Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 359 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Lidská sexualita v novém trestním zákoníku
Mitlöhner, Miroslav
Autor v úvodu svého příspěvku uvádí zásady, ze kterých vychází nový trestní zákoník č.40/2009 Sb., zabývá se zásadní změnou ve struktuře zákona a novými skutkovými podstatami, které přináší trestní zákon.

Trest odnětí svobody
Nefová, Ivana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
89 CONCLUSION The most important achievement of the legislation in terms of penal laws is the adoption of the new Criminal Code (Act No. 40/2009 Coll.) which significantly modifies and modernizes Czech penal law. Criminal Code shall enter into force on the 1st January. The new code shall replace the existing Criminal Code (Act No. 140/1961 Coll. as amended). Particularly, the new codification of the substantive penal law may be characterized as follows: Following the intensification of the conflicts in the society and the new negative phenomena as well as forms criminal activity, rising brutality, international crime and the gravidity of criminal offences the criminal repression is being made more restrictive by increasing the term of imprisonment form some criminal offences. Criminal Code classifies the criminal offences into misdemeanours (deliberate criminal offences with the term of imprisonment of up to 5 years and all negligence criminal offences) and felonies (deliberate criminal offences with the term of imprisonment exceeding 5 years); the legal regulation isn't purposeless, but it is reflected in coherent provisions of substantive a procedural penal law (e.g. sentence of community service shall be imposed only for having committed the misdemeanour; in terms of misdemeanour, the diversion in form...

Ukládání trestu Obecně prospěšných prací soudy Plzeňského kraje
ŠIDLOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo komplexně zmapovat problematiku trestu Obecně prospěšných prací, a to za pomoci právní úpravy, která platila na počátku vzniku této práce, v porovnání s nově přijatým trestním zákoníkem, který nabyl účinnosti dne 1.1.2010. Pro sběr informací a ověření stanovené hypotézy jsem ve výzkumné části bakalářské práce zvolila nejprve kvantitativní výzkum, metodu analýzy dokumentů, techniku sekundární analýzy dat. V rámci kvalitativního šetření byla použita metoda dotazování, technika standardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl proveden s pracovníky soudů a probačními pracovníky v průběhu měsíce dubna 2010. Na základě těchto rozhovorů byly zjištěny názory odborné veřejnosti na přijetí nového trestního zákoníku, převážně na změny, které tato legislativní změna přinesla v trestu Obecně prospěšných prací. Z mého výzkumu vyplynulo, že ukládání trestu Obecně prospěšných prací soudy Plzeňského kraje neklesá, stále se pohybuje okolo 19,3 % z celkového počtu odsouzených v trestní věci. Dle názorů soudců, vyšší soudní úřednice a probačních pracovníků bylo dále zjištěno, že nový trestní zákoník by mohl pomoci zvýšit vykonatelnost trestu OPP vzhledem k povinnému předjednání, snížení horní hranice výměry trestu OPP a zpřísněním přeměny trestu OPP. Bohužel ani dokonalá právní úprava nemůže zajistit správné fungování celého systému. Velice záleží na součinnosti všech orgánů, na správné aplikaci právních předpisů a v neposlední řadě na přístupu celé společnosti. Doufám, že práce poslouží nejen jako studijní materiál, ale bude moci být použita k informování laické i odborné veřejnosti.

Oběť trestného činu s poškozením zdraví
DUŠÁKOVÁ, Lucie
Mezi ustanovení na ochranu osobnosti staví trestní zákon ochranu zdraví a života na čelní místo. Jsou to hodnoty zcela mimořádného významu, a trestné je jak jednání úmyslné, tak z nedbalosti. Bakalářská práce se zabývá problematikou obětí trestných činů s poškozením zdraví a možnosti uplatnění jejích práv při požadavku náhrady škody. Součástí je nejen rozdělení druhů obětí z nejrůznějších hledisek, ale také zmapování současné problematiky z pohledu oběti a jejím přiměřeném postavení v systému spravedlnosti a trestního práva. Zabývá se také prevencí a je tedy i vypracováním poznatků o tom, jak a zda se lze vyhnout roli oběti, a jak preventivními opatřeními snížit riziko ohrožení. Práce je kvalitativní analýzou soudních spisů Okresního soudu v Českých Budějovicích, které dokumentují případy, kdy se pachatel dopustil trestného činu ublížení na zdraví podle paragrafu 221 trestního zákona. Výzkum se pak zabývá problematikou páchání tohoto trestného činu a jeho okolnostmi, jako například přítomností agrese nebo alkoholu.


