnoty kognitivní a somatické úzkosti a nižší hodnoty sebedůvěry než vrcholoví závodníci z jiných sportovních odvětvích. Nebyl prokázán lineární vztah mezi jednotlivými složkami závodní úzkosti a vlastním výkonem v daném závodě. Klíčová slova: Závodní úzkost, sebedůvěra, sportovní výkon, vodní slalom.
|
|
Motivace a spokojenost zaměstnanců výrobního podniku
Olszowá, Zuzana ; Matysová, Kamila (vedoucí práce) ; Chylíková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou motivace a spokojenosti zaměstnanců. Cílem této práce je provést analýzu motivace a pracovní spokojenosti zaměstnanců ve výrobním podniku pomocí dotazníku spokojenosti a získané výstupy použít pro identifikaci oblastí nespokojenosti a vypracování návrhů změn vedoucích ke zlepšení zjištěných nedostatků. Práce si dále kladla za cíl upozornit na souvislost mezi pracovní spokojeností a motivací zaměstnanců a úrovní jejich pracovního výkonu, loajality, absence a fluktuace, stejně jako poukázat na vztah mezi motivací a spokojeností zaměstnanců a úspěšným fungováním celého podniku. Po krátkém úvodu následuje teoretická část práce, ve které je nastíněna problematika motivace a pracovní spokojenosti. Jsou zde objasněny pojmy jako jsou motivace, stimulace, pracovní motivace, pracovní spokojenost nebo motivační profil. Jsou zde také popsány vybrané teorie motivace a faktory ovlivňující pracovní spokojenost. V praktické části práce je popsán způsob řízení lidských zdrojů v podniku a samotné dotazníkové šetření provedené mezi zaměstnanci podniku. Dotazník je rozdělen do několika oblastí v rámci kterých jsou zaměstnanci dotazováni na spokojenost s jednotlivými faktory ovlivňujícími spokojenost a motivaci. Tato část práce také zahrnuje zhodnocení výsledků průzkumu a návrhy na zlepšení motivace a spokojenosti zaměstnanců. Tato část práce také obsahuje zhodnocení výsledků průzkumu a návrhy pro zlepšení motivace a spokojenosti zaměstnanců.
|
|
Odhad potenciálního produktu v ČR a jeho vztah k hospodářskému cyklu
Svatošová, Ludmila ; Kloudová, Dana (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Potenciální produkt bývá užíván jako indikátor průběhu hospodářského cyklu. Cílem této práce je porovnat výsledky jednotlivých metod odhadu potenciálního produktu a ověřit hypotézu, že potenciální produkt respektive produkční mezera mohou sloužit jako spolehlivý indikátor k určení fáze hospodářského cyklu v podmínkách České republiky v letech 1996 - 2012. K odhadu potenciálního produktu bylo použito šesti metod -- lineární trend, Hodrick-Prescottův filtr, Baxter-Kingův filtr, Butterworthův filtr, Kalmanův filtr a produkční funkce. Na základě těchto odhadů byla stanovena produkční mezera. Srovnání výsledků všech použitých metod poukazuje na shodný vývoj trendu potenciálního produktu. Všechny použité metody odhadu potenciálního produktu, kromě Butterworthova filtru, prokázaly, že jejich výsledky jsou dobrými indikátory hospodářského cyklu v České republice.
|
|
Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Potřeba je projevem nedostatku, chyběním něčeho či porušením vnitřní rovnováhy a ovlivňuje jedince k chování, které má rovnováhu znovu vytvořit. Potřeba jistoty a bezpečí je dominantní potřebou zejména u malých dětí. Je to potřeba vyhýbat se ohrožení a nebezpečí a projevuje se obecnou lidskou tendencí eliminovat úzkost. Lze ji uspokojit prostřednictvím spolehlivého a jistého mezilidského vztahu. Pocit jistoty a bezpečí umožňuje člověku získání důvěry, životních hodnot, spolehlivosti, nezávislosti, orientaci v lidském společenství i v materiálním světě. Hospitalizace dítěte znamená výrazný zásah do života jedince. Dítě je v nemocnici separováno od rodiny, od svého domácího prostředí, omezováno v pohybu, upoutáno na lůžko a obklopeno cizími lidmi v cizím prostředí s odlišným denním režimem. U dětí hovoříme o hospitalizmu, pokud jsou podmínky v nemocnici nebo ústavu, kde je dítě dlouhodobě umístěno, tak nepříznivé, že je dítě poškozováno ve svém vývoji. Z léčebného hlediska má umístění dítěte v nemocnici i kladné stránky, jako je stálý lékařský dohled a odborná péče. Jako cíl práce jsem si zvolila zjistit, zda jsou uspokojovány potřeby u často hospitalizovaného dítěte. Stanovila jsem dvě hypotézy. Potřeba bezpečí a jistoty není uspokojována u často hospitalizovaného dítěte (H1), spolupráce sestry s rodinnými příslušníky v době hospitalizace dítěte je minimální (H2). Stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ke zpracování praktické části své bakalářské práce na téma: {\clqq} Častá hospitalizace dítěte a její vliv na jeho potřebu bezpečí a jistoty.`` jsem použila kvantitativní výzkum. Jako techniku sběru dat jsem použila řízený rozhovor, pozorování a dotazník, kde jsou výzkumným souborem pacienti dětského oddělení českobudějovické a písecké nemocnice a jejich rodinní příslušníci. Výsledky ukazují, že při hospitalizaci dítěte u něj vzniká nízká míra obavy z nemocnice, jejího prostředí a zdravotnického personálu, naopak však velkému procentu dětí je v nemocnici smutno, jak po rodině, tak po kamarádech, domácím mazlíčkovi i po jejich hračkách. Při hospitalizaci dítěte je více jak polovina rodičů ubytována se svým dítětem a průměrná délka hospitalizace dítěte je ve třech pětinách 1 týden, v jedné čtvrtině případů 2-4 týdny, v jedné desetině případů 5 a více týdnů, a pouze velice nízké procento dotazovaných na otázku délky hospitalizace dítěte neodpovědělo. Informaci dítěti o nemoci, se kterou je hospitalizováno, mu poskytuje v nadpoloviční většině případů ošetřující lékař a v jedné pětině rodiče dítěte a necelá jedna desetina dotazovaných na zadanou otázku neodpověděla. Chtěla bych, aby tato práce posloužila jako učební text a byla poučným materiálem, jak pro zdravotnický personál, tak i pro rodiče hospitalizovaných dětí.
