Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 157 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 

Studium záření na radiových vlnách
VARNUŠKA, Pavel
Předkládaná diplomová práce pojednává o amatérské radioastronomii. Práce obsahuje základní informace z oboru radioastronomie a části fyziky, která se zabývá elektromagnetickým zářením, a obsahuje také důležité informace o naší nejbližší hvězdě Slunci. Součástí práce je i popis radiového přijímače a antény, které slouží pro příjem radiového signálu ze Slunce. Je zde nastíněn postup výroby přijímače Radio JOVE a měření na tomto přijímačí.

Laserová absorpční spektroskopie
Vyhlídka, Štěpán ; Plašil, Radek (vedoucí práce) ; Hrubý, Vojtěch (oponent)
Studium rekombinace iontů H+ 3 a N+ 2 v chladném plazmatu hraje klíčovou roli pro pochopení chemické kinetiky například v prostředí mezihvězdného pro- storu či ve vrchních vrstvách planetárních atmosfér. K jejímu studiu se používá různých experimentálních metod, jejichž důležitou součástí je právě laserová ab- sorpční spektroskopie. Z absorpčních spekter sledovaných iontů lze určit jejich koncentrace a teplota. V rámci této práce je čtenář stručně seznámen s dvěma spektroskopickými technikami - Cavity ringdown spectroscopy a Laser induced reaction technique. Jsou popsána základní rozšíření spektrálních čar a z absorpčního spektra iontů H+ 3 a N+ 2 naměřených výše uvedenými metodami je určena jejich kinetická tep- lota. Protože je ale ovlivněna spektrální šířkou použitých laserový diod, součástí této práce je také popis jejího měření pomocí self-heterodynní metody a Fabry- Pérotova interferometru. Spektrální šířka je určena pro infračervený diodový DFB laser. 1

Variabilita polymorfizmu v genu FABP3 a jeho asociace s ukazateli kvality masa u prasat
Boleslavová, Štěpánka
Cílem diplomové práce bylo studium variability genu FABP3 v populaci prasat plemene české bílé ušlechtilé. Analyzovat jejich asociaci s ukazateli produkce vepřového masa. Gen FABP3 patří do multigenové rodiny FABP (proteiny vázající mastné kyseliny mající vliv na přepravě dlouhých řetězců mastných kyselin). Studovaný polymorfizmus se nachází na pozici X98558:g.1321G>C v 5'UTR oblasti. Relativní frekvence genotypů byly: HH = 0,87, Hh = 0,13. Genotyp hh nebyl u sledovaných jedinců zjištěn. Hodnoty relativních frekvencí alel byly: H = 0,93 a h = 0,07. Na základě asociační analýzy byl prokázán statisticky průkazný rozdíl mezi genotypy pro kyselinu stearovou a linolovou. Vysoce statisticky průkazný rozdíl byl prokázán u kyseliny palmitové.

Ke komunikaci měst v době předbělohorské (Korespondence mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí)
Vojtíšková, Jana ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce si vytkla jako cíl svého směřování výzkum písemné komunikace mezi radami předbělohorských královských měst, a to na příkladu korespondenčních aktivit mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí, jmenovitě Českým Brodem, Kolínem, Kouřimí, Kutnou Horou a Nymburkem. Studium se opíralo především o 20 předbělohorských městských register a o dochovaný spisový materiál, na jejichž základě se podařilo celý komunikační proces i jeho jednotlivé činitele rekonstruovat. Jejich prostřednictvím jsme nahlíželi na prostředí městské radnice a její kanceláře a okolnosti vzniku městských misivů, sledovali jsme osoby a instituce, jichž se týkaly řešené záležitosti, dotkli jsme se i problematiky poselských služeb, které komunikaci doručováním zásilek zprostředkovávaly, a v neposlední řadě jsme se zaměřili na otázky věnující se přijímání korespondence, její soudobé interpretaci a obsahu projednávaných záležitostí. Stranou pozornosti nezůstaly ani otázky terminologické: věnovali jsme se pojmu a podstatě písemné komunikace, jakož i diplomatickému názvosloví, zejména problematice register, která jsme definovali jako pomocné kancelářské knihy vedené ve vydavatelově kanceláři, do nichž se zpravidla zapisovaly písemnosti z kanceláře vycházející. Předbělohorská písemná komunikace mezi...