Právní úprava ochrany spotřebitele v návrhu nového občanského zákoníku
Havelková, Lenka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Šťastný, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor právní úpravy ochrany spotřebitele v aktuálně platném českém právu. Současně s ohledem na nově přijatý občanský zákoník poukazuje na změny, které nastanou v ochraně spotřebitele účinností tohoto zákona. Dále pak porovnává, jak tento nový občanský zákoník zapracovává směrnice Evropské unie týkající se této problematiky, především novou směrnici Evropské unie o právech spotřebitelů - směrnici 2011/83/EU, která byla EU přijata ke konci roku 2011 a kterou musí naše republika jako členský stát EU začlenit do svého právního řádu.

Domácí vězení v prvém roce účinnosti nového trestního zákoníku. Prvé poznatky a zkušenosti z aplikační praxe; porovnání s úpravou a praxí v SRN
Krchňavá, Zuzana ; Válková, Helena (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o trestu domácího vězení, jeho právní úpravě v novém trestním zákoníku České republiky a jeho aplikační praxi v prvém roce účinnosti s přihlédnutím k novele této úpravy z druhého roku účinnosti, zároveň přináší porovnání s právní úpravou a praxí v SRN. Nejprve je pro lepší pochopení daného tématu představeno nové dělení trestných činů podle jejich závažnosti a systém trestních sankcí, který nový trestní zákoník přináší. Dále se práce zabývá problematikou domácího vězení jako nového alternativního trestu, zde je nastíněn účel alternativních trestů a pro zajímavost je uvedena také historická právní úprava trestu domácího vězení. Hlavní část této práce tvoří kapitoly, které se věnují právní úpravě trestu domácího vězení a jeho výkonu s ohledem na nedávnou novelizaci znění tohoto zákona. Následně se práce detailněji zabývá výkonem namátkové kontroly trestu domácího vězení pracovníky Probační a mediační služby ČR a jejími nedostatky při chybějícím elektronickém monitoringu. V další části je popsána právní úprava a aplikační praxe institutu domácího vězení v SRN v porovnání s naší právní úpravou. Aplikační praxe z České republiky tvoří další samostatnou kapitolu. Závěrečná část je věnována názorům odborné veřejnosti na trest domácího vězení v průběhu prvních dvou let. Cílem...

Pojetí a kategorizace trestného činu v novém trestním zákoníku
Glatzová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Téma mojí diplomové práce zní: "Pojetí a kategorizace trestného činu v novém trestním zákoníku". Jedná se o téma velmi aktuální jak pro nauku trestního práva, tak pro aplikační praxi. Rekodifikace představuje nejen změnu právních norem, nýbrž i změnu celé teoretické koncepce a stěžejních institutů, mezi které náleží pojetí a kategorizace trestného činu. Práce sestává z osmi kapitol. První kapitola vymezuje předmět práce. V druhé kapitole jsem se soustředila na vymezení stěžejních pojmů. Jedná se o pojem trestného činu, pojetí trestného činu a kategorizace trestného činu. Jelikož je vymezení těchto pojmů výsledkem dlouhého právního vývoje i rozsáhlých společenských změn, nejprve se věnuji jejich genezi z hlediska právně-historického. V této souvislosti popisuji pojetí a kategorizaci trestného činu v trestním zákoníku císaře Josefa II. z roku 1787, Západohaličském trestním zákoníku (1803), trestním zákoníku z roku 1852, osnovách trestních zákonů z roku 1926 a 1937, trestním zákoně z roku 1950 a v trestním zákoně z roku 1961. Ve čtvrté kapitole analyzuji české návrhy reforem trestního práva hmotného, které výrazně ovlivnily finální podobu nového trestního zákoníku. Pátá kapitola představuje vlastní jádro mojí práce. Tato kapitola se dělí na čtyři části. První část je věnována formálnímu pojetí trestného...