|
|
Návrh řídícího systému motocyklu k potlačení jezdeckých chyb vedoucích k nehodám
Přibyl, Tomáš ; Liška, Jiří (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Práce řeší obecný návrh systému automatického řízení výkonu motoru a brzdného účinku motocyklu tak, aby nedocházelo ke zbytečným nebezpečným situacím a ke zlepšení jízdních vlastností a k potlačení příčin vzniku nehody vlivem chybných rozhodnutí řidiče. Je požadováno navrhnout obecný systém, založený především na návrhu senzoriky a řídících obvodů, jejich vzájemných vazeb, návrh řídícího procesoru, který bude bez vědomí řidiče zasahovat do řízení motocyklu.
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Sociomapování pracovních týmů
Rozehnalová, Eva ; Wagnerová, Irena (oponent) ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se nejprve zabývá matematickými východisky sociomapování, vymezuje různé druhy sociomapování a představuje základní principy vytváření a interpretace sociomap. Sociomapování je zde také srovnáváno s vybranými sociodianostickými a statistickými metodami. V další části je stručně představena problematika pracovních týmů. Navazuje na ni vymezení předmětu a oblastí aplikace sociomapování pracovních týmů. Uvažovány jsou také různé pohledy na sociomapování, řeší se možnosti zjišťování jeho reliability a validity. Empirická část představuje výzkum interpretace sociomap. Kvalitativní studie sleduje, jakým způsobem jsou sociomapy intuitivně interpretovány a v jakých oblastech může potenciálně docházet k chybným úsudkům. Kvantitativní část zachycuje schopnost a jistotu interpretací sociomap a zjišťuje jejich závislost na základních demografických charakteristikách. Rovněž je sledován vztah jistoty interpretace a její obtížnosti.
|
|
Ekologické problémy energetiky ČR
Šilar, Martin ; Bok, Jaromír (oponent) ; Matoušek, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá současným stavem zdrojů elektrické energie v České republice a jejich návazností na ekologii. V úvodní kapitole je současný stav energetiky charakterizován. Kapitola obsahuje informace o dosavadním vývoji a struktuře instalovaného výkonu a množství vyrobené či spotřebované energie.V další kapitole je popsán obecný vliv energetiky na životní prostředí. Dále je uvedena stručná charakteristika stávajících zdrojů energie a jejich přímá návaznost na sledované ekologické problémy. Praktickou částí práce je orientační výpočet emisí u patnácti největších uhelných elektráren v České republice. Závěrečná kapitola obsahuje informace o evropské legislativě, která se zabývá snižováním oxidu uhličitého. Jsou zde také uvedena plánovaná opatření pro snížení emisí oxidu uhličitého v České republice.
|
|
Srovnání výkonu studentů při simultánním tlumočení v počáteční fázi přípravy a v závěrečné fázi studia
Renner, Jakub ; Abdallaova, Naděžda (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je zjistit, zda může existovat vztah mezi kapacitou pracovní paměti a schopností tlumočit prvky modality. S ohledem na tento cíl jsou vymezeny základní pojmy, které určují přístup k řešenému problému (pracovní paměť, modalita). Je proveden experiment, který na vzorku devíti respondentů zjišťuje rozvoj kapacity pracovní paměti (test kapacity pracovní paměti) a schopnosti tlumočit modalitu během studia tlumočení (simultánní tlumočení anglického textu s významným výskytem modálních prostředků). Na základě analýzy, vyhodnocení a statistického zpracování experimentálních dat dochází práce k závěru, že vztah mezi kapacitou pracovní paměti a schopností tlumočit modalitu existovat může.
|
host ::
