| |
| |
|
Ošetřovatelská péče o operační pole před operací a po operaci
KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela
Teoretická východiska Příprava operačního pole je důležitou součástí každé předoperační přípravy. Samotnou operační přípravu nelze před operačním výkonem ošidit. Ve většině případů bez důkladné operační přípravy lékař neprovede operační výkon. Výjimkou jsou urgentní operační výkony, u kterých se zajišťuje pouze ta nejzákladnější příprava před operací. Vlastní předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Do krátkodobé předoperační přípravy zahrnujeme i přípravu operačního pole. Důkladná a správně provedená příprava operačního pole snižuje vnik pooperačních komplikací spojených s operační ránou. K předcházení pooperačních komplikací slouží následná pooperační péče. Tato péče je zaměřena na kontrolu aktuálního zdravotního stavu klienta po operačním výkonu, ale také na kontrole operační rány a jejího krytí. Tyto kontroly jsou jak povinností sestry, tak i povinností lékaře. V tomto raném pooperačním období je klient přijat na standardní lůžkový pokoj, nebo na pooperační pokoj. V případě vzniku komplikací během operačního výkonu je klient přijat na oddělení JIP nebo ARO. Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu a zjistit rozdílnost přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem. Dále také zjistit zda sestry provádějí předoperační a pooperační péči o operační pole správně. K těmto cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaké jsou rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu? Jaký je rozdíl přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem? Jak provádějí sestry předoperační a pooperační péči i operační pole? Použité metody K získání potřebných informací byla zvolena kvalitativní forma výzkumného šetření pomocí hloubkových rozhovorů, metodou dotazování a následném pozorováním respondentek. Pozorování bylo provedeno metodou skrytého pozorování. Respondentkami byly sestry z urologického a chirurgického oddělení, z nemocničního zařízení na Vysočině. Sběr dat byl proveden od února do března 2014. Získaná data byla dále analyzována metodou otevřeného kódování. Výsledky Následně přepsané rozhovory a pozorování byly podrobeny důkladné analýze dat, metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Z celkové analýzy dat posléze vzniklo pět kategorií: Předoperační příprava před plánovaným operačním výkonem, Předoperační příprava před akutním a urgentním operačním výkonem, Příprava operačního pole, Péče o operační ránu po operaci, Zdravotnická dokumentace. Závěr Z výzkumu vyplývá, že o celkové předoperační a pooperační péči mají sestry velké povědomí. Zarážející je však fakt, že během poskytování této péče velmi kolísá dodržování zásad bariérové péče a intimity klienta. Závěr této práce by měl směřovat především ke zdokonalení předoperační a pooperační péče o klienta a k odstranění zjištěných nedostatků v poskytované ošetřovatelské péči. Praktickým výstupem této bakalářské práce bude článek v odborném sesterském časopise.
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
| |
|
Specifický tvar smyčky průtok-objem u nemocných se syndromem spánkové apnoe-hypopnoe v závislosti na diagnóze v oropharyngu
Drobníčková, Martina ; Špunda, Miloslav (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent)
Téma mojí diplomové práce zkoumá závislost specifického tvaru smyčky průtok-objem u nemocných se syndromem spánkové apnoe-hypopnoe na diagnóze v oropharyngu. Práce se skládá z 5 částí: úvodu, teoretické části, praktické části, diskuze a závěru. Základní skupina se specifickou křivkou obsahuje 45 pacientů. Tato specifická křivka se vyznačuje pilovitými zářezy na nádechové části křivky. Jako kontrolní skupinu jsem si zvolila také 45 pacientů s křivkou charakterizující obstrukční ventilační poruchu. Tato křivka je v obou dechových fázích oploštělá. U všech 90 pacientů se hodnotily anatomické abnormality v oropharyngu. Hodnocení je subjektivní. Tato data jsem převedla do číselné podoby a podrobila je testování vícerozměrnou statistickou metodou. Na základě diskriminační analýzy jsem zjistila, že rozlišení pacientů, zda budou na spirometrii vykazovat specifickou křivku či nikoliv podle 18 veličin sledujících abnormality horních cest dýchacích možné není. Chybovost klasifikace je 60%. Při jeho aplikaci na původní vzorek 90 pacientů došlo k překlasifikování u 54 pacientů, což je neakceptovatelné. Lze tedy konstatovat, že vyšetření pouze anatomických abnormalit není dostatečné k tomu, aby lékař dělal závěry u pacientů o tom, zda budou vykazovat křivku s pilovitými zářezy či nikoliv. Anatomické abnormality horních...