Spectroscopic Investigation of Lattice Dynamics in Multidomain Ferroelectrics
John Vakkechalil, Elizabeth ; Hlinka, Jiří (vedoucí práce) ; Hlídek, Pavel (oponent) ; Hehlen, Bernard (oponent)
Téma: Spektroskopické studium mřížkové dynamiky feroelektrických látek s hustou doménovou strukturou Autor: Elizabeth Vakkechalil John Katedra: Fyzika kondenzovaných látek a materiálový výzkum Školící pracoviště: Fyzikální ústav AVČR., Na Slovance 2, Praha 8, 182 21, Czech republic. Vedoucí doktorské práce: Ing. Jiří Hlinka, PhD.., Fyzikální ústav AVČR, Na Slovance 2, Praha 8, 182 21, Czech republic. Konzultanti: RNDr. Stanislav Kamba CSc., Ing. Ivan Gregora CSc., Fyzikální ústav AVČR, Na Slovance 2, Praha 8, 182 21, Czech Republic. Abstrakt: Feroelektrické perovskity obsahující ionty olova mají aplikačně zajímavé fyzikální a strukturní charakteristiky. Je známo, že doménová struktura má zcela zásadní vliv na jejich dielektrické a piezoelektrické chování. Návrhem doménové struktury lze vhodně modifikovat makroskopické tenzorové vlastnosti těchto látek. Feroelektrické domény hrají také klíčovou roli ve fyzice tenkých epitaxních filmů. V této práci jsme se zaměřili na projevy doménové struktury v tenkých filmech PbTiO3, připravených pomocí chemické depozice z plynné fáze organokovových prekurzorů na různých krystalických substrátech, např. LaAlO3, MgO, NdGaO3, SrTiO3, LSAT, atd. Některé aspekty doménové struktury mohou být odhaleny pomocí infračervené a ramanovské spektroskopie. Rozdíly v doménové...

Studium SNP genu DGAT1 jako kandidátního genu pro kvalitu vepřového masa
Tomášková, Marie
Tato práce byla zaměřena na studium variability genu DGAT1 v populaci prasat plemene české bílé ušlechtilé. Následně byla prováděna asociační analýza tohoto genu a jednotlivými produkčními ukazateli kvality vepřového masa. Zkoumaný polymorfizmus se nacházel v pozici 103 intronu 2 na chromozomu 4. Gen DGAT1 má hlavní roli při syntéze tryacylglycerolů a může mít vliv na ukládání tuků v těle. Relativní genotypové frekvence byly: AA = 0,4222; AG = 0,4889; GG = 0,0889. Hodnoty relativních frekvencí alel byly následující: A = 0,6666 a G = 0,3334. Na základě asociační analýzy nebyly prokázány žádné statisticky průkazné rozdíly.

Studium genetické variability a diverzity u populací prasat plemene české bílé ušlechtilé
Černošková, Barbora
Cílem diplomové práce bylo provést genetickou analýzu populací plemene české bílé ušlechtilé a zhodnotit jejich genetickou variabilitu a diverzitu. V kandidátních genech prasat bylo analyzováno jedenáct jednonukleotidových polymorfismů (SNPs). Hodnoceno bylo celkem 139 jedinců ze dvou populací různých chovů. Polymorfismy byly genotypovány metodou PCR-RFLP v lokusech: : HMGCR, TCF7L2, MC4R, EDG4, HFABP, FTO, LEPR6, LEPR18, PDK4, PLINHin, PLINNIa. Populačně-genetická analýza byla provedena v programu POPGENE verze 1.31. Všechny sledované lokusy byly v populacích polymorfní. Byl uvažován výskyt vzácné alely T pro lokus EDG4 v populaci šlechtitelského chovu. Genetická diverzita populace užitkového chovu byla vyšší než diverzita chovu šlechtitelského. Všechny sledované populace byly v Hardy-Weinbergově rovnováze.

Pojetí Bílé hory u Josefa Polišenského
Černý, Pavel ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Má diplomová práce se zabývá vztahem českého pozitivistického historika profesora Josefa Polišenského (16. prosince 1915 Prostějov - 11. ledna 2001 Praha) k Bílé Hoře, respektive k dějinám třicetileté války. Fenoménu Bílá Hora zasvětil Polišenský téměř celý svůj život. Vztah k Bílé Hoře projevoval zájmem o české národní dějiny v kontextu evropských souvislostí. Zpočátku svoji pozornost soustředil na anglické dějiny, které poskytovaly sdostatek materiálů pro studium raného novověku a nových společenských vztahů, jež vrcholily za vlády Olivera Cromwella. Výrazně se zabýval jakubovskou Anglií a její nekonzistentní rolí za třicetileté války a to především kontroverzní postavou krále Jakuba I. Stuartovce. Jeho prvním dílem, které se vztahovalo k tématu třicetileté války byla "Kniha o bolesti a smutku" z roku 1948. Byla to edice moravských kronik ze sedmnáctého století, ve které soudobí autoři popisovali řádění válečné soldatesky. O rok později vydává Polišenský svoji první větší práci o Bílé Hoře s názvem "Anglie a Bílá hora". Zde detailně líčí křivolaké stezky anglické diplomacie, která byla výrazně ovlivněna nestálou politikou krále Jakuba. Obdivuje zde iniciativu anglických diplomatů, kteří stojíce za svými sliby, mnohdy porušovali z důvodu cti stále nová stanoviska svého krále. V závěru této práce Polišenský...

