| |
|
Víceelektrodový systém ionizačního detektoru pro environmentální rastrovací elektronový mikroskop
Uhlář, Vít ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou environmentální rastrovací elektronové mikroskopie a detekce signálních elektronů s použitím ionizačního detektoru. První část práce hovoří o principu a uspořádání environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu. Druhá část práce popisuje druhy rozptylu a jednotlivé signály, které vznikají při interakci primárního elektronového svazku se vzorkem. Třetí část práce vysvětluje problematiku nárazové ionizace a ionizačního detektoru. Experimentální část práce se zabývá použitím segmentového ionizačního detektoru a stanovením zesílení výsledného signálu z mědi a platiny v závislosti na zapojení elektrod detektoru. Dále práce zkoumá vliv uspořádání elektrod ionizačního detektoru na materiálový kontrast a na změny napěťového kontrastu na přechodu báze emitor bipolárního tranzistoru typu NPN. Všechny experimenty byly prováděny v závislosti na tlaku nasycených par v komoře vzorku.
|
|
Využití fugátu při pěstování kukuřice na siláž
VESELÁ, Miluše
Provoz bioplynových stanic řeší environmentální aspekty (hospodaření s energií, omezení negativních vlivů na životní prostředí, využití obnovitelných zdrojů energie) a jejich vliv v souvislosti s produkcí digestátu a fugátu. Toto vyžaduje stanovení závazných postupů řešení z hlediska na současnou legislativu (ochrana ovzduší, nakládání s hnojivy). Diplomová práce byla provedena v Zemědělském a obchodním družstvu Kámen na Havlíčkobrodsku, které leží 527 m n. m. Bioplynovou stanici má družstvo v provozu od roku 2011. Kromě bioplynu, využívá také fermentační zbytek odseparovaný fugát jako hnojivo, separát je využíván jako surovina pro výrobu kompostu. Diplomová práce posuzovala aplikaci fugátu na pěstování kukuřice na siláž. V jednoletém zkoumání byly posuzovány dva hybridy kukuřice a jejich reakce na hnojení fugátem. U obou hybridů bylo dosaženo vyššího výnosu biomasy a vyššího výnosu sušiny.
|
|
Představení biotopu podmáčených smrčin jako součásti lesních ekosystémů Šumavy - podklady pro environmentální výchovu
HRIČOVSKÁ, Veronika
Šumava, jedno z nejstarších pohoří v Čechách, je fenoménem téměř nedotčené přírody a územím skýtajícím mnoho přírodních zajímavostí a skvostů. Těmi nejvýznamnějšími jsou rozsáhlé lesy a mokřady. Při spojení těchto dvou ekosystémů, získáváme opomíjený biotop, kterým jsou podmáčené a rašelinné smrčiny. Práce je zaměřena na představení tohoto přehlíženého biotopu v oblasti Národního parku Šumava s poukázáním na jeho význam v oblasti zvyšování biodiverzity v krajině a retenční schopnosti tohoto biotopu. Do práce byly zapracovány všechny faktory ovlivňující šumavskou krajinu a tedy i její biotopy jako je klima, nadmořská výška, geologický vývoj a lidská činnost. Výukový program je zpracován s ohledem na zásady plynulého učení. Současně byla vytvořena informační brožura pro širokou veřejnost. Tyto materiály budou použitelné pro střediska environmentální výchovy Správy NP Šumava a další ekologické organizace v regionu.
|
|
Spolupráce škol s vnějšími partnery v rozvoji environmentální gramotnosti žáků
Frýblová, Jitka ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Hiekischová, Michaela (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce ‚Spolupráce škol s vnějšími partnery v rozvoji environmentální gramotnosti žáků' se zabývá aktuální problematikou vzdělávací politiky, a sice začleňováním environmentálního aspektu do vzdělávacích obsahů základních a středních škol. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta se objevuje ve školách v návaznosti na zavedení rámcových vzdělávacích programů jako jedno z průřezových témat, které reflektuje nové společenské potřeby. Průřezová témata a rámcové vzdělávací programy v sobě skrývají velký potenciál celkového rozvoje vzdělávací soustavy, zároveň však s sebou přinášejí nové požadavky a nároky na učitele, kteří na ně nejsou vždy zcela připraveni. Zapojení externích partnerů do výuky je tak jednou z cest, jak se s novými nároky vypořádat, neboť tito partneři mívají s přípravou ekologických vzdělávacích programů a jejich metodickými specifiky mnohaleté zkušenosti. Předkládaná diplomová práce seznamuje čtenáře s jednotlivými formami spolupráce, kdy se snaží zobecnit její silné a slabé stránky a nastínit možnosti zapojení externích vzdělávacích partnerů i do výuky jiných témat než je environmentální výchova. Práce pojednává o multidisciplinárním tématu, ve kterém se prolínají poznatky veřejné politiky, pedagogiky, etiky a ekologie. Na uvedenou problematiku se dívá skrze optiku...
