Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 142 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Otázky bez odpovědi, odpovědi bez otázek
VYHNALÍK HRUŠKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí - části teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na zobrazení otázek, které provázejí každého člověka od raného dětství do konce života. Hledá odpovědi na otázky pomocí různých úhlů pohledu. Nazírá na problematiku z pohledu náboženství, vědy a historie. Spojuje otázky s historickými souvislostmi. Dává podklad pro zamyšlení, jak přiblížit tyto otázky dětem. Pro zobrazení otázek užívá digitálních fotografií, které jsou dále upravovány prostřednictvím počítačové grafiky. Zamýšlí se nad texty a výtvarnými pracemi autorů zabývajících se otázkami, které provází člověka a hledáním odpovědí. Zaměřuje se především na otázky týkající se života, smyslu života, smrti, posmrtného života, násilí a konce světa. Praktická část vysvětluje pojem ?autorská kniha?, zabývá se historií tohoto výtvarného média a hlavními představiteli věnujícími se vytváření autorských knih. Cílem této diplomové práce je na základě teoretických poznatků a komparace různých úhlů pohledu na danou tematiku vytvořit pomocí grafických technik autorskou knihu, která se stane podnětem k zamyšlení nad těmito otázkami a hledáním odpovědí na ně.

Violence and formal challenge in the plays of Sarah Kane and Martin Crimp
Strnadová, Klára ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Wallace, Clare (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá divadelní tvorbou dvou predních britských dramatiku soucasnosti: Sarah Kane a Martina Crimpa. Zatímco krátký život Sarah Kane byl dramatický a témer všechny její hry vzbudily kontroverze, Crimp, který je o generaci starší, zustává v panoramatu britského divadla ponekud opomíjen. Kane považovala Crimpuv vliv, zejména na své pozdejší hry, za zásadní. V diplomové práci se zabýváme srovnáním techto dvou autoru z ruzných duvodu. Oba zanícene inovují tvar dramatického díla. Jejich hry se postupne oproštují od všeho, co jsme zvyklí si s divadelní hrou spojovat: není urcen cas ani místo, ale ani postavy ci príbeh nejsou jasne dány. Zatímco Crimp strídá hry prísne tradicní, konverzacní dramata ze soucasnosti (The Country), s experimenty bez postav a bez príbehu (Attempts on Her Life), Kane se jasne vyvíjela od jen mírne narušené tradicní formy (Phaedra's Love) pres avantgardní experiment (Cleansed) až po postmoderní, fragmentovaný text, který divadelní hru pripomíná jen vnejším tvarem (Crave, 4.48 Psychosis). Práce poskytuje shrnutím obsahu her možnost proniknout do jejich dramatického sveta i ctenári s dílem neobeznámenému. Následuje analýza del Crimpa a Kane vzhledem k aristotelským kritériím, zvlášte mimezi a katarzi. Zatímco Kane klasický mimetický tvar narušuje a ukazuje tím na jeho...

Yoik: musical tradition of the Sámi
Jirešová, Stanislava ; Bidlo, David (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Tradičná hudba Sámov žijúcich na severe Škandinávie a polostrova Kola patrí medzi prastaré kultúrne dedičstvo. Sámsku hudobnú tradíciu predstavuje takzvaný jojk, prevažne sólová vokálna hudobná forma bez inštrumentálneho sprievodu. Špecifická práca s hlasom dáva jojku nezameniteľnú farbu a je pre Sámov najdôležitejším rysom odlišujúcim jojk od iných hudobných foriem. Tak ako sa líšia sámske jazyky v jednotlivých oblastiach Laponska, líši sa i štýl a štruktúra jojkov. Cieľom tejto práce je predstaviť tradíciu sámskeho jojku v stredoeurópskom prostredi, kde je táto problematika zatiaľ málo známa. Práca je zameraná najmä na hudobnú stránku jojku. Jej ťažiskom je vlastná traskripcia dvadsiatichdvoch vybraných nahrávok jojkov, ktoré pochádzajú najmä z oblasti fínskeho Laponska a boli nahrané v rokoch 1961-1963. Práca charakterizuje melodiku jojku z hľadiska tónového materiálu a melodickej línie, ďalej rytmickú stránku jojku a stručne pojednáva i o hudobných formách typických pre tento hudobný žáner. Okrem toho práca obsahuje i prehľad doterajšieho bádania o sámskej hudbe a zmieňuje sa i o regionálnych rozdieloch jojkov v jednotlivých oblastiach Laponska.

Návrh síťového prvku pomocí neuronové sítě
Pokorný, Petr ; Krček, Petr (oponent) ; Šťastný, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řešením prioritního síťového přepínače, jehož model byl vytvořen v simulačním prostředí Matlab - Simulink. Úloha optimálního přepínání je řešena pomocí umělé neuronové Hopfieldovy sítě. Výsledkem práce je model přepínače a srovnání časové náročnosti, při řešení optimalizačního problému, pomocí umělé neuronové sítě a bez využití této sítě. Tato diplomová práce byla zpracována v rámci vědecko-výzkumného záměru MSM 0021630529 Inteligentní systémy v automatizaci.

Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka. Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem. V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů a ovocem. Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách. Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře. Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin. Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni. Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání. Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.