Syntéza pi-elektronových oligomerů a studium jejich vlastností
Warzecha, Tomáš ; Starý, Ivo (vedoucí práce) ; Kotora, Martin (oponent)
Souhrn Syntéza π-elektronových oligomerů a studium jejich vlastností Tato diplomová práce se zabývá syntézou p-fenylenethynylenových oligomerních řetězců (dimeru a trimeru) obsahujících laterálně připojené naftalendiimidové jednotky jako elektronakceptorní funkční skupiny. Připravené oligomery mohou sloužit jako oligodentátní modelové akceptory při studiu násobné interakce s elektronově bohatými molekulami. Příprava elektronakceptorních oligomerů vychází z funkcionalizovaných monomerních stavebních bloků, jakými jsou příslušné aryljodidy a arylalkyny s připojenou naftalendiimidovou jednotkou. Poté jsou tyto monomerní stavební bloky krokově spojovány pomocí Sonogashirovy reakce za vzniku cílových p-fenylenethynylenových oligomerů. Byly provedeny úvodní UV-VIS spektroskopické studie zabývající se tvorbou komplexů přenosu náboje mezi elektrondonorními (pyren) a elektronakceptorními (derivát naftalendiimidu) molekulami. Dále byla pomocí 1 H NMR spektroskopie studována násobná nekovalentní interakce připraveného dimeru, který obsahuje dvě elektronakceptorní naftalendiimidové skupiny, s dimerem, jenž obsahuje dvě elektrondonorní pyrenové skupiny. Výsledné oligomery i jejich prekurzory byly charakterizovány pomocí 1 H a 13 C NMR spektroskopie, MS a IČ.

Stanovení pKa huminových kyselin pomocí UV/VIS spektrometrie
Kratochvílová, Romana ; Maršálek,, Roman (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Chování huminových kyselin ve vodných roztocích úzce souvisí s obsahem kyselých funkčních skupin a jejich disociačními schopnostmi. Pro studium acido-bazických vlastností huminových kyselin jsou nejčastěji využívány titrační metody, jejichž výsledky by měly vést ke stanovení obsahu jednotlivých funkčních skupin a jejich pKa. Stanovené hodnoty ovšem závisí na mnoha faktorech včetně rychlosti titrace. Proto bylo použito spektroskopické stanovení disociační konstanty, což je metoda, jejíž použitelnost byla ověřena v předcházející bakalářské práci, kde bylo potvrzeno, že hodnoty pKa stanovené touto metodou popisují skutečné disociační chování huminových kyselin ve vodě lépe než tradiční titrační metody. Principem nově použité spektrofotometrické metody je příprava roztoků huminových kyselin ve třech různých prostředích s rozdílnými hodnotami pH. V silně zásaditém prostředí jsou kyselé skupiny huminových kyselin prakticky úplně disociovány a měřená absorbance je způsobena aniontem „humátu“. Naopak v silně kyselém prostředí je jejich disociace potlačena natolik, že měříme absorbanci nedisociovaných molekul huminových kyselin. Jako neutrální prostředí byla v předchozí práci použita deionizovaná voda. Rozpouštění huminových kyselin ve vodě a další ředění však v některých případech značně ovlivňovalo pH výluhu, proto byla v rámci této diplomové práce voda nahrazena octanovým pufrem buď při ředění nebo již při samotném rozpouštění. V obou případech bylo použitím tlumivého roztoku dosaženo stabilnějších hodnot pH, což pozitivně ovlivnilo stanovení pKa touto metodou. Tato práce si konkrétně klade za cíl proměření UV/VIS spekter roztoků huminových kyselin při různých hodnotách pH a stanovení jedné střední hodnoty pKa, která by mohla být snadno využita ke srovnání disociačního chování různých vzorků. Na základě naměřených dat byly stanoveny střední hodnoty pKa huminových kyselin a srovnány s hodnotami získanými alkalimetricky. UV/VIS spektra v kombinaci s výsledky měření pH a vodivosti dále prokázala odlišnosti v chování různě připravených vzorků huminových kyselin.