|
|
Možnosti venkovní výuky environmentální výchovy v městské školce MŠ Čéčova
ŽIŽKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá výukou environmentální výchovy předškolních dětí ve věku od 3 do 6 let ve venkovním prostředí. Teoretická část je zaměřena na popis základních principů, obsahů a prostředků pro výuku environmentální výchovy v mateřské škole jako průřezového tématu vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Zdůrazněny jsou venkovní formy výuky, při kterých dochází k praktickému seznamování se světem kolem nás a vzbuzení potřeby pečovat o přírodu a život v ní, protože tvoří nepostradatelné součásti životního prostředí člověka. Neméně důležitá je i kapitola o bezpečnosti při tomto způsobu vyučování. Praktická část je zaměřena na přípravu a popis konkrétních možností venkovní výuky environmentální výchovy v rušných částech města České Budějovice v okolí MŠ Čéčova a jejich využití v souladu se školním vzdělávacím programem této vybrané školy.
|
|
Environmentální stres
Martínková, Zuzana ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Hofmannová, Jitka (oponent)
Životní prostředí, jeho stav a faktory životního prostředí ovlivňuji blahobyt člověka nejen přímo, protože ovlivňují jeho fyzické zdraví, ale také nepřímo, protože mohou způsobovat stres a tak snižovat jeho duševní pohodu a ovlivňovat celkový zdravotní stav. Cílem této práce bylo zjistit, které environmentální faktory a problémy mohou způsobovat stres a jaké faktory, jak a proč, ovlivňují vznik environmentálního stresu a zejména způsoby jeho zvládání. Významnými faktory ovlivňujícími environmentální stres a zejména strategii jeho zvládání jsou nejen vlastnosti stresoru, jeho vnímané následky a zdroje pro jeho zvládnutí, ale zejména vnímaná schopnost tento stresor zvládnout, kterou značně ovlivňují informace a zkušenosti, ale také jednání druhých. V závislosti na těchto faktorech volí jedinec pasivní nebo aktivní strategii zvládání stresoru, kterou může být pro-environmentální chování.
|
|
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
KROUFEK, Roman
Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné jednání, kognitivní složka environmentální gramotnosti takový vliv nemá. V rámci mezinárodního srovnání dosahovali nižších hodnot respondenti ze Slovenska a to ve srovnání se studenty z Česka i Turecka. Škála Nature relatedness scale se ukázala jako využitelná pro měření konkrétního prvku afektivní složky environmentální gramotnosti napříč státy, naopak škála Environmental behavior scale dosahovala nízkých psychometrických ukazatelů u všech zahraničních respondentů.
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí
Zelenka, Andrej ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat institut posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který je jedním z nejdůležitějších horizontálních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Proces EIA lze charakterizovat jako postup pro identifikaci a zhodnocení možných významných vlivů projektu na životní prostředí. Informace a výstupy získané na základě tohoto procesu jsou zohledněny rozhodovacím orgánem ještě před vydáním rozhodnutí. Proces EIA byl poprvé zakotven v USA prostřednictvím zákona o národní politice v oblasti životního prostředí (NEPA) v roce 1969. Poté byl proces EIA zaveden i v jiných ekonomicky rozvinutých zemích. Úvodní část této diplomové práce se soustředí na dvě významné mnohostranné úmluvy v oblasti životního prostředí - Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice (Espoo konvence) a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Poté je rozebrána evropská legislativa upravující proces EIA (především směrnice Rady 85/337/EHS - tzv. Směrnice EIA). Následující část analyzuje českou právní úpravu v oblasti posuzování vlivů, která je obsažena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů....
|
|
Archeobotanika barokní zahrady zámku Lemberk
PODROUŽEK, Jan
Byly odebrány vzorky z prostoru barokní zahrady v blízkosti zámku Lemberk v severních Čechách. Ze vzorků byly separovány a determinovány rostlinné makrozbytky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány s další environmentální analýzou.
|
host ::