Lokální měny - pro či proticyklické?
Tomány, Lubomír ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na lokální (komplementární) měny. Historie a zvláště pak velká hospodářská krize v USA či krize v Argentině v roce 2002 ukazují na proticykličnost jejich výskytu a používání. Také předchozí výzkum Stoddera (2009) prokázal užívání švýcarské lokální měny WIR jako proticyklické. Nicméně USA na začátku devadesátých let a Německo po roce 2000 zažili novou vlnu lokálních měn bez hlubší hospodářské krize. Změnil se jejich charakter na procyklický? To je otázka na kterou hledám odpověď pomocí jednoduchých ekonometrických modelů s makroekonomickými indikátory jako vysvětlujícími proměnnými. Výsledky ukázaly, že lokální měny jsou v Německu procyklické což podporuje zjištění předchozích prací o výskytu těchto měn v Německu. Výsledky z USA nejsou průkazné, ale naznačují spíše proticykličnost. V obou zemích byla prokázána pozitivní korelace s počtem již úspěšně fungujících měn.

Projekt monitoringu napěťo-deformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - Sever. Návrh ověření možnosti použití metod protiotřesové prognózy a prevence při použití dobývací metody chodba - pilíř v rámci zkušebního provozu ve sloji 30 (634) v OPJ Dolu ČSM - Sever
Waclawik, Petr ; Koníček, Petr ; Ptáček, Jiří ; Šňupárek, Richard ; Kajzar, Vlastimil ; Kukutsch, Radovan ; Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Holečko, J. ; Stoniš, M. ; Suchanek, E. ; Sojka, R. ; Przeczek, A.
Na základě smlouvy o dílo č. 850/33/10 a dodatku č.1 této smlouvy, mezi OKD, a.s.,Dolem ČSM a Ústavem geoniky AV ČR, v.v.i. předkládáme následující Projekt monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje č.30(634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba-pilíř v ochranném pilíři jam Dolu ČSM, lokalita Sever. Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro úspěšné ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě navrženého geotechnického monitoringu. Zkušební provoz nové metody chodba-pilíř bude realizován ve sloji č.30(634) v části horninového masivu zařazeného do kategorie bez nebezpečí otřesů.

Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.

Severní Irsko v době Troubles, politika a společnost
Řeřicha, David ; Pullmann, Michal (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Moderní Velká Británie, ač nikdy nemusela na svém území snášet cizí vojska, zažila tak dlouhé a krvavé vnitřní násilí jako málokterý stát.(l) Irsko, které díky své izolované poloze zůstávalo vždy trochu stranou evropskému dění, se stalo pro mnoho utlačovaných národů a národnostních menšin vzorem pro svůj vzdor a neústupnost v boji za sebeurčení.(2) Proto si historie irského terorismu zaslouží zvláštní pozornost. Bylo motivováno bojem o nezávislost zaměřeným proti vnitřnímu kolonialismu ekonomického typu, jehož bylo Irsko obětí. Od počátku 20. století se terorismus uplatňuje jako politická zbraň, což mu v jižním Irsku přineslo nečekaný a rychlý úspěch.(3) Mimo to není bez zajímavosti, že dlouhodobost celého konfliktu, marné hledání kompromisu a fakt, že tento svár se odehrával na území velmoci, jako je Velká Británie. Chceme-li posoudit severoirský konflikt, je nutné položit si tyto otázky: - Jaké byly hlavní konfliktní linie v severoirské společnosti? - Zda a proč docházelo k diskriminaci? - Proč došlo v době Troubles k eskalaci napětí a jak na vzniklou situaci reagovala britská vláda? - Jaké reformy měly vést k urovnání sporu a co skutečně přinesly? Má práce má dvě linie a sice historicky-politickou, druhá část se zabývá společenskými, hospodářskými a kulturními poměry a případnými změnami v tomto období....

CEA u plemen psů využívaných pro aktivity a terapie za asistence zvířat
Tipková, Zuzana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Anomálie oka kolií, v angličtině Collie Eye Anomaly (CEA), je dědičné onemocnění, které postihuje především pastevecká plemena psů, jako jsou dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, border kolie, šeltie a australský ovčák, dále Nova Scotia duck tolling retrievera. Všechna tato plemena se mohou využívat při aktivitách za asistence zvířat, někteří jedinci jsou vhodní i pro terapie. V odborné literatuře jsem nalezla obecné informace o historii, příznacích, diagnostice, způsobu dědičnosti a genetickém testování predisponovaných plemen. CEA byla poprvé popsána v 50. letech 20. století. Projevy CEA jsou velmi variabilní, a proto se dlouho nevědělo, že se jedná o různé příznaky jednoho onemocnění. Charakteristickým příznakem CEA je hypoplazie cévnatky, dále se mohou vyskytovat kolobomy, zkroucení cév sítnice, nitrooční krvácení a odchlípení sítnice, které vede ke slepotě. CEA nelze vyléčit. Doporučuje se provést časnou diagnostiku, která je možná již od 6 do 8 týdnů věku štěňat, jelikož u starších štěňat může být defekt zakryt pigmentem a oční pozadí psa se jeví jako normální. Chovatelé psů zprvu nevěnovali této anomálii velkou pozornost, protože je malé procento jedinců, kteří v důsledku onemocnění úplně oslepnou. Přenašeči CEA nemají žádné příznaky, jejich potomci však mohou zdědit těžkou formu CEA. U plemen s vysokou prevalencí CEA nepřipadá v úvahu vyřazení postižených jedinců z chovu, protože by se tím snížila genetická rozmanitost. Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu NHEJ1. Poté, co byla nalezena příčinná mutace pro CEA, byl vyvinut dvoukrokový test PCR, který využívá dva páry primerů k rychlé detekci mutace v chromozomech. Mezi nejnovější molekulární metody pro diagnostiku CEA patří zjednodušená analýza PCR bez izolace DNA a rychlá genotypovací technika založená na SYBR Green real-time PCR. Genetické testy jsou dnes dostupné v mnoha zemích a chovatelé tak mohou kontrolovat zdraví svých zvířat.