|
|
Edukace pacienta po akutním infarktu myokardu
Szabová, Iveta ; Schneiderová, Michaela (vedoucí práce) ; Švecová, Dagmar (oponent) ; Wasyliwová, Vlasta (oponent)
Autor: Iveta Szabová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Edukace pacienta po akutním infarktu myokardu Vedoucí práce: Mgr. Michaela Schneiderová, Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 94 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: infarkt myokardu, rizikové faktory, edukace, edukační proces Bakalářská práce je zaměřena na edukaci po akutním infarktu myokardu. Cílem teoretické části práce je poskytnutí informací o edukaci (jejich zásadách, samotných fázích edukačního procesu…) a o akutním infarktu myokardu a s ním spojené rizikové faktory, projevy, diagnostika, léčba. Těžiště práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření rizikových faktorů souvisejících s akutním infarktem myokardu. Zkoumaný soubor respondentů tvoří pacienti po prodělaném akutním infarktu myokardu, kteří byli hospitalizováni na I. Interní klinice FN Hradec Králové a zdraví respondenti z náhodného výběru. Součástí empirické části je také vypracování "Návrhu edukačního plánu Dietní opatření při hypercholesterolemii u pacienta po akutním infarktu myokardu."
|
| |
|
Complications during the hospitalization in patients with acute myocardial infarction treated with primary percutaneous coronary intervention
Kotrč, Martin ; Pěnička, Martin (vedoucí práce)
Tému svojej diplomovej práce Komplikácie v priebehu hospitalizácie u pacientov s akútnym infarktom myokardu liečených primárnou perkutánnou koronárnou intervenciou (PCI) som si vybral na základe svojho veľkého záujmu o kardiológiu a presnejšie ischemickú chorobu srdečnú. Danej oblasti sa chcem venovať aj profesne v budúcnosti, a preto práca mi poskytla prehĺbenie informácii a poznatkov, ktoré ako dúfam, v budúcnosti využijem vo svojej lekárskej praxi. Ischemická choroba srdečná a mortalita či už priamo na následky infarktu myokardu, alebo jeho komplikácii je jedným z predných civilizačných problémov súčasnosti. V Českej republike bol počet hospitalizovaných pre akútny IM v roku 1996 26 026, úmrtnosť mužov bola 157,6/100 000 a žien 109,2/100 000 obyvateľov. V roku 2000 bolo s akútnym IM hospitalizovaných 22 042 i s poklesom úmrtnosti u mužov o 18% a žien o 17%. Priemerná ošetrovacia doba sa medzi rokmi 1994 a 1999 skrátila z 12,7 na 8,9 dňa, tj. o 30%. Naďalej ale ochorenia obehovej sústavy v ČR zostávajú najčastejšou príčinou smrti a spôsobujú 54,9% všetkých úmrtí (ÚZIS, 2000). Prehospitalizačná mortalita sa v priebehu posledných 30 rokov znížila len mierne, ale naproti tomu, vďaka rýchlemu vývoju terapeutických metód, prudko klesla nemocničná mortalita a následne i dlhodobá mortalita (30 dní a/lebo 6...
|
|
Ošetřovatelský proces u nemocného se syndromem diabetické nohy
Kostka, Oliver Oldřich ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Štěpán, Jan (oponent)
K tématu mé bakalářské práce mě přivedla praxe na interním oddělení a osobní zkušenost s pacientem trpícím syndromem diabetické nohy, který je závažnou komplikací onemocnění cukrovkou. Vzniká u pacientů se sníženou citlivostí nervů a narušeným krevním oběhem. U nich může i z drobného poranění - otlak, spálenina a podobně - vzniknout vřed, který se kvůli nedostatečnému krevnímu oběhu velmi špatně hojí, může vzniknout i sněť. Mohou být postiženy i kosti (zánětem nebo rychlým odbouráváním kostí), a protože nebolí, onemocnění se může rychle zhoršit. V Česku v roce 2006 postihl syndrom diabetické nohy přes 40 tisíc lidí, z toho necelých osm tisíc podstoupilo amputaci. Z mého předchozího studia jsem se na praxi často setkával s lidmi, kteří trpěli tímto syndromem a proto jsem se na toto téma více zaměřil. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
